17. července 2017

Podpatky


Jak říká Dita von Teese: "Musíte respektovat šaty, které máte na sobě. To ony určují pravidla."

Taková minisukně. Ta vás svou "délkou" vysloveně nutí být za dámu. 
Já z tohoto důvodu miluju podpatky. Jsou takovou mou malou hříšnou rozkoší, kterou nabírám síly, když je potřeba.

Když nasadíte podpatky, musíte stát nohama pevně na zemi. A to doslova. Musíte si být víc než kdy jindy vědomi svého těla, každého pohybu i toho, po čem šlapete. Zatímco v balerínkách cítíte na zemi každý hrbol a každý kamínek, na podpatcích si to všechno musíte ustát. Taky doslova.

Podpatky vás nutí se vyrovnat se vším, co vám přijde do cesty. Čím víc kuráže potřebuju, tím vyšší podpatky nasazuju. Je to jednoduchá rovnice. Chvilka nepozornosti může zapříčinit pád, ale věřte mi...na dvanácticentimetrových jehlách se fakt vynasnažíte nez(a)bloudit.

Umět na tom chodit a umět v tom chodit tak jde ruku v ruce.
Nic jiného kromě kuráže a zároveň pokory podpatky dodat neumějí. Pak už jsou jen módním nadčasovým kouskem a jednou z těch ženských zbraní, díky které můžete zapomenout na aritmetiku. Ať už to znamená cokoli.

Na kuráž!
LvK

13. července 2017

Závěrka od Miloše Urbana. Milostný příběh na poli digitálních médií, který vás bude bavit.



S Milošem Urbanem jsme se poznali loni v květnu, když probíhal casting na modelku na titulku jeho připravované knihy Závěrka. Nebyla jsem jednou z účastnic, protože jsme všichni věděli, že hlavní hrdinka Věra má vypadat docela jinak, než já.

Má mít obličej dítěte, ale tělo ženy. Což je u mě zcela obráceně. Vím, že by mi to gentleman Miloš, který je vždycky velice uctivý, nikdy neřekl ba ani nenaznačil - naopak, vysekl mi jeden z nejhezčích komplimentů, které jsem kdy dostala - ale vím, že si je toho vědom.

Když pak Závěrku dopsal a vydal, dostala jsem od něj výtisk i s věnováním.
"Modelce Lucii věnuje fotograf Miloš," napsal. Modelkou jsem mu totiž opravdu stála, protože společně s hlavním hrdinou knížky Matějem se začal focení věnovat i autor sám.

K Závěrce jsem se dostala až nyní v létě. Stála v řadě s životopisy silných, známých a úspěšných žen. A z té řady pěkně vybočovala. Když ale na ní došla řada, přečetla jsem ji během pár dní. Asi tak dvou a půl. Ten půl den jsem záměrně s čtením otálela, aby mi ten příběh tak brzy neskončil.

Děj se zdá být jednoduchý - amatérský fotograf pracující jako píárista objeví fotogenickou dívku, udělá z ní svou modelku a jelikož je mezi nimi jakási chemie, kterou fotoaparát dokáže zachytit, dobývají společnými snímky digitální svět. Ona je na první pohled nedostupná, on chladný až studený. Ona má tvář, on nápady. Úspěch, který jim sociální sítě přinesou, si pak každý vstřebává po svém a místo tvůrčího dua jsou tu pak dva lidé jdoucí proti sobě.

Kdybych to psala já, určitě by se do sebe hned zamilovali, udělali hvězdnou kariéru v zahraničí, vydělali spoustu peněz a žili šťastně až do smrti. Naštěstí to napsal Miloš Urban, který si s dějem (a se čtenářem) chytře pohrál.

V poslední třetině tak knížku odkládám, abych si na to dala deci dvě bílého. Přemýšlím, jak to Miloš všechno hezky poskládá dohromady. Je tam několik, řekněme třeba pět, střípků, které autor sem tam zmíní, aby děj obohatil, aniž byste tušili, že jde taky o pět berliček vedoucích vás do cíle. A to ještě velice zábavnou, čtivou a humornou formou.


Jsem si jistá, říkám si u vína, že jsem přišla aspoň na jednu z těch záhad, abych se následně ujistila, že takhle prvoplánový Miloš rozhodně není, že jsem mu jenom skočila na lep a že plány s hlavními postavami má docela jiné.

Závěrka, milostný příběh, který bude bavit muže stejně jako ženy, je uvěřitelný, promyšlený a dotažený do posledního detailu. 


Pokud vím, tak má Miloš jenom Facebook, ale očividně se v digitálních médiích orientuje lépe, než je ochotný přiznat. Závěrka je toho důkazem. A důkazem, jak tahle digitální doba dokáže zamíchat tím základním. Vztahy.

Díky, Miloši!
LvK

S Milošem na křtu Závěrky. Nevypadá to, ale dobře jsme se bavili. (On má víno ve druhé ruce, abyste si nemysleli, že piju jenom já!)

10. července 2017

Nejlepší zdravá kosmetika na léto



Jsou výrobky, které s sebou balím na dovolenou už řadu let a nedám na ně dopustit. A každý rok je rovněž několik novinek, které obměňuji. Plány na letošní léto ve jménu zdravé kosmetiky, co se postará o to, abyste se na podzim nevraceli s přesušenou pletí, jsou jasné:

Martina Gebhardt - Bronzující fluid


O lehkém tónovacím fluidu MG jsem tu psala, ale s příchodem léta je opět potřeba si jej připomenout. Miluje ho rovněž má matinka, které ho dávám pravidelně k narozeninám. Lahvička o 100ml jí - v lednici! - vydrží pořádně dlouho, stejně jako bronz, kterým se chlubí ještě před Vánoci.

Lehkým fluidem MG lze v létě nahradit arzenál BB krémů, podkladových bází i make-upů. Tónuje okamžitě, aniž by zanechával mapy. Kamarádka Lucka, která mě na něj kdysi přivedla, zásadně nanáší ve třech vrstvách. Místo solárka. Já jej zase používám na vylepšení vzhledu nohou. Každopádně - když mrknete na samotné složení, zjistíte, že ač je to konzistencí spíše tělové mléko než krém, je plné olejů, takže jej můžete použít i místo denního krému. Jen pozor - u celé značky Martina Gebhardt platí, že je potřeba výrobky skladovat v chladu a mimo sluneční paprsky. I to vypovídá o kvalitě.

Cosm´etika - Matující bronzer


Další letní klasika, kterou vlastně ale neměním ani na zimu. Tmavě hnědý bronzer je bez shimmeru, takže jej používám místo tvářenky, místo očních stínů a často i jako stín na obočí. Na dovolenou pak už beru jen balzám na rty, řasenku a štětečky a mám o obličej vystaráno. Dobré je, že s ním zvládnete udělat i kouřové líčení, když je nejhůř. V zimě jej zase používám v linii těsně pod tvářenkou, dodává na plastičnosti. A boduje vždycky, jak s ním někoho líčím.

Couleur Caramel - Bronzující perly


A pokud naopak trošku shimmeru a třpytu požadujete, pak zkuste perlový pudr od Couleur Caramel. Nabízí se ve dvou odstínech, přičemž já opět zůstávám věrná bronzové, ale pro blondýnky a bledule pak výrobce má i perly ve světlých barvách, které lze použít jako rozjasňovač všude tam, kde je potřeba - na líčka i na víčka. Efekt prozářené pleti je opravdu moc pěkný!

BioAroma - Šampon tonizační


BioAroma šampon mě velice příjemně překvapil - pění maličko, ale přitom myje skvěle a vlasovou pokožku - jakkoli to může znít zvláštně - osvěží. Svým složením má vlasy tonizovat a pomáhat při problémech s padáním vlasů, o což se má postarat především kombinace éterických olejů: rozmarýn, tymián, šalvěj, vavřín a citron. Vtipné je, že všechny tyto jednotlivé éteráky mám doma, protože s nimi léčím spoustu bolístek. Shodou náhod jsem o některých z nich psala i do speciálu o bylinkách pro Blesk Zdraví, který najdete na stáncích už brzy.

Šampon jsem si tudíž nemohla nechat ujít a jsem ráda, že se zařadil mezi mé oblíbence, po kterých se vlasy dají dobře upravit, nejsou vysušené a zaknocené. S padáním vlasů jsem si své užila v minulosti a vím, že šampon je pouze jednou z mnoha pomocných berliček k úspěchu. Pokud bych však měla určit nějaké EO právě na padání vlasů, určitě by tam rozmarýn, šalvěj a citron nechyběl, v šampon mám tak naprostou důvěru.

Akamuti - Maska Beauty Růže


Prášek z růže, čistý nebarvený růžový jíl, prášek z marshmallow a heřmánek. Toť celá věda, která má v konzistenci s vodou či olejem pleť vyživit, jelikož jíl je bohatý na řadu minerálů, zklidnit, zahojit, rozzářit a stáhnout póry. Tady se mi vždycky vyplácí: čištění pórů → smíchat s vodou. Vyživit suchou pleť → jednodruhový rostlinný olej. V obou případech zůstává pleť lehce provoněná růží a pohled bez známky únavy. Je to spíše taková lahůdka, kterou se lze zkrášlovat kdykoli během roku.

Karel Hadek - Gothea Dream


Když mi před rokem a půl dával na semináři Karel Hadek bílou lahvičku se sérem, ať ho vyzkouším a napíšu mu, netušila jsem, co mám očekávat. "Lucinko," řekl mi líbezně "nic silnějšího už nenamíchám. To už snad ani nejde. Je to hodně koncentrované, zatím jsem tak namíchal jen pár kusů. Ale vyzkoušejte a napište mi, co na to říkáte."

Po pár měsících jsem mu psala, že mu sice pěkně děkuju, nicméně mě netěší, že to nelze nikde koupit, protože bych prosila další dávku. A dočkala jsem se. Sérum se brzy uvedlo do prodeje.

Nazývám jej láskyplně "leštidlo na ksicht", což přesně vystihuje to, jak si tohle lecitinové sérum poradí s váčky, drobnými vrásky či otoky v obličeji. Díky vysoké dávce lecitinu, který je součástí toho, co sama pokožka vytváří a vylučuje, je Gothea Dream velice přínosným elixírem pro pokožku. Já sérum používám místo očního krému, doplňuju už jen balzámky Inlight, protože ty jsou zase tím nejlepším na poli olejové kosmetiky, bez které se rovněž neobejdu.

V téhle péči jedu už řadu let, přesto s tropickými vedry tohle kombo oceňuji nejvíce. Zamezuje vysoušení pleti, což předchází řadě problémů i předčasnému stárnutí.

MontBrun - Čistící mléko na obličej a oční partie


Když někam vyrážím, musím minimalizovat kosmetickou taštičku a zmenšovat balení. Letos jsem tak po dlouhých letech vyzkoušela odličovací mléko od MontBrun, které se vyrábí ve dvou velikostech, včetně té cestovní 50ml. Určitě vás mile překvapí nádherná a na kosmetiku s EcoCertem nezvyklá vůně, která mi připomíná nejvíc asi zralé broskve s borůvkami. Make-up odstraňuje výborně a jako u všech odličovačů platí, že je potřeba ještě tonikum.

Akamuti - Aromaterapeutický roll-on síla květů


V létě zmenšuju taky kabelky a z obřích pytlů se stávají titěrná psaníčka, kam schovám jen balzám na rty a malý roll-on s vůní. Olejové parfémy přitom patří mezi ty nejsilnější a s vůní pokožky zareagují při každém pohybu, jelikož se v létě více potíme. Vůně v roll-on je tak pro mě nezbytností, ač jsem si od Akamuti vybrala s patchuli, která je na mě dost těžká. Všímám si, že podobné parfémy - pačuli, ambra, ylang ylang - nosí silné a zajímavé osobnosti a to klidně i v létě a voní mi to na nich. Nebo minimálně upoutá, pokud jde o křehkou éterickou bytost. Inu, očividně nejsem dost éterická. 

Roll-ony různých vůní lze použít i jako repelent či si dopomoc aromaterapeutickými účinky k odbourání stresu, lepšímu spánku nebo klidu. 

Voono - Hair of Gaurí


O Voono hennách jsme už asi všichni slyšeli. Původně jsem si chtěla vybrat tmavě hnědou hennu, ale protože mi mnohé informace z webu přišly místy nepřesné, protože při míchání henny neplatí rovnice jako u vodovek, tedy: červená+modrá=fialová, zkusila jsem alespoň bezbarvou Hair of Gaurí masku. Připravuje se podobně jako henna, jen teplota vody má dosahovat 20-30C a nechat působit 30 minut až dvě hodiny. Kromě henny je tu obsažena ještě amla, tulsi, shikakai, reetha, brahmi a další bylinky, čímž se jen umocní účinek. Henna pomáhá regeneraci vlasové pokožky, tudíž i růstu vlasů a zamezuje jejich padání. Dlouhodobě se tak stará o silnější a hustší vlasy.

Pokud hennu používáte, tak jistě znáte ten pocit po barvení a přesně takovéhle vlasy vás čekají i po Voono masce. Nechávám působit vždy aspoň tak hodinku, ale beru to spíše jako regeneraci pro kořínky vlasy, než masku klasickou, a tak po ní do konečků vlasů nanáším ještě kondicionér. Pokud si tak jednou za čas chcete dopřát extra péči, pak si s Hair of Gaurí budete rozumět. Jediné, pro koho maska není určena, jsou blondýnky.

BioAroma - Repelent s levandulí a citronelou


Tohle je naprosto úžasná záležitost, která dokonce i voní. Voní vám, ne komárům. Letos sice do žádné exotiky nepojedu, ale na evropské podmínky si tenhle olej nemůžu vynachválit. Jestli stejně jako já nemáte v oknech síťku, a přesto spíte s otevřenými okny, můžete BioAroma repelent použít po koupeli místo tělového mléka.

Vážně. Nedělám si srandu. Jde o kompozici rostlinných a éterických olejů, které hmyz krásné odpuzují a zároveň se starají o pokožku celého těla jako klasické tělové/masážní oleje. Je to tedy pomocník na žhavé letní noci 2v1. Osobně se tím natírám na noc celá, aby mi rej bzučících krvechtivých bestií nevadilo. A bzučící bestie dávají pokoj, vadí jim bazalka, citronela nebo levandule v repelentu obsažené. Právě citronela je cítit nejvíc, voní mi jí celé peřiny i polštář. Takže když připočteme ještě aromaterapeutické účinky, máme z toho 3v1.


Butterbean Organics - Opalovací krém SPF 30


Pochopitelně to nejlepší, resp. to nejpotřebnější, si nechávám na konec. Opalovací krémy prostě řešit musíme a poté, co prosakují informace o ne úplně bezpečných chemických filtrech, je dobré zvolit si přírodní variantu. Butterbean Organics opalováky jsou pak ty nejčistější na českém trhu. Obsahují totiž jen čisté rostlinné oleje a zinek bez nano-částic.

Jde tak o vydatné hutné máslo, které se výborně a bez bílých skvrn roztírá a ještě poslouží jako denní péče o pleť. Poprvé jsem Butterbean zkoušela před 2 lety v Bulharsku, kde mi stačilo natřít se pouze jednou denně a byla jsem chráněná ještě večer. Tohle samozřejmě nezkoušejte a mazejte se hezky podle návodu ob pár hodin nebo po každém koupání. Mám v tomhle celkem odolný kožní film - ťuk, ťuk, ťuk - a hlavně se bezproblémů opaluju. Pokud jste citlivější, mažte se častěji. Mně to menší 89ml balení však vystačilo na celé léto. Od té doby jsem vyzkoušela další super značky, ale nikdy jsem se podobného nadšení už nedočkala.

Letos však tahle matka čtyř (nebo pěti?) dětí, která Butterbeany v USA vyrábí, vyměnila rostlinné oleje tak, aby celá konzistence byla ještě příjemnější, nehrudkovatěla a roztírala se ještě lépe. Chrání proti UVA i UVB záření a je k dostání v malém 89ml i velkém 207ml balení. Ač je to trochu investice, tak je to přesně ten produkt, který nezklame, lze jej použít i na novorozeňata (je bez parfemace) a ještě pokožce prospěje.


Přeju tedy krásné, zdravé a voňavé léto!
LvK

7. července 2017

Býti hand modelkou


Na první brigádu jsem šla v 7. třídě na základce, kdy mi bylo asi třináct a roznášela jsem po Strakonicích letáky. V prváku na střední jsem jako brigádnice skončila u pasu firmy, která montovala okna. Nebo něco podobného, nevím přesně. Možná šlo o výrobu součástek do kombajnů, ale myslím, že jsem v tom neviděla příliš rozdíl. Na lepší zítřky mi svitlo už pár měsíců na to, kdy jsem začala pracovat jako recepční v kosmetickém salonu, kde jsem se naučila i manuálním lymfodrenážím.

Ale teprve nedávno mi tato fotka od Petra Weigla připomněla, v čem jsem bývala jako studentka vlastně nejúspěšnější. Asi nejbohatší časy jsem přeci mívala jako hand modelka, tedy modelka, která ukazuje ruce - například jimi otevírá sprchové gely, kečupy, nebo fotí krásně udělanou manikúru.


Nevím, jestli je to tak dodnes, ale před ekonomickou krizí měly produkce peníze na to, aby si z několika modelek sestavily tu jednu značky ideál. 

Zatímco kolegyně propůjčovaly do reklam své nožky a sexy těla v bikinách, já často dodávala své dlouhé štíhlé ruce a prsty. Občas jsem rovněž některé modelce propůjčila oči a obočí, ale zuby už byly povětšinou její. 


Pamatuji si, že za jeden natáčecí den bylo pět tisíc a natočení několikavteřinové reklamy často obnášelo natáčet i několik dní za sebou. Jestli si ale myslíte, že to byly lehce vydělané prachy, tak to se tedy mýlíte.

Přiložit ruku k dílu totiž v případě hand modelky nabírá na úplně jiném významu. 


Hand modelka totiž musí zapůjčit ruce všude tam, kde jsou potřeba. A bez rukou jde všechno těžko. Tudíž pokud se modelka v reklamě na sprchové gely mydlí od hlavy až k patě, ve skutečnosti se jenom nakrucuje na kameru a od hlavy k patě ji mydlíte vy. Nějak přirozeně - ten úsměv i mydlení - samozřejmě.

Pokud si modelka v reklamě depiluje třísla, tak si buďte jisti, že za ní stojím já a ta třísla jí tím chemickým sajrajtem a špachtličkou depiluju já! A pokud modelka sedí na hraně vany a celá šťastná si přejíždí rukama své heboučké nožičky, vlastně pod vanou ležím já a téhle cizí holce hladím její "namejkapovaná" lýtka, protože ona nemá dostatečně reprezentativní ruce nebo nehty na to, aby se šťastně mohla osahávat sama.

Taky jsem jednou hladila cizí břicho, jelikož jsme propagovaly laktobacily, zdravá a výkonná střeva a konec nadýmání. 


Chci říct. Když se práce sešla, byly to pro studentku bohaté časy. Obohacující však byly maximálně tak pro přítomný šťáb a osvětlovače. Ač jsme se snažily s dotyčnou modelkou vždy udržovat přátelské vztahy, nikdy z toho žádné přátelství nevzniklo. Jedna z nás to pravidelně kazila a ta druhá ji vraždila pohledem, že celou scénu musí opakovat znova a znova a znova.

Moje máti se celý život bojí, že až se přijde na to, že vlastně vůbec neumím psát, že mě vyhodí a rukama já se neuživím. My už ale dávno víme, že uživím!

Tedy aspoň do té doby, než mi naskáčou pigmentové skvrny. 

Nějaké skvělé brigády takhle při škole?
LvK