31. března 2012

Elixír zdraví: Syrovátka:-)

Whey milk: english version here

Óda na syrovátku. Že nevíte, o co jde? Inu...


Syrovátka je mléčné sérum, které se získává po odstranění kaseinu z mléka. Klasická tekutá syrovátka je trochu nakyslo-sladká a dokáže divy. Ta sušená, která se dá koupit v každé lékárně, v Bille či ve zdravé výživě - připomíná tak trochu sunar pro dětičky (a taky to tak chutná!). Jednoduše hodíte do hrnku, zalejete horkou či studenou vodou (dle přání), zamícháte a ... bumbáte.

Jak to chutná? Sladce. Dokonce tak sladce, že vám to s radostí bude pít i chlap (jen mu neříkejte, jak se to jmenuje, hned by mu to chutnat přestalo!). Navíc je to docela sytící věc, a tak na hladové večery ideální. A proč o tom vůbec píšu?



Páč tenhle "zbytek" z mléka je takovým mým dlouholetým elixírem na zdraví. Pokud znáte účinky jablečného octa, tak je to něco podobného. Ale zatímco ocet se dá pít jen pár týdnů v kuse, syrovátku budete milovat do konce života.
Jak říká Wikipedia:
  • Syrovátka obsahuje vitamíny B1, B2, B6, B12, dále obsahuje i vitaminy C a E. Z minerálních látek to jsou hlavně hořčík, fosfor, draslík, vápník, sodík, zinek, niacín, biotin pak také bílkoviny a rovněž některé tělu prospěšné kyseliny, jako je kyselina listová a pantotenová. 
  • Pomáhá odvádět toxické látky z organismu, podporuje činnost ledvin, upravuje metabolizmus, zlepšuje látkovou výměnu a účinně napomáhá snižování cholesterolu. Zabraňuje zánětům žaludku a střev, dodává tělu důležité minerály.
  • A především:  Je nízkokalorickým nápojem i potravinou, vhodná při snižování nadváhy a velmi vhodná pro těhotné ženy, jelikož nesnižuje hladinu vápníku a odvodňuje.

Abych ale jen necitovala odborníky - tuhle dobrotu já piju od malička. Jakmile před mými kamarády řeknete syrovátka, hned se jim vybavím já:-). V pubertě to zabíralo na kůži (fakt jsem neměla ani jednoho beďara!), dnes to slouží jako očista, lehké zeštíhlení a pomocník ve chvílích, kdy mě honí mlsná:-). A fakt mám pocit, že to při pravidelné konzumaci vyhání z těla viry, bacily a toxiny.

Tak. Ode mně je to vše. Doufám, že naše milá Kim (blog Koketování se zdravou výživou) - odbornice na všechno zdravé - přijde s nějakým kouzelným receptem se syrovátkou a že Bebe (blog Růžový Chroust)  - odbornice na všechnu BIO kosmetiku - vykouzlí nějaký článek o syrovátkové masce na obličej:-)

Věřím, že účinky syrovátky na pleť otestuje Bebe:-)

Jo a ještě detail - syrovátku seženete za pár kaček:-)
Jaký je váš elixír zdraví, mládí, krásy...?

Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

29. března 2012

Já, moje sestra a pes!



Zatímco mě pán bůh obdařil velkou dávkou flegmatismu (abych to se svou rodinkou vydržela), moji drahá (o pět let mladší) sestřička zase dostala do vínku pedanství. Zatímco já na střední chodila jen na hodiny angličtiny, ona poctivě chodí i na matiku. Zatímco já dělala ve druháku reparát z tělocviku, ona nosí jedničky a je výborná mažoretka.

Pchá! A pak že jsme sestry!

Tohle dítě nemůže mít moji krev. Zkrátka, někde se stala chyba. Jednu z nás vyměnili v porodnici. Protože když se sejdeme, náš společný den vypadá nápodobně:

Ráno:

Já: vstanu na desátou a jdu se pomalu (čti po-ma-lu) najíst.
Sestra: Už má vyžehleno, naklizeno, umyté nádobí, utřený prach. Pes ji všude asistuje.

U oběda:

Já: servíruju sushi.
Sestra: hezky knedlo-zelo. „Jak furt můžeš jíst takovou rybinu, narostou ti žábry,“ mumlá vždycky a jde si přidat knedle. „Pinďo, že je sushi hnusný,“ dožaduje se potvrzení od našeho psa. Ten, naučený na to, že když odsouhlasí, dostane něco dobrýho, kývne a pohrdavě si směrem ke mně odfrkne.


Naše běžná konverzace:

Já:

-          Nechceš zítra zůstat doma? Napíšu Ti omluvenku. Ale musíš uvařit a umejt nádobí!
-          Ty nevíš, jak se řekne anglicky rybina? Co vás v tej škole učí!
-          Co jsi řekla Pinďovi? Je nějakej uraženej a ani sušenky nechce!
-          Vždyť žádnej bordel nedělám!
-          Tys mi zabrala to modrý triko, ty můro jedna pelešivá!

Ona:

-          Ne že mi tu nakapeš, teď jsem tu vytřela!
-          Ty slupky od mandarinky si odneseš!
-          Kam si zase schovala ty pecky od melounu?
-          Jé, já to chci taky (to říká pořád a na všechno)!
-          Tys mi sežrala čokoládu (to taky říká pořád)!


A pes? Ten je vždycky na něčí straně. Buď na mojí nebo na její. Za všechno si žádá psí sušenky a když mu odejdete, veje doma jak zraněnej dinosaurus. Jakmile vycítí, že mu odjíždím do Itálie, je z toho špatnej celej den.

Tentokrát na mé straně!

A sestra? Jakmile ví, že odjíždím do Itálie, uleví se ji. Nikdo nebude dělat bordel, ledničku teď bude mít pod kontrolou ona a ani o Pinďu se nebude muset dělit.

A já? Mě zase chytne ouzkost při pomyšlení, že toho malýho chundeláčka neuvidím dlouhou dobu. Uleví se mi, že si zase můžu dělat svůj bordýlek a přitíží se mi při pomyšlení, že tu nebude ségra, která by ho za mě uklidila...

No, přesně tak:-)

Co vy? Jak u vás vypadá taková běžná domácí pohoda:-)?
Luc.

Pokud se vám článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

27. března 2012

Co nafasovat z Itálie:-)

Zde je celá řada s bambuckým máslem. Bohužel zbytek výrobků už je více či méně chemický...

MUST BUY in Italy: English version here

Já vím. Nikdo nemá rád kosmetické recenze na výrobky, které se dají sehnat jen v zahraničí. ALE!
Do Itálie to není tak daleko. V létě sem určitě někdo z vás pojede. A vědět, která kosmetika tu stojí za objevení a která úžasně zhojí spálení od sluníčka, to přeci vůbec není od věci, ne?

Tak mi to prosím odpusťte. Protože dneska je tu recenze na Equilibra tělový krém z bambuckého másla (Burro di Karité 90%). Jak je známo, Itálie zásadně nevede téměř žádnou BIO kosmetiku, a tak je tenhle krém můj malý zázrak.
Obsahuje totiž jen bambucké máslo (90%), jojobový olej a parfém...Takže vlastně čistá příroda.

S radostí jsem tak tenhle výrobek z bambuckého másla koupila, aniž bych si přivoněla. A doma mě praštila hodně silná a nelibá vůně do nosu. Italové to zřejmě převonili, mám pocit, že je to tak těžké, že mě z toho rozbolí hlava. Ale kdeže! Na těle je to vůně úžasná, příjemná, nedráždící.

Tohle balení si dobře zapamatujte v případě, že se chystáte v létě k moři do Itálie!

A co mě dostalo nejvíc byla ta konzistence. Ha! Je to tak tuhé, že k tomu dostanete špachličku jak na zmrzlinu a začnete to roztírat po těle. Připomíná mi to trochu krupičnou kaši, stejná barva i malá zrníčka. Skvěle se ale roztírá a pokožka je pak pěkně mastňoučká a i po mnoha a mnoha hodinách hebká, vypnutá a pro-vo-ně-ná:-)

Ideální na spáleniny i po koupání na hodně suchou pleť. Jakmile tedy překročíte hranice Itálie, nafasujte se. Výrobek seženete za 6euro (za 100ml) v každém větším supermarketu, profumerii apod.

Navíc! S tou cool špachtičkou si přijdu hodně důležitě. Jako nějaký chemik, alchymista nebo tak nějak. A taky mi něco říká, že tohle je skutečně lektvar na hodně zdravou kůži:-)


Jaké jsou vaše oblíbené výrobky na suchou pleť či po spálení sluníčkem?
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

25. března 2012

Každý máme svoje úchylky!


Po dlouhé době (po době šíleného přejídání v Itálii) jsem si opět zašla do svého oblíbeného obchodu se zdravou BIO výživou do centra Prahy.

Kde jsou ty časy, kdy jsem tam i přespávala a kdy mě lidé zahrnovali komplimenty jako "Ty anorektičko, běž se nažrat!"

Byla jsem průhledně hubená a strašně chytrá. Dokázala jsem veškerá éčka vyjmenovat z hlavy stejně jako kalorie, minerály a vitamíny všech potravin světa. Kde jsou ty časy, kdy jsem na pořad Jste to, co jíte koukala jen kvůli Petru Havlíčkovi, protože přesně takovýho dietologa jsem chtěla mít doma...


A dnes opět - stará vášeň se objevila. V obchodě jsem se dala do řeči s krásným malým Angličanem, jež měl košík plný BIO rukoly, melounu, salátu, mrkve a klíčků. Upozorňoval mě na čerstvost a etikety potravin.

Pak se mi tam zalíbil Čech, jehož košík přetejkal ještě víc a který se ptal po žvýkačkách absolutně bez cukru, sladidel a jakýkoli éček.

Hned jsem se zasnila - chtěla bych mít muže, se kterým si ráno připravím vločkovou kaši, v obědu si dáme salát s klíčky, k večeři upeče rybu a během dne budeme zobat knekebroty.


Budeme si žít úžasně a nebudeme mít děti, protože mi vajíčka vyklíčí. Každodenně budeme podnikat nájezdy na BIO potraviny a večer místo sexu si budeme číst nové poznatky ze zdravé gastronomie.

Takový chlap by mě mohl podvádět i mlátit a já bych ho stejně doživotně a bezmezně milovala. Je to můj pan božský. Já vím, co mi řeknete. Ale každej má úchylku někde jinde, ne:-)?
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho prosím s ostatními na FB či Twitteru. Díky moc!

24. března 2012

Perličky z Itálie, Holandska, Austrálie:-)

Taky občas nevěřícně koukáte a nerozumíte?
Někdy holt jiný kraj, jiný mrav. Jindy zase excentrické osobnosti. A jindy úchylky. 
Třeba...



Holandské povlečení bez knoflíčků?
Jak spinkají Holanďani? Dobře. A jak spím já pod holandským povlečením bez knoflíčků, zipu a ničeho, čím by se dalo zabránit vypadávání peřiny v noci? Blbě. Buď mi peřina vyleze a já spím jen pod povlekem nebo mi sleze povlek či se probudím uprostřed. Ještě že mě maminka nafasovala českejma cejchama:-)

Italské střílení na ulici. Klasika.
Sedím na zastávce, když ke mně zajede nějaké auto tak, že musím uskočit, aby mě vůbec nepřejelo a z něj vykoukne Ital a střelí po mě pistolkou s kuličkama. Chci říct, odkdy ksakru italská mafie střílí plastovýma pistolkama?



Italové nekradou. Fakt ne.
Prostě vám nikdo nechce ukrást kabelku a ani jiné cennosti. Mnoho fitek nemá ani zamykací skříňky, ale stejně vám nikdo nesbalí ani mobil, ani klíče ani tělová mlíčka od Melvity. No chápete to? Já, holka z Čech, ne!

Z Florencie do Paříže
Ve Florencii se prý má stavět podzemní metro, které by vedlo až do Paříže. Místní proti tomu protestují, ale já doufám, že se toho jednou Itálie dočká. Ale proč do Paříže? V takovým Berlíně se nakupuje mnohem mnohem líp:-)

Rozvody přes internet v Austálii.
Austrálie je prý tak zmodernizovaná, že se můžete nechat rozvést i vyplněním dokumentů po internetu, odeslat to a hotovo. Jestli je to pravda, tak musí být ta "rozvodová website" navštěvovanější než Facebook. A to by bylo smutný...

Překlad: Hey, kdo by stejně potřeboval nábytek, že jo?
A perlička na konec...

Česká republika nebo Československo?
Kamarádka Italka: "Tak vy už nejste Československo, jo? No jo, já v poslední době už nějak nesleduju zprávy a zvlášť ne tyhle baltické země, tak to nevím..."

Doporučení: Když vám někdo řekne něco podobného, zajděte na italskou zmrzlinu. Nebo na tiramisu. Nervy to obaluje krásně. (A kdyby jenom nervy. Obaluje to i jisté partie těla...)
Jaké zajímavosti jste v poslední době zaslechli vy?

Krásnou sobotu,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

22. března 2012

Girl Model: Mrazivý dokument z japonského modelingu

Castingem to všechno začíná...
Girl Model: A document showing a backstage of Japanese modeling - ENGLISH VERSION here

Včera jsem byla pozvána na premiéru filmu Girl Model - dokumentu ze světa topmodelingu.

Dokument začíná pohledem na chudé městěčko na Sibiři, kde se pořádá casting na modelky určené pro japonský trh. Mlaďoučké holčičky kolem 13 let se snaží zaujmout a dostat se do světa. Vyhrává třináctiletá Nadya s výrazem andílka. Rodina, která žije v poměrně chudých poměrech, se raduje a vypraví Nadyu na letadlo do Japan...

Nadya ten večer, kdy casting vyhrála. Vedle ní je její maminka.

A pak? To vám neřeknu, zajděte si na tento film osobně. Stojí to za to. Je to naprosto jiné prostředí, než na které jsme zvyklí. Prozradím jen pár bodů, které mě na dokumentu zaujaly nejvíc:
  • Pro japonský trh se vybírají holčičky kolem 12 let. Musejí být rozkošné, panensky nevinné, s tváří dítěte.
  • Výhoda mladých modelek? Mají v sobě ještě dětskou nevinnost. Nikdy nepůjdou s postarším chlápkem za peníze a spokojí se i s menšími honoráři.
  • Ve 13 letech nemají kontrolu nad svými příjmy, a tak je agentura většinou pěkně oškubává. 
  • Modelka ve smlouvě s agenturou má napsáno, že si musí udržet stejné míry jako ve 13 letech, maximálně "nabrat" jeden centimetr. Tohle mě vyděsilo!
  • Rodinám modelek se slibují úžasné peníze, ale hodně modelek skončí kariéru s dluhem za neustálé cestování, létání...
  • Mnohé starší modelky v Japonsku si přivydělávají prostitucí, když je nejhůř. Prodávají tělo jako tělo!
  • Denně je čeká spousta castingů a jen občas zobnutí si sushi (což by mělo být právě naopak, že:-)
A tahle divočina Nadyu čeká...

Před projekcí filmu si jakýsi manažer školy Polimoda (škola módy a designu ve Florencii) neodpustil přednášku o tom, že jsou modelky jen roboti a že vyzáblost modelek není takový problém, to údajně říkají jen nezaměstnané ženské v domácnosti, co se denně cpou brambůrkami.

Hledali byste v těchto dvou dívkách dvě topmodelky? Nadya se svojí spolubydlící modelkou.

Nakonec řekl, že za současný trend v modelingu jsme vinni my všichni, protože jsme klientela, co si žádá mládí a dokonalost. A tím skončil. Zaplaťpánbu.

Abych vás ale odvedla z šoku: mrkněte na ten dokument. Je to krásně udělané. Nic špatného, žádná prostituce, jen lidské osudy. Chudoba na Sibiři a touha něco dokázat. Lidské sny i zoufalství. Opuštěnost ve velkoměstě. A vlastně happy end: Nadya v modelingu uspěla i přes počáteční slzičky:-)

Zde je trailer:


Těším se na vaše názory,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)
Více o modelingu na FB stránce Jak Na Modeling.

20. března 2012

Fotoreportáž: Barevná inspirace z Itálie:-)

Inspiration from Florence: English version here

Já vím. Nikdy ze mě nebude fotograf. Ale stejně si nemůžu odpustit s vámi něco nesdílet.
Jsou to jen maličkosti ze života.
Něco, co mě zaujalo na cestě.
Něco, čím jsem si musela udělat radost nebo co mě zahřálo u srdce.

Pokud tedy rádi poznáváte a okoukáváte něco nového, určitě se vám tu bude líbit...:-)

Radosti na cestování:

Objevila jsem úžasné visačky na kufr. NOT YOUR BAG, HANDS OFF, IT IS MINE nebo DONT TOUCH mě skvěle pobavily. Takže jsem neodolala a vyparádila kufr žlutým doplňkem:-)

Prodavačky v obchůdku se zdravou výživou mě musejí milovat. Takovejch testříků, co jsem od nich k nákupu dostala. Ideální na cesty, když nechcete tahat tisíce lahviček šamponů, kondicionerů, krémíků...:-)

Inspirace z Florencie:

Tohle nám tu kvete na každém kroku. Krásný pohled, nemyslíte?
Ještě lepší pohled. Jak vidno, v létě pofrčí barvičky:-)
Červeným lodičkám jsem odolala vcelku snadno. Představila jsem si všechny ty puchýře, co by mi způsobily. Člověk musí bejt optimista:-)
Typické italské trhy. Trhy s harampádím, ale ti Taliáni tohle fakt kupujou:-)
Jsme v Itálii, takže co jiného na večeři než potvory z moře vytažený?
Vzhledem k této poslední fotce tuším, co na to řeknete: "Velebnosti, jdu blejt!"
No nic, to unesu. Opovažte se tu ale kritizovat tu cool visačku na kufr, na tu jsem fakt hrdá:-)
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na Facebooku či Twitteru. Děkuji vám:-)

18. března 2012

L´Occitane novinka: Rozjasňující slaměnková esence


L´Occitane: Immortelle Brightening Essence: English version here 

Můj drahý L´Occitane přináší další novinky. O něco vylepšil a rozšířil Slaměnkovou řadu a já jsem otestovala jednu menší vzácnost – Rozjasňující slaměnkovou esenci. Po dvou měsících jsem z toho úplně hyn:-)

Balení o 30ml s kapátkem, parádní věc. Ihned kouknu na složení a jak u L´Occitane bývá zvykem, většina ingrediencí v BIO kvalitě. Tady dominují především vzácné oleje a olej z nesmrtelné slaměnky, takže menší hydratující a vitamínová bomba pro ksichtík.



Použití? Jednoduché. Pár kapiček esence aplikujte ráno a večer a pak se natřete Vaším obvyklým krémem či olejem.
Upozornění: Nevím, jak je to možný, ale esence není vůbec mastná. Má spíše vodové složení a ihned pokožku napne a vyhladí. Žádná mastnota, nic.

Páč z toho mám opravdu radost, esenci nanesu vždy než jdu do sauny (už jsem říkala, že v únoru byla i v Itálii taková zima, že jsem ji celou strávila v sauně?) a hned mám pocit, že si z toho pokožka dokáže vzít ještě víc:-)

A výsledek? L´Occitane slibuje vyhlazení vrásek, rozzáření a vypnutí pleti + sjednocený tón pleti. O vráskách zatím nemůžu mluvit, mě to ale vyhladilo veškeré drobné nerovnosti jako pupínky, vypnulo pleť okamžitě, jen nevím, jak vypadá rozzářená pleť. Pokud zdravě, pak ano, pak to pleť rozzáří:-)


Rozjasňující esence voní jako všechny výrobky ze Slaměnkové řady, takže kdo zná, ten ví. A kdo ne, ten si musí přivonět. A ještě takový detail – po dvou měsících užívání mám ještě zásoby zhruba na měsíc možná na měsíc a půl. Na ksichtík totiž stačí opravdu jen pár kapiček:-)

Více o novinkách najdete přímo na stránkách L´Occitane:-)
A kdybyste objevili další Slaměnkovou lahůdku, dejte vědět!

Díky, Luc.

Pokud se Vám článek líbí, sdílejte na FB či Twitteru. Děkuji Vám:-)

17. března 2012

Co dokáží jedině Italky. Jedině Italky.


What only Italian girls can do: English version here:-)

Že žena dokáže dělat víc věcí najednou, to je stará známá věc.
Jenže pak je tady ještě speciální podkategorie zvaná Italky, které zvládají jak více věcí najednou a přitom ještě půlhodinku telefonovat. Tak schválně...

V restauraci:

Italka vyndá na stůl mobil, který v zápětí začne zvonit. Nejdříve volá maminka, pak chlap a pak kamarádka (může být i v opačném pořadí). Italka drží bradou mobil pod uchem a do toho si zvládá objednat předkrm, hlavní jídlo, pití a následně dezert a kafe, zeptat se jak se mám, říct, že ona se má dobře a ještě vynadat tomu druhému na konci linky.

V autobuse:

Polovina sedících Italek v buse opět vyndá mobila a SMSkuje. Pravým i levým palcem, téměř bez mrknutí oka.


Ve fitku:

Italka sedí na posilovací mašině a zatímco procvičuje prdelku a boky, v rukou opět mobil a ve tváři takový ten přiblbý výraz prudké zamilovanosti. Ano, píše si s nějakým Italským Fabiem. A ano, mě nepíše nikdo, případně jen moje vlastní matka:-)

V šatně od fitka:

A teď pozor. Italka zase telefonuje. Horlivě. Mobil opět přidružuje ramenem, jednou rukou se natírá tělovým mlékem, druhou rukou pročesává vlasy. Následně přidává olej do vlasů, fénuje je a do toho si stačí udělat oční linky, nanést řasenku, navléct se do kabátu a ještě vynadat dítěti za poznámku ve škole.


Neříkám, že je to ta nejobdivuhodnější věc na světě, ale ruku na srdce: která z nás tohle svede?
Pokud vy běžně, pak já vůbec. A to je to, proč tento článek píšu.
Čistá závist. 
Za a) Italkám pořád někdo volá a SMSkuje, kdežto můj mobil nehodlá pípnout ani jednou denně
Za b) stíhaj toho tolik najednou, kdežto já potřebuju na všechno čas.
A za c) buď si s někým pěkně vyřizují účty nebo se naopak zamilovaně culí.


A mně tenhle adrenalin chybí, no...
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

15. března 2012

Mandličky na chleba

 
Black almond spread: English version here:-)

Kolikrát jste chtěli sníst (nebo aspoň olízat) krém na ruce či balzám na rty s příchutí třeba skořice či s vůní mandlí? Já přesně 743x.

Takže když jsem viděla organickou mandlovou pomazánku na chleba, okamžitě jsem si vybavila něco sladkého, co by mi připomínalo vůni Vánoc. A samozřejmě jsem hned viděla ten obrovskej přínos pro moje zdraví.

Protože co obsahují mandličky?

- Hořčík pro zdraví nehtů, vlasů, pokožky a možná i zubů!
- Plno vlákniny...a to víme všichni, jak ta je zdravá, že?
- Vitamíny D, B, E pro věčné mládí a zdravý imunitní systém
- Minerály všeho druhu
- Zdravé tuky, co napomáhají pleti, chrání srdce a přitom se neukládají na těch nesprávných místech (čti zadek, stehna, boky!)

Dobře. Moc toho o mandlích nevím, ale stejně. Okamžitě si představuju sebe samu s dlouhýma vlasama (bez suchejch konečků), se zařící pletí, bílými zuby a štíhlým zdravým tělem.


Tenhle zázrak zvaný Mandlová BIO pomazánka stojí skoro 200Kč, ale co? Dvě stovky za zdraví? Co může být levnějšího, že? Takže přijdu domu v naprosté ráži, otevřu skleničku, naberu na lžičku a ...fuj! Bože, to je hnus. To je hnus. Je to mastné, bez chuti a nic, co by mi připomínalo Vánoce. Jdu to zkusit s chlebem a jo, dobře, není to tak špatné. Ale arašídové máslo to není.

Ale dá se to. Nakonec si na tom dokonce i pochutnám. Vlastně jo, je to dobré, zdravé a sytící. Musí mi to jednoduše chutnat.

Už se vidím za pár měsíců - krásná, zdravá, zářící, s lesklými vlasy a s dostatkem hořčíku.
Já vím. Naivita vždycky patřila mezi mé silné stránky....:-)
Co vy a papání? Znáte něco dobrého a zdravého:-)?
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho prosím na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

12. března 2012

Život podle Lucie nyní také anglicky!

Blog Život podle Lucie now also in English: english version here:-)

Já vím. Už bylo na čase.
Sama tady pořád melu o tom, jak je důležité se ODVÁŽIT  udělat první krok ke svému snu, a sama už si asi rok vymýšlím nové a nové výmluvy.


Ne, teď nemluvím o modelingu. Teď mluvím o angličtině. 
Zhruba rok se mě moji anglicky mluvící kamarádi ptají, kdy bude tenhle blog taky anglicky, že česky rozumí jenom obrázkům. A já jim rok říkám, že se zbláznili.

Ale včera ráno se probudím a zjistím, že už tu nejsou žádné výmluvy.
Že sice dělám tisíce chyb, ale díky svým úžasným učitelkám angličtiny Choně a Catherine jsem se naučila jak řádný kus gramatiky tak i to, že chyby prostě k životu patří.

Nesmím se bát dělat chyby, jinak se ten jazyk nenaučím.
Nesmím se bát experimentovat.
Nesmím se bát toho, že mi tu  náhodou nějaký oxfordský profesor začne opravovat chyby (co by tu taky profesor z Oxfordu dělal, že:-)?)


Takže ode dneška je většina článků v angličtině, drazí.
Hlavně ty, kde říkám, že Češky jsou ty nejkrásnější baby na světě. 
Takže na kuráž!

Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

11. března 2012

Fascinující síla osobnosti


Moje fascinace modelingem začala někdy ve dvanácti.
Tehdy si naši náhodně na dovolené v Českém ráji vybrali domek maminky Diany Kobzanové. Pronajali jsme tenkrát dvě podkrovní místnosti, ale paní Kobzanová nám zpřístupnila celé patro.

Strávili jsme tam asi týden, kdy tam Diana několikrát navštívila maminku. Byla vysoká, hubená, nádherná. Ač modelka, klidně si opejkala s námi buřty u táboráku. Jednou se nás dokonce přišla zeptat, zda by nám nevadilo, kdyby jednu noc přespala ve svém pokoji, neboť nás nechtěla rušit.


V šestnácti jsem pracovala v jednom plzeňském kosmetickém salonu. Učila jsem se dělat lymfomasáže a jednoho krásného dne se tam objednala topmodelka. Jmenovala se Adéla, pocházela z Plzně, ale pracovala převážně v NYC. Byla tak hubená, že jsem nemohla na jejím těle najít potřebné body k masáži. Ale byla kouzelná!

Vyprávěla mi o New Yorku, o svém americkém příteli, o životě na Manhattanu. O tom, jak se ráda vrací do Plzně a jak za každou zakázku nahlas děkuje. Nakonec mi nechala americké Vogue, že už ho stejně má přečtené.
Americkej VOGUE. To se mi do té doby do rukou nedostalo.


Ten výtisk mám ještě doma. Tenkrát jsem nepřeložila ani slovo, a tak jsem jen okukovala obrázky. Bohužel, ne každý je takový zázrak přírody jako tyhle dvě modelky z příběhu. Já předpoklady modelky nikdy moc nesplňovala, ale to nevadí. Pracovala jsem pro magazíny, jež mě posílaly na módní přehlídky, soutěže krásy, na rozhovory s modelkami a já?

Já zase jen fascinovaně pozorovala.
Stačí si všímat, jak které modelky, celebrity a Miss mluví.
Jak mluví s rodinou, s manažery i jakým tónem žádají servírky o neperlivou vodu.
Stačí si všímat, jak se oblékají, jak se dokáží prezentovat, jak mluví s fanoušky i jak nesou útoky na svojí osobu.


Ty nejúspěšnější modelky mě vždycky dostaly přímo fascinující silou osobnosti.
Sebevědomím, se kterým se dokázaly hájit i si ze sebe dělat legrácky.
Pocitem úspěchu, který z nich vždycky přímo sálal.
Silou, se kterou dokázaly nadchnout pro své nápady ostatní.
A překvapily i lidskostí, zdravým rozumem i jiskrou v oku.


Někdo tomu říká X Factor. Já bych se spokojila se silou osobnosti. A tou silou mám na mysli třeba i odkrytí slabostí:-)
Kdo je pro vás obdivuhodným člověkem?
Luc.

Každodenní novinky z modelingu najdete na Facebook stránce Jak Na Modeling.
Jeden ze zajímavých rozhovorů z  modelingu najdete i v magazínu Best of...:-)

10. března 2012

Ráj módních blogerů: Fashion TV ve Florencii

Nedávno jsme měli ve Florencii pré.
Přijela k nám dokonce i Fashion TV.
Sjeli se sem módní návrháři, nejúspěšnější módní blogeři světa a další smetánka, o které jsem do té doby ani neslyšela.
Hemžilo se to tu modelkami.
A novináři.
A kameramany...

Zkrátka, i taková malá nenápadná Florencie se rozprkočela a předvedla módu ve všech svých barvách a podobách. Zde je Fashion TV reportáž:


Pokud sami máte fashion blog, můžete se nechat inspirovat. Reportáž ovšem namlsá i blogery kosmetické (teda kromě naší BIO kosmetické blogerky Bebe, páč nic BIO tu zřejmě nebylo) i veškeré milovníky ženské krásy a umění.

Takže se pohodlně usaďte a...napište, co se vám z toho všeho líbilo nejvíc:-).
Krásnou sobotu,
Luc.

Každodenní informace ze světa modelingu najdete na FB stránce Jak Na Modeling:-)

9. března 2012

Recenze: Velmi hutný krém na ruce od Melvity

Být v Itálii právě ve chvíli, kdy do české Melvity přijde celá nová řada Apicosma, jejíž úžasný tělový krém vám došel už před měsícem, víc než naštve. V Itálii není Melvita (s tím by se mělo něco dělat!), a tak jenom odpočítáváte dny, kdy se vrátíte do Čech.

Navíc čtete kosmetické blogy a sepisujete svůj kosmetický shopping-list věcí, které musíte v Praze nakoupit. A v takových chvilkách těžké úzkosti objevíte v kabelce malý vzoreček Velmi hutného krému na ruce od Melvity. Záblesk štěstí.



Z třímililitrového testříku si bohatě namažu ruce třikrát. A ikdyž krém obsahuje (kromě bambuckého másla, arganového a kaštanového oleje) i aloe vera a kakao, voní spíše svěže, ze začátku trochu mentolově dokonce. Po chvilce vás však překvapí příjemná a lehce květinová vůně.

Jelikož je to opravdu hutný krém, je potřeba ho dobře vmasírovat a rozetřít. Nebo ještě lépe - používat ho jako silnou regeneraci na noc, na zábaly apod. Někomu může připadat mastnější, takže do školy to asi nebude.

Zase ale ta vláčnost těch rukou. Všechna hrubá místa, prasklinky, suché ruce - to všechno mizí mávnutím proudku.

Tak. Můj malý záblesk potěšení je u konce. Ale už jen tři týdny a jsem v Čechách. To už vydržím a pak to všechno testnu:-)
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

7. března 2012

Casting L´Oreal Paris

Znáte blogerku Wini a její stylový Wini blog? Samozřejmě, že znáte. Co je to za otázku.
A právě tahle Wini sebrala všechnu odvahu a přihlásila se na casting L´Oreal Paris, jehož výsledek může ovlivnit svým hlasováním každý z nás.


A páč tu všichni máme Wini rádi, tak ji musíme v soutěži podpořit. Zde najdete celý Winin článek i s odkazem na link, na který stačí kliknout a dát ji tak hlas. Zabere to celkem 7,5 vteřiny:-)

Ještě jsem si dovolila zkopírovat fotku, abyste nekupovali zajíce v pytli a abyste viděli, že hlasujete pro fakt krásnou ženskou:-)

Za každý hlas velké dík,
Luc.

Pokud se vám Wini líbí, sdílejte tento odkaz na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

6. března 2012

Fakta nebo Fikce?



Dobře se podívejte na dívky na obrázku.
Která z nich kouká přímo na vás?
Která sleduje tu druhou?
Která z nich je skutečná a která je jen přeludem?


Sledovali jste nový seriál American Horror Story?
Má deset hororových epizod a přitom si pěkně pohraje s vaší psychikou.

Stejně jako já se bojím těchto vlastních fotek (exkluzivně nafoceny milovaným Holanďanem:-), budete se bát každého nadcházejícího dílu. A to i pánové, to vám garantuju:-)

Kdyby ještě existoval pořad Věřte Nevěřte, co by byly tyto fotky - fakta nebo fikce:-)?

Luc.
Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)