29. října 2014

Noc před svatbou strávená na kolejích



Tehdy jsem byla ještě mladá, blbá a naivní.
Chci říct. Co jsem asi mohla čekat od Holanďana, že.
Chtěla jsem poznat víc z jeho minulosti. Abych ho jako dokázala plně pochopit.

Vždyť říkám, že jsem byla ještě mladá, blbá a naivní.
Dneska už se například nesnažím pochopit nic. Ono je to tak lepší. Řeknete si prostě, že ten druhej se tak narodil, holt za to nemůže, to se stává, teď už ho to neodnaučím a máte klida.

Velká část jeho minulosti se odehrávala na "vyhlášených" studentských kolejích v Praze. Schválně nebudu psát kde, abych nebyla obviněna, že dělám reklamu. 
Vzal mě tam - sadisticky - noc před svatbou. Takový pokoj na kolejích se dá totiž pronajmout i jako hotel.

Něco ve stylu: 


  • Kdybych někdy nechal prkýnko nahoře, věř, že můžeš být vůbec ráda, že to prkýnko není urvaný.
  • Kdybych někdy převrhnul hrnek s mlíkem do postele, vzpomeň si, že postele taky můžou být propálený.
  • Pakliže bych někdy v koupelně našlapal, nic to není proti tomu, že celá koupelna taky může od základů plesnivět.
  • I kdybychom byli tak chudí, že budeme mít sotva na garsonku, věř, že dokud záchodovou mísu při zvracení nesdílíš s další desítkou ženských, máme se ještě dobře.
  • Kdybych někdy udělat naprosto nepatřičný bordel, víš, kde jsem se to naučil.
  • A vůbec, radši si mě zítra ani neber.


Samotný pokoj nebyl zase až tak špatný. Až na propálené matrace a stoly a neustále se valící cigarový kouř bůhví odkud. Koupelny už byly horší. Chci říct. Né, že bych čekala, že se záchody budou moc zamykat nebo že tam bude toaletní papír. Ale na sprchy ucpané cizíma chlupama už jsem koukala dost nevrle.

Dlouho jsem nemohla usnout.
To je prý u nevěst normální, to ta nervozita.
Prdlajs nervozita.
To ty holky (kluci?) nahoře, kterým zřejmě patřila síť konec_bobrum, pořádaly mejdan.
V noci pršelo a pro netěsnící okno mi nateklo do postele.

Ráno jsem se probudila celá promrzlá, s kruhama pod očima a vlasama páchnoucíma kouřem.
Ale za tu noc jsem pochopila většinu Holanďana.
A došlo mi, že ta kolej měla být varování.


A tak jsem si ho vzala.
Upřímně? Víme, že já potřebuju chlapa, který je připraven na to nejhorší. Jedině tak může zvládat život s někým, jako jsem já. Ale to jsem mu řekla pro jistotu až po svatbě.

Jaká byla "milá" partnerská překvapení u vás?
Luc.

PS: Ok, tak jméno kolejí neuvádím proto, aby mě nikdo nemohl zažalovat.

16 komentářů:

  1. Koleje VŠE, což? Já tam bydlela 4 roky ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Naštěstí mé koleje nebyly tak plné hrůzy, nevím zda bych za takových podmínek studovala, i když přežít se dá vše, ale aby mi teklo do postele?? :-)

    OdpovědětVymazat
  3. :D ako tak čítam tvoje články zisťujem, že život nemusí byť dokonalý, aby bol dobrý. kde je sranda, tam je život :D ale ja keby sa nevyspím a musím vstávať ráno na svadbu asi by som bola "najmilšia" nevesta a vrčala by som na ľudí a možno by na svadbu ani nikto neprišiel. možno ani ženích nie :D

    OdpovědětVymazat
  4. To mi připomíná jedny koleje v Praze, kolem kterých jsem s chlapem procházela a nevěda, co je to za komplex, naivně jsem se ho zeptala, jestli tady ty budovy nedávno vyhořely, jestli se budou bourat, či co je to vůbec za areál...? :-D

    Tyhle vyprávění z kolejí mě vždycky hrozně baví :-D zvlášť takové výživné články jako Život na koleji Strahov, Jak se žije studentům, nebo TOP 5: nejhorší koleje v ČR :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Tak to si ani představit nedovedu! Vážně ne... To musí být láska.

    OdpovědětVymazat
  6. Ha, ha... my se nedávno s manželem smáli tomu, že mě před svatbou zvával na obědy do "jídelny" :-) Ale tak co, vařili tam dobře a bylo to tam jak v džungli (po mém návratu ze Srí Lanky, kdy jsem jako průvodkyně bydlívala ve čtyř a pětihvězdičkových hotelech to bylo fajn - samá rostlina). Jo, to "nedávno" bylo, když jsme po divadle zapadli do jeho oblíbené hospůdky a já si tam k večeři krmila nivovými koulemi (které jsem mimochodem objevila jen díky němu) a utopenci :-))) Vzpomněla jsem si u toho i na to, jak mě jeden známý občas bere na "pracovní" večeře - tu indická, tu sushi, tu mexiko :-) Je to zvláštní, ale já mám ráda to i to a i tu klasickou českou stravu (i tu jídelní) jsem objevila vlastně až díky mému manželovi :-)) Ale ta indická, ta indická má holt něco do sebe :-))

    OdpovědětVymazat
  7. fujtajbl, já vím, proč na těch kolejích nebydlet :D z tohohle jsem vždycky měla úplně hrůzu! :D

    OdpovědětVymazat
  8. To jsou ty koleje vážně tak hrozné? Teda asi určitě podle toho, co říkáš :D jako vždy se u čtení usmívám jako blbeček :D

    OdpovědětVymazat
  9. :D konec bobrům jsi mě pobavila :D To teda byl pěkněj extrém
    Blog by Veru

    OdpovědětVymazat
  10. ještě, že jsem nikdy na kolejích nemusela bydlet, asi bych to nedala :D

    OdpovědětVymazat
  11. Klobouk dolů Luci, nevím jestli by mě to tak trochu neodradilo :D Hlavně by mě to hodně vyděsilo, jsem totiž celkem pedant na pořádek. Chlupy ve sprše bych neustála :D A probudit se díky netěsnícímu oknu v mokrém? No, to bych byla vzteklá ještě minimálně týden potom :D

    Spotřebováno - Září 2014

    OdpovědětVymazat
  12. já na kolejích nebyla, tak neposoudím :))

    OdpovědětVymazat
  13. Koleje, jo, to je misto, kde by clovek mel zkusit alespon jednu noc, aby si vazil toho, co doma ma. Ja jsem momentalne na koleji ve Francii a navzdory prvni vete musim rict, ze krome spolecne kuchyne se mam jako v bavlnce :-D bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  14. Nepises nahodou o Strahove? :)
    Ja bydlela na koleji v Nemecku a nemohla jsem si na nic stezovat, ani na spolecnou kuchyni. Jedine, co mi vadilo, byl iransky spulbydlici, kdyz zacal varit, to bylo smradu... Nastesti varil jen dvakrat tydne. :)

    OdpovědětVymazat
  15. Nejlepší je stejně to PSko na konci :D

    OdpovědětVymazat