18. července 2016

Narozeninová oslava, na kterou jsme ještě nezapomněli

Fotil: Ronald Kleijn

"Vy jste přežil dětství v dvougeneračním domě a ještě jste prošel psychologickými testy? Odolný jedinec!"

Zatímco babička s dědou měli dva pokoje a koupelnu, my - naši a já se ségrou - obývali zbytek domu. Na kom to zanechalo největší psychickou újmu už se můžeme jen dohadovat, ale já tvrdím, že ten den, kdy měla babička narozeniny, to byla ségra.

Bylo jí asi 5 let, když babička slavila pětašedesátku.
Ráno jsme se tak všichni na tu pařbu vyfikli, zabalily se veledary - nové cejchy, vařečka a pletený ponožky -  a šlo se do místnost vedle babičce popřát.

Vedle v místnosti už byly nachystané chlebíčky, brambůrky, jednohubky a půllitry na přípitek.


Jako vždy jsem já byla nucena oblažovat slavící babičku svou hrou na harmoniku, zatímco slavící/nebohá babička byla nucena to poslouchat a ještě s úsměvem na rtech.

Po půlhodince mého prznění jedné lidovky za druhou, byla narozeninová párty v plném proudu. Odvázal se i děda, který se snažil chytat a zpívat aspoň refrény jednotlivých písniček, byť marně.
Naši seděli spořádaně u stolu, kde ségra prstíkem dojížděla poslední drobky z chlebíčků, brambůrek a jednohubek.

A pak jsme šli babičce popřát!
Pětiletá sestřička s pletenými ponožkami za zády podala tu ručičku, kterou vyjížděla drobky z celé oslavy a popřála:

"Hodně štěstí, zdraví a ať se ti u nás líbí."

Tak určitě, babi. Po padesáti letech v tomhle baráku by ses konečně mohla cítit jako doma!


Všichni jsme se začali bestiálně smát, čímž jsme sestřičce zadělali na doživotní návštěvy psychiatrů. Utekla se vybrečet za gauč.
A dodnes není schopná popřát nic jiného než "hodně štěstí, zdraví," jelikož ví, že v jejím případě se originalita nevyplácí.

Ale jak už jsem tu párkrát říkala - my ji máme rádi i tak.
Nějaká zajímavá narozeninová přání u vás?
Luc.


4 komentáře:

  1. Také jsem takhle jednou chtěla být originální a svému klukovi k narozeninám popřála "hodně Romanky". Nakonec to byl jeden z hlavních důvodů k rozchodu...

    OdpovědětVymazat
  2. Snad jediné vtipné okamžiky jsou, když oslavenec zahlásí - hlavně nenoste žádné dárky - a všichni kromě mě přinesou. Skoro mám ale pocit, že to není zajímavé ale pouze běžné.

    OdpovědětVymazat