3. října 2012

Když máte ruské sousedy:-)


Tenhle příběh už je starý několik let.
To jsme ještě s Holanďanem žili v pražských Holešovicích.
Ale až teď, v Moskvě, jsem si na něj znovu vzpomněla...

Měli jsme totiž hned přes (sádrokartonovou-a-nehlukotěsnou) zeď ruské sousedy.
Byli to mladí manželé. On takovej malinkej, zakřiklej.
A ona pravej opak - vysoká, načančaná a hlavně hlučná!

Dny v Holešovicích se tak dělily na:

Rána:
05:00 - 05:45 - sex. Zřejmě.
Člověk by podle toho mohl nastavovat hodinky, jak to měli úžasně naplánované.
V pět čtyřicet pět přišelo heknutí naposled.

Jestli mi to ale přišlo funny první dny, pak po týdnu už mě to sralo.
Tma jak bejk, Holanďan si spinká a vedle mě Ruska křičí.
Já můžu ještě dvě hodiny spát, ale jsem vzbuzená, že.
A neusnu, přetrhla mi spaní. Čumákuju do svítání.

A hádejte, co přišlo pravidelně se svítáním?
Přeci její ruský manžel z noční šichty:-D


Odpoledne:
Ač odpoledne se lišila (narozdíl od rán), tak párkrát týdně se opakoval stejný scénář:
Ruska s někým volala.
Pak začíná brečet.
Pak ji bere rapl.
Pak začne řvát.
Pak s něčím hází o podlahu.
Pak (asi) sebou hází vzteky o podlahu.
Pak jen vyčerpaná, vzlyká a usíná.

Prvně jsem myslela, že jde spáchat sebevraždu a říkala Holanďanovi, že bychom tam měli jít a pomoc jí. Asi jsem si představovala hrdinský čin, kdy zachráním lidský život.
Holanďan ale říkal, že tohle ona dělá furt.
Prej hysterka.
Prej ji to přejde.
A prej ji nemáme rozzuřovat ještě víc.
Měl recht.


Takhle to šlo asi půl roku.
Jinak to byli moc milí lidé.
Po půlroce si ovšem k sobě nastěhovali ruského bratrance.
DJe!!!

Naštěstí jsme se po měsíci stěhovali do Itálie.
A dostali italské sousedy s italskými dětičkami.
No. A někdy v té době jsem začínala mít tiky v pravém oku, v levé ruce a v pravé noze.
A jak slyším slovo soused, tak to ve mně škube všechno!

A jaké sousedy máte vy:-)?

Co vy a sousedi? Má tu někdo nějakou hezkou sousedskou story:-D?
Luc.

60 komentářů:

  1. :D Dostalo mě to, že pak přišel manžel z noční šichty :D. My máme pod náma veledůležitého právníka, co se cítí být zodpovědný za celý dům a po celem baráku vyvěšuje papírky s různými popisky, například návod na používání větrání na chodbách, abchom nedělali nepořádek, hluk a podobně...jednou nám nějak přetekla sprcha a dostalo se to i k němu na strop, tak nám vyhrožoval, ženás zažaluje, protože tam má skříně za čtvrt miliónu, že je zaplatíme. Šli jsme k němu domů a měl tak takový tři chudáčky z Ikey...

    OdpovědětVymazat
  2. :D Milá Lucko, tohle se fakt může stát jen Tobě! Kam Ty na ty příhody/zážitky chodíš? To snad ani není možný. :D

    OdpovědětVymazat
  3. :-D Luci, zase jsem se pěkně nasmála. Tvé články nemají chybu!
    Když jsem studovala v Německu, tak na koleji byly také papírové zdi a pravidelně 2x-3x týdně tam soused měl přítelkyni a bušili do toho dobrý dvě hodiny - postel narážela do zdi, slečna byla poněkud hlasitá a když jsme se potkaly na chodbě, tak se jen usmála... Jinak máme sousedku (tam kde momentálně bydlím) a FBI je proti ní hadr - přivezl mi šéf ze služebky a ona hned, jestli můj přítel ví o tom, že mám někoho jiného. :D A takhle je to ořád. Takže doufám, že se v horizontu 14 dnů odstěhuju a tam kam jdu, jsou alespoň jedni sousedi normální. :D

    OdpovědětVymazat
  4. :-)))No Luci já kdybych psala o sousedech tak se snad upíšu-představ si,že třeba nám sebrali naše předchozí koťátko a ještě vypravovali,že se o něj nestaráme-proto je ted Benji jen domácí!!!No a to vůbec není vše,ale jak říkám,to by byla slohovka...Hezký den!

    OdpovědětVymazat
  5. To s tím manželem z práce bylo super! :-D Upřímně ti ty zážitky závidím. Ne vždy je asi o co stát, ale aspoň máš vždy o čem vyprávět :-)

    OdpovědětVymazat
  6. páni ty máš príhody :-)...tak my bývame v dome, takže takéto zážitky nemám....ale v jednom období, keď sa naši rozviedli, tak moju maminu balil náš sused (taký dedko, o 40 rokov starší), tak sa mi stalo, že som sa opaľovala na záhrade a zrazu sa zjavil on s konvičkou, že nám ide nejakým hnojom popolievať záhradku, nech to lepšie rastie :-D...alebo nám nechával rožky zavesené na dverách...len potom to zašlo až tak ďaleko, že už ani nezvonil...a zobudím sa a on sedí v kuchyni...no nič príjemné...

    OdpovědětVymazat
  7. Hihi, není nad pestrost! Hlavně nevypadnout z každodenního a KLIDNÉHO stereotypu žití normálních (rozuměj tichých) lidí :-)

    OdpovědětVymazat
  8. paráda :D já teda naštěstí z jedné strany mám mezeru a z druhé strany starší dům, kde celých 20 let nikdo nebydlel.. Takže jsem měla rááááj ! Celej život mě dost bavilo zpívat, takže si nedokážu představit bydlet v paneláku a strašit tím sousedy :D
    Každopádně bydlím na vesnici, takže naše detektivky v důchodovém věku jen tak něco nepřekoná :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to já zpíváním straším sousedy úplně běžně:D

      Vymazat
  9. Luc, ja jsem se tak rozepsala, ze z toho asi taky bude clanek :D.

    OdpovědětVymazat
  10. Vtipný :-)I když věřím, že žít s takovými sousedy musí být psychicky náročný :-)
    Není nadto se odstěhovat na vesnici. Z jedné strany máme hřbitov se samými nebožtíky. Ze strany druhé stáj s koňmi :-) Na Dušičky je sice kolem dost velká kumulace důchodců, ale jinak je tu celkem klid:-)

    OdpovědětVymazat
  11. holka, ty jsi božská! :D ty tvoje články stojí za to!

    OdpovědětVymazat
  12. ty ma vieš vždy rozosmiať :)) ja som mala susedku, ktorá sa vždy hádala sama so sebou a potom vylievala na okoloidúcich studenú vody z balkona :)

    OdpovědětVymazat
  13. Uááá!! My máme pod sebou nějaké Asiaty, co rádi dělají party ve všední dny a když je chceme upozornit, že někteří lidi musí ráno do práce a rádi by se vyspali, dveře nám vždy otevře nějaká zfetovaná lolitka...

    OdpovědětVymazat
  14. moje sousedka z prahy to bylo taky neco. od prvniho dne, co jsem si nasla maly bytik a zacla bydlet sama na vlastni pest me ma nova sousedka (uklizecka baraku) neprestavala sikanovat.
    jeden den, jedna story. vek asi 45. nejdriv mi zamkla vchodove dvere do baraku pred nosem. pak kdyz jsem si odemkla a sla bez slova k vytahu, tak mi rekla: to je vychova! pak mi kopla do miniaturni civavy, pak jsem ji dala facku, pak me kousla. pak me dala ona k soudu za ublizeni na zdravi. dva tydny chodila v korzetu :) soud jsem vyhrala :))) samozrejme :) pravda a laska vitezi nad lzi a nenavisti :)

    OdpovědětVymazat
  15. Už pět minut přemýšlím, jestli se k tomu mám vyjadřovat :-D
    Páč jako sousedi... no... Asi takhle - moje slovní zásoba není schopna obsáhnout tolika ekvivalentů neslušných výrazů, aby mi to prošlo cenzurou :-)
    Zůstanu u toho, že se vědoucně usměju a odevzdaně pokývu hlavou. A půjdu přes ploty mrsknout pár granátů :-D
    Jako ale Luc s tím manželem z noční šichty si mě dostala. Sem to musela přečíst nahlas i chlapovi :-D

    OdpovědětVymazat
  16. Zas jsem se zasmála:D další úžasný článek!:-)
    Já zatím nenarazila na extra špatné sousedy, jen teď na adapťáku se holky vedle trošku hlasitěji smály,ale dalo se to přežít.

    OdpovědětVymazat
  17. O sousedech mi ani nemluv... Ti pod námi, úchylní Angličané, naštěstí už vypadli, ti vedle, veselí Španělé, si začnou povídat vždy ve 3 ráno, fakt nevím, kdy spí... Nejdřív jsem byla slušná, teď ale bouchám na stěnu skoro každou noc. Pořád totiž odmítám spát se špuntama v uších, to přece není normální :-)

    WorldByBella

    OdpovědětVymazat
  18. Zajímavý :D. My naštěstí bydlíme v baráku, takže sousedy neslyšíme. Ale když jsme bydleli v paneláku v bytě, vedle nás se přestěhoval nějaký mladý pár do garsonky s rotvajlerem a věčně ho tam chudáka nechávali samotného a on tam štěkal a vyl. No chudák, co si budem povídat :(. A nad náma bydlela rodina.. maminka na děti pořád křičela, ikdyž nevím, možná i na manžela. :D

    OdpovědětVymazat
  19. No jejda, jelikož byldím celý život v paneláku, kde se za komárů namontovalo špatné těsnění, vydalo by to na krátkou povídku. Nejvíc mě ale asi štvou sousedi, co bydlí nad námi. Jejich cca 13tilé dceři zřejmě přijde, že na její "božský" zpěv jsou všichni hrozně zvědaví. Pak jim také dost často zvonívá skype, který mají tak nahlas, že opravdu slyším každé slovo. Sousedi, co bydlívali vedle nich zase měli malé dítě, které každý den přesně s úderem sedmé hodiny vytáhlo takovou tu plastovou tatrovku a vesele s ní jezdilo po linu a přes práh sem a tam a tak to bylo dokud ho některý rodič nepřišel usměrnit. Už se naštěstí odstěhovali...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jeziiis, vyraz komari jsem doted neznala :DD

      Vymazat
  20. ked sme boli v Parizi, podobny ranny budicek (kludne aj o tretej) sa konal vo vedlajsej izbe...:D..teraz sa na tom smejeme, ale vtedy som si v duchu povedala, snad to nie je to, co si myslim a vzapati, to snad nemyslia vazne..(steny boli tiez dost tenke a my utahany z celodenneho chodenia)

    OdpovědětVymazat
  21. :-D záchvaty smíchu! manžel se vrátil s šichty :-D
    vážně boží články :P
    je fakt, že na studentském bytě se tohle ani nedá řešit, samí lidi v sexuálně produktivním věku :-D

    OdpovědětVymazat
  22. síce normálne bývam v dome, ale študujem, takže v podnájme, priamo pod nami býva jedna "milá" pani... suseda oproti to vysvetlila ručne stručne : "na staré kolená si spravila decko a teraz to psychicky nezvláda". no a stále si nájde dôvod zaklopať nám na dvere (aj všetkým susedom okolo) a pre niečo sa vyvrieskať. ale to nie je vtipné ani pekné ako tá tvoja story:)

    OdpovědětVymazat
  23. Ja jsem mela jednou za sousedy skupinku neslysicich. Clovek si rika, ze to neni problem asi... ale kdeze! Meli nejaka specialni naslouchadla, takze si obcas i povidali ale takovym dost hlasitym huhlavym zpusobem. Praskali a busili do ceho se dalo, k zavirani dveri nepouzivali kliku, obcas hrali v byte basketball... a nejhorsi na tom bylo, ze jsem mela strasny blok, jit NESLYSICI upozornit na to, ze jsou silene hlucni. Mela jsem dojem, ze by se to nemelo, ze to neni slusne a ze se asi neslysi, jaky randal delaji... Ale pak uz se to nedalo vydrzet, tak jsem musela :)))

    OdpovědětVymazat
  24. Joo, sousedi, to je kapitola sama pro sebe! Nejlepší je bydlet v baráčku a okolo mít protihlukovou zeď!:-D

    OdpovědětVymazat
  25. Když jsem bydlela u našich, tak sousedi (Asiati) nad námi nás tak strašně vytopili, že nám v kuchyni lilo jak z konve. Vlítla jsem na ně a oni to svoje nerožumim. Jednoho jsem chytla a dotáhla k nám do bytu. Vyrovnání bylo rychlý, nedělali problémy. Ale s penězi přinesli obrázek, kde byl takový ten lesklý vodopád. Doma jsme se pak smáli, že to abychom věděli, jak to bude vypadat příště :) Naštěstí už ale dobrý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. husty :(( zazit bych to ale nechtela, pac tech mojich 6 knihoven, by se nedoplatili...hezky by mi vsechny knizky museli shanet znova :D

      Vymazat
  26. Ufff...ja nastastie o susedoch ziadne taketo story nemam, lebo som vyrastala v rodinnom dome, ale ked sa nastahujem do bytu, nevylucujem, ze o taketo historky nebudem mat nudzu :)

    OdpovědětVymazat
  27. Bydlím v paneláku a na našem patře je kromě našeho bytu ještě dalších pět..vedle nás bydlí paní Kopečná, vedle paní Kopečné bydlí paní Schlegerová, naproti nám bydlí rodina Rulíkových, vedle Rulíkových bydlí pan Drozd, vedle pana Drozda bydlí paní Holečková a nad námi bydlí rodina Fajtových (veškerá jména jsou pozměněna)..paní Kopečná je asi pětačtyřicetiletá, stodevadesáticentimetrová dáma, která venčí svou kočku na naší společné chodbě a je jí jedno, že nám kočička počůrává rohožky..koupelnu má hned naproti dveřím do bytu a když se ráno sprchuje, nechává si dveře do koupelny i do bytu otevřené, takže jí bohužel vidíme téměř až do krku..poslouchá od šesté hodiny ranní Phila Collinse na plný pecky a čas od času si domů přivede milence, což patřičně okoření hlasitým hekáním..paní Schlegerová je kupodivu normální..rodina Rulíkových se skládá z jedné mladé dámy a jejích dvou starších rodičů..pokaždé, když zavírají dveře do bytu, musí s nimi co nejhlasitěji prásknout..jinak by to přece nešlo..pan Drozd je povoláním policista a jeho největší zálibou a posedlostí je čištění svých polobotek na rohožce před bytem..jo a taky si s paní Kopečnou nechávají přede dveřma nenávistné vzkazy o tom, proč on furt otvírá to okno do chodby, když jí tam pak v zimě mrznou kytky..paní Holečková má pejska, který vypadá jak mop na podlahu..to jako fakt! Tato dáma hrozně ráda pije a pak děsí celý patro tím, že už několik dní nevylezla z bytu..no a rodina Fajtových nás denně obšťastňuje od šesté hodiny ranní tím, že se všichni hlasitě hádají, u toho dupou a jejich víkendová specialita je vrtání do zdi..kam už, sakra, všecky ty obrázky dávají? Omlouvám se za sáhodlouhý příspěvek, ale takhle to u nás v Brně chodí..:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. teda, jsem z toho paf, nevim co na to napsat... nezavidim a nechapu

      Vymazat
    2. zas tak hrozný to není, my si z toho doma utahujeme..;-)

      Vymazat
  28. Tyhle lidi maj fakt strašně pestrý životy! :DD

    OdpovědětVymazat
  29. Milá Lucinko :) já tak miluji Tvůj úžasný blog! co článek, to příval smíchu :) jsi úžasná a máš nejlepší zážitky! :)
    Měli jsme sousedy, kteří strašně smrděli :D bydleli v prvním patře, takže hned u vchodových dveří si všichni zacpávali nosy a rychle přebíhali do výtahu :))))
    a taky jejich syn měl v úmyslu být "raperem" :D takže každý večer od 7 do 10 jsme poslouchali jeho tvorbu :D Nejhorší, bylo, když si pořídil mikrofón :D to všichni bušili do topení aby přestal :DD Naštěstí už se odstěhovali :)))

    OdpovědětVymazat
  30. Super! Ja, ked sme byvali este v byte a nie na dome, tak sme mavali vacsinou pocernejsich susedov. A hlavne ti spodni boli "vtipni". Vzdy som chodila na WC alebo do kupelne, kde cez stupacku pocuvala ich revy, ako sa hadali za nejaku blbost.. Inak ich tam v dvojizobovom byte byvalo ale 10 :D Chvalabohu, ze sme prec :D

    OdpovědětVymazat
  31. Pro lidi "bez režimu" nebo jak to napsat vařili skvěle. :) Ani hranolky ani řízek neplavaly v oleji, jen polévky se kvůli mastnotě nedaly jíst..
    Moc mě těší že jsem pro tebe inspirací! A tři týdny bez čokolády tě moc šlechtí:) jen tak dál, jestli chceš zhubnout nebo co, uvidíš, že ti za chvilku sladké nebude ani chybět. Kdybys cokoliv potřebovala, jsem ti plně k dispozici. :)

    OdpovědětVymazat
  32. Miluju články, u kterých se opravdu zasměju a ten tvůj mě rozesmál neskutečně :D
    Joo, sousedi, já bych mohla povídat....já, když vidím na ulici dítě jedoucí na odstrkovací motorčičce, začnu vidět rudě, protože děti sousedů nad námi na těhle motorkách jezdí každé ráno (ale ne venku, doma) tak od 7 hodin...včetně víkendů. ..horší zvuk neznám :D Jo, a také hrozně rády hrají na klavír, ale Mozartové to zrovna nejsou....
    saras-island.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  33. Ty ďáble! Zas mám kvůli tobě namoženou bránici.
    A nějak mi přestalo po tvým článku vadit, že si kvůli našim sousedům už rok a půl každý večer tlačím do uší fosforově žlutý špunty. ;-)
    Vivi

    OdpovědětVymazat
  34. Pridavam se k tem, ktere pobavil ten vracejici se manzel za usvitu :D Nasi sousedi pod nami jsou 4mladici, kteri vidi jediny smysl zivota v huleni travy...rano v 5 v noci v 1 a celou dobu mezi. Otvirat okno najednou neni jen tak, nekdy si pripadam lehce sjeta z toho privalu od nich.

    OdpovědětVymazat
  35. já bych napsala, že ti ty zážitky závidím, ale tohle teda ne :D jako pro čtenáře je to samozřejmě vtipné, ale když si to představím, tak mně by na tvým místě asi vzteky praskla žilka nebo bych brzo spáchala zločin, protože kdyby mě někdo každý den budil v pět ráno ... unbelievable!

    OdpovědětVymazat
  36. Tak jsem se těšila z práce až si dám v klidu čajík a přečtu si tvůj článek :-) Nejlepší je hláška - a pak přišel manžel z noční šichty :)) Za studentských let jsem toho od !spolubydlících! zažila spoustu (zlatí sousedi :-))...

    OdpovědětVymazat
  37. Nádherný, Luci já tě miluji za tyhle články! My jsme kdysi měli sousedku, která byla stejně jako ty háklivá na rušení od sousedů - jenže v našem případě nám přišla bušit na dveře třeba i v 11 v noci, že jsme opakovaně 2x po sobě spláchli a jak si to jako celé představujeme, že to nahlásí jako rušení nočního klidu. Její nesnášenlivost pokračovala až do té míry, že když jsem šla vynést koš a ona zrovna přicházela, tak mi dveře před nosem zamkla. Komu není rady, tomu není pomoci, díkybohu už se po pár letech toho "nesnesitelného akustického teroru" odstěhovala :-)

    OdpovědětVymazat
  38. Ja tieto tvoje člańky milujem :D vážne, na každý tvoj príspevok sa teším asi ako na nové vydanie Evy :D

    OdpovědětVymazat
  39. Hlavně ten příchod ruského manžela to dorazil ... :'D

    Ale neboj, já měla dokonce teď nedávno sousedku, která se přistěhovala nad nás (naštěstí už je fuč). Měla divoké dítě, které poletovalo po bytě a dělalo rámus. Ona sama byla šílená - jančila, podváděla a dělala rámus (ps: drogy byly na místě) ... on: rapl první třídy, žárlivý (měl být proč) a sex byl všude možně, takže jednoho krásného večera moje mamka vyletěla z postele a nožem začala mlátit do topení, aby se tam nahoře uklidnili. :D Jo, bylo ticho, ale byli šílení. Mlátila ho (on ji naštěstí ne), dítě hulákalo a nakonec ho zavřeli. :D konec story

    OdpovědětVymazat
  40. Děkuji za rozesmání:D miluju tvůj blog!

    OdpovědětVymazat
  41. No tak peknou jako ty urcite ne :))))

    OdpovědětVymazat
  42. tak veselou příhodu jako ty (naštěstí) nemám...moji sousedé jsou jen nepříjemní, neustále se tvářící "jako kdyby měli pod nosem pytel hoven", ale jsou potichu, to jo. :DD

    OdpovědětVymazat
  43. No o sousedce bych taky mohla vyprávět. Kousek výš někdo psal, že jeho sousedi smrdí...no ta naše chlastá, kouří, vaří asi ze zkažených vajec a do toho si tam dá synáček občas brko. Obávám se, že i její pes tomu trochu přidá. Ten smrad, co se lyne z jejího bytu, je šílenej. Taky má paní velkou oblibu povídat si s kolemjdoucími. Nejraději okolo 1 hodiny ráno. A to samozřejmě potichu nejde, protože musí na toho ožralu, co stojí na ulici, hulákat z okna. V minulém podnájmu jsme zase měli za sousedy rodinu s "velice nadanými" dětmi. Holky mučily klavír a housle(opravdu by se to dalo nazvat týráním nástrojů) denně a nejraději okolo 8 ráno nebo večer. Nešlo před tím utéct, protože se to přes papírové zdi rozléhalo úplně všude. A když slečny nehrály, byl strašně slyšet řev z protější školy (akustika dělá svoje) nebo v noci kravál z non-stopu. Takový klidný bydlení to bylo. :D

    OdpovědětVymazat
  44. Mí sousedé mají dvě malé děti a celá rodina spolu komunikuje řvaním. Nejhorší to bylo zhruba před dvěma roky v létě, kdy se dětičky na vedlejší zahradě ráchaly v bazénu a ukrutně vřískaly, předstírajíc, že jsou kachny (asi tak 4 hodiny denně). Současně na ně řvali jejich rodiče, ať tak neřvou. Trávila jsem kvůli nim na zahradě pouze krátké chvíle a zabývala jsem se intenzivně myšlenkou, že nadrtím všechny Diazepamy, Neuroly, Lexauriny a Rivotrily co mám doma, připravým roztok a stříkací pistolkou ho přes plot v nestřežené chvíli vpravím do jejich bazénu. Nedokázala jsem však odhadnout, zda by si děti lokly dostatečně zředěného roztoku, aby je to alespoň trošku utlumilo. Naštěstí už trochu vyrostly a jsou klidnější... Kvá, kvá!!!

    OdpovědětVymazat
  45. Pode mnou akorát na bytě v Plzni vyje vlčák a doma máme domek a okolo zahradu, takže relativní klid xD

    OdpovědětVymazat
  46. Máte to ale štěstí... parádní článek, Luci, pobavila jsem se královsky :)

    OdpovědětVymazat
  47. oh je, chudáku, to muselo být šilené:(, http://katefashionstyle.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  48. Jak já mohla přehlédnou článek? :(

    Jinak... opět jsem se nasmála :D :D :D

    Já naštěstí takové příhody nemám - alespoň ne se sexem :D to by mne asi kleplo, protože nikoho při tom slyšet nepotřebuju :D :)

    Ale stačí mi naše sousedka, která nám neustále kope do bot, které máme u dveří ... Prý jich tam máme mnoho a ona se tam nemůže vejít :D

    OdpovědětVymazat
  49. Luci, tak snad máte teď v Moskvě lepší sousedy :))

    OdpovědětVymazat
  50. Ahoj, náhodou jsem před několika dny natrefila na tvůj blog a nemůžu se odtrhnout :) Jinak když slyším slovo soused, taktéž se my ježí vlasy hrůzou na hlavě. Bydlím s přítelem na kolejích v bytě pro zaměstnance, ale přes stěnu máme sousedy/studenty. Minulý rok se jeden učil hrát na kytaru, což vzdal asi po 3 týdnech poté, co jsem vždy, když se začal učit, pustila nahlas třeba tango či nějakou jinou hudbu podobného rázu :D Nejvíc jsme se ovšem pobavili s přítelem začátkem tohoto semestru, kdy jsme si dlouho mysleli, že soused vedle má štěně. No nakonec jsme zjistili, že je to jeho partnerka a při styku jaksi ... hmmm ... štěká a vrní. Když jsme na to přišli, propukli jsme v takový záchvat smíchu, že od té doby už zřejmě nesouložili :D
    Něco málo o mně: e-tipy.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  51. Bombice, chlámu se tu smíchy a čtu jeden článek za druhým:-DDD

    OdpovědětVymazat