22. ledna 2011

Když se víc mluví než fotí



Je pravda, že málokdy objevíte tak milého fotografa, jež vás opíjí komplimenty. Nicméně málokdy objevíte takového fotografa, ze kterýho vás tak rychle rozbolí hlava...

Focení jsme domlouvali jen 2 týdny předem, nicméně za tu dobu mi stihl zaplnit emailovou schránku obdivnými emaily, detaily focení a pochvalováním si, jak úžasně jsem se povedla. Email následoval email, SMS pronásledovala SMS a brzy se přidalo nekonečné volání, které jsem ovšem laskavě ignorovala, což ho přinutilo k obavám a psal, volal a SMSkoval dvakrát tolik.



Ani takové focení jsem dosud nezažila - "Víte, Lucko, já vím, že jste nádherná, zkušená, úžasná, ale doufám, že se mnou budete souhlasit, že ten pravý loket by mohl teoreticky být trochu dozadu. Jen doufám, Lucinko, že vám to nebude vadit a že si neřeknete, že jsem se zbláznil," vysvětlovat tisícekrát každé přání ohledně pózování.

Existují fotografové, kteří si potrpí na každý detail, půl hodinku si "štelují" modelku a následně cvaknou a boom! Co fotka to umělecké dílo. Jenže to nebyl ten případ. Pan fotograf neustále opakoval své omluvy, komplimenty na mou osobu, komentáře k fotkám až se dopracoval k bodu, kdy začal fantazírovat jak o naši spolupráci, tak i o večerech, kdy bude upravovat mé fotky a prohlížet si tak každý detail mého (údajně) úžasného těla...

Aby bylo jasno: je mnohem příjemnější poslouchat jasné povely /"ruku doprava"/, jasné příkazy /"nesmát se"/, logické argumenty /"jste ve stínu"/ než 3 hodiny kývat že ANO ROZUMÍM, FOŤME, aby se nakonec smáčkla spoušť a fotka se NEPOVEDLA!

PS: A pak si dělejte kariéru přes postel..:-D


1 komentář:

  1. To je dobrý! :D
    Článek se moc povedl! :)
    Musím říct, že už z toho jak to tu, tak jsou ty povely asi opravdu lepší...
    Ale přeci jen to musela být zábava, jak ti pokládal komplimenty.. :D

    OdpovědětVymazat