22. listopadu 2010

Když uvízneme na půlce cesty za svým snem...


Míváte někdy (zvláště na Nový rok) pocit, že něco opravdu musíte změnit? Míváte někdy pocit, že jste uvízli někde v půlce cestě za svým snem a nemůžete se hnout z místa?
A rozhodujete se někdy mezi svým životem a láskou?

Poslouchám "The Flood" od Take That, je to úžasná písnička, která ve mně probouzí hluboké emoce splnění snu a doprovází ji nádherný klip - zdolávání Temže na lodi uprostřed nádherného Londýna a končící scénou plutí do neznáma...

Plout do neznáma, to právě zažívám, tedy zažíváme. S přítelem. Náš vztah je to nejkrásnější, co jen život může přinést a dnes, téměř po 3 letech nepochybujeme, že patříme k sobě. Víme, že jednou budeme rodina a víme, že tu vždy jeden pro druhého budeme.

Jen nikdy nevíme, kam nás osud zavane - tento rok je to Florencie. Město, které ani jeden z nás rád nemá. Město, kde lišky dávají dobrou noc a kde se člověk cítí uzamčený. Já osobně tu uplatnění nemám a pocit tísně mě dusí.

Máme tu tedy zůstat i příští rok? Nebo se naskytne něco lepšího, větší pulsující město, kde uplatním angličtinu, vystudování školy osobního rozvoje nebo modeling?
A co když se na čas vrátíme do Prahy a začneme "podnikat" v jiných oborech, zakusíme něco nového ovšem nestabilního?

Co je pro vás důležitější? Kariéra, vztah či osobní svoboda a štěstí? Čekáte raději na tu nejlepší příležitost nebo si příležitost sami vytvoříte? A nakolik se dokážete obětovat?

Já si na tyto otázky teprve hledám odpověď a nestydím se za to, že zatím nevím. Jediné, čím jsem si teď jistá je to, že nikdy nechci opustit toho, koho mi seslalo samo nebe...:-)
Přeji vám krásný týden a vždy šťastné rozhodování,
Luc.

2 komentáře:

  1. Pro mě je zatím nejdůležitější vztah, jelikož mi přináší neskutečné štěstí, nevím proč bych měla hledat štěstí v něčem jiném když posledních pár let jsme s přítelem tak šťastní...

    OdpovědětVymazat
  2. velmi uprimna osobna spoved, dvere otvorene do duse

    OdpovědětVymazat