28. července 2010

Andilek ze supemarketu


Kdyz jsem v kvetnu napsala kratky pribeh o malem andilkovi ze supermarketu, hodne lidi mi psalo a ptalo se, jak pribeh dopadl.

Uz jsme se od te doby nevidely...

Dneska se mi o ni zdal sen, chtela mi neco rict, opet cela zarila a byla plna moudrosti.
A ja si ted lamu hlavu, zda ji mam ci nemam vyhledat - je to dost obtizne, kdyz neznam ani jeji prijmeni...

Presto premyslim nad tim, ze ji vyhledam, nez se odstehuji.

Tady je originalni pribeh o ni, o Vanesce:

Vaneska - andílek ze supermarketu

Tři dny za sebou jsem pravidelně v jednom supermarketu potkávala malou, hubeňounkou holčičku. Vypadala jak Leontýnka z Ať žijí duchové - nádherná víla, křehká a usměvavá.

Daly jsme se do řeči. Holčička chodila, házela věci do košíku většího než byla ona sama a já pořád někde očima hledala maminku. "Chodím nakupovat sama každý den. Baví mě to," odpověděla holčička.

Jak mě viděla druhý den, měla velkou radost. "Vy jste tak hodná," povídá mi. "Maminka říká, že tady jsou všichni hodní." Zatímco mluvila a za všechno, co jsem ji řekla děkovala, házela do košíku několik minerálek a 5 kilové granule pro kočku. Prý to unese, ač domu to má 20 minut pěšky. Je zvyklá. Prý si ale může vzít všechno, na co má chuť. Kdyžtak se rozdělí s kamarády...

Jak Vaneska, tak se slečna jmenovala mluvila, vypadlo z ní, že má 8 sourozenců, ve škole samé jedničky a o hraje na housle. Byla jak andílek - hodná, jemná, skromná, maličko stydlivá. A krásná.

"Občas taky zlobim, si myslim. Ale maminka s tatínkem říkají, že děti už takové jsou," usmála se nevinně.

Třetí den jsme se málem minuly. "Už jsem se bála, že dneska nebudu muset nakoupit. Doufala jsem, že se ještě uvidíme."

Víc už jsem ji nikdy neviděla. Začala mi sice tykat a hezky jsme se rozloučily, já ji ale zapomněla říct, aby taková, jaká je zůstala. Je totiž krásná a jednou z ní bude ta nejkrásnější princezna. Zapomněla jsem ji říct, jak je úžasná a jak má dobré srdce.

Takže Vanesko, děkuji. Vždycky si na Tebe ráda vzpomenu. Snad se ještě uvidíme. A pokud ne, tak Ti přeji ten nejkrásnější život jaký si jen zasloužíš!

A pro nás ostatní platí - chválit okamžitě:-)

Bulharska Sofia



Ahoj kamaradi,

velice vas zdravim z bulharske Sofie.

Mesto je to zajimave - plne modernich budov a mrakodrapu v blizkosti polorozpadlych domu a sovetskych monumentu.

Ani ten nejlesi design ovsem nezakryje spinu. Je to jako s myslenkama - dokud neodstranime vsechno spatne z nasi mysli, pak ani pozitivni mysleni nepomuze. To znam...

Nicmene jsme narazili na krasny, ba primo extra luxusni byt, ktery pronajimame. A v noci nas chodi navstivit svaby od sousedu...I tak se da charakterizovat Sofie....

Bulhari jsou skveli - vzdy se snazi pomoc, porozumet, neco doporucit.
Coz je prima, ja si cely zivot myslela, ze chladnost Cechu je dana mnoha lety tvrdeho komunismu a ze mili lide jsou tudiz hlavne na Zapade.

Ale zrejme to s komunismem nema co do cineni - na Zapad od nas jsou lide usmevavi, na Vychod chudi a pratelsti. A my jsme tvrdi, zamraceni a ustarani...

Zitra nas ceka Belehrad, pak jeste Budapest...
Doma tento blog radne zaktualizuji, zazitku je azaz.

Mejte se a smejte se. Rada o vas zase uslysim.
Luc.

20. července 2010

WELCOME TO BULGARIA


Velice vas zdravim,


hned zprvu se musim omluvit za chybejici diakriticka znaminka /bulharska klavesnice/


Jak se mate? Kde jste zrovna na prazdninach nebo na brigadach?


My jsme v sobotu vecer doleteli do Burgas, Bulharsko. Veliky zazitek, krasne more, vyborne jidlo. Az vcera jsme se rozhodli pro nedaleke mestecko Sazapoli.


Sazapoli mi pripomina recke ostruvky, neco jako z filmu Mamma Mia, snad i hezci.


Hned po vystupu v Sazapoli se o nas zacali rvat taxikari, co nabizeli ubytovani. Ac tu turistu moc nevidime, kazdy pronajima sve domy, hotely, penziony...


Nakonec jsme nasedli do taxiku chlapika a jeste driv, nez jsme stacili omrknout nabizeny pokoj nas privitala jeho dcera peknou hysterickou scenou. Jak videla hosty, utichla. Je velice mila, jmenuje se Sofyja.


Rano nas vzbudila dalsi hadka /tezko urcit ci presne/, a tak dochazim k zaveru, ze bulharove rovna se co na srdci, to na jazyku.

Jsou otrli, ovladaji bravurne mix anglicko/bulharsko/rustino/cestiny a jsou moc mili.


Vyborne vari. Maji skvele melouny a nechteji o cenach smlouvat. Maji zvlastni dzem s prichuti ruze a piji jogurt s vodou.


Bulharsko je nadherne, Sazapoli doporucuji. Jakapak exotika, do Bulharska jezdeme.

Zitra chceme vyrazit nocnim busem do hor na tury. Uvidime, jak se v techto hicech vyrovname s infarktem.


Preji vam krasne dny tam, kde zrovna jste.

Luc.

17. července 2010

Cestovatelský blog:-)


Ahoj Přátelé,

dneska odjíždím na větší menší dovču napříč východní Evropou. Přes mořská letoviska, po hory bez civilizace až po "shopping" v hlavních městech.

O všech příhodách, trablích i zážitcích vás budu informovat jak jen to půjde (foto dokumentace brzy na Facebooku). Ovšem znáte to - horské vesničky, malé chatrče, žádný signál na mobil natož připojení na internet:-)

Přesto to snad dám dohromady a snad se u toho všichni pobavíme.
Informujte mě také o svých dovolených, ať mám co číst...:-)

Prozatím krásné dny s otrochu méně slunečního záření:-)
Luc.

16. července 2010

Tip na prima procházku





Ahoj!

Já vím, že tyhle parna nejsou nic extra pro letní procházky, nicméně kdybyste nevěděli, kam vyrazit ve dvou, tak doporučuji Havlíčkovy Sady v Praze.
Miluju to místo a včera jsem se do "vinného" altánku po létech vrátila. Je to vážně balzám na duši a nejlepší je, že tam téměř nikdo nechodí...:-)

15. července 2010

Život s námi má jiné plány...


Nemůžeme žít svůj život pro jiné. Musíme jít za svým srdcem a za svými sny. A občas se může stát, že s námi život bude mít jiné plány a odvede nás třeba do jiných zákoutí, kultur a k jiným možnostem....

Maminko,
někdy je dobré se jen nechat unášet životem a plout. Ale nezapomínat, že s každou vlnkou může přijít nová příležitost, i když je skrytá a i když vypadá nedůležitě. Když ji ale rozpoznáme, ukáže se jako ta největší příležitost, dar nebo bolest.
Mami, Silv opravdu dostal výbornou práci v zahraničí. To, co bylo jen snem, se pomalu stává realitou. Přišlo to bez varování, jako úder z čistého nebe – smlouva s renomovanou univerzitou v italské Florencii. Když nad tím tak přemýšlím, možnost, že odjede tu vždy byla poměrně velká, přesto jsem si ji nepřipouštěla. Dlouho jsem doufala, že tu budu moct dostudovat, že cesta do zahraničí přijde později, až BUDE ČAS. Paradoxem je, že ten čas právě nastal.
Nechci to dál rozmazávat, argumentů moc nemám, jednám čistě pocitově. Odjíždím s ním a vím, že dělám momentálně to nejlepší, co umím. Pod pojmem štěstí si představuji vnitřní radost a lásku okolo. Představuji si slunce, úsměv, naplnění, jemné vibrace, pohlazení, přístav a hodně lodí. Pod pojmem bohatství se mi vybaví bohatství srdce, bohatství lásky, bohatství užívat si tohohle života, jednat vědomě a z radosti. Jednoduše vědomí, že stojí za to žít, nehledě na majetek, tituly a společenské statusy.
Musím odejít a následovat tak svého muže a zřejmě tak roztočit novou etapu života, nové podmínky, nové osudové lidi a zcela jiné příležitosti.

Mami, nemusíš souhlasit, ale budu ráda za jakýkoli náznak podpory, pochopení. Zároveň se omlouvám, že Ti nemůžu splnit sen a dostudovat, ale kdybych tu zůstala, vyčítala bych si to celý život. A ten má se mnou zřejmě jiné plány...
Tenhle dopis jsem napsala své mamince, když jsem se pevně rozhodla, že odjedu. Máte - li stejný pocit - NÁSLEDUJETE SVÉ SRDCE, ALE OSTATNÍ NECHÁPOU - přeji vám, abyste si to ustáli.
Život má s námi jiné plány a my ho nemůžeme žít za někoho jiného...

Prvních 500 čtenářů:-)


Ještě jednou - DĚKUJI.

Blog má prvních 500 záznamů, čtenářů, první komentáře.
Jistě, až to bude 5000 bude už to důvod k oslavě.

Nicméně všechny změny v životě a veškeré vzestupy musíme činit pomalu, za to neustále. Jen pak může být úspěch trvalý! Kdo vystřelí nahoru příliš rychle, často rychle i padá!

Děkuji Vám tedy za Vaši přízeň, ohlasy i dotazy. Děkuji, že tento blog rozesíláte svým známým, jste moc hodní...

Děkuji,
Luc.

13. července 2010

Pravidla lásky


Pro mě je láska tím nejdůležitějším na světě - když je tu pro nás někdo, s kým můžeme jít životem, dává nám to hodně sil i v těch nejtěžších časech.

Často mi ale lidé říkají, že v dnešním světě není možné najít opravdovou lásku - důvěrnou, intimní, stálou. Většinou je však pravda, že jsme to my, kdo neví, jak si takový vztah vybudovat.

Tak jsem pro vás dneska něco připravila - pár rad od přední autorky Barbary De Angelis. Autorky mnoha knih a zároveň dlouhodobě šťastné manželky. Ve své knize Tajemství okamžiku se podělila o myšlenky, jak si udržet krásný, kvalitní vztah...

Předčtěte si některé představy, které s manželem udržují:

1. ŽIVOT NÁS SVEDL DOKHROMADY PROTO, ABYCHOM SI VZÁJEMNĚ POMÁHALI RŮST A ABYCHOM JEDEN DRUHÉMU BYLI UČITELI.

2. NÁŠ VZTAH JE CENNÝ DAR - PROVEDE NÁS ČÍMKOLI, ČEMU SE POTŘEBUJEME NAUČIT, ABYCHOM SE STALI SEBEVĚDOMÝMI, MILUJÍCÍMÍ LIDSKÝMI BYTOSTMI.

3. VÝZVY A POTÍŽE, KTERÉ PROŽÍVÁME, NÁS VŽDY POSKYTNOU LEKCE, KTERÉ NEJVÍC POTŘEBUJEME.

Čtěte si do stále a stále. Kéž bychom se všichni podle toho řídili. Ještě než se rozloučím, přidávám od ní pár krásných vět:

Tím, že milujeme, nemůžeme nic ztratit. Ztrácíte jen tehdy, když lásku potlačujete. Láska je rozhodnutí, které činíte každým okamžikem. Jestliže nemáte vytvořenou představu o směru vašeho vztahu, nedojdete nikam...

Doufám, že jste v tomto článku nalezli aspoň trošku pravdy!
Mějte se nádherně a milujte se.

Děkuji za pozornost,
Luc.

10. července 2010

Rodinné konstelace:-)


Drazí přátelé,

velice se omlouvám za menší větší zpoždění, se kterým píšu.

Ale tyto dny věnuji jen sama sobě. Dlouho jsem pracovala na seminářích Rodinných konstelací /prima metoda, jak dát svému životu nový vítr za pomoci srovnání si vztahů v rodině/, tento víkend jsem sama klientem.

Vlastně jsem tam nešla z žádným problémem, jen si nechat vyčistit rodinu, předky a odprostit se od jejich vlivu, abych mohla žít šťastně jinde, jen se svým přítelem.

Je úžasné vidět, jak se věci dávají do pohybu, jak se vztahy mezi lidmi mění, čistí, jak se probouzejí hluboko uložené bolesti mnoha generací a jak nacházíme ŘEŠENÍ SVÝCH POTÍŽÍCH...

Pokud vás tato technika zaujala, přikládám odkaz na článek.
Dnes jsem se vám jen chtěla omluvit a od příštího týdne opět články obden:-)

JO! Za týden odjíždím na dobrodružnou výpravu napříč východní Evropou, tak se na chvilku stane z tohoto blogu blog cestovatelský.

Budu psát o tom, jak nás přepadli, znásilnili, ale my jim statečně unikli. Jak jsme stopovali, jak nám bylo blbě z místních specialit a další zážitky, které se jistě na cestě přihodí...:-)

Přeju vám krásné dny, nádherné dovolené. A tady odkaz:-):

http://www.dreamlife.cz/article.php?id=2045

8. července 2010

Motto dne...



Náhodou na mě tenhle citát narazil, nebo jsem spíš já narazila na něj. Je však úžasnej, musím se podělit:

Nepřemýšlejte, kudy by mohla cesta vést. Raději jděte tam, kudy nikdy cesta nevedla, a zanechte za sebou stopy.

Anonym

Krásný den!

7. července 2010

Nelpět a uspět!


Ahoj, ahoj!

Dneska jsem se přesvědčila o moci "nelpění na výsledku". Touhle tématikou se podrobně zabývá Barbara Berger ve své knize Jste opravdu šťastní?
Já to dnes vezmu stručně...

Všichni v životě máme nějaké své cíle, sny a výzvy. Všichni si přejeme, aby se nám vyplnily, abychom si je my sami dokázali splnit!

Jenže většina z nás (včetně mně) na nich příliš lpí a pokud se něco jen trochu pokazí, jsme nešťastní. Na čem lpíme, to ztrácíme...

A nyní si představme, že máme velký sen, o němž sníme už od narození. A necháme ho volně plynout, ať se děje, co se dít má.

Že je to pasivní? Taky jsem si myslela. Ale přišla jsem na to, že i přesto bychom měli jít za tím nejvyšším možným úspěchem, za tou nejvyšší a nejvzdálenější touhou a měli bychom udělat maximum pro její splnění.

Udělat maximum pro splnění, maximum toho, co je v našich silách.

A pak se od toho odpoutat a .... nechat to být! Nechat to pánu bohu. Když uděláme pro svůj sen vše, co je v našich silách, ustupme. Už se tím netrapme, nestresujme, nechme to, ať si to najde odezvu...

Ať se stane to, co se stát má. Třeba nás to zavede na úplně jinou cestu životem...:-)

2. července 2010

Nové fotky :-)





Ahoj!

Abych nezanedbávala sekci Modelingu, přidávám dnes nějaké fotky z focení s Lukášem Pávkem. Je to šikovnej chlapík, skvělej fotograf a hlavně skvělý člověk.

A přeji vám krásný začátek prázdnin! Užijte si sluníčka, choďte hodně plavat a ztraťte se v dalekých krajích...

Luc.