14. dubna 2016

Dvanáctiletá Lucinka nosí mini sukně. Bez silonek.


Bývaly doby, kdy jsem chodila do 6. třídy.
Zatímco v učebnicích dějepisu to tehdá rozjížděli staří Římané, v těle ledatak hormony, které nepěkně začaly probublávat na povrch. Co jsme probírali v zeměpise, to už si nevzpomenu, ale jižně od naší třídy byla sedmá bé. A v sedmé bé byl Viktor, největší frajer na základce.

A jak to bývá ve všech amerických filmech - největší frajer vždycky chodil s tou největší frajerkou. Tedy s roztleskávačkou. Já roztleskávačka nikdy nebyla, ale už správně tušíte, že frajerka ano, a tudíž Viktor neměl moc šancí uniknout.

Líbil se mu můj zadek, něžně mi říkal "Prdelko" a když kolem nás o přestávkách nebyli nalezlí chroničtí patolízalové, tak jsme se ve vší počestnosti i olíbávali. Jenže! Řekněte pak rodičům, že musí na rodičák. 

Rodičáky byly v šesté třídě peklo. Zatímco matikářka mou máti chlácholila, že "nebojte, intelekt se ještě vyvíjí a logické myšlení jakbysmet," češtinářka zašla dál.

  • Učitelka: "Paní Kunešová. Vaše dcera místo toho, aby se učila, furt lítá za Viktorem ze sedmičky."
  • Máti: "Jo? To se ani nepochlubila."
  • Učitelka: "Na chodbě je pořád vídám spolu."
  • Máti: "Tak první láska, no."
  • Učitelka: "No jo, ale víte. Vaše Lucka je pěkná holka, to jí neupírám, ale přijde mi, že to o sobě ví a že se podle toho i chová."
  • Máti: "Jak to myslíte?"
  • Učitelka: "Je jí dvanáct a nosí krátké a vyzývavé sukně, pod které si nebere ani silonky. A nejenže jí nevadí, že jí Viktor plácá po zadečku. Mám takový dojem, že se jí to dokonce i líbí."
  • Máti: "Nepovídejte."
  • Učitelka: "Navíc mi odsekává, včera neuměla básničku a když jí řeknu, že o přestávce má zůstat ve třídě, připravit si na lavici sešity a péro, ta se začne hihňat."
  • Máti: "To víte, už na ní jde puberta."
  • Učitelka: "No právě, paní Kunešová, no právě. Já už jsem ze staré školy, já už mládeži nerozumím, ale možná by neškodilo si s ní o tom promluvit. I Viktor se dosti v prospěchu zhoršil."
  • Máti: "Dobrá, promluvím s ní, ale učí se přeci dobře."
  • Učitelka: "Ano, ale byla by škoda, aby si taková hezká a chytrá holka ničila život nějakým nezodpovědným chováním."
  • Máti: "Jak to myslíte, nezodpovědným chováním?"
  • Učitelka: "Aby vám například brzo nepřišla s outěžkem."


A tady je dobré si říct, že se za těch skoro 15 let takřka nic nezměnilo. 
Minisukně nosím pořád nejradši. Silonky beru pouze dle povětrnostních podmínek. 
A Viktor mi říká, že mám pořád postavu té dvanáctileté holčičky ze základky.

Když však potkám zmíněnou paní učitelku a ostatní příslušníky sborovny, vím, že se změnilo hodně.
Teď už všichni doufaj, že brzo s tím outěžkem přijdu.
Bůh a mini sukně mi k tomu pomáhej.
A je úplně jedno, s kým to bude. 
Klidně už i s Viktorem, paní Kunešová, klidně i s Viktorem.*

Vaše zážitky z rodičáků?
Luc.

* Chudák Viktor. Ještě o tom ani neví.

11 komentářů:

  1. Luci, to jsem se zase nasmala. Pani ucitelka je tedy neco. :)
    Ty jsi podle me locla odmala a nedivim se, ze za tebou Viktor tahnul. ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Članok pobavil, ako všetky od teba :D len mi nie je jasne, čo znamená presne prísť s outěžkem? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To znamená mt naštěkáno v boudě, mít krocana v troubě:D

      Vymazat
    2. Přijít těhotná. A děkuju :-)

      Vymazat
  3. :-D chudak pani ucitelka, holt uz je jina generace :-D Ja zas doufam, ze takhle neskoncim, prestoze ucitelka byt planuju...dekuji za rozesmati behem dne :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Opět parádní článek ze života, tedy tvého zábavného, samozřejmě. Moc jsem se pobavila. S outěžkem asi nepřijdeš, co? ;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Chtěla bych jen dodat, že píšeš jako bůh - bohyně :-) chci knížku!! protože podobných historek ze základky má určitě každý dost, ale takhle je podat je ojedinělé a úžasné! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji velice, to mě velice potěšilo.
      Knížka bude, slibuju. Už k tomu musím sednout. :-)

      Vymazat
  6. Jéé super, tak to sedej, ať ji mám nejdýl na Vánoce pod stromečkem! :))

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Luci, když se řekne rodičák...mám husí kůži. Ne proto, že jsem se jich účastnila u svých dětí a vždy jsem to prožívala asi jako Tvoje maminka, s nadhledem ... Ale vždy si vzpomenu, jak táta přijel z rodičáku ze střední a už ve dveřích jsem viděla jeho říčný výraz...Položil na stůl omluvňák, ten druhý, který jsem doma nepředkládala...plný pohřbů ... nesmyslných nemocí, které snad ani neexistují ... s dotazem "co to má být?" Už si nepamatuji na vysvětlení, ale na to, že se tátovi nelíbil podpis, kterým jsem ho podepisovala...To ho rozčílilo ponejvíce :-) Přeji krásné dny. Věrka

    OdpovědětVymazat