18. ledna 2016

Potřebuju ségru. Nutně.


Byly mi 4 roky, když mi došlo, jak nefér tenhle svět je. 
Zatímco u sousedů bylo 5 dětí, což vám zaručovalo dostatek her, válek a odřenin na celé dětství, já žádného sourozence neměla.

Když jsem s tím přišla za máti, nebyla s ní řeč, což jsem nikdy moc nechápala. 

Já byla tak boží dítě, že se předpokládalo, že naši budou u vytržení pořídit si spoustu podobně povedených exemplářů.


Jelikož si to ale naši odmítali připustit, zašla jsem tenkrát promluvit do duše taťkovi. Vidím to jako dneska. Přesně vám řeknu, kde to bylo a co jsem měla na sobě. Jasně jsem mu vysvětlila, co se od něj žádá. Ségra, v lepším případě. Brácha v případě horším.

Taťka si říct naštěstí dal a pár měsíců na to mi bylo oznámeno, že sourozenec tedy bude. Svou první reakci si nepamatuju, ale pár vzpomínek mám:

1.) Den porodu


Věděla jsem od začátku, že to bude holka. Ale musela jsem slíbit, že to taťkovi až do porodu neřeknu. Už já měla být kluk. A když to nevyšlo u prvorozeného dítěte, muselo to vyjít aspoň u toho druhého, tedy posledního. Až do poslední minuty tak máti chránila taťku před zklamáním, že to bude další (boží) dcera.

Celá nadšená jsem pravdu vyklopila v moment, kdy jsme vezli máti do porodnice. Taťka byl na infarkt, máti v bolestech, já v extázi.

2.) Den po porodu


Druhý den jsme slavnostně nakráčeli za máti na pokoj. Okamžitě jsem se vrhla k postýlce, ale naši mě odehnali s tím, že musím být opatrná. Uraženě jsem odešla na chodbu a už se na pokoj nevrátila. Chci říct. Trochu vděčnosti by mi prokázat mohli. Nebýt mě a mojí přímluvy u taťky, tak to dítě nemaj!

3.) Z porodnice doma


Když se měla máti z porodnice vracet, uklidila jsem si dobrovolně (!!!) pokoj. Pro ségru. Počítala jsem, že je to naposledy, co uklízím já, jelikož uklízení patří k hlavní náplni života mladších sourozenců. Od toho ostatně jsou. Ségru ovšem okamžitě šoupli do postýlky do ložnice a já tak uklízela úplně zbytečně.

4.) První setkání


Že mám ségru a nikoli bráchu, toho jsem si dost považovala. Mé nadšení ovšem opadlo v moment, kdy jsem ji poprvé uviděla. Zatímco já byla už od narození kudrnatá blondýnka, ségru zdobil porost havraních vlasů až po lopatky a už tehdy měla náběh na srostlé obočí. Dítě vonělo sice dobře, když se to neposralo, ale vypadalo to jako yetti.*

No dobře, teď už je sestřička kost. A čí je to zásluha? Staršího sourozence. Vždycky.

První rok byla s miminem nuda. Moc známek zábavy to nevykazovalo. Jakmile to začalo být trochu zajímavé, došlo mi, že to bude potřeba vychovat. Dobře to vychovat. A to jsem nemohla nechat na našich.

Ale od toho tu my, obětaví starší sourozenci, jsme.
Vyhradila jsem si tenkrát na ségru veškerá práva a jak jsem jí tím zařídila krásné dětství, to vám povím příště.

Co vaši sourozenci?
Luc.

* Jak ségra začala růst, vlasy ze zad postupně vypadaly a obočí jsme jí oholili radši už před zápisem do školky. Dnes je to nádherná holka s hustou hřívou a krásným obočím, ale tehdy jsem jí právem říkala krtečku. 

10 komentářů:

  1. Skvelý článok, milujem tvoje fotky! ♥
    Pozývam ťa na môj blog, kde prebieha súťaž o parfém CHLOÉ ROSES

    OdpovědětVymazat
  2. Takhle jsem se dlouho nezasmála! Měla jsem asi počkat se čtením, až nebudu čekat v čekárně u doktorky :)

    Diary of M

    M.

    OdpovědětVymazat
  3. Článek o svojí ségře mám v "must write" už asi rok. Protože tohle nikdy nezklame... Ani ty jsi, Luci, zase nezklamala, ségra je kočka a má skvělou, vtipnou ségru :-)

    Di ze svetpodledi.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Ja som bohužiaľ jedináčik... A môj muž mi stále hovorí, že sa to na mne odrazilo :D
    Owl Heaven

    OdpovědětVymazat
  5. Super článok a sestra je fakt krásna!

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj, Luci! :) Přezdívku měním, ale jinak jsem to stále já Rony, jestli jsi na mě nezapomněla, na instagramu ještě občas straším :D Konečně se zas vracím zpátky na blog.
    Sestru máš opravdu krásnou, obě jste. :) Pobavila jsi s jejím popisem :D, radši ani nechcu vědět, jak se dívali na mě, když jsem byla mrně, protože jsem nejmladší. :D

    OdpovědětVymazat
  7. Já jsem jedináček a u mě bohužel žádné přímluvy vyslyšeny nebyly. Škoda!

    NEPLECHA NA PLECHU

    OdpovědětVymazat
  8. Lucko máš hezčí a ušlechtilejší obličej než ségra.

    OdpovědětVymazat
  9. Sestra vypadá jako Kylie Minogue 😉

    OdpovědětVymazat