17. února 2014

Proč já hloupá si nevzala Pištu Hufnágla?



S holkama na intru jsme nikdy nevěřily, že by nějaký Pythagoras a jemu podobní mohli existovat.
To byly jasné smyšlené legendy.
Ale pak jsme dostaly učitelku ekonomku a matematičku - učitelka, která své znalosti statistiky neukazovala na testech, nýbrž na docházce.

  • Po každé hodině vypočívala každému studentovi docházku v procentech
  • Na základě toho dokázala vypočítat předpokládanou docházku do konce pololetí
  • Na základě toho dokázala vypočítat dny, kdy nepřijdete na hodinu
  • Na základě toho dokázala vypočítat prověrky, kterých se ne/zúčastníte
  • Na základě toho vypočítala dny zkoušení 
  • Na základě vypočtených zkoušecích dní dokázala odhadnout téma zkoušky a probírané látky
  • Na základě toho vám vypočetla průměrnou známku
  • Na základě průměrné známky dokázala vypočítat váš průměr na vysvědčení

Stačil jí měsíc, aby vás poznala, odhadla a hodila do kalkulačky. Začátkem října už věděla známku na vysvědčení i to, kdy do školy přijdete. Stačil jí měsíc. A vám taky.

Tajně jsme ji podezřívaly z toho, že si rozpočítává a zprůměrovává i své intimní chvilky s manželem. Děsně nás bavilo si s každou kulí zanadávat a v představě honosit toho, kdo si jí vzal.

Je statisticky dokázáno, že ve čtvrtek nepřijdete na hodinu!

Měly jsme v tom jasno.
Její domov byl rozdělen na šuplíky 1.A, 3.C, 4.A, 2.A, 3.B, děti a manžel.
A celé ty hladové večery na intru jsme fantazírovaly o tom, co všechno mu tam asi zapisuje.

A pak se to stalo. Našla jsem si Holanďana. Věděla jsem, co dělá. Vědec. Ekonom.
Ale až poté, co jsem si ho vzala jsem našla ten osudný papír. Á čtyřka. Hustě popsaná číslicemi, znaménky, lomítky, číslicemi nad číslicemi, písmenky nad číslicemi, aby na konec vyšla nula.

Najít pistoli s posledním nábojem, leknu se míň.
Proboha, koho já si to vzala?
Já - celoživotně tak hezky nedotčená matematikou si vezmu takovýho...delikventa?
Co to do mně vjelo?

Před očima se mi mihnou všechny třídy studentů, které Holanďan učí.
Všechny ty nebohé duše, které ho proklínají s každým domácím úkolem.
Počkat.
Co když se taky smějí, že mi Holanďan vede přihrádku procentuálního ohodnocení ve všech směrech?



Ale aby bylo jasno: Určitě nevede.
A i kdyby jo.
Vždycky bych dostala sto procent, víme.
Neexistuje výjimka.
Protože přiznejme si - kvůli čemu jinýmu by si mě ten chudák chlap bral, když jsem celoživotně tak hezky nedotčená matematikou?

Co vy a povolání vaší polovičky?
Která z vás si pravidelně myslí na Pištu Hufnágla?
Luc.

23 komentářů:

  1. Luci, tvůj muž by ti určitě dal vždycky 100%:-)
    no a jestli si vede statistiku i v jiných oblastech vašeho společného života, tak bych zuřivě prohledala šuplíky.-)
    a pak bych mu zazpívala oblíbenou písničku mého syna: Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli.....

    OdpovědětVymazat
  2. Prý smyšlené legendy! :D to mě pobavilo :-) Já mám zkušenosti s mamkou ekonomkou - jakmile se jí naskytne možnost převést něco na čísla (a nutno podotknout, že do čísel převádí i věci zdánlivě nepřeložitelné), okamžitě tak dělá a následuje minimálně čtvrthodinka sčítání, odčítání, násobení a dělení, brrrrr :-)

    OdpovědětVymazat
  3. přítel studuje chemii a jakožto absolutní chemický antitalent hodně často (vždycky) vůbec nerozumím, co se učí.. a vlastně i o čem (jakmile spustí něco o chemii) mluví :D zas je ale příjemné, že mi dokáže vyrobit třeba krém :D
    Once Upon a Time

    OdpovědětVymazat
  4. haha, jak já nenávidím matematiku! :D můj přítel studuje práva, takže ti úplně rozumím :D občas mám pocit, že na mě mluví čínsky :D

    OdpovědětVymazat
  5. Ouuuu tak to ti tak nezávidím....mám pocit že u nás je to naopak ..ups O:-).

    OdpovědětVymazat
  6. Můj přítel se taky v matice, fyzice a počítačích vyzná mnohem líp než já. :D

    OdpovědětVymazat
  7. Ono to tak jen vypadá na papíře, ten snese leccos. Ty v reálném životě víš, že je to ten pravý a ty máš ohodnocení, které se matematicky ani vyčíslit nedá. Tak skvělé!
    Já si vzala kybernetika, ale jeví se normální, vážně! No já ho totiž postupně dotlačila na místo, které se zamlouvá i mně :-) Ovšem to neznamená, že všemu, co říká, rozumím. Hlavně že si rozumíme už skoro 20 let my.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, krásně řečeno.
      Mimochodem také mám doma kybernetika. :)

      Vymazat
  8. Já jsem to právě dnes říkala... že ačkoliv mě už jako malou (a to ještě doma neměl každý, ani my, počítač) lákalo dělat programátorku a i z té matiky jsem maturovala za jedna... určitě bych nakonec neobstála, protože TAKOVÝ šílenec tedy nejsem :-)) A navíc jsem proslulá tím, že čísla zapomínám :-) A že vůbec nic nechci počítat :-) A to mě matika dost bavila .-))) Záhada...

    OdpovědětVymazat
  9. Muj muz po 5letem studiu na Vs promoval v 21 letech. Dlouho mi trvalo (neslo mi to spocitst, zakladka, gymp, VS), nez jsem pochopila, ze preskakoval rocniky. Ja blb na matiku a vedle sebe mam take exceletniho matematika.

    OdpovědětVymazat
  10. Přítel je programátor. Myslím, že je jasný, že nevím, co dělá a vím jen název jeho profese :D
    Občas se mi snaží vysvětlit, na čem právě pracuje a já ho nechám, ať si to vyžblebtá, stejně tomu nerozumím :)
    A ono je to možná dobře. Věnovat se třeba stejným profesím by znamenalo, že budeme naše práce a jejich postupy řešit i doma a doma bych se o práci fakt bavit nechtěla ;)

    OdpovědětVymazat
  11. Ten můj je kontrolor... :D Ale když jsem se seznámili, tak nebyl. Na ničem (kromě vtípků) se to neprojevuje.

    OdpovědětVymazat
  12. Z môjho bude architekt. Teraz chystáme spoločné bývanie, niekedy je to vážne zábava, dohadovať sa na zariadení a rozmiestnení :D

    OdpovědětVymazat
  13. Máme s přítele vystudovaný stejný obor - informatiku, ale on je prostě dál a kolikrát mám co dělat, abych mu stačila...

    OdpovědětVymazat
  14. Můj chlap je policajt, když se vrátíme z nějaké akce, hezky si dejchnu a pak přijde osobní prohlídka.. :D Má také ve zvyku, že když ho například vydírám, vyhrkne na mě paragraf a s klidem mi poví, že by mě za to mohl zadržet.. :D A v autě se od něho raději nechávám jen vozit.. :) A to méně zábavné je, že i během prostého venčení psa, je schopen pomáhat a chránit, když musí, to je k zešílení..

    OdpovědětVymazat
  15. Můj Fin je barman..a spisovatel..takže zajímavá kombinace..:D

    OdpovědětVymazat
  16. Lui skvěle jsi to sepsala. J ti ale povím, že na gymplu jsem na matiku moc nebyla, to jsem ale netušila, že ji budu ještě další 4 semestry na vejšce a pak s ní dal pracovala v jiných předmětech až do konce studií. :-D
    Kdo mě a mého muže moc nezná a zjistí, co mám já vystudováno a co on, tak na nás většinou valí oči. Muž je vědec a dělá kybernetiku, největší gól mi asi ale nejspíš čeká, až budu číst disertaci, která bude daleko "horší" pro mě než diplomka, kde bylo asi tak několik A4 popsaných diferenciálními rovnicemi, pak kousek textu a pak zase, a tak to bylo celou práci. Opravdu "super" to číst, jestli to prý dává smysl. Já mám sice taky technickou školu, ale tohle je pro mě španělská vesnice. :-D Ale na nikoho jiného si nemyslím. :)

    OdpovědětVymazat
  17. A jéje, u nás je to podobně... Já matikou nedotčená a pokud ano jednoznačně trpící...!
    Na svou obhajobu si dovolím podotknout, že mi relativně "jdou" jazyky a vše ostatní KROMĚ MATIKY... Mé matematické vzdělání končí trojčlenkou a procenty...

    No a samozřejmě jsem si před lety nabrnkla učitele statistiky... shit...
    Né, je prudce inteligentní, matiku vyznávající a jazyky mu nejdou, ou jééé doplňujeme se!

    OdpovědětVymazat
  18. Můj dělal donedávna manažera v energetice a to byly taky samý čísílka a jakmile mi něco začal vysvětlovat, byla jsem ztracená...ani já nejsem s matikou žádná kamarádka :D

    OdpovědětVymazat
  19. Tak já jsem zrovna jedna z mála dívek, kterým matika sice problém nedělá, ale znám pár matematických géniů a u těch taky absolutně netuším, o čem někdy mluví.:-) Takže tě celkem chápu.:-)

    OdpovědětVymazat
  20. No... achjo :D trošku se v tom vidím, protože jsem teď zamilovaná do studenta ČVUT. Studenta robotiky a kybernetiky. Včera jsme se milovali mezi jeho plněním domácích úkolů, kdy zadával nějakou rovnici do nějakého programu a vycházely mu nějaké grafy a funkce a jedna čára tam byla MODRÁ a byl to děsnej problém. Marně se to snažím pochopit a občas mu dělám radost tím, že ho nechám, aby mě učil něco málo z matematiky (a docela mi to jde, jenže on je taky skvělej učitel, takže nevím, kdo si zaslouží víc lichotek), ale většinou jen koukám a říkám si "ať už to skončí, ať už o tom nikdy víc nemluví, prosím!" ... on se asi cítí stejně, když začnu mluvit o Descartovi nebo co říkal můj učitel sociologie. Tak já nevím, je to o tom, že se protiklady přitahují? :)

    OdpovědětVymazat
  21. Jo, tak tak nějak kouká ten můj na mě, když se učím. Vždycky - proboha, co to je? :-D no, matiku já ráda.. a programování taky :-D

    OdpovědětVymazat
  22. Z mého budoucího muže bude biochemik. A moje chemické znalosti přitom končí u složení nočního krému.. :)

    OdpovědětVymazat