24. listopadu 2010

Princ William se žení a Anglie pláče radostí



Včera jsem psala o nejkrásnějších svatebních šatech a dolehlo to na mě tolik, že u svateb ještě jeden den zůstanu. Po mnoha seminářích Rodinných konstelacích, kde jsem dlouho pracovala, jsem totiž velký přívrženec svateb. 


Základní pilíř těchto konstelací je právě rodina, která vzniká jak dětmi tak právě svatebním obřadem. Proč to píšu?


"Kdo se svatbou otálí, pořád podvědomě čeká na lepšího partnera..."


Princ William si tak dával vážně na čas:-)! A to, že se konečně chystá do chomoutu jsem se vlastně nedozvěděla z médií, nýbrž od svého učitele na angličtinu, který je napůl Ir, napůl Brit a narodil se v Jižní Africe. Britská krev se v něm ovšem nezapře, a tak si obřad nenechá ujít stejně jako příležitost se rozpovídat o tom, jak je budoucí princezna Kate úžasná, milá a William ten pravý následník trůnu!


Je v tom vždy cítit velká hrdost a já mám opravdu opravdu radost, že jim to lidé tolik přejí. Já taky, ač mi Britové příliš neříkají. Ale svatba je něco, co bychom měli pořád uctívat, i když už se to dneska nenosí.

Protože: Kdo otálí, podvědomě čeká na toho pravého. Čeká a čeká a přitom nevidí, že ten pravý je už léta po jeho boku...


Hodně štěstí, 


Luc.

1 komentář:

  1. Tohle musím dát přečíst svému příteli, po sedmi letech už mám nárok konečně se té svatby dočkat :-D

    OdpovědětVymazat