28. prosince 2015

To byly Vánoce!



Vánoce. To je děsně náročné období v životě rodiny.
Lidi kňouraj, když dítěti lezou první zuby, ale upřímně - Vánoce jsou horší. Tam lezou zuby celému příbuzenstvu. A čím širší příbuzenstvo, tím větší bolest.

Ale moje Vánoce byly pěkné.
Začalo to tím, se děda ujal zdobení perníčků. Já bych řekla, že se snažil a zdobení perníčkových prasátek mu i šlo. Jeho zdobení bylo prosté, ale ukrývalo v sobě vynikající znalost prasečí anatomie. 

Babička však měla jiný názor na zdobení: "Zdob to pořádně," řekla, když akorát děda vykresloval panenku. "A jak chceš jako zdobit prasata?"

Prasátkama to ovšem nekončilo. Letos za záhadných okolností zkejsnul bramborový salát, a tak jsme smutně pojídali samotného kapra a docpávali se cukrovím.

Pod stromečkem pak na dědu čekal nový mobil. Aligátor.
Bylo mu tak násilně předhozeno, že svůj Alcatel z roku 1997, který stále vykazoval jisté životní funkce, by měl obměnit za model novější.

Jenže děda měl jiný názor. Nerad vyhazuje věci, které ještě fungují. Člověk nikdy neví, kdy se to může hodit. A navíc ty starý věci něco vydržej. Navíc u aligátora mu nešel tak lehce otevřít poklop na výměnu SIM karty jako u Alcatelu. "Neboj dědo, to se časem rozchodí," chlácholili jsme ho. "Až se to rozchodí, tak to přestane fungovat."

Nakonec však v mobilu objevil základní foťák, což ho i babičku zabavilo na celý zbytek večera. Spát šli až v moment, kdy došla aligátorovi paměť.

Máti si dle svých slov užila tu úžasnou vánoční atmosféru hezky až do tří do rána. Pravda. V deset usnula u televize a ve tři ráno procitla s tím, že si půjde lehnout. Do toho jí voněl umělý stromek a hrálo Óčko. Tak aspoň tak.

Taťka, který se přeléčuje z úrazu na kole, dostal hrneček o neúnavném cyklistovi, maminka sérum na pigmentové skvrny, sestřička učebnici do školy, já knížku o shopaholicích a psovi se nakrájel pod stromeček buřt.


Byly to dobré Vánoce. Já je potřebovala jako sůl.
Tak. A teď přežít ještě Silvestr. 
Šťastný nový rok,
Luc.



7 komentářů:

  1. Vánoce jsou svátky klidu a míru. To si každý rok připomínám a po Vánocích se ptám, v jakém vesmíru to platí :D

    OdpovědětVymazat
  2. Tak hlavne, ze nestal nejaky karambol. Vsude je neco. :)

    OdpovědětVymazat
  3. S těmi novými věcmi to asi mají všichni dědové stejně. Jaká je kniha? Píšou tam o nás? ...jen pozměnili jména

    OdpovědětVymazat
  4. Dědu chápu, slýchám to samé... krásné svátky přeji.

    OdpovědětVymazat
  5. Pěkně úpřimně a srdcem napsané. Lucko příjemně se čte o Vánocích ve Tvém podání, máš skvělý smysl pro humor. Početla jsem si.

    OdpovědětVymazat
  6. Jakou knizku jsi dostala? Z tveho popisu jsem to nepoznala :)y

    OdpovědětVymazat