5. dubna 2014

Zloději. A u nás doma.


Dokud jsme spolu s Holanďanem teprve chodili a já byla hlášenou návštěvou, vzal si vždy den volna jen aby mohl uklidit. To mu ovšem odpadlo v době, kdy jsme spolu začali žít. Dodnes si dobře pamatuju ten letní den, kdy jsem přišla domů.

Ten šok přišel už v kuchyni. Bála jsem se otevřít dveře do ložnice. Bylo jasné, že za dveřmi stojí nějaký zloděj, kterému jsem zrovna vlezla do rajónu. Zezadu na mě zaútočí s koženým páskem a nepustí, dokud sebou nepřestanu škubat. Pak vyrabuje ten zbytek pokladů a následně jej čeká život na útěku.

Že až moc dramatizuju? Ale hovno!
Co ta převrhnutá skříň v obýváku?
Co ty rozházený šroubováky a nářadí všude po kuchyni?
A co maj co peníze dělat na zemi?
No prosím. A pak že dramatizuju.


Diagnóza byla jasná - zloději.
Rychle volám Holanďanovi (jako S.O.S. call v případě, že za těma dveřma fakt někdo stojí).
Panebože, hlavně musím zachovat klidnou hlavu. Řeknu mu to klidně, aby nepanikařil jako teď panikařím já.

"Honey, měli jsme tu zloděje," říkám nakonec z plna hrdla.
"Ježišmarjá," slyším. "Proboha, co se stalo?"
"Přišla jsem, všude dveře dokořán, převrhnutá skříň, zpřeházené věci všude, všude nějaký pitomý šrouby, všechno vyházený z poliček..."

Jak začnu, tak nemůžu přestat.
Popisuju všechno, s čím si dali ti šmejdi práci. Jako dneska už jsou ti zloději tak oprsklí, že nejenom vybílí celej barák, ale oni snad maj ještě požitek v dělání bordelu. Horší jak Mokří banditi, fakt.
Počkat...počítač tu je, televize taky, nabíječky taky...
Bože, to je ještě horší. Ti zloději v tom případě musej bejt nějací zvrhlíci, když si sem vlezou jen proto, aby mohli vyházet ponožky z šuplíků!

"Haló? Slyšíš mě, honey?"
Ticho.
Holanďan přemejšlí, to slyším.
A kdy přemejšlí, tak v tom bude zákonitě nějaká bejkárna.


Po chvilce: "Víš, já jsem dneska nemohl nějak najít peněženku a už mi to jelo. Takže jsem nějak neměl moc čas uklízet. Takže jestli nic nechybí, tak to je možná trochu můj bordýlek. I´m sorry."

Dokud jsme spolu s Holanďanem teprve chodili a já byla ohlášenou návštěvou, vzal si vždy den volna jen aby mohl uklidit. Jakmile jsme spolu začali žít, usoudil, že se už dál nemůže přetvařovat a že musí být sám sebou. A to jsem si ten den musela uvědomit.

Co se změnilo u vás doma, když jste spolu začali bydlet?
Luc.



18 komentářů:

  1. Taky jsem si myslela, že je můj chlap pořádný... a taky jsem jednoho dne procitla. Od té doby uklízím tajně, aby mi do toho nekecal...

    OdpovědětVymazat
  2. Ježíš :D ! Já bych mu asi hrozně vynadala a nebo bych se smála! :D Každopádně bych ho nechala ať si alespoň polovinu uklidí sám. U nás, no já dokážu taky udělat bordel, určitě nechodím každý den s prachovkou a nestírám prach, neluxuji denně... Ale jednou za týden dělám vždycky velký úklid :))
    Jinak přítel...no ten sám si po sobě neuklidí ani hrneček ze stolu, to už musí bejt ..a s čím mě nejvíce rozčiluje? :D S tím že nechává pastu na umyvadle a nikdy ji nevrátí do kelímku. Když si utírá ruce do ručníku nikdy ho nerozloží jako já ale nechá ho zmuchlaný na koši na prádlo :D !
    Své pracovní oblečení se válí v kuchyni u stolu v rohu na zemi. A je toho víc! :D bydlíme spolu teprve od září ale už pozoruji ty jeho zvyky :D ! Holt si je musíme vychovat!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chlap v koupelně je děs :D já když teď viděla co udělal ten můj po tom co jsem ji celou nablýskala a on si jen přijde umýt ruce a teď s něma začne máchat jak si oklepává vodu a celý zrcadlo komplet zasviněný :D no tak to jsem měla infarkt :D ... a ještě když se holí strojkem a padají z toho ty vousy a on to v pohodě nechá v umyvadle na umyvadle a vůbec ho to nevzrušuje, že by to jen spláchnul vodou... Hrůza! Ty maminky ty svoje synáčky vůbec nevychovávají k pořádku!

      Vymazat
  3. Tak po tomhle článku už se mi asi nechce s chlapem bydlet :-D

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je super příběh, ale nechtěla bych být na tvém místě, ve chvíli, kdy zápletka ještě nebyla vyřešena :D

    OdpovědětVymazat
  5. Ja sa na môjho vôbec nesťažujem. Uprace, umyje riad hneď, aj spraví papať. Hotový poklad mám <3

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to má štěstí, že jsi s ním i přesto zůstala :-D

    OdpovědětVymazat
  7. :D Ten nikdy nezklame. To u mě zatím společné bydlení probíhá oproti tomuhle celkem v pohodě. Jen občas musím připomenout, že ten nůž v dřezu se sám neumyje nebo že to oblečení ze sušáku opravdu do skříně samo nenaskáče, ani po pěti dnech ne. :D

    OdpovědětVymazat
  8. Boze, jak ja ty tvoje historky miluju! Musis vydat knizku povidek, fakt ;) Nejlepsi je veta: "Holanďan přemejšlí, to slyším" hahaha. Mne bylo navykladano, jak je muj Holandan sporadany a cistotny, a ted ziju docasne s mini cirkularkou v kuchyni :D Muj je kutil a ke sporadanosti ma podle me docela daleko, ale stejne bych ho za nic na svete nevymenila ;)

    OdpovědětVymazat
  9. "Jako dneska už jsou ti zloději tak oprsklí, že nejenom vybílí celej barák, ale oni snad maj ještě požitek v dělání bordelu." To je bohužel pravda. Když jsme se stěhovali z baráku do bytu, šlo nám to pomalu a barák zůstal chvíli bez dozoru, ještě se zbytkem věcí. V kuchyni několik pytlů bordelu připravených na vyhození. Jednoho dne zbytek věcí pryč, pytle roztrhaný a bordel rozházenej, ze skříní vytrhlý dveře... Takže buď asi ráda za Holanďana, aspoň ty věci ti nechal :)

    OdpovědětVymazat
  10. díky Bohu za mého přítele, který je pořádnější než kterákoliv holka :D

    OdpovědětVymazat
  11. Můj drahý má největší problém se stlaním postele. Po jeho zásahu to vypadá hůž než když z té postele vyleze normálně ... chlapy nepochopíš :-D
    Marti

    OdpovědětVymazat
  12. :D tak můj drahý se nenamáhal uklízet ani než jsme spolu bydleli a ani teď :D ponožky, rozhrabaná postel, nádobí všude. děsný děsný. Začínám si zvykat. A panikařím stále:)

    OdpovědětVymazat
  13. Zase skvělá historka...jak já jsem ráda, že mám toho svého :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Vtipná historka, pobavila jsi mě :D

    OdpovědětVymazat
  15. Tak u nás se stalo při společném bydlení to samé, ale ten bordelář jsem já:D Naštěstí na převrhávání skříní ještě nedošlo (také asi proto, že na koleji není pomalu co převrhnout).

    OdpovědětVymazat
  16. Luci, tohle mě opravdu dostalo!!! Parádní historka, ty bys ty své povídky měla opravdu vydat. Nic člověku tak spolehlivě nezvedne náladu. A navíc se mi i ulevilo, nejen díky tomuto článku, ale i díky komentářům ostatních holek. Jsem totiž moc ráda, že opravdu nejsem jediná, kdo má doma tak nehorázného bordeláře, který během vteřiny obrátí uklizený byt vzhůru nohama :)

    http://estrella-2012.blogspot.cz/2014/04/zpevnujici-telovy-olej-pece-na-dekolt.html

    OdpovědětVymazat
  17. A prý někde existují i chlapi, kteří umí uklízet a vyžívají se v tom :-) Bože, ale kde?

    OdpovědětVymazat