27. června 2016

Útěk z dětského tábora

 
Na obranu své sestřičky říkám, že je velice oblíbená v kolektivu.
Jen jí ten kolektiv nesmí lézt moc na nervy.
Což jsme zjistili až den poté, co jsme ji slavnostně odvezli na její první (a zároveň poslední) dětský tábor.

Byla to velká sláva! Dokonce i to archivní víno, které jsme měli otevřít až v moment, kdy se objeví nějaký amant, co o mě projeví zájem, jsme načali. Vidina 14 dní bez dítěte, které zavíralo pusu jedině pokud jedlo, byla totiž víc než amant!

Ségru jsme odvezli i s dodávkou jídla v sobotu odpoledne.
Ve středu nám od ní dorazil dopis. I s mléčným zubem.

Ahoj mami a tati, 

máme se tu dobře, jídla je tu dost. Zima tu není a skamarádila jsem se s holkama. V sobotu jsme měli táborák a zpívali jsme. Ale v neděli mi vypadl zub, tak ho posílám, aby se vám po mně nestýskalo.  

Nám se nestýskalo.
Ve středu přišel dopis s mléčným zubem, sestřička ovšem dorazila o den dříve.
Už v úterý jsme pro ni museli jet. Volali nám vedoucí tábora, že malá to nedává a pro efekt nám k sluchátku dali okusit na vlastní uši její brekot, nářky a vzlykání.

Takže ano.
V sobotu jsme ji odvezli.
V úterý si ji zase přivezli z extrémně drahého prodlouženého víkendu.
A ve středu dorazil zoubek, aby se nám nestýskalo.

Ségru prostě nešlo nemilovat.

Nějaké vaše zážitky z táborů? O těch svých už jsem psala tady: 5 věcí, které jsem nesnášela na letních táborech.

Luc.

5 komentářů:

  1. Tak to mne pobavilo. Jenom to nezažít, že se vrátí dítko z tábora dřív.

    OdpovědětVymazat
  2. :D Luci ty mě vždycky rozesměješ :) :D :D

    OdpovědětVymazat
  3. To mi něco připomíná. :D Odjela jsem na svůj první tábor, bylo mi cca 7-8. S kolektivem jsem si nesedla hlavně s holkama co jsem s nima byla ubytována. Hned jsem urgovala babičky,dědečky, rodiče jak mě tu nikdo nemá rád a ublizujou mi. V půlce týdne přijel děda vyšetřit situaci i s krabici sladkosti a rybízu. Ani to mě nezachránilo, ještě večer z rybízu vylezl párek škvorů a celá chatka mr nesnášela. Statečně jsem vydržela až do konce tábora. Mamka mi hned doma vysvětlí že nemůžu hromadné zprávy o tom jak je mi ubližováno protože babičky pak šílely kam jsem to byla poslána.Tohle mi bylo připomíná před každým táborem až do mích 15. Hlavně zas piš jak jsi týraná!! :D

    OdpovědětVymazat
  4. Tak to je super. :D :D To já nikdy v životě na žádném táboře nebyla, možná by to se mnou vypadalo podobně. :D Ale naši se mě zbavovali prázdninama u babiček a dědečků a to pro mě bylo v pohodě!

    Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  5. No konečně si nepřipadám divně, když jsem jako malá taky "utekla" z tábora a mamka pro mě musela po pár dnech přijet. Poslední kapkou pro mě tenkrát bylo víkendové spaní pod širákem v lese a musím říct, že přestože jsem byla malá, tak trauma z toho tábora mám dodnes :D

    Diary of M

    Že pozdravuju ségru a ať si z toho nedělá vrásky :)

    M.

    OdpovědětVymazat