28. prosince 2015

To byly Vánoce!



Vánoce. To je děsně náročné období v životě rodiny.
Lidi kňouraj, když dítěti lezou první zuby, ale upřímně - Vánoce jsou horší. Tam lezou zuby celému příbuzenstvu. A čím širší příbuzenstvo, tím větší bolest.

Ale moje Vánoce byly pěkné.
Začalo to tím, se děda ujal zdobení perníčků. Já bych řekla, že se snažil a zdobení perníčkových prasátek mu i šlo. Jeho zdobení bylo prosté, ale ukrývalo v sobě vynikající znalost prasečí anatomie. 

Babička však měla jiný názor na zdobení: "Zdob to pořádně," řekla, když akorát děda vykresloval panenku. "A jak chceš jako zdobit prasata?"

Prasátkama to ovšem nekončilo. Letos za záhadných okolností zkejsnul bramborový salát, a tak jsme smutně pojídali samotného kapra a docpávali se cukrovím.

Pod stromečkem pak na dědu čekal nový mobil. Aligátor.
Bylo mu tak násilně předhozeno, že svůj Alcatel z roku 1997, který stále vykazoval jisté životní funkce, by měl obměnit za model novější.

Jenže děda měl jiný názor. Nerad vyhazuje věci, které ještě fungují. Člověk nikdy neví, kdy se to může hodit. A navíc ty starý věci něco vydržej. Navíc u aligátora mu nešel tak lehce otevřít poklop na výměnu SIM karty jako u Alcatelu. "Neboj dědo, to se časem rozchodí," chlácholili jsme ho. "Až se to rozchodí, tak to přestane fungovat."

Nakonec však v mobilu objevil základní foťák, což ho i babičku zabavilo na celý zbytek večera. Spát šli až v moment, kdy došla aligátorovi paměť.

Máti si dle svých slov užila tu úžasnou vánoční atmosféru hezky až do tří do rána. Pravda. V deset usnula u televize a ve tři ráno procitla s tím, že si půjde lehnout. Do toho jí voněl umělý stromek a hrálo Óčko. Tak aspoň tak.

Taťka, který se přeléčuje z úrazu na kole, dostal hrneček o neúnavném cyklistovi, maminka sérum na pigmentové skvrny, sestřička učebnici do školy, já knížku o shopaholicích a psovi se nakrájel pod stromeček buřt.


Byly to dobré Vánoce. Já je potřebovala jako sůl.
Tak. A teď přežít ještě Silvestr. 
Šťastný nový rok,
Luc.



21. prosince 2015

Polonahá v hotelovém výtahu


Ono se řekne výborně zorganizované Německo.
Ubytovali jsme se s Holanďanem v hotelu, který se chlubil podkrovním wellness v 8. patře. Jelikož náš pokoj byl v patře pátém, nedělala jsem si příliš hlavu s převlékáním.

Popadli jsem jen kartičku od pokoje a já ještě mobil. Wellness je totiž od slovíčka well a je jasné, že dobře je člověku pouze v dosahu pěkně rychlé wifiny. Celá seance v sauně byla skvělá, připojení u chladícího bazénu jakbysmet.

Po hodině rozpékání se Holanďan rozloučil, že už musí na pokoj a já šla navštívit ještě vířivku.
Po hodině víření - napůl přiotrávená chlórem - jsem i já uznala, že je čas odejít.
Zabalila jsem se do velkého ručníku, vzala ze skříňky mobil a chtěla jet zpátky.

Jelikož jsem ale neměla kartu od pokoje, kterou se ovládal výtah, jela jsem s mými novými kamarády ze sauny, postaršími Němci. Výtah však jel na kartu pouze směry:
LOBBY (přízemí), PATRO POKOJE (v mém případě páté, v jejich případě třetí) a WELLNESS (patro osmé).

Pánové tak neměli oprávnění nechat mě v 5. patře a já tak nevesele pokračovala k nim do patra třetího, kde se bezostyšně rozprchli po pokojích. A to si říkaj kamarádi ze sauny!

Takže si to zrekapitulujeme...

  • Jsem nahá, jen zahalená v ručníku.
  • Nemám kartu, se kterou se ovládá výtah.
  • Nemůžu se tak dostat na svoje patro.
  • Na recepci nepojedu. Ne pouze zahalená v ručníku. Musí se přes celé lobby. Ani nápad.
  • Nevím, do kterých pokojů zapadli milí pánové ze sauny a i kdybych to věděla, nepůjdu je o nic poprosit. Ne v tomhle. 

Někde tam mezi nutkáním brečet a hystericky se smát, prošel jeden manželský pár a mohl na mě oči nechat. Resp. asi jen ten pán, z čehož neměla radost paní, a tak něco rázně zavelila a odvedla ho do výtahu.

Jsem ráda, že jsem se nikdy nenaučila pořádně německy. Kdybych si dokázala přeložit, co paní na toho chudáka zrovna prskla za nadávku, mohla bych se taky cítit jako Pretty Woman, když jí ve výtahu ujelo oko na punčocháčích. Až na to, že já jsem ani ty punčocháče neměla.

Nedalo se svítit. Polonahé promenády už bylo dost. Volala jsem Holanďanovi, že se musím vrátit do wellness a ať si mě tam vyzvedne. Myslím, že byl dost pyšný na to, že žádám o pomoc jeho a nikoli své německé kamarády za sauny a jel si tak pro mě zpátky do osmého patra.


On mě má svým způsobem i rád, víte? Zvláště pro moji inteligenci a schopnost si se vším poradit.

Někdo nějaké zážitky z výtahu?
Luc.

2. prosince 2015

Život jedné Lucie v listopadu


Listopad.
Měsíc, kdy jsem se na blogu odmlčela zatím na tu nejdelší dobu. Po pěti a půl letech blogování.
Byl to měsíc, kdy jsem nezvládala sypat zábavné historky na potkání a přišlo mi tak lepší mlčet. Možná budu mlčet ještě nějakou tu chvíli. Ale na listopadu toho bylo i dost pěkného. Třeba tohle.

Focení s Eppi šperky


Byla to krásná neděle plná úchvatných šperků Eppi, prádla a mojí oblíbené dekorativky Zuii, která se mi starala o vizáž. Fotilo se navíc s krásnýma modelama, co běžně chodí přehlídky v metropolích módy. Já jednoho měla v posteli, což bych si snad měla dát i do životopisu.

Já a on. Akorát se prý vrátil z Instanbulu.

Nyní moje nejoblíbenější naušnice, které mi z Eppi darovali.

O komplet make-up se postarala květinová Zuii. Jsem ráda, že se celé focení obešlo bez chemie.

Tohle nejsem já, bohužel. Kde jinde však vyniknou krásné šperky než na krásné ženské, že jo.

Školení pro kosmetičky Biorganica


Měla jsem možnost zavítat na školení, které je běžně jen pro kosmetičky, které chtějí začít pracovat s Inlight, Zuii a s přírodní kosmetikou vůbec. Díky produktovému školení jsem zase o maličko chytřejší, aspoň co se aromaterapie, funkce pleti a kosmetiky týče. A poznala jsem Šárku, která je v tomhle směru naprostý guru a která tím, jak božsky vypadá, boří to nelichotivé označení "BIO žena". Je nádherná, stylová, vždycky krásně upravená a přitom BIO.

A jelikož jako nekosmetička nemohu na pleť sahat a provádět masáž, natož daných akupresurních bodů, ležela jsem celou dobu hezky modelem. Nevadilo mi to vůbec. Dokonale jsem si zdřímla a probudila se sice odlíčená, ale s pletí jako miminko.

Ošetření Inlightem. Soul Therapy se to nazývá. A výstižněji se to nazvat nedá.

Výlet do Drážďan


Vánoční nákupy, toť vše. Na Drážďanech mám ráda to, že mají i domovní řády v češtině a většinou i jídelní lístky v mé oblíbené sushi restauraci. A když z Prager Strasse přejdete přes řeku, dostanete se do jakéhosi "nového centra", které je plné alternativních obchůdků. Žádné řetězce. Je to trošku hipsterský, ale najdou se tam krásné kousky. Stačí nazout pohodlné boty a běhat.


Restaurace Ostrov


Stavěli jsme se cestou zpátky z Drážďan. Hotel Ostrov leží (v lesích) na hranicích a jestli toužíte po opravdu vynikajícím gastronomickém zážitku v krásném prostředí a vlastně na úplném konci světa bez signálu, stavte se. Třeba na tenhle výborný tataráček anebo sladké knedlíky s čokoládou.



Holanďan v nemocnici


Ale jenom na pár dní a odcházel zdravý a odpočinutý. Nejhorší diagnóza se nepotvrdila, takže se šlo hned slavit.

17. listopad


Šla jsem na Národní třídu zapálit svíčku. Stejně asi jako pár tisíc dalších lidí. A doufám, že nám ta svoboda ještě dlouhou dobu vydrží.


Iconic Fashion Show


Na módní přehlídce Iconic Fashion Show jsem kromě majitelky Štěpánky Tóth Kurfiřtové, která  navrhuje šperky i pro anglickou královskou rodinu, poznala i Alenu Klenot. Zatímco Štěpánka slavila módní přehlídkou 25 let své umělecké tvorby, Alena Klenot přijela z Ameriky podpořit pár svých srdečních záležitostí, mezi které tyhle drahé kameny patří. Pilo se, jedlo se, křtilo se a dražilo ve prospěch vybraného charitativního projektu.

Jsem neuvěřitelně ráda, že budu moci na blogu Alenu Klenot trochu vyzpovídat. Je to Češka s neuvěřitelným životním příběhem. Kdysi emigrovala s právě narozeným synem z Československa do Kanady, skončila však v uprchlickém táboře v Rakousku a dneska patří mezi vizážisty takových hvězd jako je Celine Dion, Lady Gaga nebo Cher.

Jo, tahle setkání byla na listopadu to nejkrásnější.
Další milé a vtipné setkání bylo třeba s Dominikem Landsmanem, autorem Deníčku moderního fotra. O tom jsem psala na Facebooku. 
Jaký jste měli listopad vy?
Luc.


19. listopadu 2015

Vyhrajte: Proměna s BIO kosmetikou a nafocením profi fotek


Je hodně akcí, na které člověk chodí a poznává toho spoustu nového. A protože patřím mezi velké zastánce BIO kosmetiky a obhajuju názor, že i s BIO dekorativkou lze dosáhnout velkých úspěchů a s BIO péčí zase zdravé pleti, musela jsem uspořádat něco vlastního.

Po měsících organizace jsem to dala dohromady.
Pokud vás tak láká se o přírodní kosmetice dozvědět víc, všechno si osahat, vyzkoušet, zeptat se a ještě se u toho nechat profesionálně nalíčit a nafotit, čtěte dále :-)

Proměna s BIO kosmetikou i fashion editorial


Akce se koná 13.12.2015 a proměnou s dekorativní kosmetikou Zuii projdou 3 čtenářky, které navíc oblékne značka ALAE a v překrásných pokojích luxusního Design hotelu Neruda nafotí profi fotograf.

Dalších 5 čtenářek (a pár vybraných hostů) dostanou pozvánku na celou akci, kde - když zbyde čas - se budou rovněž moci nechat nalíčit, každopádně se budou moci nechat nafotit, bavit se a zasoutěžit si přímo na místě.


Jaké soutěže jsou připravené?


Urtekram


Dánská BIO značka tělové kosmetiky má prosté složení - pár základních, čistě přírodních ingrediencí, které jsou ovšem ve správném poměru, a tak nabízí komplet péči o celou rodinu za hodně přátelské ceny.

Budou se vyhrávat dárkové balíčky a jestli byste rádi zkusili něco konkrétního, dejte mi vědět. Sama za sebe vyberu šampony, krystalové deodoranty v kuličce nebo zubní pasty, které má Urtekram nejlepší na trhu.

Dr. Popov


Dárečky si připravila i malá česká rodinná firma, jež nabízí to nejkvalitnější psyllium a výrobky z něj, ale i hodně bylinných čajů, kosmetiky, vitamínových doplňků, tinktur i éteráčků. Myslím, že do podzimního počasí se jejich výborky budou více než hodit, je to výborná vzpruha pro celý organismus.

Acorelle


Znáte přírodní francouzské parfémy a toaletky Acorelle? Pro mě jsou jedničkou na trhu s přírodními vůněmi. Jejich parfémy jsou 100% přírodní, toaletní vody pak z 88%. Nabízejí množství nádherných vůní - od sladkých, kořeněných až po svěží květinové.

Připraveny jsou nádherné (a božsky voňavé) sady, zbylé vůně tam bude možnost ovonět a vyzkoušet.

Kdo se postará o proměnu? 



Květinová dekorativní kosmetika Zuii

Těším se, až vám ukážu dekorativku Zuii. Zuii make-upy trumfnou kdejaké luxusní značky z parfumérií, nejvíc unešená jsem však ze širokého výběru odstínů rtěnek a lesků. Profi vizážistky se postarají o komplet péči, doporučí správné odstíny a plno triků, jak se líčit.

Módní značka ALAE

Alae Fashion Concept pod sebe sdružuje talentované mladé módní návrháře, jimž pomůže v začátcích zhotovit kompletní kolekce oblečení, stará se o jejich dobré jméno a kam když přijdete, můžete si buď vybrat z hodně originálních kousků české módy či si dokonce nechat něco navrhnout na zakázku. Prim tady hrají ženské tvary, dokonalé střihy a elegantní móda.

Značka ALAE vítězkám propůjčí outfit na focení a nám ostatním okoření fotky svými vymazlenými kloboučky od Libky Safr. 


Jdete do toho? Tady je soutěž!


Pošlete mi na email Lucievankoten@zivotpodlelucie.com svou fotku, připište konfekční velikost a napište mi, co byste rádi na sobě díky kosmetice změnili. Nebo co byste se rádi naučili při líčení či jaké změny byste rádi dosáhli. Připsat rovněž můžete, jakou módu máte rádi, co byste chtěli vyzkoušet nebo co zásadně nenosíte. Ať víme, jak na vás.

Vítězky se budou líčit a fotit, takže je potřeba se nestydět a umět si to pózování užít :-).

Focení ve stylových pokojích Design Hotelu Neruda


Celá akce se uskuteční v prostorách Design Hotelu Neruda, který se nachází přímo pod Pražským Hradem. Moderní interiér s klasicistními prvky, z dílny známého architekta Bořka Šípka, dodává tomuto místu nezaměnitelnou atomosféru, proto věřím, že jejich stylové interiéry a pokoje jen podpoří kouzlo celé akce i fotek.

Ostatně, podívejte se na to sami na následujícím videu.




Takže si to zrekapitulujeme...

Akce se koná 13.12.2015 v Design hotelu Neruda v Praze. 
Uzávěrka soutěže je 5.12.2015 včetně.

Vítězky se nám budou líčit, oblékat a fotit, nás ostatní čeká přednáška o líčení od jedné z našich špičkových vizážistek, jež líčí většinu toho, co proběhne českými médii. Budeme soutěžit o plno kosmetických balíčků a jelikož budou v pohotovosti fotografové rovnou dva, bude spousta krásných vzpomínek v podobě fotek.


Fotit bude PhotoGrab, který se zaměřuje na focení fashion editorialů a módy všeobecně a Šumař, který zase fotí ta největší esa světové literatury.

Bude to malá komorní akce, ale doufám, že se to povede a že budeme odcházet plni dojmů a zážitků.
Luc.

16. listopadu 2015

Jak si hezky zamořit byt


Včera jsem si poradila s pojistkama a zkratem v obýváku, dneska jsem opravila skříň a minulý týden jsem zamořila půlku ulice a jsem si jistá, že i vyhubila všechny myši v kanalizaci.

Díky své lásce k česneku jsem v tom mužském světě nikdy nepatřila mezi MUST-HAVE. Abych se ale neochudila o nadávání na celé mužské pokolení a mohla s kamarádkama nad sklenkou mizernýho vína nadávat, že všichni chlapi jsou stejní a jde jim jenom o to jedno, jala jsem se česnek ze svého života vymýtit.

Až nedávno mi padlo oko na česnekový éterák na internetu. Celá rozněžněná ze svého objevu - který člověka navíc dokáže geni(t)álně odparazitovat - jsem koukla na spokojeného Holanďana a usoudila, že teď už jsem ve stavu, kdy mi nic nehrozí.

Chci říct. Už jste někdy četli titulek: "Zapáchala česnekem, ubil jí motykou?" 
No vidíte, že ne.
Navíc jsem hodlala éteráček užívat pouze před spaním, kdy Holanďan usne hlubokým, klidným a spokojeným spánkem. Do rána všechno vyprchá a já budu zdravá, vitální a s krásnou čistou pletí.

Krabice, ve které éteráček dorazil, voněla příjemně po bramboráčcích, což mě nadchlo. Po otevření se sice konal menší šok z toho, jak intenzivní vůně umí být, ale lahvičku jsem po užití dobře uzavřela, zavřela do igelitového pytlíku, obalila bublinkami a dala pro jistotu do lednice.

Holanďan byl nadšen, když přišel domu a cítil bramboráky a o něco méně nadšen, když zjistil, že žádné nejsou. Ale tohle ještě rozdýchal. Odér, který během pár dní ochromil náš byt, už ne.


Ta malá uzavřená, schovaná a zabalená lahvička "navoněla" kdeco.

Smrděla víčka od jogurtů.
I vařené brambory chutnaly po česneku.
Salát z lednice jsme identifikovali jen podle vzhledu.
Česnekem chutnalo rovněž veškeré nádobí.
Dezinfekční účinky česneku jsme poznaly i na zubních kartáčcích v koupelně.
Vůně se táhla škvírami ve dveřích, a tak jsme "bramboráky" cítili už z prvního patra. 
Vlastně jsem si docela jistá, že závan ostrosti mě ošlehnul i ve sklepě.

Jo. Byl to kvalitní éterák. Pyšná na sebe jsem! Pánský MUST-HAVE ale asi nikdy nebudu. Jejich blbost.
Co vy a odérové zážitky?
Luc.


9. listopadu 2015

Outfit fairtrade módy z NILA store



Nedělám outfitové posty. Nechci ohrožovat mládež.
Ale pro NILAstore dneska mileráda udělám výjimku. Tenhle obchůdek totiž nenabízí žádnou konfekci, nýbrž tu nejlepší fairtrade módu, originální šperky a home decor. 10 dobrých důvodů, proč si aspoň občas udělat radost něčím fairtrade sepsala NILA na svém blogu ostatně velice pěkně.

Přičemž neplatí, že by fairtrade věci neměly šmrnc. Doby nevzhledných svetrů jsou pryč, i když uznávám, že na těle oblečení vypadá lépe než na fotkách. Dá se kombinovat naprosto se vším.

Jakožto zastánce krátkých sukní a ženských střihů jsem bych si v NILE vybrala outfitů rovnou několik. Od šatů po vypasované svetříky. Na první dotek je jasné, že ten, kdo daný kousek vyrobil, což vlastně ani není těžké dohledat, si na tom dal záležet. Nosilo se to příjemně. A pro ty z nás, co trapně nakupují v dětských velikostech nabízí NILA dokonce i XSko.

A pokud mluvíme o udržitelné módě a projektech fairtrade, nemohlo se fotit jinde než v přírodě.
Konkrétně v těch posledních chvilkách před západem slunce. (cause I arrived late)
O to však lepší světlo ty fotky maj! (cause I know what is good)
Mrkněte.


Kupujete fairtrade věci?
Luc.

Fotil Šumař s Olympus PEN Lite E-PL7


5. listopadu 2015

Hodina biologie na základce


"Víte, proč Bůh stvořil Evu?" zeptala se nás zcela vážně učitelka první hodinu biologie na základce. "Protože už Adama bolela ruka."

Osmá třída plná čtrnáctiletejch puberťáků a ono ticho.
Nikdo z nás to nepochopil.
Ti nejbystřejší klopili zraky a čtyřkaři říkali, že už asi tuší.

Inu, nebyl internet a vzdělávací rubriku "Láska, sex a trápení" mělo v té době snad jedině Bravíčko.
Na naší obhajobu ale musím podotknout, že celou šestku a sedmičku jsme v přírodovědě brali nějaké debilní brouky a houby, lehce nás tak otázka o lidském těle zaskočila.

"Bože, vy jste pakouni, to jsem ještě neviděla," podotkla učitelka a řekla, že takhle blbou třídu neučila od 70. let.

Tuhle naší ráznou paní učitelku jsme milovali. Učila nás přírodovědu a pozemky. Pamatovala si nás jménem všechny, ale používala na žáky jen 4 kategorie:

1.) Breberky. Breberky bylo oslovení milé, většinou tak nazývala holky, které prosila, ať jí dojdou pro umělé orgány nebo vycpané ptáky do kabinetu.

2.) Berušky. Beruška byla každá, která z toho kabinetu přinesla toho správného ptáka nebo která věděla něco o aortě. Tyhle vlezdoprdelky jsem bytostně nesnášela!

3.) Blbouni. To bylo klasické povzdychnutí nad našema nevědomostma. Záleželo na tónu v hlase, se kterým to pronášela. Občas to bylo i láskyplné. Třeba jako na konci roku, když se s námi loučila. "Vy jste takoví blbouni, že mi až budete chybět."

4.) Pakouni. Pakounama nazývala všechny kluky už z principu a holky jen v případě, že jí vyplely místo plevelu bylinky. To po nich ještě mrskla motykou!

Povšimněte si, že zatímco my holky mohly šplhat po žebříčku jejích sympatiích, kluci zůstávali navždy blbounama a žádné orgány jim nepomohly.

(Pokřivenou) beruškou jsem mohla být jedině tak na karnevalu.

Ptáte se, jak jsem si vedla já? Inu. Zatímco při pozemkách s hráběma v ruce jsem se řadila k pakounům, jelikož jsem v sobě ještě neměla tolik citu pro přírodu jako mám dnes, že, na hodinách přírodovědy jsem bývala breberkou.

Málokdy se mi stalo, že bych z kabinetu donesla ledviny místo žlučníku. Ale beruškou jsem být taky nemohla. S ptákama to totiž bylo horší, to uznávám. Jak se šlo do kabinetu pro ptáka, zase mi hrozila nálepka blbouna.

Víc takových učitelů. Byla to skvělá léta.
Nějaké vaše zážitky ze základky?
Luc.

PS: Ten vtip jsme pochopili až na straně 138 v učebnici biologie.
 

2. listopadu 2015

Nejlepší přírodní kosmetika října + giveaway


Říjen, to byl panečku měsíc plný objevů.
Pod ruku se mi dostalo hodně nových nebo dosud neobjevených kosmetických pokladů, z čehož vybírám pár těch, co si zaslouží pozornost. Hodně pozornosti.


Začněme rovnou vítězem měsíce. Oční krém Dulcia s kofeinem by totiž měli vyrábět po kilech. Olejový balzámek, co se výborně vstřebá a díky stimulujícímu kofeinu má pomáhat s otoky a váčky pod očima, vás totiž ohromí svou vůní. Vůně právě namleté kávy funguje hlavně ráno dokonale.


Tohle je krém, který všem docela názorně ukáže, co s psychikou člověka dokáže ta správná vůně. Jak dokáže nakopnout a rozjasnit nejen oční okolí, ale rovnou celý den! Jak moc působí na černé pytle neposoudím, jelikož já trpím na jiné neduhy, ale objednávat ho budu po více kusech. Zkuste, je to dokonalost. A za pár korun.


Další boží věc, která se mi v říjnu stala. Jde vlastně jen o našlehaná másla a oleje a i když jako základ je tu bambucké máslo, celé suflé je jak šlehačka. Čokoládová šlehačka, kterou si můžete opatlat tělo a tím jít si navonět celou postel nebo oblečení.


Když to otevřete, máte pocit, že můžete vzít lžičku a pustit se do toho jako do dezertu. Lahůdka je to však jak pro čichové buňky, tak i pro tělo. A jelikož jde o bezvodou kosmetiku, na celé tělo vám bude stačit maličko. A fakt to voní. Hodně.

Šampon s velkým podílem aloe vera a olejem z pšeničných klíčků je určen pro všechny typy vlasů. Pění jemně a málo, je tak velice šetrný jak k vlasu, tak k vlasové pokožce. Myje na výbornou. Smývám jím dokonce i olejové zábaly, které dává bezproblémů už napoprvé.


Vlasy přitom nijak nedrhnou a výborně se rozčesávají. Mně stačí šampon samotný i bez kondicionéru. A abych přiblížila vůni - je mi dobře známá, ale za celou dobu používání si nemůžu vzpomenout odkud. Voní jinak než většina přírodní kosmetiky. Jemně. Lehce sladce. Možná miminkovsky. Prostě voní hezky.


Cosm´etika má nové skvělé pudry, řasenky, tvářenky a jeden boží bronzer. Dneska si řekneme právě o něm, jelikož jsem zatím nenašla produkt, který bych mohla použít jako tvářenku, vykreslit jím obočí i udělat kouřové líčení.

Bronzer Cosm´etika je vpravo. Vlevo tvářenka. O té zase příště.

Minerální bronzer, který neobsahuje mastek, je veganský a konzervovaný stříbrem, je čokoládově hnědý a bez perleti. Na stínování obličeje je tak geniální. Výborně se s ním pracuje a brunetky jej použijí jako první líčící pomoc na všechno. Navíc je v papírovém balení, aby po něm zbylo minimum odpadu až ho člověk spotřebuje. Tomu fandím.


Objevili jsme se s 100% Pure. Nechápu, že až nyní. Člověk je holt tvor chybující a někde se to vždycky projeví. Tahle značka, jak už název napovídá, je stoprocentně čistá a neobsahuje ani vodu. Buď se tak sází na oleje, anebo aloe vera.


Pleťový korekční krém Káva je druhý případ. Krém je díky aloe vera velice lehký, není ovšem tekutý, jde o příjemnou hebkou konzistenci, která se okamžitě vstřebává a člověk může běžet. Korekční krém je určený zvláště po létě, kdy pleť trpěla pod UV zářením či si dokonce vyžádala spálení.

Mrkněte přímo na složení, co všechno za rostlinné a ovocné výtažky se tu najdou. Už při prvním pohledu je jasné, že tady si výrobce dal opravdu práci a je všechno geniálně promyšlené.


Jestli je něco těžké nahradit přírodní/BIO kosmetikou, pak jsou to parfémy a vůně všeobecně. Ne, že by přírodní věci nevoněly, ale nevoní tolik sofistikovaně jako syntetika z laboratoří. Já navíc nemám ráda těžké vůně a najít něco lehkého a svěžího je fakt oříšek.

Acorelle už znám ale pár let. Mají toaletní vody, které jsou z 88% čisté a parfémy, které jsou už 100% přírodní. Toaletek i parfémů nabízí Acorelle hodně, věřím, že si každý vybere něco. Já nosila v říjnu Bílou orchidej, která mě osobně voní asi ze všech nejvíc. A na toaletku má opravdu hodně slušnou výdrž.


Jelikož ale neumím popisovat vůně a pokud nechcete slyšet jenom něco jako "sladko-květinová", mrkneme, co říká výrobce:

Hlava: Pomeranč, zimozlez, broskev
Srdce: Růže
Základ: Cedr, vanilka, pižmo


Argandia je v ČR nová BIO kosmetika založená na arganovém oleji. V nabídce mají jak jak oleje, tak krémy s vysokým procentem BIO složek, mě nejvíc zajímají ale suché oleje. Na pleť i na tělo.

Donedávna jsem netušila, jak chtějí výrobci BIO kosmetiky vytvořit suchý olej, zvlášť, pokud ve složení vidíte jen mix olejů, které jsou normálně mastné. Tuším, že v tom bude jejich know-how a taky správný poměr vybraných olejů, které se ve výsledku výborně vsáknou bez pocitu mastnoty.


Argandia suchý olej to umí. Vsakuje se krásně, bez olejového filmu, jen s příjemně hedvábnou pokožkou. O fous radši mám ale s vůní růže. To je teprve něco.


Já vím, balzámků na rty je tu plno. Ale zase jich není nikdy dost. A tenhle je špička nejen díky složení, ale hlavně díky té vůni. Srovnávat s ním cokoli už půjde těžko. A to nemám ráda vanilku. Když ale vidím, jak si s ní Soaphoria poradila, mile ráda příště zkusím příchuť kakaa. Oujé!



Yarok: Olejíčky pro lesk a zdraví vlasů

Jsou 3. Každý působí někde jinde a trochu jinak. Jsou ale všechny BIO a hodí hřívu do pohody.

Sluneční sérum na vlasy: Lehký olejíček se vetře po celé délka vlasů před opalováním, chrání strukturu vlasu i před agresivní chlorovanou či mořskou vodou. Říkám tomu prevence před třepením, na což já celkem trpím.

Anti-age sérum na vlasovou pokožku: Olejíček, který se pro změnu vmasírovává do pokožky hlavy pro lepší kvalitu vlasů. Tady jde o vychytanou směs plnou vitamínů, která podporuje rychlejší růst vlasů a zanechává pokožku hlavy zdravou.

Sérum pro lesk: Dodává lesk a hlavně chrání před tepelnou úpravou. Sérum se přidává buď do ještě vlhkých vlasů před fénováním nebo pokud máte opravdu husté pevné vlasy, pak jej můžete použít kdykoli, kdy bude potřeba trochu uhlazení a lesku. Je to nemastný olejíček, kde stačí kapka po celé délce. Já jí ještě ředím bezoplachovým kondicionérem, pak je výsledek super a vlasy neplihnou.


Ale proč o tom mluvím...
Veronika z Ladybio, která tuhle luxusní BIO vlasovku do ČR dováží, tu má balíček komplet vlasové péče v menším cestovním balení, které můžete vyhrát.

Podmínky soutěže?

1.) Dát like na FB Ladybio, což vás určitě bude i bavit, je to stránka plná zajímavostí

2.) Otázka: Jaké jsou 3 jakékoli éterické oleje použité v Supervyhlazující BIO hydratační masce na vlasy Yarok? Odpověď je samozřejmě ve složení na webu :-)
3.) Hodit mi do komentáře na sebe nějaký kontakt, kam budu moci napsat v případě výhry.

Balíček v hodnotě 1651 Kč obsahuje cestovní balení:


Soutěž trvá do 10.11.2015
Co jste v říjnu objevili vy?
Luc.


22. října 2015

Raději nerozmazávat

Vypadá to jako čokoláda, a není to čokoláda.

Pamatuju si, že jsem recepční omluvně říkala, že v tom pokoji se nedělo to, na co to vypadá. Jelikož byl ale hotel rezervován na Holanďana, nemusela jsem se bát, že bych Česku dělala ostudu. To bych nesla těžce.

Znáte kombo máslo? Já ho taky neznala. Čistá surovina, údajně podobná máslu bambuckému, byla sice skoro černá a mazlavá, ale měla pomáhat na bolavé klouby a namožené svaly. V Bulharsku vyšlo na pár kaček a já pod vidinou nového exotického másla si koupila pořádnou pixlu.

Večer jsem hodlala vklouznout do vany a dopřát svému zuboženému tělu olejovou kúru. S kombo máslem. Začátek mé seance ve vaně začínal slibně. Vydatné máslo vypadalo na maximální potěšení z koupele. Ponořila jsem se a na chvíli vytuhla.


Při probuzení mě čekal pohled na cosi, co výrazně připomínalo ekologickou katastrofu. Celá pokrytá hnědou zapáchající hmotou, která mi na těle tvořila "ropné skvrny", jsem tupě sáhla po bílém hotelovém ručníku.
Základní amatérismus.

I vypustila jsem vodu a chtěla se ze sebe tu hrůzu ospršit.
Bohužel se nedařilo, ač jsem měla pocit, že jsem si divokým drbáním odírala všechny vrstvy kůže. Osušit jsem se bílým ručníkem nemohla, a tak jsem křikla na Holanďana, aby mi šel pomoci umýt záda. A zadek.


Do koupelny vpadl Holanďan s širokým úsměvem, jelikož to vypadalo na příslib velké večerní romantiky, místo toho viděl mě pokrytou hnědými nánosy ve vaně, která už odmítala vcucávat víc té podivné hmoty. Obrat jeho natěšených myšlenek byl znatelný na výrazu ve tváři.

"Ježiš, honey, proč si nic neřekla? Mám tu na průjmy nějaký léky," koktal ze sebe zmateně. Moc se mu nechtělo dovnitř, pak si ale řekl, že v dobrém i ve zlém a hodlal pomoci. Říkala jsem, že já jsem v pohodě, ale to blbý máslo nejde dolů. Rozhodně tedy ne po dobrým.

Padla i ta poslední vrstva kůže.

Problém byl však jiný - vana! Neoplývala úplně zářivou čistotou. Neoplývala ničím, co by připomínalo bílou vanu. Po ruce na hotelu navíc nebyl ani hadr, ani odmašťovadlo. Jak to mám sakra vydrhnout?


Do půlnoci zbývala půlhodinka a jediné, co bylo po ruce byla rolička toaleťáku.
Nerozmazávala bych, jak jsem vanu čistila. Nejsem na to úplně hrdá. K výsledku se dá říct asi jen to, že ekologická katastrofa se taky nezpacifikuje přes noc a že jsem byla ráda, že to byla naše poslední noc v daném hotelu.

Omlouvám se pokojským. Doufám, že to pustilo. Nebo že to jednou pustí. Časem. Že nebude třeba ten pokoj zapečetit.

Nějaké vaše zážitky?
Luc.

19. října 2015

Za boj proti rakovině prsu: Módní přehlídka Ruce na prsa


Rakovina prsu.
Mluví se o ní hodně, měsíc říjen je spojován s bojem proti této nemoci, většinou se ale zapomíná na jeden fakt: rakovina prsu se čím dál častěji diagnostikuje už i mladým dívkám 20+, které její prevenci podceňují.

Já taky. Moc ráda jsem se tak zúčastnila Módního čaje o páté, módní přehlídky, která šířila osvětu o prevenci a samovyšetření prsu. Hlavní hvězdou byla modelka Andrea Verešová a Iva Kubelková, která pro změnu akci moderovala.

Součástí celého večera, a zato jsem fakt ráda, byla i názorná ukázka samovyšetření. Dokonale to vyděsilo nás všechny. Přitom k prevenci stačí málo - pravidelně každý měsíc, ve stejný den cyklu prosahat prsa a lymfatické uzliny a v případě jakéhokoli podezřelého nálezu utíkat ke gynekologovi.


Přehlídky byly vlastně dvě.
Začínalo se unikátními šperky ZORYA, které zdobily po celý večer jak Ivu Kubelkovou tak Andreu Verešovou, druhá přehlídka pak byla v režii každé z nás.

Prezentace outfitu podle našeho výběru byla doplněná o růžové botasky Novesta, které byly symbolem boje za rakovinu a celého večera. Samozřejmě společně s růžovými stužkami. Já vynesla model od návrhářky Terezy Havránkové, která šije pod značkou SHIU. Terka má ráda extravagantní střihy a výrazné křivky, takže splývavé šaty doplnil osvětlený límec.

Extravagantní podsvícený límec má na svědomí Tereza Havránková.
ZORYA šperky
Růžové botasky NOVESTA jako růžový symbol celé akce.
Zatím jsem nepotkala nikoho, kdo by byl krásnější než Kristine.
Jana Schwarz alias Jane Bond vynesla své boží šaty.
Herečku Nikol Kouklovou určitě znáte. Je skvělá, má výborný blog i hřívu.
Výjimečně za přísnou. Jana Janata za blog Love Fashion.
Kočky z Made in PRG
Running Blondies vystihly outfit na jedničku.
A konečně...Veronika D.

Já děkuji organizátorům Ruce na prsa za vynikající večer a neuvěřitelnou ochotu kdykoli kamkoli přijet nebo vysvětlit celou problematiku věci. Můžete se jich ptát, jsou kdykoli k dispozici a připraveni pomoci.

Díky,
Luc.

Za fotky děkuju organizátorům a PhotoGrab.