11. června 2015

Sama doma. A na dlouho.


Když se s chlapem loučíte na letišti a víte, že ho víc jak měsíc neuvidíte, dopadne na vás depka. Nebo spíše zármutek. Já byla ten den taková extra zaražená a smutná. Měsíc je jen přeci příliš dlouhá doba na to, aby vám polovička odjela.

A když spolu dva dlouho žijí - a to podotýkám ve velice milující domácnosti - je přeci normální a lidské být smutný. Člověka totiž přepadají černé myšlenky. Nechtěla jsem si nic připouštět, ale byly tam - jen přece je takovejch věcí, co se může stát. Radši ani nemyslet.

Je toho spousta. Poserou se já nevím pojistky, bojler, pračka a já na to budu úplně sama? To jakože mě čekají dny po tmě, dny bez vody, dny praní v ruce? Při téhle představě - to jsem akorát opouštěla letiště - mi bylo vysloveně do breku.

Jebat feminismus.


V tu chvíli mi blikla SMSka od Holanďana, že už mu chybím. Takže já tady řeším (v budoucnosti) rozbitou pračku a následné vyplavení sousedů a jemu prej už chybím. Vtipálek. Ale chápu ho.
Měl taky dost namále, jen přeci i on bude zažívat nová dobrodružství, když nebude mít pokojskou.

Ale říkala jsem si, že nebudu plašit, že mám skoro 2 měsíce volnej bejvák, kde zatím všechno (ťuk, ťuk, ťuk) funguje a je potřeba si jej tak plnohodnotně užít. Uspořádat divokovou párty, pozvat si domů desítky milenců a nabídnout azyl opuštěným pejskům, co najdu na ulici (a taky všem těm pejskům, co sedí přivázaní před krámem a kňučí, těch je mi dost líto, ty beru hned taky).

A bude ZOO!

Vracím se tedy do bytu s tím, že bude prázdný, tichý, smutný.
Tichý zaplaťpánbu ano, nikde neřve to Holanďanovo techno, prázdný zůstal jen kredenc a lednička a smutný ten byt je hlavně pro ten zubožený stav.

To je jasný, že když se loučíte s chlapem, že se mu snažíte pomoct s balením. Aby si něco důležitého nezapomněl. Moskva je v tomhle zrádná - zapomenete bundu a buď umrznete cestou z letiště, nebo vám nákup zimní bundy vylágruje bankovní účet spolu s úsporama na důchod. (Vím, o čem mluvím, věřte mi. Kdysi jsem tam byla nucená koupit sukni. Byla dost hezká.)

Takže abych vyhrála titul chápající manželky roku, opakovala jsem mu, ať se hlavně sbalí a o zbytek se nestará, že to kdyžtak (slovíčko kdyžtak je důležité!) uklidím. Prvních pár dní jsem však uklízet nic nehodlala.

Ten bordel vidím jenom já a já o sobě vím mnohem horší věci a vím, že jsem to v životě taky neměla jednoduchý, takže se umím pochopit a odpustit si to. 


Po týdnech domácího bezvládí jsem se ale přesvědčila argumentem, že jestli si sem chci dotáhnout nějakou zvěř (a teď nemluvím o milencích), tak bych trochu uklidit mohla, jelikož jsem zásadně proti krutosti, testování a utrpení zvířat v jakékoli podobě.

A to bude mejdan. Šťáva z červené řepy poteče proudem!

A to vám byl najednou bejvák, to vám povím!
Bejvák, co drží celou tu dobu v původním stavu. Jako prádlo, co vyperete v Arielu. Nikdo mi tam nedělal bordel, nikdo mi tam nepouštěl divnou muziku, nikdo nešpinil nádobí, ani nedrobil.
Může mi tedy někdo říct, proč je kolem toho loučení takové drama?
Luc.

PS: Tímto se přidávám do řad feministek, aby bylo jasno. Bojler už určitě vydrží!

9 komentářů:

  1. Protože i přes všechnu tu divnou hudbu, drobky, špinavé nádobí a prádlo se bude člověk ráno probouzet v posteli sám, stejně jako večer usínat. Protože neuslyší to šepotavé miluju tě, ten tlukot jeho srdce..protože obejmutí od kamarádky není takové jako od lásky..
    Já bych asi umřel, měsíc je strašně dlouhá doba..

    No..moc pozitivní jsem nebyl, promiň =D

    Michael
    www.ontheleaf.net

    OdpovědětVymazat
  2. Hahahahaha, úplně si představuju ten svatej klid, kdyby mi to (dej bože) potkalo :-D ráj na zemi

    OdpovědětVymazat
  3. Nakoľko u nás som ja tá, ktorá skôr narobí bordel tak by mi môj chlap strašne chýbal, pretože len on ma drží na uzde :D A okrem toho by sme asi skrachovali, pretože samej sebe sa mi nechce variť, tak by som sa stravovala v reštauráciach. Nie, ja jednoducho nemôžem ostať bez chlapa viac ako týždeň nie to viac ako mesiac :D A zároveň sa pripájam k Michalovmu komentáru, to sú tiež dobré argumenty. Na druhú stranu ale chápem aj tie tvoje argumenty, môj chlap by s tebou zrejme súhlasil :D

    Blonďavá Potvora

    OdpovědětVymazat
  4. konečně by mi doma nikdo nechrápal!!! to by byla radost

    OdpovědětVymazat
  5. Jj, takový odjezd lásky někam do háje jsem zažila taky, dokonce u dvou chlapů, naštěstí jsem s nimi ještě nebydlela, ale smutno mi bylo ne že ne, takže když bych zůstala sama teď... sama samotinká v bytě, byl by to takový nezvyk, že bych k sobě asi vážně někoho dočasně nastěhovala :D Každopádně klobouk dolů Luci, máš můj obdiv, jsi ženská jak má být. Silná, statečná a prostě svá :)

    New in: May 2015

    OdpovědětVymazat
  6. Vzhledem k tomu..ze uz nejakou do u bydlim uplne sama v byte 1+1..tak u me je bordel neustale :D

    OdpovědětVymazat
  7. Užívaj a pártapuj ! Ja síce nebývam s tým mojím obludiakom ale chodíme spolu 4 roky a chýbal by mi strašne moc ale na druhej strane odlúčenie je skvelá vec,keď sa vráti budem sa na neho tešiť ako nikdy predtým podľa mňa.Ale zas mesiac je dlhooo :D
    Pevné nervy teda nech ti to prejde rýchlo :D

    OdpovědětVymazat
  8. Vsechno ma sve pro i proti. :) U nas jsem ti ja, kdo na pul roku odcestoval (to jsme spolu tedy nebydleli) a kdo tak nejak na par dnu odjede. Odlouceni mi nevadi, tesim se az se uvidime, horsi by bylo, kdybych se nemela nac tesit. :)

    OdpovědětVymazat
  9. Každý tvůj článek je super ;-)

    OdpovědětVymazat