12. února 2014

Hádejte: Jak jsem si asi poradila tentokrát...?


Ztratit klíče umí každej.
Stejně jako zavolat zámečníka.
Někdo má dokonce i ten pech, že zrovna ten den je doma sám a nikdo ho dovnitř nepustí.
Ale už jen hrstce se stane, že ani zámečník si se zamčenými dveřmi neporadí.
Nechci machrovat, ale já to dotáhla ještě dál.
Vzbudila jsem půlku oddělení kardiologie a ještě v noční tramvaji vysedla něco nepěkně slizkého.

To bylo zase tak...
Holanďan jel včera do nemocnice.
A já? Já si ztratím klíče, na což přijdu v deset večer.
Zámečník mě domů už nepustí, musel by prý rozřezat zámek a to by na nás sousedi poslali policajty, kdybychom jim rušili noční klid.

Co jsem tedy udělala? Nechám vás vybrat, tipněte si:


1.) Ustlala si na chodbě před dveřma a nechala se ráno překračovat všema svejma sousedama a očuchávat všema jejich psama při ranním čuráním.

2.) S brekem poprosila své přátele, zda-li by kvůli mně nemohli přerušit spaní a nenabídli mi nocleh a slíbila, že už o mně pro jistotu nikdy neuslyší.

3.) Vzala si hotel. Chci říct. Hostel. Chci říct. Už mě zkasíroval zámečník, takže jsem byla ráda za žižkovskou ubytovnu.

4.) Všechny předchozí 3 možnosti se mi zdály zcestné. A tak jsem se jala jet v jedenáct večer přes celou Prahu do nemocnice, kde jsem nechala odpojit nebohého Holanďana od všeho, co mu zaváděli do žil, jen aby mi vyběhl půjčit své klíče.


Tipla si nějaká duše možnost no. 1?
Někdo možnost 2?
Kdo dal trojku?
Kurva, musíte všichni hádat čtyřku?

Nejsem zase taková fúrie přece.
Ale s tím mastným slizem na zadku, co jsem vysedla v tramvaji, by mě ani do tý ubytovny nepustili. Kecám. Nezbyly peníze.

Takže ano, máte pravdu. Vrhla jsem se za Holanďanem.
Upřímně?
Jebu na emancipaci! Jak se to říká? V dobrém i zlém.
A už ani slovo o tom, že ho stejně jednou utrápím!



Co vy a ztracené klíče, zabouchnuté dveře, emancipace a tak...?
Luc.

20 komentářů:

  1. Čtverka byla jasná! :DDD moc jsem se pobavila. :DD

    OdpovědětVymazat
  2. Luc, si prdla, mas zavolat :D. Mohla ses ukempit u me :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, to neříej dvakrát. Nikdy nevíš, kdy Tě využiju:-D

      Vymazat
  3. Teda :) Na extrémy máš talent přímo :) ... já si je naštěstí zabouchla přes den. A všichni na hony daleko. Čekala jsem na lavičce .. dvě hodiny :)

    OdpovědětVymazat
  4. Emancipace hýbe světem, nenaděláš nic, však žena v nouzi je žena v nouzi! :DD
    A díky, zlepšila jsi mi jinak dost bídnou hodinu fyziky.

    OdpovědětVymazat
  5. Moje sousedka s mužem si pořídili nové bezpečnostní dveře. Jen co byly namontované, manžel odešel do práce a sousedka si zabouchla. Vzhledem k ceně dveří a nemožnosti prolomit tu jejích bezpečnost vlezla sousedka do svého bytu z našeho okna. Bydleli jsme tehdy v pátým patře.

    OdpovědětVymazat
  6. Já se upřímně přiznám, že když jsem ještě jako teenager bydlela u otce... tak kdykoliv jsme si zabouchly klíče... tak jsme měli dvě možnosti... běžet za kamarádkou, která dostala rezervní na tyto případy... a modlit se, aby byla doma...

    Nebo, což jsem provozovala poměrně běžně... lezt po balkonech. Do našeho patra a vykopnout uvolněný zámek u padacího okna :-D Seskočit domů, vzít klíče... sejít dolů dveřmi a po schodech.
    Přiznám se, že krátce poté, co jsem si pořídila psa, se technika č.2 děla více než 2x do týdne. Tak už se u nás na sídlišti nad tím moc lidi nepozastavovali :-D

    OdpovědětVymazat
  7. :D no já padám .. Luci, výborně napsané! Taky se nám doma stala podobná příhoda.

    Přítel šel dolů ke vchodu vyzvednout foťák, a zapomněl si klíče. Já jsem nebyla doma a když jsem se po třech hodinách vrátila, našla jsem ho sedět před dveřma, ve tmě, kde na něj naráželi sousedi a pro jistotu ho už ani nezdravili.

    Druhý den si šel dolů pro pizzu, já byla mimo domov, opět si nevzal klíče, ale naštěstí měl telefon, tak zavolal zámečníka, který udělal rukou menší buch, práce na 3 vteřiny, 1000 Kč :D

    Když si asi po týdnu objednával znova pizzu, tak mu paní do telefonu říká: "Dobrý den, jsem tady s tou pizzou! Jo a, nezapomeňte si klíče!:)"
    Vtipný je mj. i to, že minule tu pizzu vezl někdo jiné, takže z něj měli čurinu po celé pizzerce :D

    Takže teď docela vážně uvažuju nad tím, že mu dám klíček na šňůrku na krk, jako jsem nosila v první třídě. :D

    OdpovědětVymazat
  8. Po příchodu ze školy... Ty dlouhé hodiny sezení na schodech přede dveřma, když si můj chorý mozek ráno zapomněl vzít klíčky... A kdyby jednou... Co týden... Sousedi už se ani neptali, jen mě překračovali... :-D

    U tohohle článku jsem zavzpomínala na trauma z dětství :-D
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  9. ta čtverka :D:D
    pěkný článek :-)

    poli-sirotina.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  10. haha :D ty vždy vieš pobaviť!
    ja mám s kľúčami tiež príhodu. v škole máme skrinky pre štyroch. a tak sme si raz išli dať pred telocvikom do skrinky tašky a vybrali sa na hodinu. no a to by nebolo ono, keby sme po telocviku nezistili, že kľúče od skrinky každej jednej z nás ostali zabuchnuté v skrinke. nemohli sme nájsť nikde školníka, takže sme to skúšali sponkami, ešte aj učiteľka nám pomáhala .. no a potom konečne prišiel po hodine školník, ktorý sa podobá na postavu z hororového filmu a musel zámok odpíliť :D (ej, ale som sa rozpísala)

    OdpovědětVymazat
  11. na tohle je odbornice mamka, vždycky pak běží za sousedem, který přinese žebřík a do bytu vleze oknem :D
    Once Upon a Time

    OdpovědětVymazat
  12. Sakra dobry blok, Luc mas štýl, ale to tu vsetci vieme, :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Marti, jsi zlatá. Doufám, že se Ti to bude pořád líbit:-)

      Vymazat
  13. Ty jsi vážně nezmar :-D Měla by jsi napsat knihu :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Petra má pravdu s tou knížkou ... :D:D
    Ale někdy mám pocit, že těm našim mužům to stejně nevadí, kdyby jo, tak už by s námi nebyli, nebo ne? :D
    Jinak .. snad to není nějak vážné, co se toho špitálu s Holanďanem týče.

    OdpovědětVymazat
  15. To se mi na střední stávalo běžně. Naštěstí u bytu máme kumbál, kde máme pračku a botník a ten nezamykáme. Takže jsem tam vždy čekala na bráchu, až přijede ze školy a jednou si pamatuju, že jsem i na tý pračce ze samýho čekání i usla :D.

    OdpovědětVymazat
  16. Milá Lucko, už dlouho jsem se tak nepobavila nad "nějakým" blogem , tak jako u Vás.
    Musím si Vás dát do oblíbených, nerada byh o něco přišla :o)
    Eliška

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Eliško,

      děkuju, hřeje mě to u srdce. Nechť se Vám tu pořád líbí:-)

      Vymazat
  17. Tak můj muž pro změnu zapomíná klíče ve dveřích,místo aby zamkl, tak je tam nechá a odejde. Zloději vítejte :-)
    A jednu dobu jsme měli u sebe náhradní klíče kamarádky a týden co týden u nás na střídačku zvonila, ona, její manžel, ale i děti, že si zapomněli klíče.

    OdpovědětVymazat