22. září 2010

Sandra Rosová: Mladá Češka, o kterou se v Americe perou!



Slibovala jsem článek o Sandře Rosové - mladé zpěvačce, jenž prorazila v Americe, přivezla si spoustu ocenění a hlavně - která nezahálí, nevymlouvá se a jde si za svým snem.
Dávám to sem na blog pro inspiraci ostatním:-)

Článek v originálu vyšel na stránkách Dreamlife.cz, zde je odkaz.

V Americe byla vyhlášena TOP TALENTEM 2009, v Čechách si své místo pod sluncem musí teprve vydobýt. Jakkoli to bude trvat dlouho, jednou o ní ještě hodně uslyšíme. Neúnavně totiž bojuje o své sny a nikdo a nic ji v tom nezastaví!

Na naši schůzku dnes již 17letá Sandra Rosová přijela rovnou z Floridy, kde měsíc dřela v taneční škole a začala mi vyprávět svůj příběh, vlastně téměř americký sen...

Ve 12 letech se zcela vážně rozhodla stát se uznávanou zpěvačkou. Nadání a talent měla od přírody, teď se rozhodla na sobě začít tvrdě pracovat a plně využít svého daru zpívání. Našla si na internetu autory hudby, textaře, fotografy a vytvořila si tak kompletní repertoár i image mladé zpěvačky.

O čtyři roky později se náhodně dostala na casting soutěže Stars at Sea v USA a jako jediná Češka (a zároveň v první Češka v historii) postoupila do samotného finále této prestižní americké soutěže, jejíž porotu tvořilo čtyřiadvacet odborníků z modelingových a hudebních agentur i nahrávacích a televizních společností.

„Přípravami na Stars at Sea jsem strávila téměř celý rok. Zatímco u nás se doporučuje zaměřit se jen na jednu věc a neustále se v ní zdokonalovat, v Americe platí, že čím víc toho umíme, tím větší máme šanci na úspěch. A tak jsem dřela na trénincích, nacvičovala choreografii, chodila na hodiny zpěvu a hlavně zdokonalovala angličtinu a anglický monolog,“ vypráví Sandra.

Úsilí se vyplatilo, ocenění se jí dostalo hned v několika kategoriích – získala 3. místo v kategorii monolog, druhé místo v modelingu, druhé místo v kategorii talent (tanec a zpěv, kde zpívala anglicky píseň Call Me s textem Marshy Kocábové) a nakonec si odnesla i trofej nejcennější: TOP TALENT 2009!

A že se talent a píle v Americe velice cení, dokazuje i fakt, že se během soutěže seznámila s manažerem Reaynardem Pearsonem, který spolupracuje například s Miley Cyrus, a ten domluvil Sandře spolupráci s Davidem Morem z Miami.

Přesto ji česká společnost zatím nechce brát na vědomí. „Když jsem vyhrála Stars at Sea, napsali jsme o tom tiskovou zprávu a poslali do médií. A oni nám zaslali zase ceník placené inzerce, směje se Sandra, která si s médii zažívá své. „Jakmile máte peníze, zaplatíte si, aby se vaše songy hrály v rádiích a hitparádách. Pak jste zajímaví i pro televizi a konečně i pro tisk. Jakmile za vámi ale nestojí bohatý sponzor, máte smůlu,“ dodává.

Zklamaná však není, ani si nestěžuje. „V životě se snažím být velice pozitivní. Věřím, že když člověk něco umí a dělá to s láskou, že si to své publikum najde. Já se rozhodla jít jinou cestou a všechno si vybudovat sama a postupně. V tomhle mi velice pomohla kniha Já to dokážu od Louise L. Hay, tam vidím kus pravdy,“ dodává.

Sandra Rosová tak vzala osud do svých rukou a jak sama dodává, veškeré aktivity si vyhledává a zařizuje sama. Tento měsíc jí vychází debutové CD Je čas jít dál, na podzim spouští vlastní pořad Otevři oči, stala se tváří šatů DRESS USA, které uvádí na český trh, v Thajsku nafotila 3D fotky s předním fotografem Changem Wu Koangem a do toho všeho studuje střední školu.

Jednoduše řečeno, je to vskutku podnikavá dívka. Když se jí však zeptáte, jaké má cíle do budoucna, řekne vám, že se nejvíce soustředí na přítomnost. Ta totiž budoucnost tvoří. Momentálně tedy na vydání CD a svůj pořad Otevři oči. „Pokud mám nějaký sen do budoucna, pak otevřít lidem oči. Pořad bude o nástrahách showbyznysu, ale i o běžném životě ve vší jeho rozmanitosti.“

„Je těžké se prosadit u nás,“ zakončuje naše povídání. „Zdali se mi to podaří, je jen ve hvězdách. Jestli se to naplní, je to cesta, jak ukázat všem, že i jejich hvězda může jednou zazářit,“ říká Sandra, která se v životě řídí mottem: „Nevyšlapanou cestou zkratky nikam nevedou!“


1 komentář:

  1. Já bych chtěla opravit poslední větu tohoto článku. Její motto zní "Jít nevyšlapanou cestou aneb zkratky nikam nevedou". Tvoje věta tady trochu nedává smysl ... :D
    Jinak máš nádherný blog, chodím na něj denně a působí na mě strašně uklidňujícím dojmem :) Jen tak dál!

    OdpovědětVymazat