21. prosince 2015

Polonahá v hotelovém výtahu


Ono se řekne výborně zorganizované Německo.
Ubytovali jsme se s Holanďanem v hotelu, který se chlubil podkrovním wellness v 8. patře. Jelikož náš pokoj byl v patře pátém, nedělala jsem si příliš hlavu s převlékáním.

Popadli jsem jen kartičku od pokoje a já ještě mobil. Wellness je totiž od slovíčka well a je jasné, že dobře je člověku pouze v dosahu pěkně rychlé wifiny. Celá seance v sauně byla skvělá, připojení u chladícího bazénu jakbysmet.

Po hodině rozpékání se Holanďan rozloučil, že už musí na pokoj a já šla navštívit ještě vířivku.
Po hodině víření - napůl přiotrávená chlórem - jsem i já uznala, že je čas odejít.
Zabalila jsem se do velkého ručníku, vzala ze skříňky mobil a chtěla jet zpátky.

Jelikož jsem ale neměla kartu od pokoje, kterou se ovládal výtah, jela jsem s mými novými kamarády ze sauny, postaršími Němci. Výtah však jel na kartu pouze směry:
LOBBY (přízemí), PATRO POKOJE (v mém případě páté, v jejich případě třetí) a WELLNESS (patro osmé).

Pánové tak neměli oprávnění nechat mě v 5. patře a já tak nevesele pokračovala k nim do patra třetího, kde se bezostyšně rozprchli po pokojích. A to si říkaj kamarádi ze sauny!

Takže si to zrekapitulujeme...

  • Jsem nahá, jen zahalená v ručníku.
  • Nemám kartu, se kterou se ovládá výtah.
  • Nemůžu se tak dostat na svoje patro.
  • Na recepci nepojedu. Ne pouze zahalená v ručníku. Musí se přes celé lobby. Ani nápad.
  • Nevím, do kterých pokojů zapadli milí pánové ze sauny a i kdybych to věděla, nepůjdu je o nic poprosit. Ne v tomhle. 

Někde tam mezi nutkáním brečet a hystericky se smát, prošel jeden manželský pár a mohl na mě oči nechat. Resp. asi jen ten pán, z čehož neměla radost paní, a tak něco rázně zavelila a odvedla ho do výtahu.

Jsem ráda, že jsem se nikdy nenaučila pořádně německy. Kdybych si dokázala přeložit, co paní na toho chudáka zrovna prskla za nadávku, mohla bych se taky cítit jako Pretty Woman, když jí ve výtahu ujelo oko na punčocháčích. Až na to, že já jsem ani ty punčocháče neměla.

Nedalo se svítit. Polonahé promenády už bylo dost. Volala jsem Holanďanovi, že se musím vrátit do wellness a ať si mě tam vyzvedne. Myslím, že byl dost pyšný na to, že žádám o pomoc jeho a nikoli své německé kamarády za sauny a jel si tak pro mě zpátky do osmého patra.


On mě má svým způsobem i rád, víte? Zvláště pro moji inteligenci a schopnost si se vším poradit.

Někdo nějaké zážitky z výtahu?
Luc.

7 komentářů:

  1. Luci, to jsem se zase zasmala. :)
    Zazitky z vytahu asi zadne, snad jen par, ktery byl tak nedockavy, ze si to malem v tom vytahu rozdali bez ohledu na to, ze tam jsem ja. Smutne bylo, ze jsem to nemela, jak oplatit, protoze to byla sluzebka. Spis mam zazitky z hotelovych pokoju prave hlavne ze sluzebnich cest. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Něco podobného jsem viděla, když jsem přede dvěma lety byla na horách. Ale žádné Wellness tam nebylo.

    OdpovědětVymazat
  3. V tvém případě bych se nebála na recepci ani v ručníku! :) Určitě by si potěšila kdejakého kolemjdoucího. Každopádně opět si pobavila!

    Diary of M

    Hezké svátky! M.

    OdpovědětVymazat
  4. Někdy dřív mluvím než myslím.. nebo jednoduše myslím nahlas. Tuhle jsme jeli ve výtahu v hotelu na dovolené v Tunisku (snad se tam ještě někdy budeme moct podívat) a přidali se k nám nějací Němci. A mě, člověka co měl němčinu v 8. a 9. ročníku jednu hodinu týdně, kterou jsem se odmítala učit, takže jsem vlastně neuměla nic, nenapadlo nic lepšího, než utrousit jedinou větu, kterou umím "ein klein klebstoff" neboli "jedno malé lepidlo".. mamka v ten moment chytla příšerný záchvat smíchu, Němci se smíchem vystupovali, ale spíš se smáli tomu, jak se mi kroutí máma než té větě, které pravděpodobně ani nerozuměli. Taková hovadina a tak pobavila, máme divný smysl pro humor.

    OdpovědětVymazat