15. ledna 2018

V ateliéru La Femme MiMi

S MiMi Lan tvořící pod značkou La Femme MiMi jsme se potkaly při fittingu šatů na přehlídku První republika, pamatujete? Tenkrát byla jednou z návrhářek celého projektu #PřišijKnoflík a upcyklovala šaty hereček.

Jakmile jsem dorazila do jejího ateliéru, uvařila čaj a nabídla tradiční vietnamskou pochoutku. "To se tu bohužel nedá koupit," řekla mi a nabídla zlatou kostku vypadající jak bujon do polévky.

"Co to je?"
"To se dělá z fazolí. No, píšou to tu. Fazole," zkoumá složení.
Když do téhle sladkosti, ze které mě skoro bolí zuby, kousnu, reaguje na můj překvapený výraz: "No možná ještě trochu cukru, no," dodá a pokrčí rameny.

Takhle jsem si vždycky představovala dobroty pro běžce běžící maratony, aby jim v půlce závodu nedošla energie, cukr, endorfiny a chuť pokračovat. Jestli tímhle krmí modelky, musí být MiMi nejoblíbenější návrhářkou široko daleko.

A po čaji jsme se tak vrhly jak do práce, já potom i do zkoumání modelů z její nejnovější kolekce. Už když mě špendlila a natahovala mi na tělo krajku, obdivovala jsem její smysl pro detail, estetické cítění a hlavně její obrovskou znalost materiálů.

Modely na nadcházející Prague Fashion Week vám ukázat nemůžu (ale já už je viděla, héč), nicméně jsem vybrala tři naprosto rozdílné modely z dílny La Femme MiMi a budu ráda, když mi řeknete, jaký z nich se vám líbí nejvíc.

Boty: Vivienne Westwood for Melissa

Otázka je jednoduchá: které?
LvK


10. ledna 2018

Není nad to psát si deník!



Na začátek každého roku je potřeba nejen předsevzetí, nýbrž i nových diářů a...deníků!
I když, přiznám se, já si deníky nezakládala s každým novým rokem, nýbrž s každým novým chlapem. 

(Až na výjimku toho bloku, co jsem si ve dvanácti přivezla z Německa. Byl drahý, fialový, lesklý a třpytil se na denním světle, na český trh tehdejší doby naprostý unikát, tudíž bylo jasné, že do něj můžu začít psát až mi začnou růst prsa a až budu velká. Což jsou, jak později čas ukázal, dvě naprosto odlišné věci, které spolu nijak nesouvisí. Na to první čekám stále a to druhé jsem deklarovala v den, kdy jsem to poprvé dostala, popiskem: TAK UŽ!!!) 

Vlastně jsem deníky ale začala psát až v době, kdy to s daným chlapem začalo jít do háje. Abych měla důkaz, že mi lže! Ač jsem tedy deníky zakládala v poslední fázi vztahu, byli tací, na nichž jsem popsala natolik obrovské množství papíru, že si zpětně říkám, že škoda papíru, škoda lesů.

A tak, abych uchránila životní prostředí před tornádem emocí a tedy vykácením všech deštných pralesů na zeměkouli, začala jsem se svými denními zápisky v elektronické podobě. Můžete namítnout, že na některé muže je potřeba přímo tabulka excelu, ale ty jsou často stejně složité jako muži sami, a tak jsem zásadně psala ve wordu. Každý takový deník-dokument jsem měla bezpečně zamknutý 20ti místním heslem (často jména nebo rodná čísla našich budoucích dětí) a nenápadně ukrytý ve speciálně vytvořené složce "Popis produktů."  

Popis produktu to byl opravdu důsledný a hodil se při každé lepší hádce. 
"Co furt píšeš?" "Ále. Jen vyřizuju emaily. Za chvilku jsem u tebe." (úsměv) (falešnej)

  • Milý deníčku, dneska flirtoval s Janou. Je ošklivá jak noc, nevkusná, afektovaná, má žlutý zuby a šílenej melír. Kráva.
  • Milý deníčku, když jsem se ptala, co s ní měl, řekl, že nic, že se mu nikdy nelíbila a že: "beztak mě chtěla jenom vykouřit."
  • Milý deníčku, já mám teď PMS a hysterickej je on? No prosím! 

V praxi mi tak deníky sloužily k tomu, abych kdykoli mohla zařvat: "21. května, to byla sobota, si mi náhodou zadek chválil," nebo "co povídáš? Ty volský oka, co jsem předloni udělala, ti chutnaly. A ani se mi neroztekly!"

Jsou věci, které je dobré si ve vzpomínkách uchovat.
A jsou věci, které si sice pamatovat nechceme, ale které - až z nich jednou na stáří napíšeme pekelně peprné paměti - PPP - nám vydělají na hezký a důstojný důchod. 

Tak na deníky! Na muže! Na důchod!
LvK

 

6. ledna 2018

Je potřeba obměnit kreativní tým


Pokud platí, že jsme tvůrci svého vlastního života, pak je potřeba svému životu čas od času vyměnit kreativní tým. Občas je potřeba změn.

Když náš oblíbený zpěvák změní producenta, okamžitě to na jeho novém počinu poznáte. Možná se vám bude předchozí tvorba líbit víc, na to si ostatně stěžujeme často, protože neustále chceme to samé, jen prodlouženou verzi námi milovaného alba. Stejný zvuk, stejnou atmosféru, stejnou myšlenku.

Místo toho náš oblíbený zpěvák přijde s albem úplně jiným, možná dokonce i s jiným žánrem a jinou image. A...s jinými lidmi.

Kreativní tým, který nám našeptává, pomáhá a radí ale nestojí jenom za umělci, všichni máme "realizační tým" svého života.

Říkáte si taky někdy, že kdybyste se v dnešní situaci viděli přesně před rokem, netušili byste, kde jste, s kým jste, co děláte a proč?


Vždycky jsem tak nějak plula svým vlastním tempem, buď pomalým nebo naopak zbytečně zběsilým, ale stíhala jsem toho dost. Málokdy se však něco začalo skutečně hýbat a měnit.
Největšími změnami prošel můj rok loni. Nezůstal kámen na kameni.

Když se podívám, co tu změnu zapříčinilo, vidím jediné: změnila jsem lidi, přátele, svůj kreativní tým. 

Samozřejmě jsem ztrátu starého týmu náležitě obrečela.
Chtěla jsem přeci jen prodlouženou verzi starého života. Stejný zvuk, stejnou atmosféru, stejnou myšlenku a stejné lidi. Místo toho jsem ale dostala docela novou verzi hrající naprosto odlišný žánr.

Občas je potřeba změn. A nadcházející čínský rok, rok zemského psa, jich slibuje spoustu!
Ale jestli ode dneška za rok bude zase všechno jinak, pak ať už je to cokoli, ale ať jsem u toho aspoň už oblečená celá v Chanelu!

Tak krásný úspěšný rok pouze vinšuju!
LvK

2. ledna 2018

Moje Vánoce. Tentokrát opravdu podle Lucie.

Vánoce jsem letos slavila hned dvakrát, prvně jsem se tetelila blahem na Štědrý večer, kdy jsme si s přítelem dávali dárky (ač asi až ve tři ráno) a podruhé o den později v kruhu rodinném, kdy velikým a krásným překvapením bylo, že na večeři dorazila i babička s dědou a švagrem.

Úplně poslední rozbalování dárků mě čekalo až po Novém roce, kdy jsem se vrátila k sobě do bytu, kam jsem si pod stromek dávala dárky od svých kamarádů, kolegů a obchodních partnerů. Udělala jsem to záměrně pro to, abych se i po svátcích měla na co těšit!

Sestřička mi udělala obrovskou radost sadou na čaj, protože ví, že ač piju čaje neustále, něco podobného mi v mém salonku chybělo! Přihodila k tomu Má léta u Diora, čímž jen doplnila obří obrázkovou knihu k 60. výročí módního domu Dior, kterou mi dala k narozeninám! Mohla jsem si snad přát víc?


Ani další knihy od kamarádek nezklamaly...
Já si zase na Vánoce koupila The Greatest Candle, což je svíčka dělaná z čištěných olejů z restaurací, jde tak o úžasnou recyklaci, aniž by se do ovzduší uvolňovaly nebezpečné látky. Vůně jsou pak čistě přírodní a jde o kombinaci éterických olejů.


Pochopitelně jsem prosila o nové barety Tonak a na babičce nechala výběr barev. Trefila se dokonale, co říkáte?


Perly od přítele a s nimi pochopitelně legendární Coco Chanel v nádherné obrázkové knihy od Essence. Kdyby vás zajímal její život podrobně, pak doporučuju tento její životopis, kterým jsem žila loňské Vánoce.


A pochopitelně kde je Chanel, tam hledejme Jackie Kennedy (i o její biografii jsem tu psala) a samozřejmě Grace Kelly. A právě ta mi chyběla do portfolia silných, vlivných a stylových žen, a tak jsem se zmínila ježíškovi...


Taky jsem prosila o ženšen Kombe, který piju už rok a stala se na něm doslova závislá. Kdysi jsem potřebovala ráno silný zelený čaj a kafe, dneska mě z postele dostane ženšen a ještě se postará o to, abych vstávala bez kruhů pod očima!


A když jsme u těch kruhů pod očima, které díky Kombe vlastně už ani nejsou, nemůžu nezmínit dárek od Biorganicy - kosmetickou taštičku Zuii dekorativky. O rozjasňovači na rty/tváře už jsem tu psala, ale řasenku a stíny jsem vám ještě nikdy nepředstavila. Ostuda jsem! Ale já to napravím!


Dárek od Yotuel, výrobce vynikajících španělských zubních past, za nimiž jsem se byla podívat loni v Madridu, jsem sotva donesla domů! Obří dárkový koš plný zubní péče, o které vám taky ještě napíšu.


Pochopitelně mi největší radost udělala kabelka od přítele, na které jsem mohla oči nechat na design veletrhu. Fascinovaly mě především metalické prvky, protože mi připomínaly brnění. On se smál, že to je tedy kabelka přesně pro mě, protože si brnění kolem sebe často stavím. Já se tomu příměru ďábelsky uchichtla, ale o to víc ji nechtěla dát z ruky! A teď je moje a já budu nejvíc obrněná holka v Praze!


Jaké jste měli svátky vy?
LvK


30. prosince 2017

Nejlepší zdravá kosmetika roku 2017



Už bývá pravidlem, že tu každoročně sepisuju všechno to nejlepší, co moji kosmetickou taštičku toho roku potkalo. I letos jsem tak vybrala produkty, které mě letos nadchly, příjemně překvapily jak účinky, tak složením.

Většinu už pravidelný čtenář znát bude. Jsem taková, že pokud se do něčeho zamiluju, doporučuju to všem a neustále o tom mluvím. Snad se ale najdou věci, které pro vás budou zcela nové!

Na oči: Oční stíny Cosm´etika



Stíny Cosm´etika jistě znáte. V průběhu let dokupuju jednotlivé oční stíny, jelikož drží, jsou úžasně pigmentované a hlavně - neobsahují mastek! Mám na ně originální paletku se zrcátkem a stíny měním - momentálně u mě vede matná bílá (pod obočí), rozjasňující pearly beige (do vnitřního koutku), matná černá (kouřové líčení a spodní linka) a jestli můžu doporučit, tak vyzkoušejte fialový odstín. Ten se povedl moc a sluší takřka všem. Dodá na plastičnosti celému líčení, vypadá velice přirozeně, jemně a rozhodně ne ubrečeně.

Celá značka je veganská a stíny díky obsahu slídy dokonale drží na očním víčku i bez použití báze. Obsah kukuřičného škrobu zajišťuje jemnou a hebkou pokožku na dotek, bio olej ze semínek révy vinné pleť regeneruje a udržuje hydrataci.




Dulcia Výživná čisticí emulze vám je bezvadná věc, se kterou jsem pracovala na jedné akci loni před Vánoci. Upoutalo mě prosté složení a zároveň jemná emulze vody a olejů. Sloužilo to klasicky k odlíčení a čistění pleti a pórů, něco tak skvělého jsem však používala i místo krému na ruce. Ano, je to velice vodové, ale ručičky jsou vyživené a dlouho vláčné. 

Rovněž bych doporučila lidem, kteří trpí suchou šupinatou pletí - tohle je balzám pro pleť. A přitom nemastný! Vynikající emulze dobře odličuje, a zároveň tonizuje, nebála bych se jí použít i jako občasný SOS denní krém nebo sérum. Svými výsledky vás může jedině překvapit. 



Ricinový olej jsem začala používat v 15-ti, tudíž jsem půlku puberty strávila s mastným obličejem. Nicméně "riciňák" mě zbavil drobné kožní krupičky, kterou jsem měla od dětství a pomohl mi nesčetněkrát s kruhy pod očima. Psala jsem tu o něm mockrát, přesto jsem na něj v návalu kosmetiky na pár let zapomněla.

Teď už jsem zase ve fázi, kdy bez něj nemůžu žít. Nepoužívám ho jako denní olej, jen přeci jednodruhové oleje jsou skvělými nosiči v kosmetice, ale také pouhou surovinou, ze které teprve něco vyrábíme. Používám tak raději směsi a oleje namíchané přímo na pleť. Černý jamajský ricinový olej si ovšem dopřeju jako závěrečnou tečku, jako masku na obličej a jako ochranu před mrazem.

Vlastně o něm můžeme říct spoustu superlativ: 
  • Údajně zvyšuje propustnost látek do pleti. Je tedy důležité, jakou péči pod něj použijeme.
  • Rostou po něm řasy, vlasy i obočí. Na vlasy ho nedoporučuju, jelikož se těžce vymývá a abychom vlasy dokázali odmastit, potřebujeme hodně šamponu. Ve finále tak skončíme s přesušenými vlasy. Ale na obočí a řasy je geniální. 
  • Po náročném večeru (nebo ještě hůř - před ranním vstáváním) vždycky na noc nanesu riciňák na oční okolí. Vypne, co může a předchází váčkům. 
  • Skvělá maska na obličej, kterou nemusíte smývat. 
  • A báječný odličovač i očního okolí.  
  • A hlavně - udržuje vláčnost a zabraňuje vysušování pleti

Kdysi jsem vám psala, že miluju pudrové vůně. A tohle je vítěz. Načuchala a vyzkoušela jsem toho hodně, byla jsem ochotná hledat i v konvenční kosmetice, nakonec jsem ale našla značku Durance, kde poměr cena/výkon/vůně je jednoznačně nejlepší na trhu. Vůně je velice jemná, sofistikovaná, elegantní. Vůně čistě vypraného prádla jednoduše. A taky platí, že na tuhle toaletku musí mít člověk povahu, aby se stala jeho součástí. Navíc je neotřelá, takže jí nevoní úplně každý. Myslím, že u ní pár let zůstanu. Minimálně do té doby, než se mi změní charakter. :-)


Bezoplachová péče: Sparkle Hearts kondicionér



Budete se smát, ale tento bezoplachový kondicionér je primárně určen pro malé holčičky. Jde totiž o 100% přírodní věc, která voní jak sladkost a přitom pomáhá rozčesávat zacuchané vlasy. Bezoplachové kondiconéry jsou zase určeny pro všechny, co mají jemné vlasy a krémové kondicionéry je zbytečně zatěžují. Rovněž se používají všude tam, kde je potřeba dodat lesku či ochranu před tepelnou úpravou.

Skvělé na bezoplachových věcech je, že zůstávají na vlasech, takže se s nimi dá vždycky dobře pracovat. Kdo má ovšem vlasy jako žíně, případně hodně vysušené od odbarvování, více ocení krémovou variantu kondicionérů. Mezi tyhle šťastlivce rozhodně nepatřím, a tak si bezoplachové kondiconéry nemůžu vynachválit.

Sparkle Heart je pak opravdu velice voňavá záležitost - voní jako sladké ovocné žvýkačky - a přitom namíchaná z éterických olejů. Kromě klasických ingrediencí, za které chválím, jako je aloe vera, lopuch, panthenol a kopřiva, obsahuje ještě výtažky z macešek. Třeba. Jemné vlasy nezatíží, jen příjemně provoní a dodá jim nový život v podobě lesku.


Pleťová maska: Akamuti Čokoládová maska s marshmallow



Voní to, jako když otevřete Granko, ale je tam ještě pravá vanilka, což samotnou vůni ještě lehce dosladí. Řeč je o jílové masce Akamuti, která se smíchá buď s vodou nebo olejem (nebo obojím) a necháte, aby všechna výživa působila na pár minut na vaší pleti.

Jistě znáte a používáte jíly na čištění pleti a především čištění pórů a černých teček. Na podobné účinky se můžete těšit i tady, základ totiž tvoří růžový jíl. Čokoládový fairtrade prášek pleť navíc maximálně vyživí a zvláční, výtažky z kořene marshmallow jsou rovněž bohaté na řadu minerálů a vitamínů. Ve složení je rovněž růžový pudr a jemně drcená vanilková semena.

Jakmile masku smícháte s vodou, připravte se na to, že vám vznikne barvou i konzistencí čokoládový krém na dort. Dá se to dokonce i úžasně vyšlehat. Bude vás to lákat, zvlášť, když vám bude maska vonět pod nosem. Klidně si dejte, ale chutnat to tak dobře nebude. Příliš jílové a bez cukru. Pleť si ale pochutná.

Masku s vodou odstraňuju po 10 minutách, kdy už je ztvrdlá, jen konjak houbičkou. Pokud přidávám lžičku oleje, smývám to hydrofilním odličovadlem a rovněž houbičkou. Maska je velice voňavá, ze začátku ale dost osvěžující. A jsem si jistá, že uspěje nejen u vás, ale i u všech ženských kamarádek a možná i u partnerů.


Na rty: ZUII Krémový rozjasňovač na tváře a rty




Jestli nemáte rádi tvářenky s pudrovým základem, bude se vám tahle věc, která vypadá jak broušený diamant, moc líbit. Jde o krémový rozjasňovač vonící po růžích v 6 standardních odstínech, který použijete nejen k vyrýsování lícních kostí, ale i jako tónovací balzám na rty či jemnou rtěnku.

Anebo klidně jen jako závěrečnou tečku k tvářence, která rozjasní a dodá na plastičnosti. Velice příjemná lehká konzistence, se kterou lze pracovat prstem či štětečkem, vytvoří efekt šťavnatých a přirozeně pigmentovaných rtů či tváří. Mě už s rozjasňovačem líčila vizážistka ještě dlouho předtím, než šel do prodeje, v době, kdy jsme jej teprve testovali a oproti pudrové tvářence působil příjemně mladistvě. 

Rozjasňovač je dobře pigmentovaný, přesto je jemný a výraznějších barev docílíte vrstvením. Což mi přijde skvělé, protože "umělých masek" kolem sebe vidíme nespočet každý den. A tak jestli nemáte po ránu moc čas se výrazně líčit, tohle hodně (rychle) zachrání barvu! A je to vegan friendly!

Na tělo: BALM BALM Tělový olej detoxikační



Zásadně nepoužívám sprchové gely, pouze hydrofilní oleje, u nichž je skvělé, že ač myjí (a nemastí), tak zároveň fungují jako tělová mléka. Je to dáno tím, že neničí agresivními tenzidy přirozený olejový kožní film. Často však na to trochu hřeším a po sprše se nemažu vůbec. Až Balm Balm Tělový olej detoxikační mě to donutil změnit.

Je to moje večerní voňavá radost, kterou se mažu ještě na lehce osušenou pleť. Směs esencí, mezi které patří například citronová tráva, citron, jalovec a zázvor voní nevtíravě, tajemně a velice přitažlivě. Je to konejšivá vůně klidných podzimních/zimních večerů, jež svádí už jen k dobré knížce a čaji na dobrou noc.

Díky jalovci a zázvoru, jenž v oleji ucítíte asi nejvíc, působí olej detoxikačně už tím, že dokáže rozproudit lymfatický oběh a prohřát kůži při revmatických bolestech i při problémech s prokrvováním končetin. Zázvor taky stimuluje životní oheň, průbojnost a aktivuje sílu vůle.

Na rty: AXIOLOGY Luxusní lip crayon rtěnka Valor



Bouchněme šampaňské, luxusní přírodní a veganská značka rtěnek Axiology letos dorazila na český trh! Rtěnka modrá, černá, fialová, cihlová, hnědá - to je jen výčet těch nejzajímavějších odstínů, která tahle značka nabízí. Samozřejmě tu najdete i barvy pro běžné nošení - od perleťových, růžových i červených odstínů, ale já se zamilovala do extravagantních barev, které v přírodní kosmetice nenajdu.

Kromě tužky/rtěnky Valor, která má základ sice v rudé, přesto jde už lehce do cihlové, jsem si vybrala ještě rtěnku čokoládově hnědou, kterou vám představím zase příště. Přiznávám, že na modrou a černou bych zatím asi neměla příležitost (ani koule), ale z těchto dvou barev jsem maximálně nadšená.

Rtěnka je krémová jako balzám, skvěle pigmentovaná a vydrží na rtech dlouhou dobu. Není neslíbatelná, ale prošla zatěžkávací zkouškou - narozeninovou oslavou - bravurně. Opravovala jsem v průběhu večera pouze jednou a to až po půlnoci a po dezertu.

Jestli jako já milujete pleťové oleje, mrkněte se na sortiment značky Oils of Heaven, která dorazila konečně už i na český trh. Přináší sem jednodruhové exotické oleje, jenž si poradí s různými kožními neduhy, postarají se o ochranu pleti v mrazivém zimním období a jsou nabité velikým množstvím antioxidantů. Moringový olej je prakticky bez vůně, listy stromu obsahují na 90 různých živin a olej se pak primárně používá na aknózní pleť, kde působí protizánětlivě. Anebo na jizvičky! 

Je navíc tak jemný, že jsem jej často používala i na samotné odlíčení očí i celého obličeje a i tady ho můžu jen doporučit. Jako u všech olejů platí, že se aplikují na lehce vlhkou pleť (výjimkou jsou snad jen extrémní mrazy), stačí pár kapiček smíchat mezi prsty, vytvořit emulzi a jemně vmasírovat do pleti. Poslouží místo denního i nočního krému, dobře se vsákne a neucpe póry!

Kosmetické radosti končícího roku máme tedy za sebou a podle mnoha indicií nám dává rok 2018 tušit, že přinese spoustu dalších úžasných a zdravých bio novinek. Zatím ale pssst!

Nezbývá mi tak, než vám popřát úspěšný a šťastný start do nového roku!
LvK

28. prosince 2017

Vánoce se psem!



Našemu malému čoklíkovi Denisovi, yorkšírákovi, jemuž nikdo neřekne jinak než Pinďa, bylo před pár dny 13 let. Už špatně vidí a ještě hůř slyší. Občas už bývá mrzutý a umanutý, na což má jako psí důchodce veškeré právo. Na procházkách však řádí pořád jako štěně. A to štěně se v něm probouzí pokaždé, když má přijít Ježíšek.

Že přijde Ježíšek, to tenhle pes ví už v moment, kdy do rohu obýváku postavíme stromeček. Jakmile je v obýváku stromeček, je jasné, že pod stromečkem budou dárky. A tak dá rozum, že mezi veškerou hordou dárků, taštiček a mašliček budou naházené kousky psích dobrot. 

K rozbalování dárků se u nás každoročně pouští Sám doma. 
"Kolik si mu toho tam naházela?" "Celou jednu tyčinku, ale rozlámala jsem ji asi na pět kousků."
"To je málo. To najde dřív, než půjde Harry do baráku."


A tak každý z nás, kdo jde své dárky pod stromeček dát, důkladně rozlamuje a schovává mezi dárky psí tyčinky a další různé dobroty. Platí, že dokud rozbalujeme dárky my, musí hledat pamlsky od Ježíška i Pinďa. Z praxe víme, že teprve pak spokojeně vytuhne na prvním měkkým dárku nejblíže od posledního kousku žvance a je jedno, jestli jde o ponožky, svetry nebo taťkovo trenýrky.

Pinďa Ježíška miluje asi jako každé jiné dítě. 


A tak všichni hrajeme tu hru s ním. Konec konců, Vánoci s dětmi jsou těmi nejkrásnějšími. Vidět v jejich tváří napětí, očekávání a tu radost z každého rozbaleného dárku...

Kvůli psovi jsme tak znovu vytáhli zvoneček, což i přes svou skoro hluchotu Pinďa slyší a ví, že teprve v ten moment může poslechnout své psí instinkty - nezapomínejme, že yorkšíři jsou vyšlechtění z vlků, že ano - a krvelačně vystartovat za svou kořistí. Mezi dárky, stuhy a mašle.

Jako správní rodičové jsme samozřejmě celí hyn z jeho radosti a nadšení, šišlavě se ho ptáme, co mu to Ježíšek nadělil a pod tíhou této velice emotivní situace si jej fotíme a natáčíme, abychom i zbytek příbuzenstva a třeba i lidi na sociálních sítích mohli oblažovat tou malou chlupatou šikovnou roztomilostí, co dokázala najít a sežrat veškeré dobroty a nepoblejt se. 

No kdo z vás to má?
LvK



23. prosince 2017

Tradiční české Vánoce!


Jak by vypadal outfit inspirovaný vašim vánoční stromečkem? 
Můj by vypadal přesně takhle!

Líbí se mi totiž tradiční české Vánoce se vším všudy, což ve mně evokuje primárně červená, zelená a zlatá barva. Zatím jsem nepodlehla mrazivému skandinávskému minimalismu, ani "aktuálním" trendům zdobení slavnostní tabule. Věřím v součinnost barev, kterými se snažím navodit hřejivou atmosféru.

K tomu mi pochopitelně dopomáhá i má milovaná aromaterapie. Myslím, že jsem si ještě nikdy předtím nepořídila takovou zásobu směsí éterických olejů do difuzéru a aromalampy a takové množství svíček vonících vanilkou, skořicí a hřebíčku. Za všechny jmenujme svíčku ze sojového vosku z OliOla salonu nebo The Greatest Candles, což jsou svíčky z recyklovaných olejů z restaurací. Parafínové svíčky mi opravdu nesmějí přes práh!

Stromeček jsem pochopitelně ještě nenazdobila, zdobím vždy až na Štědrý den. Pamatuju si, že když jsem byla malá, musela jsem povinně s taťkou chodit bruslit, což jsem bytostně nesnášela, jen proto, aby doma mohl Ježíšek připravit stromeček a nanosit pod něj dárky. Pro letošek mám pár ozdob od české firmy Glassor a ozdoby, které vytvářila má dobrá kamarádka. Představte si, že doma na půdě našla po babičce spoustu krabic známé jablonské bižuterie, a tak se rozhodla jí dát druhou šanci a vytvořila z korálků naprosto úžasné ozdoby jak na stromeček, tak do domu!

Jak celý Štědrý den letos proběhne, to se nechám překvapit. Ale věřím, že to budou Vánoce o mnoho šťastnější než byly loni!

A tak...

Vám přeju nejen stylové Vánoce, ale především krásu volných dní mezi nejbližšími!
Šťastné a veselé!
LvK

Šaty: The Twiggy Shop
Kabát: Promod
Brýle + rukavice: Vintage
Boty: Baťa
Pytel: Uashmama bags


21. prosince 2017

Co si k Vánocům opravdu nepřeju

S partou z Love-Fashion

Já vám asi nedokážu dát uspokojivou a konkrétní odpověď na otázku, co si přeju k Vánocům.
Ale! Vím naprosto přesně, co si pod stromečkem rozhodně nepřeju ani zahlédnout.

  • Kabelky z Fleru. Větší peklo na Fleru už jsou snad jen krvavé menstruační náušničky pro uvědomělé ženy a muže. Ty ale aspoň nehrají všemi barvami.

  • Krepové povlečení. Vždycky mi přišlo jako spolehlivá ochrana před nevěrou.
 
  • Crocsy. Na podpatku. Jakoby nestačilo, že crocsy.

  • Punčocháče. Zelené, červené, žluté. Nejsem na to dost ani intelektuál, ani dost umělec.

  • Kosmetické kazety. Je to stejně univerzální asi jako UHO omáčka. A každého to jako UHO omáčka taky potěší.

  • Kaufland poukázky na nákup. Nejdřív po padesáti letech manželství nebo jako přilepšení si na důchod.

  • Těžítko HC Dukla. Takový dárek od srdíčka.
 
  • Outdoor věci. Do města. Chápejte, nejsem na to dost rebel.

  • Náhražky. Chcete kašmír, dostanete akryl. Taky je to heboučký a měkoučký a ani ne za třetinu ceny.

  • New-age motivační knížky. Jejich nákupem získáte osvícení, nížší tlak a miliony, o které se postará síla vesmíru.

  • Fotorámeček ve tvaru srdce. Ideálně ještě s nápisem LOVE jakože LÁSKA. Aby se člověk nostalgicky přenesl do dob páté třídy. Vkusem i znalostí angličtiny.


Víte co? Já radši nic nechci!
A teď vy - jaké dárky by vás letos vyděsily nejvíc?
LvK

16. prosince 2017

Vánoce mého dětství a další rodinné katastrofy


Se mnou byly Vánoce vždycky peklo.
Ne, že by to s našima bylo lepší.
Můj otec, to se ještě snažil, dával své krásné a o sedm let mladší manželce pod stromeček buď detektivky, které nesnášela, hrnce nebo chňapky do kuchyně a ona s ním za to nemluvila až do letního slunovratu.

Jenže, přiznejme si, moje dárky nebyly o mnoho lepší.
Jako dítě ve školce jsem ji obšťastňovala svými výkresy. Když se na ně podívám dnes, samotnou mě překvapuje, jak geniálně kreativní jsem bývala. Zvládla jsem nakreslit všechno, i to, co neexistovalo. Zvlášť to, co neexistovalo. 

Jenže mělo být hůř. A to v hned v první třídě, jakmile jsem se naučila psát.
Vánoční přání tak kromě malůvek zdobila poezie.
Pokud bych měla své tehdejší verše zhodnotit dnes, řekla bych, že je až neuvěřitelné, co jsem dokázala všechno zrýmovat. Nehledě na to, že si vždycky říkám, kam mi zmizela ta obrovská slovní zásoba!

Matčina reakce u stromečku, když našla další přání k Vánocům, byla pokaždé stejná: "Prosím tě, můžeš mi říct, po kom to to dítě má? Po mně teda ne," říkala taťkovi, který se vždycky na Štědrý den snažil upít k smrti, protože věděl, že do slunovratu ho nečeká nic dobrého. "Já ti povím, po kom to má. Po tvým otci," dodala teatrálně máti.

Máti už tenkrát vyprávěla, že když jsem se narodila, vypadala jsem úplně jako její tchán.
A teď, říkávala, jsem po něm zdědila ještě básnické střevo.
Ono je to tak - můj děda totiž celý život psal kroniku naší vesnici.

Naše vesnice se jmenuje Starý Dražejov a jak už název napovídá, je stará jak lidstvo samo. Dle dědových zápisků vznikl Dražejov hned po vyhynutí dinosaurů. 


Dědova kronika byla své doby velice slavná a opěvovaná.
Děda pečlivě zaznamenával mor, hladomor, úhyn zajíců i divočáků. Nikdy nezapomněl zmínit úrodu daného roku a veliké slavnosti spojené s kulturou vesnice. Ať už to znamená cokoli.


Dědova kronika byla jednoduše skvostem rodiny, ne-li celé vsi!

Stejně jako moje verše.
"No co z tý holky jednou bude?" ptala se matka otce s každým mým básnickým výtokem. "Blogerka," odpověděl otec a donesl máti taky panáka.

Jo. Vánoce byly vždycky peklo. Těžko říct, pro koho víc.
LvK

7. prosince 2017

Ze zákulisí: Přehlídka seriálu První republika


Slíbila jsem vám, že vás vezmu na přehlídku seriálu První republika, která se konala v Sacre Coeur minulou sobotu. Jelikož atmosféra byla úchvatná a já si večer moc užila, ukážu vám, co všechno se z módy první republiky dá vytvořit!

Na přehlídce bylo k vidění 10 úchvatných modelů přímo ze seriálu, další tři outfity měly na starosti patronky #PrisijKnoflik, které šaty přetvořily k slavnostnímu nošení i dnes. Právě projekt #PrisijKnoflik má upozornit na udržitelnou módu, tedy módu přešívat, nikoli vyhazovat. Mé "baletkovské" šaty měla na svědomí La Femme Mimi. A byly to právě tyto tři kousky, které se dražily ve prospěch hnutí Elpida.

Přípravy trvaly řady měsíců, já byla oslovená v září a na projekt ráda kývla. Příprava modelek pak trvala nějakých osm hodin, kde kromě fittingu bylo i nacvičování choreografie, líčení a česání. Právě to zabralo asi ze všeho nejvíc času. Vytvořit pokládané vlny není žádná sranda, kadeřnice to nenávidí a těžko se dnes na to vůbec shánění natáčky. A když máte v šatně skoro patnáct modelek, přičemž některé mají vlasy až po pas, jste rádi, když za osm hodin všechno stihnete.

Prvorepublikový make-up nebyl ničím ojedinělý, ale všimněte si - narozdíl od dnešního hustého a orámovaného obočí se zvýrazňovalo jen uprostřed tence tužkou. Zbytek se sice přizpůsobí současným trendům, ale díky obočí je okamžitě i jinak orámován obličej.


Modelky předvádějící šaty ze seriálu měly během přehlídky po mole být rozkošné, ženské, s hosty navazovat oční kontakt, tančit a koketovat. My tři už kráčely po mole za doprovodu songu Kylie Minogue a klasicky tak, jak se od modelek dnes očekává - bez výrazu, bez úsměvu, bez teatrálnosti a emocí. Chcete prodat šaty, ne sebe! 



A moderátoři večera - komik Petr Vydra a Lucie Macháčková
Jediné, co mě mrzí je, že jsem si pro všechny přípravy večer tolik neužila. Lidé byli dojatí především z vystoupení babiček z Elpidy, se kterými jsme se schovávaly v zákulisí. Živý přenos jste mohli sledovat například na FB První republiky. 

Po přehlídce následovala after party a já byla mile překvapená, kolik lidí dodrželo předepsaný prvorepublikový dress code. Když ženy nasadily rukavičky, perly, saténové šaty či boa, byla to nádhera!

Já na vymýšlení outfitu neměla příliš času, a tak jsem sáhla po červeném turbanu, který jsem si přivezla z Berlína a bílé šaty s krajkou, které jsem pro změnu objevila ve vintage obchůdku v New Yorku.


Jak se vám modely z dílny ambasadorů #PrisijKnoflik líbí?
LvK