28. března 2016

Reportáž: Den v Paříži s průkopnicí udržitelné módy


Když jsem odjížděla do Paříže, netušila jsem, že se tam setkám z průkopnicí udržitelné módy a budu mít jak spoustu zážitků, tak díky její laskavosti i reportáž z módního světa Paříže.

Byznys plný krutosti. Módní byznys.


Kamila Boudová je Češka, která už za svůj krátký život stihla žít v Německu, v Londýně a nyní už 4. rokem v Paříži. Ve všech městěch se pohybovala v módním byznysu (dělala jsem s ní nedávno rozhovor, mrkněte na celý její příběh). A právě otřesné pracovní podmínky, v nichž se většina konfekcí vyrábí, ji donutily vytvořit unikátní koncept a projekt za udržitelnou módu. Je to teprve něco málo přes rok co začala podnikat, nicméně teď celý předmět učí na pařížské vysoké škole, organizuje Fashion Revolution day a Sustainable Fashion Day v Praze, pořádá workshopy a pomáhá klientům vybudovat si značku.


Když jí píšu s tím, že jsem v Paříži a jestli se můžeme případně potkat, počítám s tím, že se buď neozve vůbec anebo že nebude mít čas. Anebo zájem. Upřímně - Kamila je unikát a vzbuzuje tak hodně zájmu. Do Čech jezdí mimo jiné dávat spoustu rozhovorů do médií i televizí. Moc nadějí si tak nedávám.

Kamila však hned odepisuje. Že se potká moc ráda. Dáváme si schůzku hned druhý den v centru Paříže a já jsem velice zvědavá, co z toho bude. Viděla jsem ji pouze jednou na Lohas Blogerovi, kde jsme spolu prohodily jen pár slov.

Scházíme se ve tři odpoledne na République a říkáme si, že máme obě čas tak maximálně do sedmi. Loučily jsme se v deset večer.

Ukaž mi svůj pařížský život


Jako první zastávkou nám je Centre Commercial - obchod s udržitelnou módou, který je koncepčně podobný české NILE. Celou dobu si povídáme.

"Mnozí lidé koukají na udržitelnou módu jako na módu pro hippies," říká Kamila. "Přitom tady je jasně vidět, že se tu dá najít opravdu cokoli." Souhlasím. Kromě večerní róby si tu vyberete na kdejakou příležitost. Ba dokonce bych řekla, že takhle krásný boty na podpatku, co tu nabízejí, se běžně nevidí. "Mě zase baví veja boty," rozplývá se Kamila.

Pojedeme na kole. Jedno si půjč.


Je vidět, že mi Kamila chce ukázat víc než jeden butik a prohodit pár slov u kafe. "Půjčíme si kola a hezky si to projedem. Všechno ti ukážu."


Na kole? Já standardně přišla na podpatcích a v minisukni. Myslela jsem, že půjdeme na kafe. Letmo se zkontroluju - teoreticky by to šlo. Sice už si nepamatuju, kdy jsem na kole seděla naposledy, určitě to bylo v lepším případě někdy v pubertě a u našich na vesnici. Horské kolo jsem tehdy dostala k Vánocům myslím někdy v páté třídě (už v ten moment jsem byla ochotná ho komukoli věnovat) a dodneška byste ho našli u našich na půdě.

Možná, teoreticky, bych se na tom stroji ale mohla udržet. Jakmile si půjčujeme kola, která jsou v Paříži k půjčení dostání na každém bloku, dojde mi, že zdolávat kopce, jezdit v lese a po polích se nedá srovnávat s provozem v centru Paříže.


"Veď mě. Budu tě jen slepě následovat, ať jedeš kamkoli," říkám s hrůzou v očích Kamile. Ta je očividně zvyklá, kolo tu používá jedině. Přesně už i ví, kde kolo můžeme zaparkovat, vyměnit a jet dál.

Tentokrát jedeme do Bis Boutique Solidaire, což je lokální second hand. Vše, co Pařížanky vyhodí, tu najdete za pár éček. Je to trošku rozdíl oproti britským či německým řetězcům, a tak si odnáším rovnou několik svetříků, které jsou jak z učebnic francouzského stylu.

Musíme na kafe. Autorizovat rozhovor pro Forbes.


Pokračujeme do concept storu Merci, kde si sedáme do Used Books kavárny. Kamila potřebuje autorizovat rozhovor, který poskytla Forbes. To trvá chvilku a pak máme čas si povídat.

Sleduju, jak přemýšlí. Trošku jinak než většina z nás. Má jasně dané kdy, co a jak. A s kým. Celý předmět udržitelné módy má dokonale vypracovaný - kromě argumentů ohledně životního prostředí řeší i PR značek, skvěle zvládnutou má i ekonomickou stránku věci.

Concept store Merci



Kamile začíná v říjnu veliký projekt, který když se povede, otevře ji cestu i dál do světa. Navíc bude mít skvělou propagaci. Chvěje se nadšením a vypráví mi, jak se bála oslovit mnohé důležité lidi a odborníky. Jednomu se zdráhala zavolat celý měsíc. "Prostě už měsíc máš na to-do listě, že mu musíš zavolat, ale pořád to odkládáš, protože se bojíš. Dneska už jsem to ale udělat musela a představ si, vyšlo to!"

Dochází mi jedna smutná pravda. Dělí nás od sebe pouhé 2 roky a ona už je uznávanou odbornicí ve svém oboru, podniká a přednáší nejen v Paříži, ale po celém světě. Přesto má prý pocit, že svůj potenciál využívá jen na 5%, což ji hrozně rozčiluje. 


Ale pracuje na tom. Uvědomuje si, že že na "fashion revoluci" není lepšího města než je Paříž. Ale zároveň si je plně toho vědoma, že Paříž. Módní byznys je tu tvrdý a úplně nečeká na "holku z malého města" z Čech, jak sama říká.


Přesto myslí ve velkém. "Beru to jako svoji životní misi. Já říkám, že ani nevydělávám, že jen prostě pracuji na své životní misy a mám z toho příjmy."

Marais. Tady žije John Galliano. 


Jakmile dopijeme, půjčujeme si první kola, která se naskytnou, abychom projeli Marais - pařížskou čtvrť, kde se rodí móda. Je to ta čtvrť, kde se pravidelně konají Fashion Weeky a v tyhle týdny jsou tu butiky narvané k prasknutí. Žije tu i John Galliano a je tu spousta věcí k vidění.

"Jedeš? Všechno dobrý?" křičí na mě Kamila dozadu, jelikož jedu krokem. Ale jo. Jen nějak nestíhám sledovat dopravní předpisy a výlohy zároveň. 



To už se stmívá, a tak se většina obchodů zavírá. Collette, nejznámější concept store, je už zavřený, i přes výlohu je ale vidět, že tady věci mají nejen smysl, ale i prvotřídní styl.

 
Už za tmy procházíme nádvoří Louvre, kde mi Kami dává výklad tentokrát nikoli módní, ale historický. Měly bychom se už rozloučit. Je domluvená s přítelem, že půjdou do kina. Nakonec mu volá, že půjdeme všichni tři na večeři. Do jedné tradiční creperie, ve které jsou palačinky tak výborné, že ani jedné nestačí jedna palačinka, a tak si dáváme druhou napůl.


Je skoro deset, když se loučíme a ti dva mi ukazují, jak se dostanu na hotel. Nepočítala jsem, že se vrátím tak pozdě, ale dochází mi, že mi Kamila právě ukázala celý svůj svět. Všechno, čím žije. Všechno, co navštěvuje. Všechno, čemu věří.

A že jsem Paříž lépe poznat ani nemohla.
Luc.

Fotil nás Olympus PEN

11 komentářů:

  1. Tu misy bych opravil na misi;) bude to vypadat lip;). Pak tohle klidne smazni;)

    OdpovědětVymazat
  2. Jak jsi psala, ze Kamilu a Tebe od sebe deli jen dva roky a Ty jsi jinde nez ona - tim bych se netrapil neb CZ rybnicek je maly a stik je mnoho.

    Ber to tak, ze mas regulerne ctive stranky, pises vtipne, strucne a uderne a dokaze to udrzet pozornost i nerudneho stareho chlapa (40;), coz mnoho ceskych inetcelebrYt opravdu rici nemuze. Jejich vesmes followerkam je cca 10 - 13 let a mysli si, ze IQ jde proste nejak nalicit:). Z tohodle mi je tak nejak smutno a doufam, ze az moje dcerka bude v tomhle veku tak bude mit nejake normalnejsi zajmy nez sledovat pipky na jutup co si matlaji oci na fyjalowo;)...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář i za tu pozornost. Jen teda nevím, odkdy znamená čtyřicítka stáří :-)

      Vymazat
    2. Tak nejhorsi je, ze uz sem za pulkou;)...
      Ten horni koment smazni klidne;). Psal sem to na 2x sby to slo;)...

      Vymazat
  3. Velice inspirativní a odvážná dáma, o které stojí za to vědět.
    PS: Skvělé fotky
    PPS: Skvělá Lucinka
    Sweet Life with Lena

    OdpovědětVymazat
  4. Krásný výlet po Paříži. :) A Kamilu teda opravdu obdivuju. :)

    Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  5. Luci, vzdyt ty toho zvladas tolik, jsi uzasna a navic krasna. Ty jsi inspiraci!

    OdpovědětVymazat
  6. Další velmi inspirativní článek! Díky ti za něj :)

    Diary of M

    M.

    OdpovědětVymazat
  7. Jo, tak teď mám chuť jet do Paříže, přesto, že už sem tam párkrát byla a říkala si, že už ji vidět nepotřebuju.

    OdpovědětVymazat