9. dubna 2011

Oběti tornáda v Americe....


Krásnou sobotu a neděli přeji,

Je to už hodně let, co jsem mluvila s jednou Češkou dlouhodobě žijící na Floridě. Byla to dáma kolem čtyřicítky, krásně oblečená a mohutnější než její americký manžel.

Oba mluvili česky tak trochu stejně - on znal základní fráze, ona ovládala českou gramatiku na výbornou, přízvuk však byl těžce anglický. Foukala do každé počáteční hlásky a i v češtině používala "the".

Tahle prima rodinka žila přímo v jádru tornádového dění. Prý si na nové hurikány zvykají, běžně tam mají až 3 tornáda ročně a bože, je to přeci něco tak normálního. Skoro jako déšť nebo sníh!

"Fšichni žíkají, jaká je to pohloma," vyprávěla lámavou češtinou. "Ale pokud še žabedníte, nič se vám nemůže štát. Meteorologové výskyt hurikánů hláší několik dní pžedem, takže máte čas se pžipravit."


"Mušíte celý dům dobže utěsnit - hlavně okna a dveže. Když se vítr nedostane do domu ani jedinou skulinkou, vítr vám poláme jen kytky na žahradě," pokračovala.

"Když hurikán udeří, vypadne elektčina, ale my vždycky šedíme doma a pošloucháme, jak to hučí a tipujeme, kdy je náš dům v epicentru. Ale jak žíkám - jsme zabarikádovaný, nikdy se nám nič neštalo..."

Aha! Zajímavé zjištění! Tak co všechny ti oběti, jež si hurikán každoročně vyžádá, ptám se...

"To jšou lidi, kteří se rozhodli sami zemžít. Když si nezabarikádujete dům, několik dní předem probíhají rožšáhlé evakuace, ale jsou lidé, kteří lpí na majetku a nechtějí svůj domov opuštit."

"Když někdo odmítne evakuaci, dobrovolně se vydal na češtu smrti..."

"Takových lidí je hodně a jšou to především starší lidé - nechtějí opuštit dům, zahrádku a bojí se, že by se po udežení hurkánu neměli kam frátit. Tak raději..."

Paní mě šokovala. Není oběť jako oběť.


Někdo se natolik bojí života, že se ho raději vzdá, aby nemusel začínat znovu. A přitom má na výběr, má možnost žít...
Raději zůstane obětí v srdci pozůstalých, než zbabělcem, který se může radovat z toho, že žije...

Luc.

Pokud vám tento článek přijde užitečný, sdílejte ho prosím s přáteli. Děkuji...

Žádné komentáře:

Okomentovat