31. srpna 2013

Giveaway: Poukázka 699 Kč na výrobky od Piklio


Jelikož soutěže o fotoprodukty Piklio tu vždycky patřily mezi ty nejoblíbenější, rozhodla jsem se po delší době zase jednu uspořádat.

Piklio.cz člověk objeví vždycky, když pátrá po nějakém originálním a osobním dárku – po vytvoření fotoknihy, vlastního kalendáře, bloku nebo přáníčka s vlastní fotkou. Nebo když si chce uchovat vzpomínky, vytisknout pár fotek pro babičky, co nemají Facebook nebo se pustit rovnou do plakátů a fotoobrazů.




Piklio totiž poskytuje nejen prvotřídní servis a výbornou kvalitu fotek, ale nabízí i plno kreativních variant a nápadů a má taky jedno velké plus – na vytváření fotoalb není potřeba stahovat různé programy, nýbrž vše jde udělat jednoduše on-line a to v rekordním čase.

Proč to ale píšu...chci vás jen trochu nabudit, abyste věděli, co si s dnešní případnou výhrou všechno můžete dovolit. Soutěžíme totiž o voucher v hodnotě 699 Kč na libovolné produkty od Piklio. To znamená – výběr je na vás do této hodnoty si můžete vybrat rovnou několik věcí. Ke každému nákupu navíc dostáváte bonusy a taky můžete Piklio použít jako úschovnu fotografií zdarma:-)


Pravidla?



Soutěž trvá od 31.8. – 9.9.2013 včetně. Každý se může zúčastnit jednou pod jedním FB účtem.
Doufám tedy, že vám podobné foto-vzpomínky přijdou vhod a budu se těšit na komentáře, co byste si za daný kredit vybrali:-)
Luc.

29. srpna 2013

Den nepřečtených knih


Na tuhle chvíli jsem čekala dost dlouho.
Cituji: Nejvíce čtou knihy mladí lidé, 45 % čtenářů je ve věku 18 – 25 let.
Ne že by mi šlo o vzdělanost mládeže. Chci říct. Ano, bylo by to fajn.
Ale - musela bych začít u sebe. A toho se bojím.

Konečně ale máme jednu věc nad důchodci. A to - nesedíme celé dny jen u počítače. My dokonce čteme! A dokonce i víc než oni. Takže už ani slovo. Ani slovo!

Nicméně, teď zase musíme sklopit ocasy - občas něco nedočteme. To se stává. Člověk nemůže stíhat všechno na sto procent. Internetové knihkupectví Martinus tak vyhlašuje tuhle sobotu 31.8. jako Den nepřečtených knih.

To znamená, že v sobotu z postelí nevylézáme a poctivě dočítáme vše, co jsme z nějakého důvodu odložili (ale co stále stojí za dočtení). V ČR jde již o druhý ročník, který tak spojí čtenáře po celém světě. Lidi v Praze, Bangkoku, v Little Rocku, v Berlíně a třeba i na Sibiři usednou k nedočteným knihám a znovu se začnou do nedočtených příběhů.

A které knížky dočítáme nejhůře?


„Z výzkumu, kterého se účastnilo téměř 2 tisíce lidí, vyšlo také najevo, že nejvíce českých čtenářů nedočetlo knihu Žítkovské bohyně autorky Kateřiny Tučkové,” říká Dušan Murčo z internetového knihkupectví Martinus.cz. 

Druhá nejčastěji nedočtená kniha je erotický bestseller Padesát odstínů šedi (EL James), následována detektivkou Šváby (Jo Nesbo) a Prázdným místem (J.K.Rowling). Do první desítky nejrozečtenějších knih se také dostaly Atlas mraků (David Mitchell), Velký Gatsby (F.S.Fitzgerald), Ztracený symbol (Dan Brown) či S tebou nikdy (Alexandra Potter).


Co budu dočítat já?


Mám momentálně rozečtenou Betty MacDonaldovou - Vejce a já. Ale to, že jí mám nedočtenou, je pravda jen trochu. Mnohokrát už jsem ji četla. V Itálii permanentně. Dodávala mi pocit, že dokud nemusím vstávat ve čtyři ráno a jít nakrmit a vykydat dobytek, je můj život plnohodnotný a radostný.

Betty MacDonald (a její Kdokoli může dělat cokoli) je taková moje životní bible. Provádí mě životem s pořádnou dávkou humoru.
Další má bible je i Aromaterapie od Karla Hadka. Věnoval mi dokonce dva díly a kdyby hořet začalo, budou první, co vynesu z baráku. Taky děsně chytrá věc.



A aby celý Den nepřečtených knih nebyl jen tak, přichází Martinus s další vychytávkou - díky sdílení svých příspěvků pod #dnk2013 (na FB, Twitteru, Instagramu) můžete tento rok vyhrát poukázky na nákup dalších knih. A ještě zjistit, kolik lidí v tom jede s váma:-)

A proč o tom dneska píšu?
Protože se mi ten projekt docela líbí.
A protože na chvíli, kdy už nebudu moc být osočována z toho, že sedím celý dny jen u počítače, jsem čekala opravdu dlouho...:-)

Přidáte se? A co dočítáte?
Luc.

28. srpna 2013

Tea Tree olej - hojivý zázrak aromaterapie



Je středa, a tak je čas na menší aromaterapeutické okénko.
Konkrétně se podíváme na zoubek Tea Tree oleji, protože je to jeden z největších zázraků aromaterapie.
Já vím - stejně jako levanduli - jeho vůni buď milujeme nebo nenávidíme.
My s Holanďanem ji milujeme tak, že si dobrovolně kupujeme veškeré tea tree oil produkty a voníme si jimi byt.

Já vím. Mít děti, tak už na nás voláte sociálku.
Nicméně si zaslouží dostat šanci. Umí totiž hodně věcí.

Tea Tree Oil je známý jako antiseptický, baktericidní a fungicidní prostředek. Pro své silné dezinfekční a hojivé účinky se hodí zejména:

Na horečku → výborně stáhne teploty po potření chodidel

Na plísně → nejsilnější přírodní antiseptický, baktericidní a fungicidní prostředek

Při bolení v krku či aftech → kloktat, kloktat, kloktat. 15 kapiček do skleničky vody, kloktat podle potřeby po jídle. I na ty nejhorší bolesti mi stačí 2 dny:-)

Na klíšťáky → nakapte trochu tea tree oil do víčka a přiložte to na klíště. Dejte mu pár minutek. Vytočíte ho tím tak, že se vás dobrovolně pustí, i kdybyste měli modrou krev!

Na štípnutí hmyzem → veškeré svědivé pupínky, kousance a památky od kousavé havěti stačí jen potřít. Při pokousaném celém člověku je to velká úleva.

Při drobných rankách a spáleninách → rovněž neředěný přímo na ranku. Dokonale tím ránu dezinfikujete a urychlíte hojení.

Na imunitu → přidejte jednu jedinou kapičku tea tree oleje do čaje s medem a pijte v době chřipek a nachlazení. Je to to nejsilnější přírodní antibiotikum, co vypálí všechny viry (a možná i plísně!)

...a další použití přímo na obalu...:-)


Tea tree oil má ovšem další a další použití. Pomoci dokáže i s plísní na nehtech, s akné a já osobně ho přidávám i do aromalampy. Vždy je ale potřeba na to jít s citem, případně si vyhledat dávkování nebo začínat v menších dávkách a neředěný používat jen lokálně na zánětlivá místa.

A když já už beru tea tree oil, tak Holanďan chce tea tree nosní kapky, tedy spíše Nosní olej s Tea Tree od Dr. Popova.

  • Při rýmě a k okamžitému uvolnění nosních dutin
  • Vhodný k prevenci rýmy
  • Olej chrání pokožku v okolí nosu proti podráždění
  • Vynikajících účinků je dosaženo spojením čajovníkového oleje a přírodních silic s aromaterapeutickými účinky

Mám pocit, že nosní oleje narozdíl od klasických sprejů jsou šetrnější, ikdyž se někomu ta olejová konzistence nemusí ze začátku tak líbit. Ano, jedno stříknutí je pohodlnější než klasické kapátko, u kterého musíte zaklánět hlavu. A i když se rozhodně nemusíte bát mastného nosu, je olej jen přeci velkým pomocníkem při dlouhé rýmě, kdy smrkáte třikrát za minutu. Proč? Protože pak člověk nemá odřený nos, takovou tu červenou skvrnu pod nosem, kterou prostě neskryje. Asi jsou to ty regenerační účinky, možná olej sám, nicméně díky za to.


A jak jsem řekla - bylo to spíš pro Holanďana, ale nějak jsem to začala používat já. Olej se mi osvědčil na uvolnění nosních dutin (zvlášť přes noc) a myslím, že nebude vadit ani těm, co vůni Tea tree rádi nemají - cítím z něj totiž spíše eukalypt a další éteráčky, takže docela příjemná věc:-)

Nosní olej koupíte u Dr. Popova za 50 Kč/10ml
Čistý Tea tree oil za 107 Kč/11 ml

Jak používáte Tea tree oil vy? Nebo si naopak vyžíváte v levanduli, kterou já nemůžu ani cítit:-)?
Luc.

25. srpna 2013

Testuju zážitky s Pepou: Karlovy Vary



Všechno musí být inkognito.
Zaměstnanci hotelu nesmí předem vědět, že jsem tu, abych o nich napsala recenzi. Říct jim to můžu až při odjezdu, ale do té doby ani muk!

Jak jsem již včera psala, od našeho Pepy jsem si vybrala voucher na 3denní pobyt pro dvě osoby v Garni hotelu Kučera ve Varech. Slibuje totiž následující:

•    Každodenní snídaně formou švédských stolů
•    Láhev vína na pokoji
•    Masáž pro dvě osoby
•    Vířivka či aromasauna dle výběru
•    Ubytování ve hotelu přímo na kolonádě



A na tohle jako ženská slyším. Strávit pár dní v srdci nejznámějších českých lázní, na překrásné kolonádě, obklopená stánky s teplými lázeňskými oplatkami a léčivými prameny, které svým složením vykompenzují i vydatný oběd v Mekáči, byl vždycky můj sen.
Jak to tedy je doopravdy?

KV, kolonáda, lázně, wellness

Ubytování


Je tak v centru, že ještě dřív, než stačím pozdravit na recepci, mi už paní recepční ukazuje mapu, kde přesně zaparkovat a která parkovací místa náleží hotelu. A teprve pak to fádní: “dobrý den, mám tady rezervaci pod jménem…”

Výhled z balkonu

Celá budova je starobylá, ve stylu velkých zdobených lustrů a krásně malovaných stropů. Pokoj je obrovský, s velkými okny i balkonem přímo na kolonádu.

Hotelová chodba

Snídaně


Kdyby bylo po mém, servírovaly by se snídaně až do brzkého odpoledne, aby se tam člověk nemusel potácet ještě v polospánku. Nicméně i přes menší kóma vidím, kde dostanu kafe a pak už jdu po čuchu – klasickou studenou kuchyni (pečivo, džemy a medy, sýry a salámy, zeleninu i šunky) doplňují i míchaná vajíčka, párky, ale i vločková kaše, muesli nebo poctivej bílej neslazenej jogurt. Jo, tady mi bude chutnat.

Ranní vločková kaše

Vířivka


Jestli tomu Pepa říká vířivka, tak té perličkové lázni křivdí. Není to totiž žádná studená chlorovaná vířivka u bazénu, jde o horkou vanu plné voňavých příměsí, která se mi z celého pobytu líbí asi nejvíc. Mám ji jen pro sebe a v přítmí svíček zase usínám…

Masáž


Patřila k té nejefektivnější masáži v mé životě. A zároveň k té nejdepresivnější. Masérka Lenka se okamžitě zhrozila nad mou skoliózou, ukázala mi veškerá místa, kde mi páteř ujíždí (jo, to už mě docela probralo), ale i plno cviků a rad, kam zajít za odborníky, co mě zase srovnají do latě.

A jelikož na tyhle věci měla oko, nejela masáž standardně podle programu jako většina masérů. Opět si vyselektovala ztuhlé svaly a blokády, které mě čas od času bolí a zaměřila se na ně. Měla jsem pocit, že mi ta záda vyměnila i s krkem.


Víno


Veltlínské Zelené, polosladké bílé víno.
Moraváci, pomozte – co všechno se ještě u vína uvádí?
Marně totiž přemýšlím, jestli jsem kdy vypila aspoň celou sklenku vína…asi ne. Takže vínko na pokoji opravdu bylo, ale recenzi téměř od abstinenta nečekejte.


Léčivé prameny


Kolik se jich denně tak může vypít?
A jaké jsou případné vedlejší účinky?
Chci říct. Jak moc to čistí tělo?

Až v nějaké lázeňské příručce se dozvídám, že pacienti léčení ve Varech pijí 1 – 5 litrů pramenů denně. Pět litrů? To mi nikdo neřekl, že jezdit do lázní je až takovej klystýr! Já zůstávám u litru denně, jen přeci jsem tu pracovně, že.



Jo, bylo to hezký.
Pobyt do Varů je vždycky sázka na jistotu. Zvlášť pokud vám vyjde počasí, zvlášť pokud máte masérku Lenku, chutnají vám oplatky, všech třináct pramenů a víno na pokoji. A ještě líp, když do Varů chytnete na Pepovi nějakou pěknou slevu:-).
Pak to totiž nemá chybu.

3denní wellness pobyt pro dva v hotelu Kučera koupíte na portále Pepa.cz za 2599 Kč nebo bez wellness za 1899 Kč.
Luc.

24. srpna 2013

Ano, šéfe!


I zavolal si mě šéf na kobereček.
Abych to osvětlila, pracuju pro slevový portál Pepa.cz
Takže jdu na kobereček a netuším, na co se mám připravit.
Chci říct – může mě povejšit, může mě vyhodit, že jo.

“Lucko, tak jsem objevil váš blog,” oznamuje mi hned v úvodu.
A je to v čudu.
Jde mě vyhodit.
Jestli objevil můj blog, tak mu konec konců ani nic nezbejvá.
Mluvím jak dlaždič, to za á.
Málokdy píšu něco chytrýho (pokud vůbec), to za bé.
A navíc má teď důkaz, že zpackat dokážu úplně všechno, to za poslední.

Šéf se ale směje.
Kdo ví, co četl.
“Víte, napadlo mě, jestli byste podobnou formou recenzí nechtěla otestovat něco od Pepy. Ty nabídky znáte, tak si vyberte, co by vás zajímalo,” dodává.

Koukám jak puk.
Já a testovat vouchery?
Teď je tam plno sushi nabídek, to vůbec není marný. Pokud si dobře pamatuju, ta jedna nabídka slibovala 48 kousků, to by mi mohlo i stačit.

Sushi, Pepa.cz, zážitky, gastronomie

“Já úplně nevím, co by vám šlo na blog nejvíc, ale vyberte si třeba…” kouká a očima projíždí veškeré nabídky na Pepovi. Wellness, cestování, jídlo…počkat! On se nebezpečně blíží do kategorie Krása, kde jsou snad všemožné procedury na zeštíhlení, na celulitidu, nějaké ty liposukce, kryolipolýzy…

Tak pozor!
Jestli  mi nabídne otestovat nějakou nabídku na liposukci, tak tady zase končím já.
Ne že bych ji nepotřebovala, ale zas tak velkej zadek nemám!

“...třeba...prostě cokoli, je mi to vážně jedno. Vyberte si klidně wellness pobyty nebo si něco nechte zaslat ze zboží a módy. Jen mi pak napište co, pošlu vám voucher.”

To jsem si oddychla.
Takže si plácneme a já doma vybírám, co by jako stálo za to.
Kromě toho sushi, samozřejmě.
Vybírám si jeden wellness pobyt ve Varech a rezervuju si termín. Je pro dva. Asi vezmu Holanďana. Když mě tam teda doveze, že.


Hotel Kučera, Karlovy Vary, Pepa.cz, wellness, cestování, zážitky

A tak jsme se sbalili a odjeli do Garni hotelu Kučera.
Ten Holanďan se fakt uměl oženit.
A tedy - celá recenze z pobytu bude zítra...:-)


Luc.

23. srpna 2013

Cosm´etika: Bezkonkurenční tekuté linky a voňavá řasenka


 Za celé ty roky, co bloguji, jsem dostala mnoho a mnoho dárků od různých firem.

Je to pozornost podniku!
Poděkování za dosavadní spolupráci!
Limitovaná edice přednostně pro naše blogerky!

Dárečky si člověk nevybírá, a tak občas dostanu krém na aknózní pleť či naopak na vymizení vrásek, občas šampon pro podporu blond vlasů a jindy zase speciální vlasový vosk, co vám udrží ježka na hlavě po celý den. Netřeba říkat, že můj ježek je lehce pod ramena, není blond, mou pleť už nezdobí akné, ale ještě taky ne vrásky.

Jenže darovanému koni na zuby nehleď, takže slušně poděkuju, jen přeci poděkování za spolupráci je hezké a ráda výrobky daruju těm, co je opravdu užijou.

O co je pak větší překvapení, když po měsíci dostanu od dané firmy email s tím, kdy že jako na ten novej super krém pro věkovou kategorii 55+ bude recenze.
Recenze? Aha! Takže to není dárek. Dárek je přeci o tom, že něco někomu věnujeme, aniž bychom chtěli cokoli na oplátku.

Proto mě potěší ty malé zářné výjimky, kdy mi skutečně někdo zašle dáreček a to jen tak.
Mezi takové patří např. česká BIO dekorativka Cosm´etika - paní majitelka mi jako dáreček zaslala dvě žhavé novinky - nejnovější řasenku a tekuté oční linky. A to jsou přesně ty chvíle, kdy já tu recenzi napíšu moc ráda jako poděkování za poděkování.

Takže?


Tekuté oční linky Cosm´etika

Už asi rok si dělám výraznější horní linku, takže už mám trochu praxi v tom, jak si linku vytvořit štětečkem, pevným hrotem či fixou. Začínala jsem u gelových linek, ale nejsou tak výrazné jako právě tekuté linky. Tekuté linky jsem zkoušela od mnoho značek, ale jelikož táhnu linku po celé délce oka (tudíž i vnější a vnitřní koutky) - některé z nich začínají po pár hodinkách právě v tom ohybu jaksi praskat a opadávat.

Proto jsem ráda za linky od Cosm´etiky. Ty linky drží jak přibitý celej den! Skoro bych až řekla, že jsou voděodolný a možná i žáruvzdorný, jelikož s nima nehne ani pán bůh. Výborně vydržely i měsíc těch největších veder, kdy se vám potí víčka skoro stejně jako zbytek těla.

Linku vykreslíte tenkým hrotem, což je o trošku jednodušší než ohebným štětečkem, kde je znát i ten nejmenší ruko-třes. S hrotem se pracuje stejně jako s fixem - jednoduše a přesně. Já teda předu blahem a žasnu nad tím, že se z BIO ingrediencí dokázalo stvořit něco tak dlouhotrvajícího a intenzivně černého.


Řasenka Cosm´etika

Krásné bílé balení i jednoduchý středně široký štěteček dělají z řasenky pomocníka pro ty, co si potrpí na přirozený pohled. Řasenka neslibuje 1000% natočení a o 500% větší objem a délku řas. Je jednoduchá a řasy zanechá hezky zvýrazněné, aniž by z vás vytvořila mrkající panenku.

Pokud tedy chcete něco natural nebo máte tak dlouhé řasy, že je chcete jen zlehka zvýraznit, pak se vám řasenka bude líbit. Zároveň je ale hodně sytá a skutečně černá, takže oči opravdu zvýrazní.

Jediné, co bych našla jako mínus, je to, že na ní v dolní části ulpívá trochu barvy. Udělala mi to poprvé, tak jsem kartáček otřela, když v tom mě praštila do nosu ta vůně - lidi, tahle řasenka voní! A jak! Je to prý nějaký přírodní francouzský parfém a my v ČR ho máme dokonce i v řasenkách. Vůbec se tu nemáme špatně:-).

Vůně mě tedy mile překvapila. Ulpívání barvy vždycky jen otřu o víčko, takže mi to nijak nevadí. Jen když člověk zaspí a pospíchá, tak si musí dát majzla. Jinak ale řasenka velice dobře drží, nedrolí se, nerozmazává.

Linka tekutou linkou:-)

Tekuté oční linky seženete např. v e-shopu za 189 Kč, černou řasenku Cosm´etika teď v akci za 289 Kč.

Co vy a BIO dekorativka?
A jak to máte s dárečky - taky na ně musíte psát recenze:-)?
Luc.

21. srpna 2013

Sladký sen: Bylinný čaj pro zklidnění a hluboký spánek


Pamatuju si na období v Itálii, kdy jsem nemohla spát.
Začalo to nevinně, ale táhlo se to několik měsíců.
Chona, moje kamarádka, učitelka angličtiny a veselá Australanka, mi doporučila italskou specialitku - uspávací čaj.

Prý že budu spát jak mimino ještě dřív, než dopiju hrnek.
I šla jsem do čajovny, nechala si 100g odsypat a večer si čaj připravila.
Nádherně sladce voněl, výborně chutnal a ano, člověk měl problémy dojít do postele. Tak byl ospalej.

Ty účinky byly tak silný, že mě to až děsilo.
Složení na pytlíčku nebylo a paní v čajovně to nikomu říct nechtěla, že jde o tajný rodinný recept.
Fungovalo to na mě, na Chonu a zabíralo to i na Holanďana.


Všichni tři jsme si to strašně chválili a báli se přiznat, že v tom možná je nějaké opium či cokoli, co trochu zavání návykovými látkami. Nebo že by v Itálii měli bylinky, které my tu nemáme?
My dva spoléhali na Chonu. Ta nám to doporučila.
A Chona spoléhala na Evropskou Unii, která by přeci složení měla hlídat.

Recept jsme se nikdy nedozvěděli, ale chtěla jsem zkusit podobnou českou specialitku, a tak jsem sáhla po čaji Sladký sen od Dr. Popova.

Dr. Popov samozřejmě uvádí složení - meduňka, sporýš, hluchavka, máta, levandule a třezalka.
Takže žádné oblbování omamnými látkami:-)
Čaj má dobře posloužit pro zklidnění při nervozitě či nespavosti. Kombinace těchto bylinek má navodit klidný a hluboký spánek.


Na rozdíl od italského čaje nemám pocit, že nedojdu ani do postele a usnu nad kuchyňskou linkou, ale jako večerní čaj je vynikající. Ostatně - už meduňka sama se používá pro dobré spaní, tady je navíc ještě podpořená dalšími bylinkami. Čaj nevyléčí nespavost samozřejmě, spíš ho můžu doporučit k navození klidu před spaním.

A jak chutná? Nejvíc je v něm cítit právě meduňka a máta. Takže příjemná a lehce osvěžující chuť. Je klasicky porcovaný, doporučuje se vypít 1-3 šálky denně po 15-ti minutovém vyluhování.

Sladký sen zakoupíte v lékárnách za:
Porcovaný (30g) - 40 Kč
Sypaný (50g) - 45 Kč

Co vám nejvíc pomáhá, když nemůžete usnout?
Luc.

18. srpna 2013

Giveaway: Balíček nové BIO kosmetiky Töpfer




Do ČR se valí nová BIO kosmetika Töpfer. Jde tedy vysloveně o miminkovskou kosmetiku, která pečuje přírodními složkami o ty nejmenší, ale pravdou je, že co můžu dát dítěti, můžu dát i sobě, že:-)?
Chci říct. Pokud je něco vyrobenu pro tu nejcitlivější pokožku, i já - méně citlivější jedinec - z toho můžu jedině vytěžit.

A tak jsem si pro Vás ve spolupráci s e-shopem BIO-shopik.cz připravila giveaway, která tu je jak pro maminky, tak i pro nemaminky, co chtějí vyzkoušet trochu novou péči.
A říkám novou, protože značka Töpfer spoléhá na poměrně netradiční ingredience - kromě důležitých olejů i pšeničné otruby.

Co vše otruby obsahují?
Pšeničný protein, arabinoxylan, antioxidanty a vitamíny (vitamín E, vitamín C), karotenoidy (lutein, zeaxanthin, beta karoten), kyselinu ferulovou
Pšeničné otruby mají absorbční účinky - vážou sůl, čistí a detoxikují pokožku. Pšeničný protein pokožku hydratuje, chrání a regeneruje.

A o co že se dneska hraje? 
O balíček 3 výrobků obsahující:


Otrubový pudr do koupele (250ml)
Jemný pudr do koupele s harmonickou kombinací přírodních složek. Obsahuje organické pšeničné otruby, organickou syrovátku, esenciální oleje a hodnotný organický olivový olej. Jemně čistí a ošetřuje pokožku. Zklidňuje podrážděnou pokožku. Je vhodný také pro dospělé.


Tělové mléko (200ml)
Optimální péče o citlivou pokožku. Rychle se vstřebávající tělové mléko pro každodenní péči o suchou a citlivou pokožku. Extrakt z organických pšeničných otrub, který obsahuje spoustu vitamínu E a bambucké máslo vyživují a dokonale chrání pokožku. S organickým měsíčkem, organickým olivovým olejem, organickým jojobovým olejem, organickým mandlovým olejema organickým meadowfoam seed olejem.


Dětský pudr (75g)
Dokonale absorbuje vlhkost ze zvlášť citlivých míst dětské pokožky. Jednoduše se nanáší na suchou pokožku po umytí. Obsahuje organické pšeničné otruby, organický měsíček, organický jojobový, mandlový a olivový olej. Neobsahuje mastek.

Výrobky mám sama dostat k recenzování a moc se na ně těším. Pudry já používám ke zmatnění pokožky a v nejhorších případech i jako suchý šampon. Kosmetika je na českém trhnu novinkou, ale v Německu jde o dobře známou přírodní kosmetiku se 100-letou tradicí (od r. 1911) a velmi oblíbenou mezi maminkami. 

Podmínky soutěže?

1.) Sledovat tento blog (buď dát LIKE na Facebook či Bloglovin)
2.) Dát LIKE Fb stránce Bio-Shopik
3.) Připsat svůj email, na kterém vás budu kontaktovat o výhře a připište prosím, kde tento blog sledujete:-)

Soutěž trvá do 31.8.2013 včetně, každý se jí může zúčastnit jen jednou.
Taky vás lákají tyto baby produkty nebo je skutečně necháte pro ty nejmenší?
Luc.

17. srpna 2013

Proč se bojím chodit na návštěvy


Já vždycky říkala, že jsou Češi až takovej moc upejpavej národ.
Vemte si, jak ta upejpavost dopadne například v Holandsku.

Česká republika, 14:00

Kamarád/ka: "Jé ahoj, posaď se. Nedáš si něco?"
Vy (nechce se vám otravovat, ale dali byste si): "Prosím tě, se mnou si vůbec nedělej starosti, jsem tu jenom na skok!"
Kamarád/ka: "Ale prosím tě, trochu si dáš. Budeš jíst tady ty polomáčenky? A udělala jsem buchtu a řezy, hele, ber si. A dáš si brambůrky nebo křupky? Červený nebo bílý?"


O pár hodin později...

Kamarád/ka: "Nedáš si ještě něco? Nebo ti aspoň doleju!"
Vy: "Já už půjdu, jsem tady zkejsla."

Odcházíte naprosto zdevastovaní a pod tíhou jídla, brambůrek, buchtiček, slaných tyčinek a alkoholu rozepínáte knoflík u kalhot a už se ani nesnažíte zatahovat břicho.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Holandsko, 14:00

Kamarád/ka: "Jé ahoj, posaď se. Nedáš si něco?"
Vy (nechce se vám otravovat, ale dali byste si): "Prosím tě, se mnou si vůbec nedělej starosti, jsem tu jenom na skok!"
Kamarád/ka: "OK"

O pár hodin později...

Vy: šilháte hlady, třesou se vám ruce nedostatkem cukru a kručí vám v břiše...
Kamarád/ka: "Ty máš hlad? Vždyť si odpoledne říkala, že nic nechceš!"
Vy: "Tak já už půjdu, jsem tady zkejsla."


Odcházíte naprosto zdevastovaní, hladoví, zesláblí a pásek si dáváte o dírku dopředu, abyste po cestě nevytrousili kalhoty.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ale abych to zase nesváděla na Holanďany, ono v Anglii to bylo to samé. Dokud si rázně neřeknete o jídlo, tak už se vás do rána nikdo nezeptá. Natož aby sám nabídl.
Já vždycky říkala, že jednou na tu upejpavost vymřeme...

Co vy? Podobné zážitky?
Luc.


16. srpna 2013

Hadkovská novinka: Sprej na ruce místo krému


Sprej na ruce místo krému.
Nastříkáte, rozetřete a hned se z pustě suchých rukou stávají vláčné a pěstěné ručky.
Jakmile roztřete, můžete už zase "ouřadovat" - podepisovat dokumenty, psát poznámky, listovat knížku - a bez jediného mastného otisku.

Ze začátku se to může zdát trochu jako sci-fi.
Jenže za tímhle chytrým vynálezem zase stojí pan Hadek, takže je jasné, že nejde o žádný marketingový trik, ale že půjde opět o něco hezky výživného, lecitinového a zase dokonale promyšleného.

Lecio-Majo, tak se celá věcička jmenuje.
Já ji měla možnost zkoušet ještě předtím, než byla uvedena na trh. Prý ať vyzkouším a napíšu, jak se líbí.

Tak ano, psala jsem pan Hadkovi, líbí. A moc.
Svou konzistencí a složením připomíná Lipio-sérum na obličej.
Lehké sérum stříknu dvakrát rozprašovačem, což bohatě vystačí na jedno použití.
Jelikož jde o vodovou věcičku a nikoli krémovou, roztírá se to jednoduše a zanechává příjemně hebké ručky skutečně bez mastnoty.



Nejde mi to moc do hlavy, jelikož je plné olejů (malé olejové bublinky tam jsou vidět ostatně pouhým okem), přesto žádný mastný povrch. Chová se úplně jako lipio - ruce se po něm hezky lesknou (což na rozdíl od obličeje jen přidává na vzhledu).

A co o Leciu říká Karel Hadek?

Ač se to může zdát podivné, jednou z funkčně důležitých složek preparátu je krom lecitinu i rychle se odpařující alkohol. Právě alkohol napomůže zajistit rychlé vstřebání účinných látek do pokožky, zatímco sám se rychle odpaří. Díky rostlinným olejům – ty jsou zde zastoupeny mandlovým, jojobovým a olejem z pšeničných klíčků – nemá alkohol nejmenší šanci pokožku vysoušet! 

Zdá se to podivné, ale žádný alkohol v tom není na rukou cítit.
Po použití jsou ruce vláčné, hebké a na suchou kůži na jaře/létě naprosto dostačující.
Jsem tak zvědavá, jak si Lecio poradí s obdobím mrazů, ale to teď už předbíhám z léta do zimy:-(

Nejen regenerační účinek, ale i velice příjemnou vůni zajišťují éterické oleje pomerančový, santálový, růžový, medový, meduňkový.


Jediné, co by se snad mohlo časem ještě vyšperkovat je vůně.
Voní to hezky, to ano. Ale připomíná mi to pánský parfém. Za sebe bych dala vůni neutrální, který bych se učuchala nebo něco ve stylu rozmarýnu či eukalyptu.

Lecio-Majo koupíte v kabelkovém balení (50ml) za 189 Kč v e-shopu Aromaterapie.
V nabídce je ale celkem 5 velikostí a to až do 500 ml - prostě dát to k umyvadlu a ať se maže celá rodinka:-)

Vyzkoušeli byste lecitinovou emulzi místo krému na ruce?
Luc.

15. srpna 2013

Malinové Psyllium: Zdravá sladkost



Nechť zvedne ruku ten, kdo ještě nikdy nezkusil Psyllium...
Je tu někdo takový?
Psyllium snad zkusila většina z nás - protože se pořád mluví o tom, jak je vláknina zdravá a důležitá a jak čistí střeva a že smrt přichází právě od střev...
Kdo z vás to přitom zkusil krátkodobě a kdo vydržel s užíváním tak nějak až doteď?

Klasické psyllium jsem zkoušela už na střední, ale je to tak, že psyllium prostě nemá chuť.
Je bez chuti.
Zalijete ho vodou a vypijete. A dáte si další sklenku vody, aby ta vláknina mohla hezky nabobtnávat.
Teda tak jsem to já dělala léta, ale znáte to - byla to jen období, kdy jsem se pro to nadchla a pak třeba rok nic.

Čisté Psyllium bez příchuti

"Abyste u psyllia vydržela," řekla mi paní prodavačka ve zdravé výživě "musíte si ho zamilovat. Připravit si ho tak, že vám bude fakt chutnat. Pak už ho z jídelníčku nevypustíte," radila a řekla, ať zkusím něco od Dr. Popova, že nabízejí i s příchutěmi, slazené stévií, takže ač sladké, tak nekalorické. A ať to nedávám do vody, ale do ranní kaše, do muesli, do mléka...

Vzala jsem melounové, jelikož s příchutí sushi se fakt ještě nevyrábí.
Melounek byl dobrej, tak jsem teď zkusila malinu.
A to jsem koukala - je opravdu slaďoučká a voňavá, že psyllium (vlastně když je to s příchutí, tak už je to Psyllicol) jsem začala dlabat pro čisté potěšení. Něco jako když chodíte tajně do šuplíku pro čokoládu. Malinová příchuť mi přijde i o dost výraznější než melounová.



Recept:

  • Mističku vloček zalít mlékem 
  • 2 čajové Psyllicolu 
  • Hrstičku góji, rozinek nebo čerstvého ovoce


Upřímně do kaše už ani ovoce nepřidávám, jelikož ta malinová chuť je tak výrazná, že do toho prostě nemůžu hodit banán, že:-).

A stejně jako říkám, že psyllium ve vodě moc dlouho brát nezvládám, po malinové chuti se dokážu utlouct. Výborné je i to i s klasických bílým neslazeným jogurtem. Je to taková menší sladkost, která ovšem nabobtná až 40x, takže to baštím hlavně když je noční hlad a chuť. A že je často.  

Teď už ale trochu odborného povídání:

  • Psyllium je rozpustná vláknina, která vzniká vyčištěním obalů semen jitrocele indického (Plantago ovata husk). Dr. Popov dováží psyllium v nejvyšší možné kvalitě z Indie, kde se tato surovina vyskytuje v nejkvalitnější podobě.
  • Psyllium navozuje při konzumaci nalačno pocit nasycení, čímž se zároveň zmenšuje touha po dalším jídle
  • Psyllium napomáhá snadnému vyprazdňování
  • Zvyšuje denní spotřebu vlákniny
  • Podporuje správný metabolismus tuků a napomáhá také udržovat správnou hladinu cholesterolu
  • Psyllicol je bez cukrů, chemických látek a barviv
  • Vždy je potřeba Psyllium vydatně zapít

Sympatické je, že si pan Popov sám dokonce jezdí psyllium kontrolovat, aby odpovídalo požadované kvalitě a 98% čistotě, takže má být jejich psyllium to nejkvalitnější na českém trhu. 



Čisté psyllium koupíte v lékárnách, obchůdkách i v e-shopu za 40 Kč/50g
Psyllicol s příchutí maliny, melounu, pomeranče a kaktusových fíků za 90Kč/100g
Těch výrobků, co ale Dr. Popov z psyllia vyrábí je plno (dokonce i sušenky, slané tyčinky a chleba) - máte s nimi zkušenosti? A kdo tu ještě psyllium vůbec nezkusil:-)?
Luc.

11. srpna 2013

Pozor! Poprvé vařím!


To, že jsem na hotelovce odmaturovala, teď necháme být.
Znáte to o té kovářovic kobyle, že?
Pravdou je, že nejsem ta nejlepší kuchařka, resp. že příliš nevařím.
Jen přeci Holanďan je jiné mentality, takže spíš než ženu za plotnou oceňuje ženskou nezávislost a emancipovanost.

Ale na tu rajskou jsem dostala chuť.
Našla jsem si recept, pokřižovala se a jala se vařit s tím jedním ze dvou hrnců, co doma máme.
Nejdříve to vypadalo, že rajská poputuje do odpadních vod.
Ale pak jsem zjistila, že ta chuť není tak špatná.
A k mému překvapení se to ani nepřipálilo, ani nezhouslo, ani se nevytvořily pucky.

Nechci, aby to tu smrdělo samochválou, ale víte,co říká Táta v sukních: Nejsem blbá kuchařka, nejsem blbá kuchařka.



Jen...kolik že je hodin?
Panebože, já už musím běžět.
Už je to stejně asi ready, jenom to přecedit a drahý bude mít véču, to bude koukat.
Sakra, rychle, už teď nestíhám.

Beru v rychlosti sítko, chňapky a hezky si omáčku cedím.
Výborná, fakt.
Bez pucků. A nesražená.
No...tramvaj už mi ujela.
Zamyšlená, co tedy teď, mi dojde ta krutá pravda:
Bože, já jsem KRÁVA!

Já to cedím do dřezu!
Bože. Začínám senilnět.
Člověk tu chvátá a pak pod to zapomene dát hrnec.
Půlka je v čudu.
Zbylo mi jen to koření v sítku.
Patent. Měla bych zažádat o patent na blbost.
A skrejt veškeré důkazy o svém prvním vaření...

Říkala jsem si, že tohle sem radši ani psát nebudu. To už je vrchol.
Ale on by mi tu stejně nikdo nevěřil, že jsem dala rajskou aniž bych něco neposrala.
Nebo jo?

Ale sushi dávám bez problémů:-)

Co vy? Existují ve vašem životě taky momenty, kdy si chcete nechat dát patent na blbost?
Nebo nehody, náhody spojené s pospícháním:-)?
Luc.

9. srpna 2013

Strašidelná cesta z lesa


A pak že jenom ženský neuměj číst v mapách.
Poprvé v životě zabloudil i Holanďan.
Zrovna ne v příliš vhodný okamžik.
Vlastně zrovna v chvíli, kdy chtěl nejvíc zamachrovat.

Je neděle. Minulá neděle.
Horko na padnutí.
Vracíme se z Rakouska a u Benešova před Prahou je zácpa jako blázen.
Stojíme, stojíme, stojíme.

Holanďan bere mobila do rukou a začíná vyhledávat "chytré" zkracováky cesty na Google Maps.


Pokus první:

Sjíždíme ze silnice, kroužíme nějakými vesničkami a vyjedeme zpátky zase na silnici.
A stále zácpa.

Pokus druhý:

Odbočujeme, dostáváme se kamsi ke kravínům a končíme pod mostem.
Takže to bereme radši zpátky na silnici.
A stále zácpa.

Pokus třetí:

Bereme lesní cestu.
"Ale to nepojedeme lesem, že ne?"
"No Google říká, že souběžně s touhle zacpanou silnicí vede i lesní cesta až na začátek Prahy," říká Holanďan.
Po pár kilometrech ale lesní cesta končí.
Holanďan nevěřícně kouká na mobil. Hm, fakt divný.



V lese už je ale zataženo, začíná foukat a kapat.
Kapat prej.
Lejt jak z konve!
A ani o menším větříku se nedá mluvit - je to takový tornádo, že začínají praskat větve.

A do prdele.
Skončili jsme v lese, padou tu stromy, bouřka jak z hororu a my se nemůžeme ani otočit.
Ledatak couvat, ale není vidět na krok.
Bouřku v lese fakt nemám ráda. Už jsem vám říkala, že mé babičce jednou do baráku vletěl kulovej blesk?
No prosím. A to to byl barák, tohle je LES.



Hlubokej strašidelnej les.
Z rádia - zrovna v tuhle blbou chvíli - zrovna posloucháme nějakou vážnou muziku. Asi nějaká hororová árie, ideální věc, když jste posraní strachy v lese.

Teď už jenom čekám, kdy se něco vyřítí z lesa, stáhne naše auto a už nás nikdy nikdo nenajde.
Když leje, fouká a hřmí v lese, je potřeba dávat majzla na pár věcí:

a) na padající větve a stromy
b) na lesní cestu, ze které se pomalu stává bažinka
c) na splašenou lesní zvěř i lidské návštěvníky
d) na to, abyste neztratili původní cestu a z lesa se vybloudili

Couváme krokem, modlíme se, slibujeme, že už budeme dobří lidé a už se nebudeme snažit se zácpám fikaně vyhnout. Když se dostáváme zpět na silnici, zjišťujeme, že jsme na samém začátku oné zácpy. Tedy tam, kde jsme byli už před třičtvrtě hodinou.


Ale tak nějak na tom bylo i zrnko toho dobrého - říkám to celou dobu, že Google Mapy jsou záludný a teď mám důkaz. Zatímco mě vždycky posílaj doprava, když cesta vede vlevo, Holanďanovi si lesní cestu zcela vymyslely. A pak že já neumím číst v mapách!

Jak bloudíte vy? Děsí vás bouřky, lesy, zácpy...:-)?
Luc.