22. dubna 2011

Jak se fotí pro COSMOPOLITAN

Krásný pátek přeji...

včera jsem konečně zažila focení, které mě opravdu bavilo. Možná i proto, že ze mně udělali zcela někoho jiného...Fotil se plavkový speciál do červnového Cosmopolitanu!

Sraz byl v redakci v deset ráno a vybráno bylo na 10 krásných modelek, tedy dvě skupinky ženských, jež prezentovaly na svých křivkách ty nejžhavější plavkové novinky.

Přijdu, musím se odlíčit (což ve mně vzbuzuje obavu, že mě pošlou domů) a rovnou nastoupit k paní vizážistce. Po celonočním nespaní je fajn zavřít oči a nechat se opečovávat. Navíc mě zahrnuje komplimenty, jak mám úžasný obličej, nádherné oči, plné rty, úžasné rysy a že bych měla jít do topmodelingu.

Lichotky jsou krásná věc, pravdou ovšem je, že jsem se nikdy nedostala do světového topmodelingu. Tedy pokud nepočítám Berlusconiho "Bunga Bunga" Parties (kam jsem ovšem nešla, podotýkám!)



Jsem nalíčená jako víla, sedím v županu, pozoruji další dívky nebo čtu Cosmo. Pak jdu ke kadeřnici. Miluju zubaře a nesnáším kadeřnice. Vždycky mi za něco vynadají. Vždycky mi chtějí rovnat vlasy a stříhat ofinu. Slečna mi vlasy sice opravdu vyrovná, ale nandá mi pár kilo příčesku, který krásně navlní...

V momentě mám hřívu jako Beyoncé s J.Lo dohromady, bože, hlavně ty příčesky nechtějte vrátit. NEDÁM!

Vypadaly jsme líp...:-)

S první skupinkou si ještě nalakujeme nehty, vybereme úžasné plavky a jdeme pózovat. Já dostala plavky vcelku a s výstřihem až k žaludku. Zatímco já si jen tak stojím s rukama v bok, holčiny se musí tísnit na krabicích a s odřeným zadečkem vyloudit výraz....ach, jaká je to tady na pláži pohoda...

Fotí se desítky fotek, pak padla. Všechny se jdeme okamžitě najíst a konečně vytáhneme bříška.



Já mám ještě počkat na další focení, už jen ve třech. Oblékám nové plavky a kadeřníci mi nasazují na hlavu obří plážový klobouk. Na nohy dostanu střevíčky o 20 centimentrových podpatcích a jsem ráda, že se držím...

Fotograf dělá vtípky, dokáže zahrát všechny pózy, které vyžaduje a až na ten studený větrák se děsně bavíme. A sluší nám to. Posledních pár záběrů s kloboukem a můžeme se převléci do civilu.

Ty příčesky vracet nechci, jakmile mi je sundaj, zase mi na hlavě zbyde jen ten zbytek vlasů, co mám! Ach jo...


Těším se na finální výsledek. Pověsím si fotky na zrcadlo, abych každý den věděla, že taky umím být krásná. Nejen pro Berlusconiho...

Mějte se božsky,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho prosím s ostatními na FB, Twitteru či emailu. Děkuji!

1 komentář:

  1. No,mě přijdeš jako každá jiná,ale o tom modeling asi je..že si ty holky musí být podobné jako vejce vejci:)

    OdpovědětVymazat