19. dubna 2014

Rusové potřebují šampon


Řítí se k pultu dva - velkej a větší.
Předpokládám, že jde o otce a syna, jelikož oba dva oplývají nejen stejným bříškem, ale i identicky mastnou pletí.
Starší, asi šedesátník, přistoupí k pultu, ujme se slova a místo pozdravu slyším Gavariš pa ruski?

No jisteže mluvím rusky.
Hloupá otázka.
Vždyť my Češi jsme jen malým chudým bratrem na nebohém západě toho velkého bohatého Ruska.
Zeměpisnou polohu jsme si bohužel vybrat nemohli (jinak bychom samozřejmě hrozně rádi co nejvíc k Moskvě nebo aspoň ke Krymu), a tak se dobrovolně učíme rusky, abychom našim bratrům byli alespoň v srdcích o kousek blíž.

"Ne, samozřejmě, že nemluvím rusky," odpovím líbezně pánovi.
"Do you speak English?" ptám se ještě líbezněji.
Ne, nemluví, jaká škoda.
Hohoho!
On machruje svou výškou, já angličtinou.
Jsme si kvit.

Pán na mě ale zhurta začne plynou huhlavou ruštinou a já pochopím jen to, že chce šampon.
Chce šampon proti lupům, ale tomu já nerozumím.
Proti lupům - to zní rusky úplně jinak.
Jelikož zřejmě civím příliš nechápavě, Rus se rozhodne jednat.


Vezme druhého Rusa za zátylek, jeho hlavu mi hodí na stůl a z vlasů vysype lupy a řekne, že přesně na tohle ten šampon potřebuje.
Panebože!
Já mám všechny ty ruský lupy na svojí sukýnce.
Chce se mi zvracet. Chci říct - blejt. Nevím, proč jsem tak trapně slušná.

OK, jsem natvrdlá, ale nemusel mi to ukazovat ták polopaticky.
A ještě má radost, jak mě setřel.
A tak se ještě víc usměju a podívám se na mladšího Rusa.

Myslíte něco na mastnou pleť?
Něco na ucpané póry, předpokládám?
Nebo že by na mastné vlasy?
Nebo na lupy? 

Rus nadzvedne obočí.
Ha! Tentokrát nechápe on.
Navíc dělá, jako by nic z toho nepotřeboval.
Já vím. My tady v Česku jsme na tom trapně zženštělém západě a už jsme zapomněli, jak vypadá a voní pravej chlap.


Jo jo. Vždycky jsem si přála poznávat plno zajímavých kultur, poznávat lidi a mluvit cizími jazyky.
A tady to mám se vším všudy.
Co vy a podobné poznávání cizinců?
Luc.

11 komentářů:

  1. Kristova noho! Bych si tu sukýnku i sundala a vysypala mu všechny jeho ruský lupy zpátky na hlavu!

    OdpovědětVymazat
  2. Bleee nechutné :) Měla jsi mu dát savo... že to pokryje všechny jeho neduhy

    OdpovědětVymazat
  3. :D :D :D
    Tahle historka mě bude bavit, i když jí uslyším po stopadesáté!

    OdpovědětVymazat
  4. ježiši fuj, zvedl se mi žaludek :D

    OdpovědětVymazat
  5. Připomíná mi to den, kdy mi chlapík ze stejných končin drobil do klávesnice Vlnky a pak mi je prskl do ksichtu.

    OdpovědětVymazat
  6. Joo, podobných historek s Rusy mám spoustu :D V centru jich je fúra a kupodivu ani jeden z nich není ochoten mluvit jinak než rusky :D

    OdpovědětVymazat
  7. :D docela jsem se nasmála, to se jen tak nevidí.. Jednou mě na Václaváku oslovil starší pán a rusky mi začal říkat, že jsem 'krásná' a začal mi něco vyprávět. A protože jsem vůbec nic nestíhala, tak jsem mu s úsměvem poděkovala a řekla, že musím jít, načež on přes celej Václavák na mě začal hulákat nějaký ruský kecy, možná nadávky....:D Rusům nikdy neporozumim :D :)

    http://berrytheblue.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  8. Ještě že nepotřeboval nic na hemoroidy... Se bojím pomalu domyslet podrobnosti :-D
    Bebe

    OdpovědětVymazat
  9. Je to hnus... s cizincema jsem v práci v kontaktu denně, ale občany národnosti z tvého příběhu jsem si oblíbil ze všech nejmíň. Slušný vychování, aspoň to základní drtivý většině prostě chybí - pozdravit ani poděkovat se jim většinou nechce. Jsou tak strašně hrdý na to odkud jsou, akorát nechápu proč... Každopádně fintu ,,Do you speak English?" používám pravidelně taky a funguje skvěle, ideálně to zkusit ještě v jiných jazycích a máš vyhráno úplně :)

    OdpovědětVymazat