16. dubna 2015

Třídní sraz po 10 letech: Na co se ptát

A přihlásí se ten, kdo už byl u moře.

Na třídním srazu po 10-ti letech chce člověk zapůsobit.
Musí udělat dojem.
Zvlášť před lidma ze základky, se kterými se loučil v době, kdy mu začaly všude rašit chlupy, roupy a puberta. Člověk musí ukázat, že to všechno je již minulost.

Což jsem hodlala předvést už ve svém manuálu třídního srazu.
Takže se všichni postupně zvedneme a řekneme o sobě pár základních informací.
A ostatní jsou zticha!
Aby někdo neokecával a něco nezakecával, vypracovala jsem pár otázek.
Přidělený časový limit pro každého: minimum 5 minut, maximum 10.

Ano, pamatují si mě i jako Xenu s dřevěným nožem.

  • Jak se jmenuju - pro případ, že bychom to zapomněli nebo že bychom dotyčného pod tíhou 10 let nepoznali.

  • Jak se mám - otázka na zahřátí, ovšem zde se pozná, jak moc velký je dotyčný kreativec.

  • Co dělám - zaměstnavatel, pozice, náplň práce. Na sentimentality ohledně "splnil se mi sen", "jsem flexibilní a hodně cestuju", "na plat si nemůžu stěžovat" a "zde se můžu plně projevit" není nikdo zvědavý, pomlouvání šéfa však není nijak časově limitováno.

  • Co jsem vystudoval - titul. Potřebuju znát titul. Obor mě nezajímá, jako správnej Čech si potrpím jen a jen na tituly.

  • Kde žiju - název města stačí. To, že v rodinném domečku kousek za městem, to už je nepřípustné chlubení, které se nebude tolerovat.

  • Partnerský vztah - s kým, jak dlouho, jak moc. Jen slovíčko pro orientaci (a o orientaci).

  • Můj největší dosavadní úspěch - cokoli, co dotyčný považuje za směrodatné. Ale pozor, tohle je chyták jako ve škole! Na tomhle bodě se teprve pozná skutečná inteligence a někdo si na něm možná vyláme zuby.

  • Kolik mám dětí - případně opět s kým, jak starý, pohlaví a jméno. Radši to vypisuju, aby nedošlo k nesrovnalostem a děti se nám nepomíchaly. 

  • Jsem šťastnej? - jedna filozofická otázka nakonec, abychom mohli uronit slzu a dodali si tak povzbuzení, naději, společnou lásku a pocit otevřenosti, upřímnosti a jednoty. 

Udělat dojem. To je to, o co tu kráčí.


Můj geniální manuál třídního srazu - k mému velkému překvapení - neprošel.
Koukám, že se nic nezměnilo.
V osmičce například, v době svého brutálního zápalu pro zdravou výživu, jsem prosazovala celozrnné knedlíky, hummus a naklíčenou pohanku do školních jídelen a taky to neprošlo.

Nikdy jsem holt nebyla třídní lídr. A doteď to nechápu.
Nějaké příhody z třídních srazů?
Luc.


PS: Mají se všichni dobře, jsou šťastní, úspěšní a dostudovaní. Zaplaťpánbu, že se na to nikdo neptal mě.

12 komentářů:

  1. Je mi pětadvacet a pořádný třídní sraz jsme nikdy neorganizovali. Díky bohu, neb skladba naší třídy byla taková, že by stejně nikdo nepřišel. Včetně mě. :D
    My Make-up Store

    OdpovědětVymazat
  2. 5-10 minut na osobu? Nevím, jak u vás, ale nás bylo ve třídě 30..představuju si, že při takovém tempu u pátého člověka do sebe leju pátý panák, abych vydržel dalších pět a pak se s velkým halekáním na dobro ze srazu vytrácím =D

    PS: Xena za 1 s *

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
  3. Nedivím se, že manuál neprošel. :-) Otázka kolik mám dětí a partnerský vztah byla na srazech vždycky to hlavní, co každého zajímalo (a proto jsem na srazy přestala chodit). Jenže, co je komu do toho? Po 10 letech už jsou spolužáci naprosto cizí lidi, tak proč bych jim právě tohle měla vykládat?
    Přijde mi, že lidé, kteří tuhle zdánlivě nevinnou otázku pokládají jaksi už nedomysleli, že taková otázka může být sakra osobní pro někoho, kdo děti mít nemůže, nebo se marně o dítě snaží, nedejbože mu dítě zemřelo... Budu tohle vykládat cizímu člověku? A je pak snad lepší varianta snášet odsuzující pohledy, pokud jsem v kategorii 30+ a děti nemám...?
    Prostě některé otázky by měly být tabu. Přitom to neznamená, že se tu kýženou informaci z rozhovoru nedovíte (Jak se máš? Jo, dobře, o víkendu jsme byli s manželem a dětma tam a tam...)

    OdpovědětVymazat
  4. Já školu nad slunce nesnášela a nešla bych tam ani po deseti letech, bleah, celkem scifi si představit, že dřepim se spolužákama ze základky U JEDNOHO stolu...

    Ze střední je to lepší, můžu sedět u jednoho stolu, ale to je asi tak všechno. Po hodině prchám (prchla bych dřív, ale přišlo mi to neslušný)...
    A tak se dozvídám kdo má kolik dětí, případně s kým... A hlavně co dítě umí říct, jak spí nebo nespí, přesné složení jeho potravy a HLAVNĚ konzistenci jeho stolice...

    Dost, už ne to nemám, pusťte mě vééén...!

    OdpovědětVymazat
  5. my sme mali zraz nedávno, ale zo strednej, po 5 rokoch od matury a bolo to super :) pol Európy sa zliezlo späť do hniezda, strávili sme spolu viac než 12 hodín a o tom, kde kto čo a ako sme sa vôbec nebavili, len sme si zopakovali pařbu ako voľakedy :) už sa teším na ďalšiu

    OdpovědětVymazat
  6. Sakra, při čtení toho manuálu se mi zatmělo před očima, sraz se základkou po 15 letech máme v červnu a já ještě nemám připravenou žádnou řeč :D Abych začala přemýšlet a sepisovat, musím přece zapůsobit, že jo? :D

    New in: March 2015

    OdpovědětVymazat
  7. Třídní srazy! Mohla bych napsat knihu! Jeden ale vešel do dějin a neopomene se nikdy připomenout. značně připitá jsem si sedla na schody místní hospody přímo na střep a samozřejmě jsem si rozřízla zadek. No a protože jsem nebyla jediná kdo měl upito, přišlo se na to až když mi krev tekla i po botě a moje kalhoty byly až po koleno nasáklé krví. Kamarádka tomu nasadila korunu když pak na celou ulici zařvala "Jé ty si to dostala!". A jinak na našich srazech už je tradicí, že spolužáci, kteří mají děti na srazy nechodí - jsou raději s rodinou než s někým kdo není schopen založit rodinu :-P

    OdpovědětVymazat
  8. Ale mně by se to líbilo! Hlavně to s tím představením. Moje vizuální paměť má stejné základy jako bezdomovecká osada. Když jsem se ocitl na místě srazu, tak jsem ve tmě viděl dva hloučky lidi a nevěděl, ke komu se přifařit. Ukázalo se, že to bylo někde trochu jinde a oba hloučky byly špatně. Ale nakonec jsem nějak dorazil a divil, kdo už do toho praštil a kdo je v tom.

    OdpovědětVymazat
  9. Já byla na srazu 5 let od maturity. Byla jsem jediná, co nebyla těhotná a nebo neměla už dvě děti. Takže kolem mě se štěbetalo o tom, jak ztratily mléko, kolovaly fotky ratolestí a já tam sedim, svobodná, bezdětná, jako na střední, kdy jsem jako jediná nerandila. Kdyby se pořádal další sraz, seděla bych tam, vdaná, ale bezdětná a kolovaly by tam fotky vnoučat. Takže sraz nikdy víc.

    OdpovědětVymazat
  10. Je vidět, že 10 let a rok je furt hroznej rozdíl, u nás je to stále o tom, kdo se nejvíc ožral, kde a hlavně z čeho. Bonusový body jsou za to, kdo přidá pár vět o tom, jak je jeho vejška naprosto hrozná. Prostě zlatej gympl. :D

    www.infinitetreasure.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat