1. prosince 2014

Je normální zapomenout si sukni?


Já věděla hned, že se stal nějakej průser.
Mája, kolegyně, co nám občas chodí do práce vypomáhat, stála za pultem s uvázanou bundou na bocích.

"S.O.S. situace," křičí na mě už z dálky. "Nemáš tu náhradní sukni?"
"Ehm, nemám, proč?"
"To je v prčicích," oddychuje Mája. "Prosím tě, já jsem dneska ráno dostala tak dobrej nápad, že jsem si ho hned běžela zapsat a úplně jsem si zapomněla vzít sukni, ne."

To se stává. Člověk je tak pohroužen do svých geniálních myšlenek, že mu nějaká sukně v tu chvíli přijde jako prkotina.

Mája je umělec.
Pod značkou Magifešn dělá design, ilustrace, fotky a mimo jiné i originální módu.
A teď, když se dívám na její hodně origoš kalhotky, které prosvítají pod silonkami, mi dochází, že ta holka je asi fakt hodně úspěšná.

Přijdu si tak nudně, unyle, nekreativně...

"Ty sis zapomněla vzít sukni?" opakuju, abych to celé pochopila.
"Jo. Si takhle už na zastávce říkám, že tam mám jak na větrné hůrce. A pak si sedám v tramvaji, chci si ohrnout sukni, abych si jí nepřisedla a já si normálně pohladím zadek. Já si říkala, co na mě lidi tak se zájmem koukaj. No nic. Zavolám Honzovi, aby mi nějakou sukni z domova přinesl."

Telefonát dvou hrdliček:


Mája: "Ahoj miláčku, prosím tě, nesměj se, já si doma zapomněla sukni, můžeš mi prosím tě nějakou donést do práce?"
Honza: "Ah, já už akorát odjel."
Mája: "Sakra! To tu budu muset celej den chodit v silonkách."
Honza: "A tys to jako dostala nebo v čem je problém?"
Mája: "Co? Nedostala, ale to se ti zdá v pořádku, že i když to nemám, že můžu chodit s nahým zadkem jenom v silonkách? Nebo že ženská nosí sukně, jenom když to dostane?"
Honza: "No...to já nevím, to víš..."

Tyhle super obrázky si k tomu nakreslila přímo Mája, jejíž další výtvory najdete na Magifešn

Ne, že bych poslouchala cizí konverzaci.
Ale nedalo se to přeslechnout.
Přemýšlím, že tihle dva k sobě asi fakt patří.
Ona si zapomene - jen tak mimochodem - sukni a on se diví, proč je to taková pohroma.
Je to vlastně dojemný.

Bože, nikdy nedopusť, aby se tento překrásný a k sobě natolik hodící se pár rozmnožoval. Jestli je na světě nějaká spravedlnost, tak to světu nemůžeš udělat!


A tak Mája běží do obchodu, kde popadne první sukni a ptá se prodavaček, jestli si ji může vzít hned, aby ji na sebe soukala někde mezi regálama.

Ano, tento příběh píšu se zlomyslnou radostí, že jsem to tentokrát nebyla já.
A to ještě nevíte, co na těch kalhotkách bylo napsáno.
Někdo nějaké outfitové zážitky? Nebo zážitky s umělcema?
Luc.


17 komentářů:

  1. Tuten příběh asi jen tak s něčím nepřekonám, takže stahuju ocas mezi nohy a jsem zticha.

    OdpovědětVymazat
  2. Miloval jejich zveřejnění, a jak píše suverénně ... Dnes jsem přišel prodloužit vám pozvánku na podporu své nové práci ... z nichž téma je ... "až do konce DNE" .... . Nechám na odkaz budete chodit in a check .... podílet se na její sladké a krásné místo .... víc jsem ti nechat milující bj a skvělý začátek týdne ... prosím Linda dát tlumočník jazyky na vašem krásném prostoru .... protože já jsem z Brazílie ... Tak jsem si snadno číst vaše příspěvky

    https://clubedeautores.com.br/books/search?utf8=%E2%9C%93&where=books&what=wander+Alves+Da+Silveira&sort=&topic_id=

    OdpovědětVymazat
  3. Tak to je dokonalé! Přečtené při hodině biologie, zadržovaný smích. :) skvělé

    OdpovědětVymazat
  4. Tak tohle mi totalne rozsekalo. :-D Pardon, ale to nema chybu. :) Zapomnela jsem spoustu veci, ale zapomenout na cast odevu a jit s "holym" zadkem, to se mi jeste nestalo. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Stalo se mi to samé, ale protože ne vždy chodím do práce pracovně oblečená, mívala jsem ve skříni kostým na jednání.
    Jinak zážitků tohoto typu mám nepřeberně, první noc s klukem někde u kámošů, slušná holka - spodní prádlo a kartáček na druhý den s sebou. Není nic lepšího než použité kalhotky uklidit do kabelky, civící dav v autobusu jak ráno smrkám do spoďárů.
    Další z autobusu, úáá já jsem zaspala, no co, na sebe jen šaty, spoďáry, punčocháče, podprsenku do kabely. Podprsenka - zapínání jsem do kabelky nedala - plandalo mi celou cestu až do kanclu. Atd, atd

    OdpovědětVymazat
  6. Tak to je masakr! Vůbec si neumím představit, že by se mi něco takového stalo, vrchol zapomínání u mě bylo, když jsem si př malování očí zapomněla dát řasenku. Bez sukně nebo gatí bych asi fakt z domu nevylezla. Asi nejsem geniální umělec... škoda.
    Markéta

    OdpovědětVymazat
  7. To me dostalo :D No stat se muze cokoliv :D

    OdpovědětVymazat
  8. :) presne toto se stalo moji babicce. Mne to ale pripomnelo situaci v praci kdyz jsem v obchode obsluhovala zakaznici a pri natahovani pro pozadovane zbozi mi rupla podprda, vepredu mezi kosicky..muj sarmantni kolega nelenil a nabidl se, ze mi to sesije ;) takze behem toho co on sesival na pulte moji podprsenku, ja obsluhovala
    nahore bez :)))

    OdpovědětVymazat
  9. no tak toto mě fakt pobavilo :D ještě že se mi nic takového nikdy nestalo :D

    OdpovědětVymazat
  10. Ten telefonát, ten mě fakt dostal :-D

    OdpovědětVymazat
  11. Takhle jsem se dlouho nezasmála. Umíš to perfektně napsat. :)

    OdpovědětVymazat
  12. Tak tohle mě Luci vážně dostalo :D Chudák holka, mě by asi kleplo, kdyby se to stalo mě, doufám, že mě to nikdy nepotká :D

    Victoria´s Secret Giveaway

    OdpovědětVymazat
  13. Na tenhle článek jsem si vzpomněla dneska ráno cestou na seminář. Potkala jsem paní, která zjevně nepochopila rozdíl mezi punčochami, legínami a upnutými kalhotami. Vykračovala si centrem v něčem, co bych s naprostým přesvědčením prohlásila za punčochy a bohužel se dámě rýsovalo úplně všechno až příliš jasně. :D Kéž by aspoň neměla krátkou bundu!

    https://axperiencer.wordpress.com/

    OdpovědětVymazat
  14. podobnou historku mi vykladala kolegyně, její kamarádka z květinářství ji potkala ve městě a říká: "Ty Maru, koukni na mě, já piča si dneska zapomněla vzít sukni....je to normální???"

    OdpovědětVymazat