12. října 2012

Když vám hoří domácnost


Taky občas máte pocit, že nad váma stojí všichni svatí?
Já ten pocit mívám docela často.
Moje mamka nám s Holanďanem říká Pat a Mat. Většinou kvůli naší hořlavé domácnosti.

Inu, to je tak:

Holanďan v akci poprvé:

Holanďan mi oddaně přivezl hřejivou dečku z Holandska. Aby mi v noci nebyla zima, že jo.
Je to taková síla, že si lehnete a do pěti minut z vás zůstanou jen škvarky.
Ale ušetříte za topení i za saunu.

Jenže jednoho dne mi do školy volá Holanďan:

"Honey? Nemám úplně tu nejlepší zprávu..."
"Copak?"
"Víš, byla mi zima, tak jsem si pustil tu Tvojí dečku. No jenže pak jsem musel běžet a asi jsem ji zapomněl vypnout...A víš, ona jaksi...chytla,"
"Chytla?"
"Chytla. Ale neboj, oheň se z nějakého důvodu zastavil, nevyhořeli jsme. Je tu jen plno kouře a no víš, shořel Ti kus peřiny, celá matrace, ale neboj, polštář je netknutej!"


Holanďan v akci podruhé:

Holanďan je vědec, to už víme. A občas mu to v hlavě šrotuje tak intenzivně ještě v noci, že ani nemůže usnout. (Zvláštní, takový pocit vůbec neznám:-)

V takových případech ví, že se dobře usíná s plným žaludkem a jde se většinou najíst.
Tenkrát si dělal míchaná vajíčka asi ve tři v noci.

Ráno vstanu dělat vločkovou kaši. Je mi trochu divný, že Holanďan otevřel to malé pidi okýnko v kuchyni, to jsme nikdy neotevírali. No nic, škrtnu a vařím.

Jen tady něco fakt smrdí...jako kdyby unikal plyn bo tak něco.
Aha! Jedna plotýnka je ještě zapnutá, syčí z ní plyn a já si tady vařím.
"Ty jsi zapomněl vypnout plyn, viď?" ptám se nenápadně.

Kouká provinile.
Je mi to jasný. Měl v hlavě svoje úžasné rovnice (xyz na druhou vynásobeno zlomkem z x38 na nultou a to celé vyděleno Pythágorovou větou) a na plyn jaksi zapomněl.

"No já jsem měl takovej divnej pocit, jako bych najednou to okno měl otevřít. A díky tomu jsem nám vlastně zachránil život," říká vítězně:-)



Já v akci:

Abych to ale nesváděla jen na Holanďana. Já své žhářské umění dokonce dovedla k dokonalosti a umím se sama i podpálit.

Bylo mi tenkrát blbě, a tak jsem celý den proležela. S italskou hřejivou dečkou ze 70.let.
Najednou mě probudí intenzivní horko.
Ospale otevřu oči, rozhrnu peřinu a z břicha mi šlehá oheň.

Panika?

Nééé...chvilku na to blbě koukám, pak vstanu a jdu do obýváku za Holanďanem.
"Miláčku, hoří mi peřina," dodám jen tak.
Holanďan vyskočí a utíká do ložnice.
Za to já se jen tak zvolna ploužím za ním.
Jsem přiblbá z těch prášků asi.

Ale je fakt, že ta dečka chytla a mě zase hoří peřina. Sakra!
Holanďan zápasí s plameny a nakonec vyhrává.
Pak prohlédne mě, jestli nemám spáleniny.

Nemám. Jen se mi připekl medvídek na pyžamu.
Chudák:-(!


Taky máte nějaké hořlavé zážitky?
Nebo snad jiné situace, kdy jste měli z pekla štěstí?
Luc.

51 komentářů:

  1. jooo jednou nám chytl od prskavky vánoční stromeček :D :D

    OdpovědětVymazat
  2. Teda Luci, vy dva jste skutečný pár snů :-) (i když být vámi, možná bych už zainvestovala do nějakého roztomilého požárního pípátka)

    OdpovědětVymazat
  3. Bydlím s přítelem už asi 2 roky, a rok a něco jen sami 2. Od té doby co bydlíme spolu jsem stihla ,,odpálit" skoro všechny žárovky co tu máme. Mám na tyto věci velké štěstí. Protože když se něco pokazí, tak jsem u toho já a příteli zbývá než opravovat a vyměňovat žárovky. S oblibou říká, že se bude muset majitelem firmy na výrobu žárovek. =D

    OdpovědětVymazat
  4. Jezis, ty decky jsou koukam dost nebezpecny!

    http://klaraspoint.blogspot.be/

    OdpovědětVymazat
  5. Jezisi kriste, Luc :DDD. Pat a Mat :DDDDD. Jo, taky jsem jednou mela pozar... Nevim co jsem delala, neco jsem delala myslim na panvi a jaksi tam neco zacalo lehoucce horet nebo co (neptej se me jak a co, uz nevim) a ja tam prilila bezmyslenkovite volej. No a plamen jako prase, oslehlo mi to celou linku nahore. Hmatla jsem po uterce a placala s ni, druhou rukou pustila vodu a popadla hrnec a splouch. Umyt ten ozeh nastesti sel :D. Jinak uz zasadne varim neco na plotne tak, ze vzdy nejdriv sundam uterku, protoze visi moc blizko trouby :). Jsem ji uz parkrat lehce smahla. Mivam i osmahle chnapky :D.

    Ty jo, nas takle strasis, vis jak se ted budu bat, aby se ti neco nestalo? V Rusku si decku nemela? :)

    OdpovědětVymazat
  6. Je dobře, že tam ti svatí občas jsou, hlavně že se nic nestalo :) Taky mám někdy ten pocit, že na mě koukaj.
    U nás jsem to jenom já, kdo je dokonalou kombinací Pata a Mata. Poslední, co si pamatuju - toustovač chrlící dým a uhlově černé tousty. A ještě k tomu se rozječel náš požární alarm tak, že jsem málem přišla o uši. (V ten moment samozřejmě můj milý vchází do dveří). Naštěstí nic nechytlo, ale nějak jsem po ránu prostě neviděla, že je to otáčecí kolečko víc jak na max.

    http://maplecupcake.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  7. hehe, fakt Pat a Mat.. :D mne zasa vkuse všetko padá, o všetko sa udieram a čo môj chlap neznáša - vždy v aute mi padne štupel od fľaše rovno pod sedačku, preto mi nazbieral asi 10 náhradných, lebo mal z toho amokové stavy :D a ja som musela držať otvorenú fľašu po najbližšiu pumpu :P

    OdpovědětVymazat
  8. No Luc, ala by si sa zacat obzerat po nehorlavej kozmetike :P mne sa raz podarilo podpalit misku od mixera...robila som palacinky a postavila som si tu misku s cestom na keramicku platnu spolu s utierkou...ale nevsimla som si, ze som nezapla platnu pod panvicou, ale pod tou miskou...na chvilu som odbehla a ked som sa vratila, zistila som, ze hori utierka, hori miska a kuchynou sa zacina sirit vona spalenych palaciniek :P

    OdpovědětVymazat
  9. My doma nic moc, okrem jedneho pekaca s rebrami, co nam zhorle v rure.

    OdpovědětVymazat
  10. Páni, já naštěstí zatím nic (Ťukám to!) :)

    OdpovědětVymazat
  11. tééda vy jste ale experti :D U nás doma naštěstí nikdy nic nehořelo, ohně se bojím jak čert kříže a kdyby něco začalo hořet asi bych to psychicky neunesla a rovnou skočila z okna :D

    OdpovědětVymazat
  12. To už je 3. historka se dekou, jestli se nevyplatí si koupit dvě a nehořet pod jednou, ale asi máš ohnivzdornou auru, která se přenáší i na vaše obydlí :D :)

    OdpovědětVymazat
  13. Ja našťastie žiadny takýto zážitok nemám,ale vy máte zásobu teda dobrú :D

    OdpovědětVymazat
  14. Není nic vtipnějšího než tvoje články :D

    OdpovědětVymazat
  15. Luci, oba máte pěkný štěstí!:D Ty hřejivý dečky bych už raději asi nepoužívala:D

    OdpovědětVymazat
  16. Když mi bylo asi 14náct, tak jsem si na stole u okna zapálila dortové (vážně dortové :D) svíčky a šla do vany. Chytl stůl, na něm papíry, od toho záclana, od záclony zánovní plastová okna.. No mamka měla radost a já musela na týden k babičce, jinak by mě zabila :D

    OdpovědětVymazat
  17. Pekne:).
    Mne se taky obcas zadari, naposledy pri nahrivani osusky v takove starsi troube:). Chtela jsem si udelat takovou lazenskou pohodu, bohuzel jsem si nevsimla, ze kus osusky se dotykal primo takove te topne spiraly, ktera byla jiz toztopena doruda. Tak to blaflo. Ja si mezitim napoustela vanu a najednou takovy divny cmoud, docela mi to trvalo, nez mi to doslo. A zrovna to byla muzova oblibena, tak jsem pak stravila dve hodiny na ebayi hledanim podobne.

    OdpovědětVymazat
  18. "z břicha mi šlehá oheň" :'DDD ... Tak to jsem ráda, že se mi ještě něco takového nikdy nestalo. Ale s tím oknem .. hodně zajímavé, že ho otevřel, aniž by věděl proč.

    OdpovědětVymazat
  19. :D :D Teda.. vy máte ale vtipné zážitky :D Asi si radši nikdy nebudu pořizovat ty hřejivý deky :)
    Já si teď na žádný "hořlavý" zážitek nevzpomínám.. no vlastně, jednou jsem byla u kamarádky a já tele, jsem seděla u stolu, kde byla hořící svíčka, a já jsem na ní zapomněla, takže jsem nevím co dělala, že se mi podařilo spálit malej pramínek mých vlasů :D naštěstí hodně malej, ale i tak to pěkně smrdělo :D (bylo to ale asi ve 3. třídě :D)

    OdpovědětVymazat
  20. Já mám z ohně ohromnej strach. Než vyjdu z bytu, tak třikrát zkontroluju, jestli jsem všechno vypnula (počítače, žehličku apod.), varnou konvici dávám mimo ten stojánek, na kterém by se mohla třeba sama zapnout, checkuju sporák...prostě schíza jak blázen. V minulém životě jsem asi musela mít nějakou nepříjemnou zkušenost s ohněm...
    Na Vámi bdí asi všichni Svatí :-D Díky Bohu! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomhle vidím svoji mamku!! Nesnáším ten její zvyk, že konvici na čaj dává vedle toho stojánku :D

      Vymazat
  21. Ahoj Luci, tak k vám bych chtěla někdy na návštěvu, vy jste super :D :D :D
    U nás naštěstí zatím nehořelo. Jen jsem dvakrát vytopila půl bytu a sousedy když se rozletěly dvířka na pračce a ta napouštěla a napouštěla.....

    OdpovědětVymazat
  22. Pro mě z Tvého článku plyne poučení: obloukem se vyphout hřejícím dečkám :DD
    Nám se stala taková celkem klasická záležitost s hořícím vánočním stromečkem. Rodiče ho obložili prskavkami a jedna prskavka prskala nějak moc naléhavě a už to bylo...stromek začal plápolat :D Máma byla pohotová: vzala vázu s vodou, ve které byly zrovna nějaké vánoční větvě a chrstla ji na stromeček. A bylo po atmosféře :D
    saras-island.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  23. Panejo, docela nebezpečno, koukám: :-O Mi se povedla jenom taková ta klasika - sundávala jsem ze sporáku hrnec a držela jsem ty uši utěrkou. No a ta samozřejmě chytla :) a já jsem si toho nevšimla, položila jsem jí normálně na linku.. No a na té jsme pak měli vypálené kolečko, než si toho někdo všiml, že to hoří :D

    OdpovědětVymazat
  24. pánečky vy ste teda dvojica...to máte šťastie, že sa Vám ešte nič nestalo...vy tam hore asi máte protekciu alebo čo :-)...ja som nám raz skoro podpálila kuchyňu, keď som sa snažila nad sviečkou urobiť z obyčajného papiera akože obhorený...len to bol strašne tenučký papier...a zrazu strašne začal horieť a mne nenapadlo nič lepšie ako hodiť ho na koberec...ale našťastie mamina bola duchaprítomnáa oheň zahasila

    OdpovědětVymazat
  25. Nám akorát jednou vzplál hrnec na fondue, ale to byla docela nuda:-D Doufám, že máte dobré pojištění;-)

    OdpovědětVymazat
  26. :D :D Tak ty i Holanďan jste experti :D Já jsem měla vždy plus mínus štěstí. Maximálně jsem si od svíčky ožehla vlasy :)

    OdpovědětVymazat
  27. teda vy jste čísla :D to já jsem na tohle strašně opatrná a všechno strašně hlídám :D

    OdpovědětVymazat
  28. To snad ne :D Když si představíš, kolikrát mohlo být po vás.. Asi jste dobře pojištění :D Já na tohle nikdy "štěstí" neměla, na konci minulého školního roku jsem akorát podpalovala papíry z fyziky doma a to byl pak smrad další tři dny. Ale když já byla tak happy, že už se ji nikdy nebudu muset učit :D

    OdpovědětVymazat
  29. Tak teď jste mě fakt maximálně pobavili! Jste fakt Pat a Mat :D. Teď si připadám nehorázně nudně, protože jsem nikdy nic nepodpálila. A to jsem si hrála ve stodole se svíčkami jako malá. Jenom jsem rodičům pokapala fakt otřesně voskem koberec. Nikdy jsem se k tomu nepřiznala :D.
    Jo a pak jsem kámošce zničila paletu stínů, když jsem si na ní položila kulmu. Jo, tak to jsem taky nepřiznala, ale dostala dražší vánoční dárek ;).

    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
  30. Tak to je dobré :D. Já jsem si akorát jako malá zapálila ruku, protože jsem chtěla vědět, jak rychle bude hořet kapesníček (hroooozně rychle), naštěstí jsem kromě paniky co udělám nic necítila :D. A jinak při každém vaření podpálím chňapku :D.

    OdpovědětVymazat
  31. ježíšmarjá :D miluju tvůj blog a opravdu bych měla zapracovat na dně pánevním, protože tenhle článek způsobuje lehkou inkontinenci :DDD

    OdpovědětVymazat
  32. Jé to já jsem jednou vařila a olej mi nějakým záhadným způsobem odkápnul na zapnutou plotýnku a ta začala hořet, ale do pár sekund se zase uklidnila, což se o mně říct nedalo :D.

    OdpovědětVymazat
  33. Boze,to jsou az desivy historky,ty jsi snad v minulym zivote byla kockou a mas jeste pozustatek sedm zivotu,jako nase Eli,ta kdyz spadne odnekud,neboj,nejsou to zavratne vysky,tak pritel rika,ze pada jako kocka,protoze fakt umi sikovne padat a nikdy se ji nic nestalo,tuk na dravo.Jinak ja mam preventivne fobii z plynu a kdyz pominu pozar od vanocniho vence,od ktereho chytl stul,ale jen jako vypalene kolo,tak se nic nestalo,ale od te doby jsem nepalila ani svicku,az letos.

    OdpovědětVymazat
  34. ješiš to snad ani neni pravda :-D :-D :-D naštěstí žádný takový zážitek nemám, já jsem na takové věci extraopatrná - někdy až moc :-D

    OdpovědětVymazat
  35. Luci, vy jste se s Holanďanem vážně hledali..:-D Tohle se jen tak v nějákých domácnostech neděje..:-D
    Ale, hlavně že se doplňujete..:-D

    OdpovědětVymazat
  36. tvoje zážitky jsou nejvíc! mě se naštěstí ještě nic takového nestalo, ale budu mít teď o tebe strach a čekat na každý článek, jako na informaci, že stále žiješ :P

    a zvu tě na svou GA :)
    http://silvie-art.blogspot.cz/p/giveaway.html

    OdpovědětVymazat
  37. Luci, já s eu těch tvých článků vždycky tak pobavím :D ale z tohohle šel dokoce i trochu strach:D

    OdpovědětVymazat
  38. Tak to mě pobavilo :D skvělý článek!

    OdpovědětVymazat
  39. Páni vy jste s Holanďanem teda pěkná žhářská dvojka ti povim :D

    OdpovědětVymazat
  40. Ok píšu si, nepořizovat si hřejivou podložku!:D já jsem dost opatrný člověk, takže se mi nic podobného nikdy nestalo. Jen jsem jednou ve škole propadala panice, že jsem nechala žehličku na vlasy v zásuvce, ale vyndala jsem ji asi už nějak ze zvyku a nemohla jsem si vzpomenout, jak to teda je, ale bylo vše ok, takže panika vznikla tak akorát v mojí hlavě:)

    OdpovědětVymazat
  41. Teda Luci...vy mate fakt stesti, ze jste jeste nevyhoreli.
    Nastesti tady u nas na zahrivaci decky nemam ani pomysleni, protoze ja jsem taky takovy antitalent, ze bych to tady urcite podpalila:)
    Super clanek...ty jsi proste moje denni davka dobre nalady!!!

    CHIC SICILY

    OdpovědětVymazat
  42. Já jsem si zase jednou podpálila takovou tu kuchyňskou chňapku, když jsem cosi ohřívala... říkám si, kurde, co to tu tak smrdí???? a koukám, že mi hoří ruka...

    OdpovědětVymazat
  43. ježiš vy jste boží, můj manžel je taky tak přemýšlivý :), http://katefashionstyle.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  44. Tak nám hřejivá dečka nikdy nechytla, ale máme ji u manželovi rodiny na chalupě (pořídila nám je tam tchyně, aby nám (tedy hlavně mě) nebyla zima). A ta moje dečka probíjí. To znamená, že brním, prochází mnou proud z dečky a když jsem se zkoušela dotýkat manžela, jestli to cítí, tak cítil, že jsem zrovna vodivá. Nebyl to moc příjemný pocit :-D.

    Mně ale takhle chytla pánev. Máme elektrický vařič, který jsem se vydupala, protože jsem na plynovém odmítla vařit (měli jsme ho přes dvacet let ve starém bytě s rodiči a i když se nikdy nic nestalo, tak mě prostě plyn děsí), v Knižním klubu jsme dostali za nasbírané nálepky krásnou pánev wok a já se rozhodla ji poprvé použít v našem novém bydlení. Pánev musela být kvalita, protože se začala sama smažit, aniž bych do ní cokoli vložila. Prostě se v teple roztavil povrch pánve zevnitř a začala hořet. Naštěstí to nebylo nic velkého a rychle jsem ji uhasila a letěla do koše. Ovšem smrad po ní zůstal pěkný!

    OdpovědětVymazat
  45. Zajímavý článek a pěkná ilustrační (první) fotka :-D

    OdpovědětVymazat
  46. :D :D ... otrava plynem mě vždy děsila a tak máme doma vše na elektriku. Luc, já neměla nikdy žádný jiný úraz - vše jenom popáleniny.. spálená jsem byla od nerezové varné konvice, spálila jsem se o vánočního "františka" a do třetice jsem si popálila ruku o žehličku na vlasy, o kterou jsem se opřela, když jsem vstávala z postele. A vše bolelo jako čert! :) Zdravím a přeju pěkné pondělí!

    OdpovědětVymazat
  47. Vy ste teda dvojka, vazne, horlavi Pat a Mat :D:D:D Chvalabohu, ze sa vam nikdy nic nestalo!! :D

    OdpovědětVymazat
  48. :D a ja som myslela, že som piroman, ale pri vás sú naše obhorené utierky malina :D super pri čítaní tvojich článkov musím vyzerať ako blázen. rehocem sa ako keby som nemala všetkých pokope :D

    OdpovědětVymazat
  49. Joo hřejivé dečky. O těch mi ani nemluv...To takhle jednou tatínek cítí ze spaní kouř a probudí maminku, že je všude jakási mlha.
    Maminka vyskočí s jekotem, že hoří a jde to z mého pokoje, načeš tatínek hrdinsky pár sekund po té vynáší čtyřleté rozespalé dítě, které nechápe, co všichni tak šílí a tak jde zase spát a je mu úplně jedno, že do postele svých rodičů. HLAVNĚ ŽE SPÍ! :D
    Prý jsem přežila jen díky tomu, že jsem spala v klubíčku. Kdybych měla narovnané nohy, asi bych měla nepříjemné popáleniny a naši psychickou újmu na celý život. Od té doby už jsme nikdy jako rodina nevěřili na elektrické vyhřívané dečky.

    OdpovědětVymazat