31. října 2013

Nestereo rozhovor: Jak obyčejné věci udělat jinak



Přijde vám váš život nudný?
Tak se dneska podíváme, jak ho převrátit vzhůru nohama a udělat si z něj něco...vzrušujícího. 
To, jak si zařídit každodenní nevšední zážitky, které budeme moc vyprávět ještě  na stará kolena nám dneska poví Petr Krejčík, kterého jsem poznala na jednom ze svém kurzu na téma blogování.
A to, s jakým novým projektem přišel, to vám teď prozradí v našem rozhovoru:-)

 

Petře, představ nám svůj blog a potažmo i celý životní styl Nestereo?

Nestereo je označení pro cokoliv jiného, nového - nestereotypního. Obyčejná věc udělaná jinak. Účelem je zažít něco nového, to nás totiž posouvá dál. Můžou to být maličkosti typu prohodit si v ruce příbory, jet do práce jinudy či odvážnější věci jako promluvit k tramvaji plné lidí nebo sehrát na ulici divadlo.

Já to začal praktikovat asi před rokem. Bez jakýchkoliv ambicí a očekávání. Po krátké době jsem zjistil, že mě to úžasně nabíjí, dává chuť a energii do života. Bylo mi líto si to nechat pro sebe, tak jsem o tom začal blogovat. Dnes už pořádám Výlety z komfortní zóny, při kterých chodíme po městě v malé skupince lidí a vzájemně se hecujeme k dělání bláznivých netypických činností.


Nestereo je o tom se přemoci a udělat věci jinak. Není to ale většinou jenom nepříjemný?

Určitě to není jenom nepříjemný. Například zkusit novou sexuální polohu rozhodně ne :) Nechat za sebe vybrat jídlo servírku, čistit si zuby to tmě. Je to zábava. Zároveň je to ale o něco namáhavější. Udělat věc jinak než jsme zvyklí je těžší už z principu. Ty neurony v mozku se musí prodírat nevyšlapanými cestami nebo si vytvářet nové. Pro to potřebují více energie než pro pohyb po známých trasách, pro přemýšlení v zaběhlých kolejích. Pokud ale překonáme lenost a energii dodáme, odměnou nám bude spletitější síť cestiček v mozku. A to má pozitivní vliv na kreativitu, paměť a kdo ví na co ještě.


Čaj v cukřence. Taky Nestereo:-)

 

Jaké typy zážitků přináší nestereo?

Když máš náladu nebo tě někdo vyhecuje, tak se vrhneš do něčeho nekomfortního. U mě je tohle spojené s bušením srdce, adrenalinem v krvi a celkovým probuzením organismu. Petr Ludwig mě naučil pravidlo 3 úderů srdce - než bouchne potřetí, musím už konat. Když je po všem nastává úžasný pocit euforie, pocit překonání sebe sama. A to mě baví.
Podobné pocity přináší i zážitky, kdy zpestřuji den ostatním. Snažím se jim dělat radost, zpříjemnit jim den. Upřímné lidské úsměvy dodávají neskutečné množství energie a stojí za to si pro ně dojít.

 

Co Ti dělá největší radost?

Hrozně rád si sypu kuskus na ruku. A taky miluju zvuk, když poklička přesně padne na hrnec :) Ne dobře, to jsou takový moje miniradosti. Mám rád dělat radost ostatním. Zjistil jsem, že z toho mám možná ještě větší radost než oni. Dát neznámé ženě na ulici kytku. Napsat potají někomu, že mu to sluší. Překvapit neznámého člověka dárkem. Připadám si, jako že jsem udělal něco hezkého. Mám pak ze sebe radost. A je krásný pocit mít ze sebe radost. Občas se nám takto zvrtnou výlety, když namísto opouštění komfortní zóny děláme druhým radost rozdáváním bonbónů v tramvaji, dáváním dárků. Je to hodně nakažlivé a jakmile okusíte ten pocit, jak někoho neznámého na ulici nečekaně překvapíte upřímnou vřelostí, chcete to udělat znova.

Často se mě lidé ptají, proč raději nejdu do kina nebo na dobrou večeři, abych si udělal radost. Je to jednoduché - večeře ani kino ve mě nevyvolají takové emoce. Za týden si to ani nebudu pamatovat. Ale živě si pamatuji situace, kdy jsem druhého potěšil, rozesmál. A co víc - když si na to vzpomenu, okamžitě mi to vyvolá úsměv na tváři a zlepší náladu. Tohle kino nedokáže.

 

Jaký máš nejbizarnější nestereo zážitek?

Hrozně rád vzpomínám na akci PICTURE WITH ME FOR FREE. Stoupli jsme si s touto cedulí na Karlův most a jen co jsem ji zvednul, spustila se lavina. Lidé chodili jeden za druhým, skupinky, mladí, staří. Ještě nikdy se se mnou netoužilo vyfotit takové množství lidí. Byl jsem úplně nadšený a i teď mi tyto vzpomínky vyloudí úsměv na tváři.


...a občas nejen úsměv, že...:-)

Když tak koukám napříč sociálními sítěmi, hashtag #nestereo je teď všude. Jak se Ti podařilo za tak krátký čas nadchnout takovou masu lidí? (Congrats, btw:-)) 

Podle mě je hnacím motorem energie, kterou do toho dáváte. Nadšení, s kterým o tom vyprávíte. Míra, jak moc tomu věříte. Tohle všechno se potom okruhem vrací - dostáváte nové nápady, potkáváte ty správné lidi a ty vám zase zpětně dodávají energii.
A taky si myslím, že nestereo je krásné a výstižné slovo :)

Máš tip na třeba jen zdánlivé nestereo maličkosti, kterými si kdokoli může okořenit život?

Bude se ti zdát, že to jsou hlouposti, a oni možná jsou, ale úžasně probouzejí mysl. Zkus si třeba vyčistit zuby po tmě. Najednou si budeš všímat v koupelně úplně nových věcí. Nakrájej si pizzu na proužky. Sněz jogurt rukou. Lehni si na posteli obráceně. Sviť večer jen svíčkami. Pozdrav na ulici někoho cizího. Tyhle věci v podstatě nic nestojí. Nevyžadují žádné zvláštní úsilí. Může je dělat člověk plně pracovně vytížený, rodiče s dětmi, důchodci. I takovéto maličkosti probouzejí emoce. A díky emocím cítíme, že žijeme.

Jak se tenhle životní styl promítá třeba ve Tvém zaměstnání, v rodině...? Jak moc Tě to změnilo?

Vždy jsem si myslel, že nejsem kreativní. Nestereo mě nutilo přemýšlet, jak dělat věci jinak - jak jinak vařit, jak se jinak zabavit, jak fotit jinak. A to je kreativita. Myslím si, že každý jsme tak kreativní, jak moc si sami dovolíme. A nestereo mi rozšiřuje limity kreativity. Kromě toho na sobě cítím, že jsem sebevědomější, zábavnější, akčnější. Uvědomil jsem si, že neexistuje nekreativní člověk. Člověk se jím akorát stává. A to platí i naopak.

Prohození příboru?

Když o tom tak přemýšlím, taky bych mohla něco nestereo vyzkoušet.
Pokud do toho jdete taky, tak vás může inspirovat třeba množství zajímavých tipů, jak žít život nestereo:-)
Jste pro podobné výlety z komfortní zóny?
Luc.

23 komentářů:

  1. O tom jsem ještě neslyšela, ale vyloudilo mi to úsměv na tváři, takže něco z toho určitě vyzkouším;)

    OdpovědětVymazat
  2. To je ten kluk, co si kreslí tečku na čelo? (Jinak, ehm, co je "nejbizardnější"? Pardon. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takže znáš...:-)
      Jinak, ehm, díky, že sis toho všimla...:-)

      Vymazat
    2. Viděla jsem ho na jedné konferenci, kde si pak kvůli němu všichni kreslili tečky na čelo a větší hrdinství bylo pomalu zůstat bez ní. :D

      Vymazat
  3. Dost mě to zaujalo Luci. Díky za článek/rozhovor. Taky něco zkusím :D

    SIMPLE LIFE

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za tenhle článek, přesně něco takového jsem potřebovala...:-)

    OdpovědětVymazat
  5. Áno, áno, áno! Toto je presne to, čo by mali robiť všetci, či už v maličkostiach alebo aj veľkých veciach. Na jeho web sa hneď pozriem, z takýchto ľudí mám strašnú radosť :) A o tom, že robíš takéto kurzy som vôbec nevedela, keby bývam bližšie prišla by som už len preto, aby som ťa spoznala :))

    OdpovědětVymazat
  6. Zajímavý článek, rozšířila jsem si obzory a třeba někdy v budoucnu využiju. Teď si tak říkám, že mě se zatím nikdy můj život nezdál nezajímavý, spíš bych uvítala občas nějakou tu nudu:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Zaujímavé :-) přemýšlím, jak to hodit do praxe při první příležitosti :-D
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  8. To je dobré... to je fakt dobré :-) Pamatuju si, že jsem kdysi dávno někde četla, že je dobré třeba chodit domů jinudy, než obvykle, apod. Aby člověk úplně "nezrobotovatěl". Ale tohle je ještě zábavnější :-) Díky za tip na blog.

    OdpovědětVymazat
  9. Moc zajímavé, dávám do RSS feedu a zkusím si dneska vyčistit zuby poslepu :)) a vymyslet něco svého. Veronika

    OdpovědětVymazat
  10. haha tak to je skvely napad a fajn lucka, ze si o tom takto krasne napisala. ja nad tymto premyslam uz dlho a obcas sa mi aj podari nieco zrealizovat, teda hlavne s mojou polovickou zvykneme robit blbiny v spolocnosti viacerych neznamych ludi. tie reakcie su rozne a presne ako je napisane, dviha to adrenalin a potom nastane euforia:) je prijemne si okorenit zivot a potom sa na tom dodatocne este zasmiat, to mam na tom najradsej.

    OdpovědětVymazat
  11. Je to super věc. Já jsem třeba rozhozená, když po ránu, spící, mimo a dezorientovaná :D mám jít jiným směrem, než jsem zvyklá. Ale člověka to vážně probere. Ale rozhodně takové věci nezkouším úmyslně. Tak jako zítra, kdy je halloween a já si dám něco, co vím, v čem budu vypadat asi fakt blbě a stejně tak půjdu - za jiných okolností opravdu ne! :D

    OdpovědětVymazat
  12. to je super, o tom jsem ještě neslyšela! :) četla jsem, že když člověk dělá právě věci nestereotypně, tak se mu líp udržuje mozek ve formě, nebo jak to říct :) asi si začnu dávat nějaký výzvy :)

    OdpovědětVymazat
  13. tak tohle zní dobře :) akorát jsem na takové věci trochu shy ale určitě něco vyzkouším :D

    OdpovědětVymazat
  14. Jéé :) zní to zajímavě :) nikdy jsem o ničem takovém neslyšela :) Skvělý nápad na rozhovor Luci :)

    OdpovědětVymazat
  15. Právě jsem snědla večeři s prohozeným příborem :-D Doporučuju!

    OdpovědětVymazat
  16. Skvely tip! Nevim, co zkusim, ale rozhodne se mi to velice libi!

    OdpovědětVymazat
  17. Nevěděla jsem, že to má takhle super název, ale podobné věci ráda zkouším taky, ale jen v "neškodné" rovině (rozuměj většinou když mě nikdo nevidí :D).
    Moc se mi líbí nadšení, které z rozhovoru čiší :)

    OdpovědětVymazat
  18. Jo, takový ptákoviny vymejšlim celej život a potvrzuju, že je to velmi osvěžující

    OdpovědětVymazat
  19. zajímavý ;) ale mně teda někdo cizí nabízet jen tak bonbon nebo dárek, tak si to rozhodně nevezmu a ještě uteču, v duchu hesla bůhví co je to za úchyla, určitě je to otrávený :DD jestli se mu to ještě nestalo, tak nejspíš naraží na samý divný lidi .)

    OdpovědětVymazat
  20. Hodně zajímavý článek. Zaujalo mě nakrájet si pizzu na proužky a jíst jogurt rukou, ale myslím, že nejdřív zkusím něco lehčího :-)

    OdpovědětVymazat