2. září 2010

Život je jako sen...


Je až neuvěřitelné, jak jsou tady lidé vstřícní.

Tedy, můj přítel dostal v Itálii skvělou práci na jedné z nejlepších EU univerzit.
A já jsem jen takový nevystudovaný doplněk, ocásek, řekla bych...

Jeho kolegové (mladí lidé) jsou neuvěřitelně vstřícní. Ať už Italové, tak hlavně lidé ze zahraničí. Velice si tu cení rodinných příslušníků a partnerů.

Sám pan director celé instituce za mnou včera přišel, seznámil se se mnou, nabídl mi, abych se zapojila do veškerých aktivit jako je sport, joga, jazyky, semináře, rauty, grilování...

Můžu tu pracovat, mít vlastní comp, můžu si vše tiskat, dostanu vlastní přístupovou kartu, jsou tu skvělé obědy (však už kynu!) a hlavně - jsem jen doplněk, ale mám pocit, že to nikomu nevadí.

Pro partnery cokoli. Peníze, vlastní kancelář, přístup do knihovny i pozvání do domu pana ředitele na oběd. Hlavně, že se nám dobře staráte o naše zaměstnance...

A maminka mi říkala, abych se dobře učila, protože pak se budu mít dobře. Blbost, lidi, blbost....

Takže tohle "životní moudro" změním: "Ženská se má tak dobře, jak dobře se vdá!"

Mějte se krásně a dobře si vybírejte!
Luc.

1 komentář: