27. září 2014

Jak poznáte, že vám z dítěte roste učitelka


Když se naši kdysi dávno rozhodli přistavět koupelnu, pomáhalo jim pár známých.
Někde tam mezi cihlama, hřebíkama, vápnem a maltou se začalo krystalizovat ségřino povolání. 
Jako špunt v první třídě chodila stavbu pravidelně kontrolovat - seděla na schodech a pozorovala každého. Musela mít přehled o všem a o všech.

Jako správná "big sister" jsem ji v jejím talentu pochopitelně podpořila.
Pořídila jsem jí deník, kam si všechno měla zapisovat.
Aby si jako přišla důležitá, chápejte.

To, že se to trochu zvrhlo, to jsem nemohla vědět.
Měla to být zábava a památka na to, jak nám před očima rostla koupelna.
Nemohla jsem tušit, že sestřička - pedant začne zapisovat i docházku a pauzy všech dělníků.


Její zápisky byly velice podrobné:

  • Všem pánům dala jméno
  • Všem dennodenně zapisovala docházku s přesností na minuty
  • Všem zapisovala kávičky, pauzičky a úplně nejvíc byla zasedlá na cigára
  • U každého měla poznámku, co všechno za ten den dělal a co zvládl
  • Nakonec fungovala jako píchačky - na konci jim zase zapsala čas odchodu

Ano, moje sestra studuje pedárnu. To jest od slova pedant. A slovo pedant je určitě odvozeno od slova buzerace. Bude výborná učitelka, dětičky jí budou milovat. Pakliže uposlechnou jejím příkazům.

Naši však byly zděšení.
Doma jim rostl malej udavač a to plno let od revoluce.
Mamka brečela, že po ní to rozhodně nemá a taťka se chodil omlouvat klukům na stavbě.
Jenže ti - padesátiletí týpci - se toho malýho dítěte stejně báli.


Ale neměli důvod, fakt.
Ona na ně neprášila. Její zápisky byly čistě osobní a naopak si považovala, jak se výborně o celou stavbu stará a dohlíží. A pořádek a respekt musel bejt.

Jestli za to někdy dostala nařezáno?
Ne. To já. 
Já byla ta o pět let starší. Ta, co jí do toho navezla. Ta, co měla mít rozum. A ta, co měla vědět, že jí člověk nesmí dávat do rukou zbraň typu notýsek!


A pak jsem začala psát já a prodávala své příběhy za dvě kačky ve škole.
Těžko říct, která z nás byla horší...

Co vy a talenty raného dětství? Živí vás dodnes?
Luc.

12 komentářů:

  1. Uz ako na malej na mne rodicia pozorovali vlohy street (flat) artistu. Co stena, to priestor na umenie, som si asi vravela..
    Kazdopadne som analytik v banke, takze talent sa nepretavil do praxe..
    Nuz, aj take sa stava :D
    Peacock & Pineapples

    OdpovědětVymazat
  2. och toto bolo skvele napísané :)
    ja som taký maniak na cudzie jazyky a všetko čo sa s nimi spája a naši mi raz hovorili, že keď som bola malá a išli sme s tatinom na nákup tak že si ani nevšimol že som niečo dala do košíka a nezaplatilo sa to až keď sme boli doma zistil, že som si takto "ukradla" prvý obrázkový anglický slovník pre deti :D
    asi na tom niečo bude, že to čo nás baví sa začne ukazovať už v detstve

    LadyinBlack

    OdpovědětVymazat
  3. To by někde dneska vůbec nebylo na škodu. :D

    OdpovědětVymazat
  4. Super historka Luci, ségra byla fakt důkladná. Jo co se v mládí naučíš... :)

    http://estrella-2012.blogspot.cz/2014/09/rasenkova-giveaway-insta-post-3.html

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to pobavilo! A to nesení odpovědnosti za činy mladší sestry taky znám na vlastní zadek až moc dobře:)

    OdpovědětVymazat
  6. jako malá jsem byla něco podobnýho, dokonce si na tu školu i hrála, ještě, že jsem z toho vyrostla :D

    OdpovědětVymazat
  7. To mne dostalo, že "padesátiletí týpci - se toho malýho dítěte stejně báli." Kéž by to tak fungovala na stavbách, takové slečny by byly placeny developery zlatem :-) Ty jsi měla ale skvělý nápad! Malá nevinná s deníčkem...to by bylo počtěníčko: kafíčko, cigárka, pivíčko, šlofík...

    OdpovědětVymazat
  8. Skvělý příběh. Já sice nemám staršího sourozence, ale mezi 6. - 10. rokem jsem si taky všechno zapisovala. I u televize, který hlasatel kdy hlásil, co měl na sobě, to samé zpěváci u nějakýho Televarieté, samozřejmostí byl přehled dětí ze sídliště, kdo byl ten den venku, jaký hry se hráli :D Taky jsem z toho pak vyrostla, ale stejně mě baví někde sedět v klidu a psát. :) Tak si píšu aspoň blog :D
    blog Měj se ráda

    OdpovědětVymazat
  9. :-D
    Jojo,talent z dětství mě živí dodnes.
    Jako dítě jsem vždycky vzala mladšího bratra a nutila ho hrát si na školu. Chudák, musel to vydržet. Většinou jsme měli češtinu, matiku a anatomii křečka :-D (Našima rukama jich prošlo cca 15 a jeden známý tomu přezdíval koncentrák na křečky...). Pozor! Žákem ale nebyl on, nýbrž naši nej plyšáci, za které to musel hrát přiškrceným hlasem. Každý jedinec měl notýsek a do něj jsem dávala známky a samolepky....
    No a zůstalo mi to dodnes. Teda bez samolepek a známek. Prostě mě asi baví někoho buzerovat a dělat chytrou....? Ale studenti mě milují! :-D

    OdpovědětVymazat
  10. U nás je to už teď jasné. Mia bude výtvarná umělkyně, jak naznačují všechny stěny a Max se dá nejspíše na dráhu Terzana nebo operního zpěváka. Popřípadě by se mohli oba dát na herectví, pokud by jim to předešlé nevyšlo :D

    OdpovědětVymazat
  11. Jojo, taky jsem musela mít vše pod kontrolou! Doma jsem dělala grafy co vše musím dělat já a jak se můj mladší bratr fláká. Táhne se to se mnou celý život mít vše pod palcem i smysl pro spravedlnost :D

    OdpovědětVymazat