26. listopadu 2013

Naši: Ta holka se nevdá!

Toho si vezmeš, jakože se já jmenuju já!

Naši mě radši nikdy k ničemu nepouštěli.
Směla jsem jen přinést vajíčka ze sklepa a dojít se psem na procházku.
Jinak si radši všechno udělali sami anebo zapřáhli mou o 5 let mladší nebohou sestřičku.

Nedivím se jim.
Několikrát mi pod rukama bouchnul kotel (povíme si zase někdy...)
Nově vydlaždičkované koupelny jsem se nikdy nevšimla.
Místo pažitky jsem vždycky donesla petržel. 
A ten kastrůlek na vajíčka, kterej jsem kdysi tak vydatně připekla, si moje mamka nechávala jako důkaz toho všeho pro případ, že by se někdy někdo objevil u dveří s kytkou růží a chtěl mě za ženu.

Naši s tím počítali odmalička: Ta holka se nevdá. Dobře, nepovedla se nám a musíme za to nést následky. Neudáme jí. Zůstane nám tu na ocet a navíc úplně k ničemu.

Jaké bylo jejich překvapení, když se opravdu na obzoru objevil ženich - tedy Holanďan.
Často se mě ptáte, jestli ho naši mají rádi.
Jestli jim nevadí ten velký věkový rozdíl mezi námi, jestli jim nevadí, že on je jejich vrstevník a že je z Holandska.


Ne, nevadí.
Probůh.
To je detail. Je úplně jedno, KDO mě chce. Hlavně, že chce.
To, že se vůbec někdo objevil jim znovu vrátilo radost do života.
"Jestli si jí fakt vezmeš, tak vám vystrojíme veselku a pozveme půlku vesnice a příbuzenstva."

Ta oslava byla veliká.
Přišli známí i neznámí, staří i mladí a místní matky utěšovaly své dcery: "Neboj. Když ona se vdala, tak ty se vdáš taky. Vždyť se na ní podívej - i to kafe nám rozbryndala všude okolo!"


A dnes?
Dnes stačí přijet s Holanďanem na víkend.

Mamka: "Tady máš vajíčka, bude ti stačit jedno plato? Tady lečo, to udělej s bramborem, ať má taky chudák co jíst. Tady kyselý okurky a prosím tě - do tohohle vám dám koláče, tady do toho buchtu a to tiramisu sem do tý piksly. Řízek se salátem už jsem vám sbalila. To tiramisu dej hned do ledničky a ten řízek mu aspoň trochu ohřej. Ne, že to uděláš obráceně! Takovej hodnej chytrej chlap, toho nesmíš nechat utéct!"

Naši Holanďana milujou.
Upřímně sice dodnes nepochopili, proč si chudák nabrkl zrovna mě, ale neptají se.
Jejich životní mise byla splněna a teď už jen dělat všechno proto, aby nám neutekl.
Protože je jasný, že podruhý už by si mě nikdy nikdo nevzal...

Co vaši a vaše milované polovičky?
Luc.


48 komentářů:

  1. A tak to má být :) Naši moc neměli nejdřív v mého milého moc důvěru, přeci jen jim bral jejich maldší dcerušku, ale myslím, že co řešíme naše společné bydlení, pochopili, že pro mě je buď jen ten nebo žádný jiný ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám to úplně stejně. Když jsem doma oznámila, že se v 18 letech budu stěhovat k příteli, začal se jejich názor na něj měnit, naštěstí k dobrému. Nejdříve nevěřili, že nám vztah vydrží, teď jsou rádi. 18 mi bude v lednu a příteli je 44. :) věk pro nás není problém.

      Vymazat
  2. Mam pocit, ze ja to jednou budu mit podobny :D.

    OdpovědětVymazat
  3. No kdyby jen rodiče...já sama jsem byla přesvědčená o tom, že si mě nikdo nikdo nemůže chtít vzít. Ale teď mam zásnubní prsten na ruce, tak to snad už klapne :-D A rodiče mýho vyvolenýho taky milujou a taky ho asi nejspíš nechápou...když jsme u nich a já si na sebe vezmu nějaký echt vytahaný triko na doma, mamka si mě vezme stranou a snaží se mi vysvětlit, že takhle bych se teda oblíkat fakt neměla nebo mi uteče. A nedávno se ho se zájmem v očích zeptala, jak to se mnou může vydržet...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, přesně. Já nosím klidně tři svetry a pořád se lesknu od olejů. Pak se vypravím do města a hned od našich slyším: "No vidíš, jak si prokoukla. Takhle jseš úplně jiná ženská!"

      Takže Kačabko, hodně štěstí, krásnou svatbu a šťastné manželství navzdory echt vytahaným tričkům:-)

      Vymazat
    2. Já jsem na sloveso "prokouknout" vyřčený z úst mých rodičů už fakt alergická :-D
      A děkuju moc! :-)

      Vymazat
  4. :D ja jsem taky neprakticka a nesikovna, ale diky me drahe polovicce jsem se naucila varit, kdeco opravit a vubec me tak nejak zlepsuje ^^ takze se radsi neptam, co z toho ma on, ale jsem za nej rada :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se taky neptám, co ze mně má nebo co na mně vidí. Radši:-)

      Vymazat
  5. Naši se naučili tiše souhlasit se všemi mými rozhodnutími a výběr partnerů nikdy nekomentují - ví, že i kdyby se jim současný "ženich" nelíbil, názor na něj si postupem času musím utvořit a upravit sama... :) Většinou se ukáže, že měli pravdu.

    OdpovědětVymazat
  6. Měla si krásný šaty :-)
    Já když jsem jednou mamce řekla: Týjo, až budu jednou čekat dvojčata, tak to bude Kornél a Kornélie! Jo to bude ono! A mamka hbitě odpověděla: Tak to ti každej uteče až uslyší ty jména :-D
    Uvidíme za pár let, jak to celý dopadne, haha :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Jeee, Lucko.. Mluvíš mi úplně z duše, já to mam doma stejný, akorát místo Holandana slýchám "aby ti ten tvůj šikovnej Ital neutekl". To bylo strachů ze začátku, že si vedu domů Itala a teď má máma konečně druhého syna a já jsem nějak zůstala někde viset s otevřenou pusou. :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoooj,

    tak to my jsme spolu i ve vytahanejch trikách a teplákách (doma)... Rodiče nám do toho nekecaj (díky bohu)... No a je to to samý, rodiče nabalej jídlo, jako kdyby ty chudáci děti neměli co jíst...! Hlady trpěj, umřou do hodiny, jestli jim nenabalíme táto!
    Jo a přijeď Tomáškovi pro zimní bundu, už je zima (máme u nich zimní věci, jinak bychom se do pidi bytu nevešli)! (proč já? Tomášek už má svejch 10 tisíc dní dávno za sebou, tak ať si tam jede sám a nebo bude mrznout...)
    A babička? Jeďte pomalu tim autem!!! A teple se voblíkejte!
    A do vdavků nás naštěstí nikdo nežene i po těch letech, co jsme spolu... takže skvělý, co víc si přát...

    OdpovědětVymazat
  9. No, nasmála jsem se hodně, ale stejně ti to nevěřím. Mému manželovi jsi se moc líbila a taky jsi inteligentní. Jsi dokonce blogová a televizní hvězda...= super partie, takže si tě Holanďan musí spíš hlídat.
    Nám takto chystá jídlo můj tatínek, protože on vaří a vůbec dělá všechno. Umí nejlepší bramborový salát na světě a svíčkovou! Hmm, jdu si dát tu upečenou řepu, co se mi lehce spálila.

    OdpovědětVymazat
  10. Jé, to je skvělý. :D
    Naši mého přítele zbožňujou a rozumí si s ním. Až mě to někdy štve jak moc. :)

    OdpovědětVymazat
  11. Já jsem doma jednou od mamky slyšela: "Holka vařit neumíš, na většinu ženských prací si levá, jestli si rozum pobrala nikoho dneska už nezajímá, tak se alespoň usmívej, protože, zuby máš hezký a alespoň si budou myslet, že jsi milá". Nemám zdání jestli si mě někdo vezme jen proto že se usmívám, zatím to moc nefunguje :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Aj slza dojetí mi ukápla nad tů fotků ve svatebním. Tuze ti to slušelo, holka :-)
    A trvám na tem, že hláška "ženská mosí umět vařit" je přežitek a nejlepší sa stejně kuchtí ve dvou. A esli chlap trvá na teplém jídle every day, tak je asi jedno, esli si pořídí žensků, chlapa, nebo vouchery do Dáme jídlo :o)
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  13. jsem se nasmála :D určitě ti teď rodiče nadávájí co z nich děláš :-))) se o tebe museli chlapi rvát o tak šikovnou holku a určitě si tě hlída i Holanďan :)))

    OdpovědětVymazat
  14. To jsi mě pobavila :) u nás je to naopak, né že bych byla tak strašně šikovná, ale tchán se vždycky ptá - jak to s ním můžete vydržet? Já bych ho nejspíš zabil...:) Přitom si tak pěkně rozumíme...

    OdpovědětVymazat
  15. Mam uplne to SAME!!! Muj je tez Holandan, o patnact let starsi. Nejsme teda svoji, ale nejen nasi ho proste milujou, nechapou, jak se mnou muze byt, kdyz jsem tak silena, tvrdohlava a hystericka, ze.. :) Ale varit jakz takz umim :)

    OdpovědětVymazat
  16. Rovnaký scenár u mňa s môjím Nemčúrom. Našim by kľudne stačilo, keby k nim na sviatky chodil on. Pekne spapá, nepapuľuje, pomôže, čo treba, nič mu z rúk nepadá, nerozlieva, nefrfle. Hýčkajú si ho, len nech so mnou ostane, no diviť by sa mu nedivili, keby si to rozmyslel :)

    OdpovědětVymazat
  17. Hahaha pobavilo :) Zase raz :D Prajem všetko len to najlepšie do spoločného života!

    OdpovědětVymazat
  18. Tak každej nemá priority vyvařovat....a co si budeme povídat v dnešním světě donáškových služeb, se to dá zvládnout i bez toho aby maminky navařily. Ale je pravda, že když mi mamka nacpe do jídlonosičů svíčkovou, tak radostí skáču až do stropu, ne, že bych ji tak milovala, ale protože vím, že to po mě alespoň nebude vyžadovat přítel, protože já svíčkovou vařit nehodlám:)

    OdpovědětVymazat
  19. Skvělý :D :)! Až naši jednou budou mít někoho rádi, tak to bude ten pravej :D.

    OdpovědětVymazat
  20. Krásné šaty, krásná slunečnice, krásná ty! :)
    A já být chlapem, já si tě taky vezmu! :D
    Jsem stejné nemehlo, co se tohoto týče, od mamky poslouchám stále dokola, že jsem neschopná a že si mě nedovede představit, postarat se sama o sebe. Nadává mi, že bych měla dělat to a tamto a když s tím za ní přijdu, tak řekne, že si to radši udělá sama ... ještě, že mám šikovného přítele ... :D

    OdpovědětVymazat
  21. Ted jsem se opravdu zasmála. Úplně vidim sebe :D

    OdpovědětVymazat
  22. Tak tenhle příběh mě hodně pobavil :D... Byla jsi hezká nevěsta.
    Naši si s mým přítelem rozumí od začítku takže jsem za to strašně ráda, musí být hrozný když to u někoho tak není :( Já osobně si myslím, že na věku nezáleží, pokud se dva lidé milují, není zábran :).

    OdpovědětVymazat
  23. Jé tak to ti i trochu závidím :) Já to mám naopak :( Mě by si s radostí někdo vzal :) Ale naši mě nepustí...kdo by se jim staral o domácnost že...

    OdpovědětVymazat
  24. Hihi :) třeba se přece jenom vdám i já :)) na té fotce jsi překrásná Luci ♥

    OdpovědětVymazat
  25. Tak to já to měla podobně! Nemehlo, vařit neuměla, zvládla leda obstojně žehlit. A jak panečku našim vytírám zrak, že zvládám vařit a starat se o domácnost! Sice neuklízím během hodiny celý byt jako moje mamka (dva dny, kuck, kuck) a když zkouším vařit něco nového není to úplně ideální (nebo to rovnou letí do záchoda), ale zvládám to. =D Ono hodně pomáhá mít doma chlapa, kterému občasný bordel nevadí a sní cokoliv co před něj postavím, od moučného kuřete na paprice po chleba s máslem.
    Chlapa mám o dva roky mladšího, čistokrevného Pražáka, ale šikovného hodného a společenského, takže ho naši mají rádi a jediným vroubkem, o kterém se nemluví je ta stále nedodělaná maturita. =)

    OdpovědětVymazat
  26. Já myslím, že jsi moc šikovná :). Naši berou mého teď už snoubence jako syna, takže tam žádný problém není :). A on je taky má moc rád, takže vše je tak, jak má být :).

    OdpovědětVymazat
  27. Já myslím, že by jsi očarovala kdejakého chlapa :-) A moc se mi líbí ty šaty..ach.

    OdpovědětVymazat
  28. tohle napakovani jidlem znam:)) a cim jsem starsi, tim si jidlo vezu radsi :D

    OdpovědětVymazat
  29. Luci, já simyslím, že Holanďan je moc rád, že tě má - jsi krásná a inteligentní, navíc jsi známá osoba a teď i televizní hvězda. :)
    Je ale fakt, že jsem se nasmála. Každopádně na svatební fotce ti to moc sluší a jsi pěkný hubeňour. :)
    Já jsem také přemýšlela, kdo si mi vezme a mamina mi vždy utěšovala, že se určitě někdo najde, ale že neví, kdo se mnou teda vydrží, když jsem hodně dominantní, pesna pořádek a vaření mi moc nejde. Nakonec jsme se s mým mužem našli a ačkoliv jsme oba dominantní a oba se neradi podřizujeme, tak nám to klape (nezakřiknout). :) Prostě to chce najít k sobě toho správného člověka.
    P.S. Vařit jsem se už naučila, i když svíčkovou nedělám, ale mám kliku na to, že u nás doma frčí italská kuchyně a dokážu se už i trochu podřídit. ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verunko, líp by to neřekl nikdo - najít prostě toho správného člověka. Ať vám to tedy doživotně klape a ať se vám narodí krásné nedominantní dětičky:-D

      Vymazat
  30. Ale kuš, taková kočka a aby zůstala na ocet! :-)

    OdpovědětVymazat
  31. Jo, to je ono: když člověk vypadá (tedy ne vzhledem!), že zůstane na ocet a pak se někdo objeví, rodiče jsou vždy nadšení! Takže z toho vyplývá: pokud se obáváte, že rodiče Vám neschválí výběr Vašeho partnera (moc starý, moc mladý, moc makový), pár let předtím dávejte jasně najevo, že jste střevo, o které nemůže mít nikdo zájem :-))))))))) Nebo počkejte, až Vám bude téměř 35, přijďte ještě i s tím, že jste těhotní, a budou skákat radostí. Jak v mém případě :-)))))))))

    OdpovědětVymazat
  32. Asi je to všude stejný, moje máma mi minule podstrkovala tisícovku, ať si koupím nějaký pořádný tepláky, že to je hrozný, v čem doma chodím. Manžela se zase vždycky ptá, jestli už žehlím (tuhle činnost víceméně ignoruju, co máme sušičku).

    OdpovědětVymazat
  33. bože, ty jsi skvělá! :D :)) a v šatech jsi vypadala nádherně <3

    OdpovědětVymazat
  34. Holka tys udělala terno! Já bohužel patřím mezi ty šikovný rukodělný, který si poradí skoro se vším a během manželství jsem zjistila, že to je možná ta největší chyba! Lepší je neumět nic moc a hlavně neumět se o sebe moc postarat a vypadat stále trochu zmateně. Postarají se totiž potom všichni okolo :D

    OdpovědětVymazat
  35. Tak to se máš, ho mají vaši rádi, trochu závist - neb to u nás nehrozí :-/ Jinak ty šaty jsou překrásný!

    OdpovědětVymazat
  36. Moc ti to sluší, Luci! Krásné šaty a úplně nemůžu uvěřit, že by tě nemohli rodiče udat.
    Jinak já jsem taky hrozné nemehlo. Co se pokazit může, tak se pokazí ještě víc :D.

    OdpovědětVymazat
  37. Tak ja mam zase pro zmenu Anglicana :) mama ho videla jen na skypu....a vis jak to chodilo s jazykama ve skole pred triceti lety .... rustina, rustina a zase rustina.... mamka mu dokaze rict anglicky jenom fuck off :D tudiz se docela bavime a myslim, ze ho bude mit rada - diky memu prekladu :) ...uz se tesim, az se setkame vseci u nas v cesku :)

    OdpovědětVymazat
  38. Dobrý článek :-)
    No to u mě je tomu naopak. Prý se o mě poperou.
    No, nevím, moc to nevidím optimisticky. Obávám se, že ti, se kterými se chleba zlomí v prospěch společného života už to udělali dávno s někým jiným nejspíš ... :)

    OdpovědětVymazat
  39. Jé, konečně jsem narazila na článek, kde je něco ze svatby :-) Blogy jsem začala sledovat nedávno a než se člověk prokouše tvou hromadou článků :-) A že se u nich dobře bavím!

    OdpovědětVymazat
  40. moc krasna nevesta z teba, Luci

    OdpovědětVymazat
  41. U nas doma kdysi davno:
    Muj Ital: ja bych si vase dcera rad vzal
    Mama: Chudak chlap
    Tata: Chudak holka
    Babicka: Boze Ital a neni ani malej ani tlustej
    Segra: Aspon bude kam jezdit na dovolenou
    Pes: Stejne ho jednou zakousnu
    Ja vracici se z kuchyne : Tak jak to dopadlo?

    OdpovědětVymazat