1. května 2017

Udržitelná móda v mém šatníku: Pár skvostů, kterých si hodně cením!



Minulý týden probíhal Fashion Revolution Week, tedy týden za udržitelnou módu. Dlouhodobě za ni bojuje má oblíbená Vivienne Westwood, v Česku Kamila Boudová a já se tak rozhodla probrat se vlastním šatníkem, abych zjistila, co udržitelného se v něm skrývá.

Nejsem módní blogerka a nedokážu vám říct, co bude následující sezónu za trendy. Na módě vnímám především barvy, střihy a materiály. Často hodnotím jen celek a to, zda to celé dohromady funguje. Našli bychom pár věcí, které jsem si zakázala nosit, ale primárně mi vadí spíše hloupé kopírování stylu. Na sobě se mi se mi líbí hlavně elegantní kousky, co zdůrazní ženskou linii. A pak už jen občasná extravagance, která zničí ten můj běžný styl.

Teď se ale podíváme na věci, které ve svém šatníku považuju za skvosty. Každý z nich je buď hand made, z bio materiálů, nebo vintage. Můžou na první pohled působit trochu usedle, protože ano, udržitelná móda vydrží několik generací, a tak látky i způsob šití (např. umístění zipů) je trochu jiný než dnes, právě proto ale zaujmou už na první pohled. Nakonec to tak bývá větší odvaz, než ten nejdražší kousek z běžné konfekce.

Kašmírový kabát jsem si koupila letos v březnu. Je to investice, ale kašmírové kabáty se dědí z generaci na generaci. Tenhle jsem kupovala v ALAE, kde se mi trefili do vkusu, oblíbené barvy, délky a i tím, že má kabát stojáček místo límečku. S límečky vždycky trochu zápasím, zvlášť, když potřebuju šálu. Jinak kašmír, pochopitelně, nádherně hřeje. Na zimu si pořídím ještě pár kašmírových svetrů.


Áčkovou tmavě zelenou sukni jsem našla u babičky na půdě. Tam jsou vám vůbec poklady! Tuhle prý kdysi babička kupovala, když se otevírala Kotva. Babička v ní strávila půlku mládí, a přesto doteď vypadá jako nová. Vtipné taky je, že v pase jsme s babičkou na centimetr přesně. Nebo bývaly ve stejném věku. Jen ona už v mém věku měla dvě děti...



Vintage kabelku Coco Chanel jsem dostala od maminky přítele, která má vytříbený vkus, poradí si s každým materiálem, koukne a vidí. Zajímavé je, že většinu kabelek po své sestře rozdala známým, legendární chanelky si ovšem nikdo nevšiml nebo ji nechtěl. Čekala až na mě!



Peněženku z pytle na cement jsem dostala přímo z Kambodži před víc jak rokem. Od té doby jsem ji nevyměnila a ona stále drží bez chybičky. Jde o značku Angkor Recycled, která dává místním vydělávat na živobytí šitím kabelek a peněženek z použitých materiálů. A myslím, že už jsem je viděla i tady u nás.



Baret TONAK mám z Fezka z rodných Strakonic a patří asi mezi jedinou pokrývku hlavy - ještě s kloboukem - která mi sluší. Mám těch baretů několik, pokaždé jiný odstín červené tak, abych to doladila s rtěnkou. Od Tonaku mám ještě klasický cylindr, na který hledám tu správnou příležitost, ale ona se snad brzy najde.



Psaníčko á la 60.léta je mé nejoblíbenější, ač je dobré outfit doladit v podobném duchu. K šatům (zvláště pouzdrovým) je to však velice slušivá záležitost prakticky vždycky. Je to takový ten nadčasový kousek, který z vás okamžitě udělá dámu.



Pouzdrové šaty ze Suvi+Matias, což je e-shop výhradně s udržitelnými značkami, jsou nepostradatelným kouskem v létě i v zimě. V létě vypadají krásně s psaníčkem á la 60.léta, jelikož jen podtrhují ženskost, sluší ale po celý rok. Proužkovaný kardigan mám zase z NILA, což je rovněž prodejna známá díky všemu udržitelnému.



Trocha krajky sluší všem! Krajková podprsenka je rovněž české výroby a mám ji po mamce, která ji nedávno našla ve skříni. Áčkovou sukni v 80. letech šila máti babička a i dnes je velice slušivá, ač by jistě mnozí namítli, že už dávno není trendy. A ani nadčasová. Nevím. Nosím ji ještě se spodničkou aspoň párkrát za léto, protože vím, kolik komplimentů ta sukně dostane.



Pro papírové tašky Uashmama máme se ségrou slabost. Musím přiznat, že ona jich má daleko víc a teď si brousí zuby na jejich pudrově růžovou kabelku. Já mám kabelku jednu, plus tyhle dva pytle. Malý hnědý mám na pracovním stole na propisky a lepítka, obrovská červená slouží na časopisy. Jde o papírové tašky asi s 2% latexu, které jsou elegantní, šik, designové a dají se i v ruce prát.



Kožený náramek od Ilony Fojtíkové z nejnovější kolekce Deta-il jsem od samotné návrhářky dostala minulý týden. Bylo to velice milé a rozhodně nečekané. Na seznam ho přidávám proto, že jde o originální designérský kousek navíc od návrhářky, která si hraje s recyklací materiálů.


Jak zjišťuju, chybí mi úplně trička a svetry, což musím brzo napravit.
Pochopitelně mým módním snem je si jednou pořídit boty/šaty přímo od Vivienne Westwood, ale dokud mám sukni z Kotvy, můžu jen šetřit :-)

Co vy považujete za největší poklady svého šatníku?
Lucie

7 komentářů:

  1. Můj poklad je dokonalá bleděmodrá košile od Ralph Laurena, kterou jsem našla v sekáči za pár korun. Je dokonale střižená, vše obepíná jak má, přes prsa není napnutá.. ♥ Jen do ní musím zase zhubnout! Nic jiného asi za poklady nepovažuji, ale plánuji si je teprve ušít. :)
    Ale ten kašmírový kabát ti moc závidím. A krajka je už nějakou tu sezónu velký trend! Jen ji u nás skoro nikdo nenosí (a neumí nosit). :)

    https://magdatumova.wordpress.com/

    OdpovědětVymazat
  2. Poklad v mém šatníku je sako šité na míru ze skotské vlny, které moje maminka nosila v 17. Vypadá pořád skvěle a je mu nějakých 55 let. Dalšími kousky je má vlastní výroba: malé černé, stále mi sedí už jim bude za chvíli 20...mám spousty takových nadčasových kousků. Baví mne šití vlastního oblečení.

    OdpovědětVymazat
  3. Ja mam doma svoje prve šaty ktoré som dostala na 15 narodeniny od mojej mami z butiku dovtedy nám oblečenie mne a sestrám šila . Ľutujem len jedno že šiť nenaučila aj mňa

    OdpovědětVymazat
  4. Ten kašmírový kabátek je naprosto geniální! Já už třetím rokem bydlím v Himálajích a o nákupech si tak akorát můžu nechat zdát. :D Díky za inspiraci! :)
    www.sweetroadstories.com

    OdpovědětVymazat
  5. Krása. Já jsem nedávno vytáhla svoje skoro 16 let staré šaty, které jsem nosila na konci střední školy.
    Mám pár kousků z prodejny Pietro Filipi -např.zimní kabát - kašmír + vlna + ještě něco. Mám ho 8 let a stále vypadá jako nový. Asi 2 saka a jedny kalhoty. Jejich moda je nadčasová.
    Kašmírový svetr jsem scháněla cca 4 roky - nikde neměli co jsem chtěla. Když už jsem nějaký viděla, tak střih byl nic moc, podíl kašmíru max. 50%, nebo byl drahý - sice 100% kašmír, ale pochybné kvality. Tak jsem se naštvala, koupila děsně drahou vlnu - myslím že to je 85% kašmír, 15% kid mohér a upletla si krásný svetr dle mých představ.
    Zjišťuji, že dnešní materiály už nejsou tak kvalitní jako kdysi i třeba před 3 či 4 roky byli materiálky kvalitnější. Vidím to na věcech pro moje děti. To co jsem kupovala malé donáší ten můj klučina. Věci, které mu kupuji teď se rozpadají daleko rychleji než věci po dvou či více dětech kupované dříve. Kvalita jde rapidně dolů. Škoda, že jsem kdysi vyházela spousty oblečení - ale na druhou stranu dnes bych se do spousty věcí už nevešla. Zrovna nedávno jsem vytáhla krásnou sukni po mé manmce - skotská koska. Nosila jsem ji někdy na konci střední - teď už ji nezapnu - přesunula jsem ji do šatníku mojí malé cécorky, za chvilku do ní doroste. Od té doby mám sice jen 5kg nahoře (což by nebyl takový problém), ale mám za sebou dva porody a boky už nejsou to co bývaly. Prostě některé věci už nikdy nezapnu.

    OdpovědětVymazat