21. února 2018

10 věcí, díky kterým jsem prokoukla


Facebook nám denně a se vší zákeřností sobě vlastní servíruje vzpomínky všeho, co jsme na něj přidávali před rokem, před pěti, před osmi...


Jakoby nestačilo, že má člověk těžké ráno. Ona ho musí ještě dohonit vzpomínka na to, co byl schopen dát si před lety na sociální síť. Nebo ještě hůř: co byl schopen vzít si na sebe.



Na druhou stranu, nic po ránu nepotěší víc než vědomí, že hůř už bývalo. A to mnohem hůř.
Nevím jak vy, ale já si to s čistým svědomím říct můžu.
Já totiž za posledních x let hodně prokoukla. Jak to? 
Změnila jsem pár drobností. Fotky nechť jsou mi důkazem.

1.) Obočí


Tady se těch bodů potkává více: 1, 2, 4 a dokonce i 8. Čtěte dál. 

Ano, byly doby, kdy si obočí odbarvovala jak Táňa Kuchařová, tak Lady Gaga a nelze toto období považovat za veselé. Já se k zesvětlování nikdy nedostala, přesto má největší životní změna byla, když mě napadlo dodat obočí jak tvar, tak barvu. Troufám si tvrdit, že to ze mě udělalo přes noc prakticky jinou ženskou s docela jiným orámováním obličeje. Tahle zásadní změna se udála někdy na pomezí let 2012/2013 a nepředpokládám, že bych ještě někdy zažila podobně důležitý milník ve svém životě!

2.) Tvářenka


Teď trochu sci-fi scénář: představte si, že dospíváte, s tělem se vám dějou podivné věci, na obličeji vám raší jeden beďárek za druhým a svět ještě nezná beauty tutorialy, které by vám ukázaly, jak se "nahodit" na první rande. Ano, to se dělo a já si to ještě pamatuju. A tak bylo potřeba, aby vás do tajů líčení a módy zasvětila vaše matka, která k tomu přistupovala sice s radostí, že si může udělat "beauty chvilku" se svou dcerou, ale každou radu, jak se nalíčit, začínala slovy: "Tak za komunistů se říkalo, že..." 

Kromě obočí mi na tak obličeji chyběly spodní řasy, na něž jsem řasenku nepoužívala z toho důvodu, že stejně nejsou dostatečně vidět. To se taky říkalo za komunistů. A ještě to, že se nemá nosit rudá rtěnka, protože pak ženská vypadá, jako když zakousla králíka.

Má máti však měla pravdu jednou a to v moment, kdy mi k tomu všemu na obličeji chyběly tváře. "Jak můžeš chodit bez tvářenky? To ti rýsuje obličej. Na, tady máš," a podala mi tvářenku.

3.) Linka

V této době už jsem přes rok blogovala. Jasnej beauty influencer!

Facebook mi ukázal větší než velké množství fotek, kdy jsem si prznila tvar očí vnitřní linkou dole. Stačila mi černá tvrdá kajalka. Byla jsem z domova instruována, že oko je dobré prodloužit "cancourkem", a tak jsem směle přetahovala. Hrůzných zjištěním pak bylo, že tyto fotky pocházejí z dob ještě po svatbě, kdy už by měl mít člověk aspoň trochu rozumu.

Bylo to až roku 2013, kdy jsem se učila dělat horní linku a krutostí osudu je, že jsem se ji pořádně naučila skoro až po rozvodu.

4.) Vlasy


Jak jsem si vždycky přála mít vlasy rovné jak hřebíky. S vlnitými vlasy se moc parády nedalo udělat a jakmile trochu zaprší, nelze moc parády dělat ani dnes. Má mnohaletá úprava vlasů však spočívala v tom, že jsem si je v předklonu namočila a vmačkala do nich spoustu gelu, který je zvlnil a zároveň zafixoval. Nebo jsem si to aspoň tehdy myslela. Dnes vidím, že jsem nikdy neměla chlupatější vlasy! 

5.) Pudr


Pudr je pro mě objev až posledních pár let. Vždycky jsem razila teorii, že pokud není na pleti co maskovat, není potřeba make-upů a pudrů. Vlastně je to pravda. Bohužel už mi nedocházelo, že pokud se ráno, večer i přes den mažu vydatnými hutnými oleji, bylo by záhodno trochu ubrat na mastném lesku, jenž házel prasátka na všechny lidi v okolí.

6.) Méně barev


Zřejmě jsem si načetla něco o trendu efektního vrstvení.

Jestli jsem potřebovala pár zasáhů ve své kosmetické péči, pak tehdejší šatník zasloužil polít benzínem, udělat pápá a škrtnout sirkou. To, do čeho jsem tenkrát byla schopná obléct své nebohé tělo, opravdu nebylo vyjádřením kreativního génia ve mně, nýbrž nedostatku vkusu a barvosleposti.

Facebook mi netaktně ukazuje, že byly doby, kdy to vypadalo, že mi stylistu dělá Lenka Kořínková.

7.) Obří push-upky


Dnes mám dvě - černou hladkou bezešvou a bez ramínek a tu samou tělovou. Ty nosím v případě, že potřebuju nahodit tvary a vyrovnat široké boky. Ale! Byly doby, kdy ty podprsenky chodily metr před tím, než mi přišel obličej. Místo sexy žlábku pak ale přišly "dekoltní kosti", často trčící z divoce barevné krajky, jež se rýsovala pod hladkým tričkem. Je až s podivem, že jsem nebyla šikanovaná!

8.) Cingrlátka


A teď ten o vnitřní kráse, prosím.

To nebyly šperky. Ani doplňky. Protože ty by musely něco doplňovat. Cingrlátka, která jsem si kupovala třeba na trzích v Gruzii nebo v Moskvě, budily podezření, že jsem okradla nebohé cikánské dětičky nebo rovnou vydrancovala africké vesnice! A nejšťastnější jsem bývala, když jsem mohla všechny styly hezky předvést dohromady v jednom outfitu!

9.) Prodlužování vlasů


Hlavně nikdo nesmí poznat, že jsou to vlasy prodloužený.

Vlasy jsem si nechala prodloužit dvakrát. Jistě proto, abych své lacinosti dodala ještě reálnější obrysy a to obří helmou vlasů, které se začaly za deště rovnat, zatímco mé vlasy se začaly vlnět. Jiná struktura vlasů a jiná kvalita se rovněž vždycky dokázaly postarat o úplně jiný odstín vlasů pravých a vlasů fejkových. Omlouvá mě snad jen fakt, že v té době s napletenými vlasy zápasila úplně stejně i Ivetka Bartošová. Tam pro změnu zase haproval melírek.

10.) Extravagance


Problém ale nebyl jen ve stylu. Pokud jsem si kdy chtěla dopřát nějakou tu extravaganci, pak jsem ještě nevěděla, že k tomu potřebuju kvalitní materiály, co tomu dodají aspoň trochu nádech luxusu nebo kultivovanosti. Ale to nééé! Hezky pěkně si vzít pěknou neforemnou pestrobarevnou umělotinku, protože to upoutá pozornost za každou cenu. Za každou cenu. I kdybyste nechtěli. Ano, nechtěli.

Tak.
A víte, co je na všech těch hrůzách nejhorší?
Že na Facebook si člověk vždycky dává ještě ty hezčí fotky. 

LvK



19. února 2018

Do čeho chci investovat tento rok


Dle čínského horoskopu nám před pár dny začal rok Zemského psa, což ve mně zase spustilo touhu vytáhnout papír, obyčejnou tužku a s vůní nových začátků si pěkně sepsat všechno, co v novém roce potřebuju pro to, abych byla zase o něco šťastnějším, lepším a hezčím člověkem.

Ono se řekne vnitřní krása. Ale vnitřní krásou se dnes ohání už takové množství žen, podlých a charakterově mělkých, že nechci mít s vnitřní krásou nic společného. Radši budu ta s tím krásným kabátem. 


Loni jsem investovala nejvíc peněz do cesty na Srí Lanku, vlněných svetrů a seminářů rodinných konstelací, předloni do kosmetických kurzů. Nejvíce energie pak do bolavého vztahu, trojího stěhování a dopsání knihy. Letos si už podobné alotrie hodlám odpustit. Mám spoustu lepších věcí, do kterých bych chtěla investovat - čas i peníze.

  • Do kvalitních slunečních brýlí.
  • Do tanečních. Se sousedem si slibujeme už řadu měsíců, že na ně začneme chodit.
  • Radost bych si ráda udělala perlovým náhrdelníkem. 
  • Kosmetických kurzů už bylo dost. Prozatím. Letos chci zkusit kurzy herectví. Stačí letní škola.  
  • Klobouky a kloboučky potřebuju celoročně, že ano.
  • Pouzdrové šaty. Zelené, žluté nebo hořčicové. 
  • Investovat čas potřebuju momentálně do blogu. Než se mi vykrystalizuje, co psát dál...
  • Potřebuju psaníčko. Žluté. Ale fakt designovku. 
  • Dlouho sháním peněženku. Tipy na originální kousky?
  • A v létě budu potřebovat vybílit.

Kožíšek:  Marks and Spencer,  rolák:  Dolce&Gabbana,  sukně:  Jil Sander,  boty:  vintage.  Fotil: Vojtěch Resler. 


S čím nám vnitřní krása nepomůže a že se opravdu vyplatí investovat aspoň čas a energii do "povrchových úprav" sebe sama, to si ukážeme hned v příštím článku.
Do čeho letos chcete investovat vy?

LvK


15. února 2018

Nedat chřipce šanci: 5 potravin, které mi pomáhají na imunitu!


Že řádí chřipková epidemie jsem nezjistila ze zpráv, ale podle toho, že mi za poslední dva týdny vždy odpadly tři pracovní schůzky. Ze tří.

Každý den děkuji svému tělu, že existuje a že mi zatím odpouští to všechno, čeho se na něm dopouštím: nesportuji, pestrou stravu si nehlídám, ponucuju a s vínem nekončím u jedné skleničky. Přesto jsou věci, které neporušuji: nejím (příliš) smažené, tučné, uzené a aspoň dvakrát ročně si dopřeju velkou antibakteriální, antivirovou a protiplísňovou kúru pomocí éterických olejů. A pak se starám o imunitu. Těchto 5 dobrot mi k tomu dopomáhá!

Tekutý chlorofyl


Chlorofyl má podobnou molekulární strukturu jako hemoglobin, který rozvádí kyslík po celém těle.  Pomáhá nejvíce v dobách po úrazu, zranění, porodu či silné menstruaci - bojuje totiž proti chudokrevnosti, kterou jsem kdysi podchytila na poslední chvíli a že jsem přišla tenkrát o všechny vlasy, tak můžu mluvit o obrovském štěstí. Od té doby preventivně beru zelené potraviny a i když už mi nevadí, mívám období, kdy už je prostě nesnesu.

Tekutý chlorofyl mě zachraňuje, protože chutná po mátě. Stačí jedna čajová lžička do skleničky vody, takže balení vydrží zhruba na 3 měsíce a člověk to dobere bezbolestně a bez přemlouvání. Přidat ještě plátek citronu a je to vynikající nápoj na léto. 

A kromě toho, že podporuje tvorbu červených krvinek ještě detoxikuje střeva a krev a obohacuje tělo o množství vitamínů a minerálů. Mně výborně funguje i proti padání vlasů (ale vždy záleží na příčině) a na překyselený žaludek.

(PS: Do 28.2. můžete na chlorofyl použít slevový kód lucievankoten15 s 15% slevou!) 

SugaVida


Zdravý cukr. Vypadá jak třtinový, chutná po karamelu, má velice nízký glykemický index, je jediným vhodným přírodním sladidlem pro diabetiky a pozor - obsahuje veliké množství minerálů jako je např. železo, hořčík, zinek, draslík, fosfor...

Cukr jsem doma neměla nikdy. Ani ten třtinový. Nápoje zásadně nesladím, tam mi cukr ani nechyběl, ale každé ráno si vařím ovesné kaše, kam jsem nikdy žádný cukr přidávat nechtěla. Stačily mi rozinky, které jsou už tak dost sladké. Přesto SugaVida hodila moje snídaně na úplně jiný level požitku a dochutila i případnou absenci sušeného ovoce. Vločky + Sugavida + mléko + máslo a víc ke štěstí nepotřebuju.

Ženšen pravý


O ženšenu už jsem tu psala mockrát, a tak se zákonitě musí objevit i v tomto článku. Protože pravdou je, že zásoby ženšenu doplňuju neustále. Ráno už mě z postele nezvedne ani kafe, jen ženšen. Je to silný antioxidant, adaptogen a právě v období chřipek je nepostradatelný pro své účinky na imunitní systém.

Chrání buňky lidského organismu, čímž zpomaluje stárnutí a rovněž vstřebává až 50% alkoholu v krvi, takže ideální terapie před spaním po náročném večeru. Ač dokáže nabudit a doslova rozhýbat mozkové závity, ještě se mi nestalo, že bych po něm neusnula. Popíjím ho tak celodenně.

Zambroza


Zambroza - nejsilnější antioxidant rozhodně neberu celoročně, ale menšího panáka si dávám hlavně v období chřipek, které se mi - ťuk, ťuk, ťuk - zatím vždy zdárně vyhýbaly. Případně sahám do lednice po Zambroze pokaždé, když někde prochladnu a bojím se následků. Je to veliká vzpruha a navíc velká dobrota - sladký koncentrát exotických ovocných šťáv neutralizující volné radikály a s vysokou dávku živin. Pomáhá všude tam, kam nemůže slunce, dostatek kyslíku, čerstvého vzduchu a kde lenost vítězí nad sportem! 

Skořice


Skořici všichni milujeme, všem nám voní a dokonce i víme, jak úžasné benefity našemu tělu přináší. V kosmetice se používá jako éterický olej, který je velice prohřívací, dráždivý a dokáže i popálit. Skořice jako koření dokáže výborně čistit i trávicí ústrojí od plísní a virů, ALE!

Většinou se u nás dá koupit skořice z Číny. Nevím, jestli jí lze označovat za "nepravou", ale obsahuje vysoké množství toxického kumarinu. Když ji koupíte vcelku, je tvrdá, dobrá ledatak na dekorace adventního věnce. Oproti tomu skořice "pravá", cejlonská, se sama drolí mezi prsty. Je úplně jinak aromatická a lehce pálivější a obsahuje kumarinu jen stopové množství.

A protože skořici miluju ve všem, využila jsem loňské cesty na Srí Lanku k tomu, abych si nakoupila zásoby. Dovezla jsem ji i přátelům a známým, protože společně s čajem je to to nejlepší, co ze Srí Lanky přivést. Doma mám ještě slušné zásoby a to jím skořici v ovesné kaši denně! Dezinfikuju!

Ptáte se, kde cejlonskou skořici v Česku najít? Těžko říct, já zatím narazila jen na firmu Sonnentor, která uvádí místo původu Cejlon.

Jaké vychytávky na imunitu/kurýrování užíváte vy?
LvK

12. února 2018

Budoir dýchánky: U sebe v salonku nehostím přátele jídlem, nýbrž kosmetickým ošetřením se sklenkou vína!


Není to tak dávno, co jsem se rozhodla své přátele hostit u sebe doma v salonku netradičně - lymfatickou masáží obličeje. Můj byt je geniální, víte? Nedá se tam vůbec vařit! Zato hned za pracovnou je salonek, kde se dají pořádat malé "budoir dýchánky" na kterých nikdy nechybí láhev dobrého vína, mističky se zobáním a vůně éterických olejů. Momentálně jsem se naladila na pelargonii, která výborně nahradí vůni růže.

Mít větší prostor, určitě bych pořádala velké taneční dýchánky pro všechny své známé. Že netančím a že je to prostor maličký, kouzlím s ním jinak - pod patrem s postelí, kde spím, jsem si pro své přátele vymyslela prostor na kosmetické ošetření. Není to nic "super fancy", ale myslím, že je to kouzelné.

K hloubkovému čištění pleti s masáží, k níž mi slouží čistá přírodní kosmetika - tonika, séra, krémy - pak servíruji buď skleničku bublinek nebo, chcete-li, výborné detoxikační čaje. Že jde ale čiště o přátelské večery, které si žádají především uvolněnou atmosféru, už jsem mockrát na přání připravovala chlorofyl, ženšen, kolagen, kopřivovou limonádu nebo naopak panáka něčeho ostřejšího.

Mí přátelé to milujou. Navštěvují mě častěji než kdy předtím a aby se ujistili, že na ně použiju jenom to nejlepší, nosí mi všelijaké úplatky. Kromě večeří jsem si vysloužila už i kynuté buchty na snídani, domácí pálenku a od kamaráda dokonce tablet.

Jsou to vlastně kouzelné večery a nejde vůbec o kosmetiku nebo vůně. V domácím prostředí totiž vznikají ty nejvtipnější scénky a leckdy i ty nejlepší nápady a propojení. A to mi přijde v anonymní Praze, mezi chladnými minimalistickými hipsta prostory, vzácné. 

Zvete přátele k sobě domů?
LvK

8. února 2018

Co nosím v kosmetické taštičce


Přiznávám, že má kosmetická taštička obsahuje primárně jen balzámy na rty a nejrůznější odstíny rtěnek. Nemám mastnou pleť, a tak jak se ráno nalíčím, tak večer většinou přicházím. Pokud se však balím na cesty, je tu pár zkrášlovadel, bez kterých se neobejdu. A že se mohou pyšnit přívlastkem "přírodní" snad nemusím dodávat!

Pudr.
S mou suchou pletí je to těžké - mnoho pudrů nesnese. Než jsem našla ty pravé, buď jsem raději nepoužívala nic nebo jsem už po pár hodinách přicházela s pocitem praskající kůže. Nesnesu čistě minerální pudry, které přirozeně velice vysušují a vyhýbám se mastku. Výborný přírodní veganský pudr, kde mastek supluje slína a minerály jsou doplněné o řadu výživných látek, jsem našla až u Cosm´etiky. Nosím oba odstíny - Porcelain i Light Sand - jelikož jsou namíchány přímo pro Středoevropanky. Dalším skvělé pudry nabízí Zuii, tam už je nabídka odstínů široká a mně nejvíce sedí Ivory. V tomto případě je tu jen minimum minerálů, jde totiž o květinový pudr v bio kvalitě, který skvěle zmatní, pleť vyživí a nevysuší.

Balzám na rty. 
Těch mám mnoho. Miluju bezbarvé balzámky EOS, vydrží asi nejdéle a momentálně jsem si oblíbila i lehce tónující balzám od Alverde.

Rtěnky.
Většinou kosmetiku nehromadím. Naopak ji kupuju vždy po jednom kuse a to v moment, kdy výrobek spotřebuju. Výjimkou jsou pochopitelně rtěnky, kde je potřeba pokaždé jiného odstínu. Miluju barvy vínové, tmavé nebo naopak nude a rtěnky s nádechem do oranžova. Do oranžova? Ano! Vím, že jsou nejméně populární a nejméně prodávané a spousta žen se jich bojí. Jakožto podzimní typ ale vítám tyhle barvy podzimu a s lehkým bronzerem jsou velice lichotivé. Nesluší mi naopak odstíny růžové, kterým se vyhýbám, jak můžu. Z přírodních značek jsem si zamilovala rtěnky Axiology (zlatý obal, odstín Valor) nebo Zuii.

Řasenka. 
Nebudeme si lhát - žádná přírodní řasenka vám neudělá řasy "mega extra super volume", ale to mně vlastně nedokáže udělat řasenka žádná. Pokud mi něco bylo dáno, tak dlouhé husté řasy to rozhodně nebyly. Vlastně mi to nikdy příliš nevadilo a jsem ráda, když řasy vypadají přirozeně. Hledám tak řasenky, které se nerozmazávají, mají menší kartáček, který by vyčesal řasu po řase. A nejspokojenější jsem už léta s řasenkou od Cosm´etiky. Majitelky citlivých očí ji navíc ocení proto, že zklidňuje i oči podrážděné.

Oční stíny. 
Mám vlastně jen variabilní paletku Cosm´etika, kde si měním barvy stínů podle ročního období (tedy dle opálenosti pleti) a bronzové duo stíny Zuii do kabelky Sunset: zlatá a měděná. Tyhle dvě barvy budou hrát prim hlavně v létě, i když měděná poslouží k vykreslení tvaru víčka a zlehka ji nanáším i místo dolní linky. Zlatou momentálně používám spíš na večerní události. V Cosm´etika paletce mám nejčastěji matně černou, matně fialovou a rozjasňující krémovou. I tady platí jako u pudrů - žádný mastek a výborná výdrž!

Tvářenka. 
Běžně používám jen matný bronzer, na cesty se mi však hodí do kapsy krémový rozjasňovač Zuii (odstín Helene). Nanáším ho štětečkem a dá se použít jak místo tvářenky (skvěle dodá barvu), tak i místo rtěnky. Multilíčidlo tak nosím stále u sebe.

Deodorant. 
Za mě jedině Naturalis. Utáhl mě na svou výdrž a úžasnou vůni. Je pochopitelně bez hliníku a obsahuje velkou dávku aloe vera (jako všechny produkty Naturalis), která zklidňuje i hojí. A funguje i mužům!

Vůně.
Mé oblíbené Durance parfémy se bohužel nedělají v cestovním balení, a tak pokud někam vyrážím, balím s sebou 15ml bio parfém Walden Different Drummer. Je to silná, intenzivní a kořeněná vůně, která se postupně rozvine do jemnějších tónů. Teď jsem si však nechala poslat sadu mini balení (5ml) všech parfémů, co značka Walden nabízí, abych si zjistila, co mi voní nejvíce a které si mám objednat ve větším balení. A těžce jsem se zamilovala do květinové vůně Two Eternities a Castles in the Air.

Tolik k mé kosmetické výbavě, u které až teď mi dochází, že se za posledních pár let příliš neobměnila. Snad to neznamená, že jsem konzerva, ale že jsem našla to něco, co mi opravdu funguje a to bez kompromisů na kvalitu!

Jaké poklady máte v kosmetické taštičce vy?
LvK


4. února 2018

Když mám volný víkend


Jestli jsem někdy nejšťastnější, tak pokud mám naplánované volné víkendy. Ideálně sama doma. 
Přes týden běhám ze schůzky na schůzku a večery taky trávím doma minimálně, takže celý týdenní maraton zakončím v pátek o půlnoci a probouzím se v sobotu ideálně těsně před polednem.

Jsem vzteklá, když je víkend a já se probudím brzo! Dospávám za celý týden zpětně a vlastně i na další týden do zásoby. Ve všední dny se snažím vídat s přáteli, a tak jsem si nastavila, že víkendy jsem jenom já sama se sebou a pokud něco vysloveně nehoří nebo se někdo nehroutí, nevycházím vlastně ani ven. Je mi jasné, že většina lidí to má obráceně a s kamarády se vídá hlavně o víkendu, a tak mě mnozí za moji nesociálnost nenávidějí.

"Regenerační víkendy", jak jim pracovně říkám, jsou vlastně velice líné, neakční a nezajímavé.
Jakmile se vyhrabu z postele, což není vždy samozřejmostí, napatlám se pořádně mastnou maskou - a to jak pleť, tak vlasy. Vlastně jsem schopná si udělat i zábal nohou, rukou a když mě to popadne, namíchám si veškeré své lektvary a beru je i vnitřně.


Myslím, že to má na svědomí právě svědomí. To černé, co mi zbylo jako památka na hektický týden, kdy jsem se nestačila ani pořádně najíst nebo vyspat. 


V takto "regeneračním programu" pak zalézám k počítači, abych začala psát, anebo fotím (ne sebe). Loni jsem takhle dopsala knížku, letos se chci zaměřit na něco docela jiného. Celý tvůrčí proces samozřejmě prokládám návraty do postele, kde na mě čeká spousta knížek. Životopisy a beletrii neodkládám, možná jen do toho občas otevřu nějakou obrázkovou knihu o módě či designerech, dočtu kapitolu a vracím se k hlavnímu hrdinovi z beletrie (takže se pak nemůžu divit, že většina hlavních hrdinů v mé hlavě vypadá jak Karl Lagerfeld).

Přes víkend se snažím nepracovat, maximálně tak sama pro sebe (a na sobě). Emaily otevřít musím, ale jinak si sepisuju spíš úkoly, které mě těší, dělají radost a když si je splním, bude mi zase o něco líp. Je to velice kreativní, tvůrčí, osvobozující, naplňující, jen...

...jen opravdu nesmíte chodit neohlášeně na návštěvu. I don´t look my best. 

V podobně pomalém duchu utíká jak sobota, tak neděle a teprve až s příchodem pondělního rána se vracím zpět jak ke své lidské podobě, tak k nějakému slušnému oblečení a práci. To už jsem o dost klidnější a čerstvá, protože už jsem ze sebe přes víkend vytřískala maximum a teď vím, že je potřeba si od sebe zase na chvíli odpočinout a vrhnout se do víru velkoměsta! 


Hlavní je slézt z postele, což o víkendech nebývá samozřejmostí.
Občas jsem jak dítě a jedu v obrázkových knížkách. 
Už jsem vám říkala, že si všechno umím osladit? 
Plánuju další týden, nebo si dělám wishlist? 

Jak trávíte volné víkendy vy? Dejte mi vědět!
LvK


1. února 2018

Otevíračka Sushi Time Rustonka




Že je Sushi Time mým zachráncem při každém větším hladu, víme už dávno.
Pamatuju, jak se otevírala pobočka na Andělu i v Quadriu.
Takže bylo logické, že když se otevírala pobočka další - v Rustonce (Invalidovna), musela jsem dorazit na slavnostní otevíračku, kde jsme mohli ochutnat celý sortiment - od nejrůznějších druhů sushi, po woky, rámeny, saláty, polévky i dezerty.

Samozřejmě veškerý sortiment dávno dobře znám a neuniknou mi nikdy ani novinky. Ale připomnělo mi to mou závislost a naprostou obsesi sushi z roku 2013, kdy jsem měla pocit, že bez octové rýže s rybou a sójovou omáčkou nepřežiju ani pár dní. Dnes už vím, že přežiju, přesto patří sushi mezi mé nejoblíbenější jídlo a ani ovocné knedlíky jej nedokázaly sesadit z trůnu.

Ač ze Sushi Time většinou jídlo jen objednávám - ať už pro sebe či pro návštěvy - a často kombinuji nejrůznější druhy maki rolek se sashimi, líbí se mi i jejich minimalistické prosklené interiéry, kdy Rustonka není výjimkou! Když budete mít cestu z Karlína, stavte se. Věřím, že si taky pochutnáte!








LvK

28. ledna 2018

Zimní péče podle Lucie: Jakou péči používám v mrazech


Vítejte při pokračování dalšího návodového článku.
péče o pleť v zimě vlastně není příliš odlišná od toho, co používám v létě. Extrémní mrazy dokáží naši pleť vysušit a potrápit stejně mocně jako agresivní sluníčko a extrémní vedra.

Pleť mám normální až suchou, citlivou na přemíru alkoholu v krémech a tonicích. Sama preferuju, jak jistě víte, primárně olejovou bezvodou kosmetiku, ale lze vybrat i ty správně namíchané krémy. Jde jen o to najít takové, kde je správný poměr tuku vůči vodě a dalším složkám, což je těžké odhalit.

Jak pleť funguje? 


Pleť si vytváří emulzi voda v oleji (V/O) a bohužel většina konvenčních krémů je namíchána úplně obráceně: s emulzí olej ve vodě (O/V). Pamatujete na tu "úžasnou" reklamu, že vaše pleť potřebuje vodu, tak ji musíte zavlažit novým extrémně hydratačním krémem XY? Tak věřte, že nám tahle reklama jenom extrémně kecala. 


Ano, pleť vstřebá z krémů vodu, ale jen v malém množství. Zbytek se vypaří. Kdybychom dokázali vodu přijímat kůží, co by se stalo, kdybychom si sedli do vany? Nabobtnali bychom a pravděpodobně by nás čekala nepěkná a bolavá smrt. To, že mnohé firmy udávají, že jejich krémy obsahují až 80% vody berme jako odstrašující případ, nikoli benefit. Předně proto, že vodu přijímáme hlavně pitným režimem a můžeme se tak kosmetickou péčí starat "pouze" o to, abychom pleť zbytečně nevysušovali a pak logicky - kde je voda, tam musejí být i konzervanty. A pokud mluvíme o konvenční kosmetice, pak ty chemické konzervanty nejsou nic pěkného.

Pokud bychom to měli shrnout: ideální je pleti dodávat stejnou emulzi jako produkuje sama a na ni vázané další výživné látky a vitamíny. Jinými slovy, zvláště v zimě, v extrémních mrazech, by se pleť mohla nenávratně poškodit, kdybychom spoléhali na krémy na bázi vody. Voda se vypaří a jelikož je v zimě i tvorba kožního tuku snížena, vyjdeme z toho s přesušenou, přecitlivělou a šupinatou pletí. Jaké krémy tedy vybírat?

Co používám já? 


V zimě jsou to primárně jen bezvodé balzámy, které aplikuji jak na noc, tak přes den. Věřím, že s excelentní péčí dostává pokožka maximum všeho a není potřeba volit jinou variantu na noc a na den.

Na odlíčenou a čistou pleť, která je oštřená tonikem, tudíž není úplně suchá, vmasíruju tři kapky oleje nebo olejový balzám o velikosti "co by se za nehet vešlo." Ideálně smíchám s tonikem (abych se postarala o emulzi V/O) a pak lehce prsty nanáším. Opět se snažím pleť masírovat jemně a tak, abych ulevila čelistem a prokrvila oční okolí. Na večer ještě přidám oční krém a s takto ošetřenou pletí jdu spát.

Ráno je celá procedura dost podobná, jen záleží, jak rychle musím vyběhnout z domu nebo zda mám home office. Pokud musím utíkat do města, dávám si olejový balzám na o dost sušší pleť než normálně, přebytky otřu ubrouskem a lehce zapudruju. Nepoužívám make-up ani podkladové báze, občas jen korektor.

Pokud si můžu dopřát home office a pracovat celý den z domova, zaraduju se a jdu se hýčkat maskami. Nemusí jít přímo o masky jako takové, ale o větší vrstvu mého oblíbeného oleje/krému/séra, který nechávám chvíli pracovat a jakmile jej setřu, ošetřím pleť přesně jako večer. Na obličeji se používání masek dost ukáže - zvlášť ve stresovém období nebo při nedostatku spánku.

Nejlepší zimní varianty podle Lucie? 


Olejová kosmetika

Nejvyšší level: Inlight




Pokud chcete zainvestovat nebo potřebujete napravit škody, pak vsaďte na Inlight. Přes den můžete vyzkoušet jejich Vanilkový denní olej, který je antistresový, rychle se vstřebává a krásně voní. Na večer můžu doporučit Noční balzám, ale pozor, ten není pro každého. Mastnější pokožce nemusí sednout. V tom případě doporučuji buď Hluboce hydratační nebo Softener, který lze použít i místo očního krému. Tady je výběr opravdu na vašich preferencích, jelikož jde o péči tak špičkovou, že jeden produkt můžete použít jak ráno, tak večer.

Středně drahá péče: Balm Balm



I tahle značka vyrábí jen bezvodou péči a výběr nemá malý. Jako denní olej můžete vyzkoušet směs rostlinných a éterických olejů  jako Lehký obličejový olej s kadidlem nebo výborné Šípkové sérum. A pokud byste na noc něco vydatnějšího, mají výborný Univerzální balzám krásy nebo Denní balzám pelargonie. Oba prokáží úžasnou službu!


Krémy do zimy s tím správným poměrem tuku


Intenzivní veganská varianta bez pocitu mastnoty: I+M




I krémy mohou být dobře a chytře namíchané. Pokud nemáte rádi krémy mastné, ale přitom potřebujete do mrazů něco dostatečně ochranného a intenzivního, pak zkuste krémy z řady Age Protect. Jde o vynikající směs kvalitních olejů a hojivé aloe vera, která je namíchána přesně tak, aby pleť i v mrazech chránila bez pocitu mastnoty či jakési nepříjemné masky. Sáhla bych pak hlavně po Pečujícím krému a Očním krému, sérum si můžeme šetřit na jaro.

Vydatná bio péče: Martina Gebhardt



Krémy MG mám rovněž dlouhodobě ráda. Jsou velice hutné a ano, oproti I+M dost mastné. Jejich nevýhodou je, že pro velké množství olejů poměrně rychle zžluknou, takže je doporučím primárně jen těm s chladnou koupelnou. I tak ale můžou být univerzálními mastnými krémy se skvělým složením, jenž se bude líbit pleti po celém těle. V zimě si zamilujete především Sheabutter krém nebo krém Měsíčkový.

Jak nanášet krém/olej? 


Máte sklony k vráskám mezi obočím? Pak tuhle část rozmasírovávejte od kořene nosu nahoru až k čelu. Není potřeba krouživých pohybů a už vůbec ne tlaku, stačí jemně střídat prostředníčky po linii vrásky (vždy směrem nahoru).

V případě, že vás trápí kruhy pod očima je dobré vmasírovávat olej/krém pod oči a to buď krouživými pohyby či svislými "osmičkami" od vnějšího do vnitřního koutku. A tady opravdu jemně.

Doufám, že vás dnešní článek péčí o pleť v zimě provedl a ani lyžování na horách vám pleť neohrozí. Tak bych ještě apelovala za minerální opalovací krém.

LvK

25. ledna 2018

6 módních ikon, které hluboce obdivuji


Často narážím na to, že různí lidé v různých rozhovorech říkají, že žádný "vzor" nemají, protože jsou originál, ale myslím, že zrovna originál vzejde předně tím, že se učí od ostatních. Že naslouchá a vnímá. Já jsem člověk, co má spousty vzorů a to jak mezi módními ikonami, tak mezi běžnými lidmi. Přišlo by mi zkrátka škoda nevzhlížet k těm, co mají/měli co říct. 

A tak jsem sepsala 6 módních ikon, které mě ovlivňují jak stylem, tak osobností. 

Coco Chanel


Málokdo měl tvrdší osud než Gabrielle Chanel, ale málokdo (nikdo?) neovlivnil svět odívání tak zásadně, jak to dokázala ona. Sirotek vyrůstající v kláštěře mezi jeptiškami. Pokud si vezmete do ruky jakoukoli knížku na téma: jak být stylová jako Pařížanka, věřte, že základní myšlenky stylu vycházejí právě od legendární Coco Chanel. A celá Paříž z toho těží dodnes...

Coco Chanel dala světu malé černé, zkrátila ženám sukně, ukázala slušivost a univerzálnost kostýmku a umělé perly rozšířila napříč společností. Vždycky dokázala předběhnout dobu a i během chudých časů válek oblékala stovky zákaznic. 

Coco Chanel údajně neuměla psát. Někdo ji označoval přímo za negramotnou, což nebyla, ale s francouzskou gramatikou si příliš nerozuměla. Nedostalo se jí žádného vzdělání. Přesto se vypracovala mezi pařížskou smetánku a podlehl jí každý - ženy i muži. A možná proto, že její dětství a začátky kariéry byly velice traumatizující, vymýšlela si sama svůj životní příběh.

Vytvářela si kult osobnosti a dodnes nikdo přesně neví, co všechno z jejího života je pravda. Snad jen to, že trpěla pocity nedostatečnosti pro svůj původ, trpěla tím, že nemohla mít děti a že v moment, kdy se jí zabil údajně jediný muž, kterého kdy milovala, Boy Capel, ztratila veškerou radost ze života. A že byla závislá na opiu. Pokud mají lidé tendence zahánět bolest a samotu prací, pak se opět okazuje, že málokdo měl tvrdší osud než Gabrielle Chanel. 


Jackie Kennedy


Jackie neobdivuju jako osobnost, ač respektuju její trauma z brutální smrti manžela. Když se s jeho smrtí nesrovnala ani po deseti letech, stal se z miláčka Ameriky úhlavní nepřítel. Lidem začala vadit i proto, kolika benefitů jako neustále-zhroucená-bývala-první-dáma využívala. Její manželství s Onassisem jí na popularitě rovněž nepřidalo. 

Přesto to módní ikona byla a její styl - milovala Chanel pochopitelně - byl vždycky perfektní, elegantní, nenucený a cokoli na sebe vzala, dokázala "vynést" a bylo jedno, jestli šlo o oficiální návštěvu státníků či charitativní akci. Nikdy v "dress codu" nesáhla vedle a ukázala národu, že ač v depresích a v slzách, tak přesto na podpatcích a za dámu.

Audrey Hepburn


"Bylo to v roce 1953, když Audrey Hepburn požádala o návštěvu ateliéru Givenchy. Návrhář byl zaměstnán prací na své nové kolekci, ale v domnění, že se jedná o slavnější Hepburnovou - Katharine - souhlasil." Úsměvná historka z knihy Legendární módní návrháři. Nebýt milého omylu, tihle dva by nikdy nestvořili "styl Audrey Hepburn", ani kultovní snímek "Snídaně u Tiffanyho."

"Takhle vypadáš přesně jako Audrey Hepburn," řekl mi po sklence vína přítel.
"Ježiš, ty jseš milej, děkuju."
"Takhle vypadáš úplně jako Angelina Jolie," řekl mi druhé sklence.
"Ty jseš zlato. Klidně pij dál."
"Už jsem ti říkal, že se mi vždycky líbila Audrey Hepburn? Jen byla vždycky tak dětsky roztomilá, neměla ten ženský sexappeal. Ale byla krásná. Taková Angelina Jolie, tu jsem nikdy neměl rád...." řekl po třetí skleničce. A já šla domů.

Ano, Audrey byla vlastně víc roztomilá než sexy. Ale stylová byla vždycky a vždycky věděla, po čem sáhnout, aby tím potvrdila svůj status módní ikony. 

Grace Kelly


Další milovnice Coco Chanel. Byla andělsky krásná, měla úžasně chladné oči a vřelé srdce. Byla si dobře vědoma své krásy, což ženě vždy pomáhá, přitom ji používala primárně pro dobrou věc. Jako monacká kněžna vrátila Monaku lesk, zasadila se zásadně o jeho kulturní rozvoj a všemu, co se od ní žádalo, dodávala svým myšlením jak smysluplnou (charitativní) myšlenku, tak noblesu. Byla údajně velice sociálně inteliegentní, dokázala logisticky vyřešit a vykomunikovat i nenadálé těžkosti a měla jedinečný smysl pro humor. 

Grace jsem vždy vnímala jako méně prvoplánovou a kultivovanější verzi Marylin Monroe, a tudíž se tu musela objevit. 

Vivienne Westwood


Aby tu té elegance nebylo moc, musíme to okořenit jednou z nejlepších a nejuznávanějších britských návrhářek - Vivienne Westwood, která svůj první butik nazvala mimo jiné S.E.X. (dnes World´s End), kde si v návrzích pohrávala s prvky fetišismu, SM a punku. Ne nadarmo se jí přezdívá "Matka punku." 

K VW však neodmyslitelně patří i jméno Malcolm McLaren, který ji propojil se Sex pistols, jimž dělal manažera a přišel s nápadem měnit umělcům image s každým albem a oblékat je na turné do extravagantních kostýmů naržených právě Vivienne. Jeden bez druhého nemohli existovat, aspoň ne v začátcích. Jak to zní všechno skvěle, až ve své biografii Vivienne vypráví o tyranii ze strany Malcolma a dost děsivě o něm mluví i jejich syn, u kterého Malcolm nikdy nechtěl přiznat otcovství. Vivienne živila své dva syny, často platila i nákladné Malcolmovy výlety, úniky z reality a i mnohé jeho aférky. 

Společně se však účastnili mnoha společenských protestů 70. let, pobuřovali svými SM modely a stvořili punkovou uniformu. Vivienne tvořila nápisy na trička například z kuřecích kostí, vždy však vycházela z dějin umění, které vystudovala. Jakkoli se nám tak může zdát šílená (a ona je!), můžeme si být jisti, že jednak přesně ví, jaká pravidla chce porušit a i tím, že vytvoří zase něco ikonického. 

Po patnácti letech spolužití a spolutvoření ji Malcolm beze slova opustil a ona začala pracovat sama na sebe. Inspirace neodešla, naopak se stala nejen slavnou (to byla už dávno), ale i bohatou. Dnes je značka Vivienne Westwood módním impériem a ona zapálenou aktivistkou bojující za životní prostředí!

Victoria Beckham


Zásadně se na fotkách neusmívá, i po čtyřech dětech nosí oblečení velikosti nula, s každým těhotenstvím nosila až do devátého měsíce jehly, má vlastní značku oblečení, kterou obléká půlku Hollywoodu a v posteli nejžhavějšího fotbalistu planety. Ale nezáviďme jí, má to vydřené. 

Victoria, která nejraději používá jen svoje iniciály VB, je podle mě novodobou Coco Chanel. Navenek chladná až na půdu a nepříliš sdílná, avšak nesmírně talentovaná, zásadová, chic a systematicky si tvořící rovněž tolik důležitý kult osobnosti. 

Může nám být nesympatická právě tím, jak vystupuje. Mně podobné osobnosti - navenek chladné a uzavřené - fascinují. I přes veškeré nesympatie jí ale nemůžeme upřít jak obrovský cit pro módu a estetično, tak pro byznys. Její přehlídky bývají dokonalé. A nesmíme zapomínat ani na tu obrovskou dřinu, kterou za svůj "pohádkový" život zaplatila. A platí dnes a denně.

Jinými slovy - miluju silné ženy, co se za sebe umějí postavit, mají své zásady, nespokojí se s málem a u všeho, co dělají, jsou ještě navíc brutálně stylové.
Jaké módní ikony obdivujete vy?

LvK

21. ledna 2018

Odličování podle Lucie: Čím odličovat, jak si neničit kůži a jak zpevňovat kontury obličeje!

Romantická chvilka před spaním: Odličování! 


Feedback je důležitý.
Pokud mi píšete, tak se z 95% ptáte na kosmetiku. Jsem samozřejmě velice ráda, že mám vaši důvěru, co se zdravé kosmetiky týče, ale došla mi jedna věc. Že spousta z vás si výrobek na základě mého doporučení koupí, ale neví, co s ním a píše, jak jej používat. Aha! Tohle očividně nedovysvětluji. Když už mi před pár dny napsala i kamarádka, že vlastně vůbec netuší, na co všechny ty lahvičky jsou a jak se díky nim postarat o krásnou pleť, došlo mi, kde dělám chybu. Popisuju výrobky a jejich účinky, nikoli použití. A funkce pleti, tolik důležitý faktor, dost nevysvětluju.

A tak jsem dala dohromady pár článků, kde se budu snažit vás provést veškerou péčí. Návodové články "jak to dělám já." A tak se pohodlně posaďte, čeká vás hodně čtení na téma Odličování.

Všude se píše, že odličovat se musíme denně a pleť čistit i ráno. Ale málo se ví, že právě odličování hraje zásadní roli v tom, jak naše pleť bude vypadat. Odličováním si můžeme neuvěřitelně pomoci, stejně jako si špatným odličováním a špatnými přípravky pleť zbytečně ničit a nahrát tak předčasnému stárnutí. 


Stárnutí pleti je dvojí: genetické a předčasné. Genetickému úplně nezabráníme, ale můžeme celý proces stárnutí o dost zpomalit právě péčí. Pokud k odlíčení přidáme ještě jemnou lymfatickou masáž, můžeme si zpevnit kontury, zmírnit otoky v obličeji a dopady gravitace.

Tak jdeme na to....

Co používám já: 


Odlíčení: Cleanser Inlight, případně neutrální hydrofilní olej
Houbičku: Konjak!
Dočištění: Inlight tonikum, květové vody či tonika s minimálním obsahem alkoholu (bez přidaného alkoholu jsou například tonika/pleťové vody I+M, kde je alkohol obsažen max 1%, který vzniká přirozenou rostlinnou extrakcí.)
Co odmítám: pěny (mýdla), micelární vody a gely. Dokud má pleť olejový kožní film a nikoli gelový, jsou gely pro pleť naprosto zbytečným výrobkem. Agresivní pěnidla (pěny, mýdla) odmašťují, což se projevuje například i na propustnosti kůže. Micelárky jsou na přesušení přímo expertky. (Micelárkou údajně zlikvidujete i spoustu mastných skvrn na oblečení, nezkoušela jsem, micelárka mi nesmí přes práh.) 

1. KROK: ODSTRAŇTE MAKE-UP


Na navlhčenou pleť aplikuji maličko Cleanseru a prsty, nikoli tamponky roztírám komplet make-up ze tváře, včetně očí. Jednak tím skvěle odlíčím i linku a řasenku, druhak je lepší používat prsty, než líčení dřít vatovým tamponkem. Tamponkem často nepřiměřeně dřeme oční okolí a máme tendence odličovat od vnitřního koutku k vnějšímu, což je chyba projevující se často právě drobnými vráskami okolo očí.

Prsty navíc zvládnu i jednoduchou masáž. Spousta z nás má zatuhlé bolavé česlisti, stažené koutky rtů, které už pořádně nedokáže ani uvolnit nebo váčky pod očima. Pokud nevíte, jakým směrem rozproudit lymfu v obličeji, pozorujte, jak vás masíruje kosmetička. Vždy platí, že povolené rysy či rýhy nad obočím masírujeme směrem nahoru, oční okolí krouživými pohyby od vnějšího do vnitřního koutku (jemně) a pohrát si můžeme i s bolavými čelistmi. Občas je úlevná i masáž spánků.

Je to pár tahů, co zaberou maximálně minutku, dlouhodobě však mají na vzhled obličeje obrovský efekt.

2. KROK: SETŘÍT NEČISTOTY


Jakmile komplet zničím líčení (úvodní fotka "na bubáka"), jemně nečistoty setřu konjak houbičkou. Je daleko jemnější a vhodnější než houba mořská.

3. KROK: DOČISTIT TONIKEM/PLEŤOVOU VODOU


Nečistoty máme rozpustné ve vodě a v tuku a je potřeba zbavit se obojího. Proto nestačí si pleť jenom opláchnout vodou. Poté, co mechanicky setřu nečistoty, nakapu na tamponek pár kapek tonika či pleťové vody a pleť dočistím.

Jaký je rozdíl mezi pleťovou vodou a tonikem? V dnešní době už asi žádný, ale tonikum by teoreticky mělo obsahovat alkohol, pleťová voda nikoli. Alkohol není vždy nepřítel, ale neměl by být v toniku obsažen ve více než 7%. Oproti pleťové vodě tonikum lépe tonizuje a i menší množství alkoholu napomáhá vstřebávání vitamínů do pokožky. Za sebe můžu doporučit I+M pleťové vody/tonika s cca 1% alkoholu nebo květové vody Akamuti. To už je na vás a na vašem typu pleti.

To samé kolečko opakujeme ráno, ač nejsme nalíčené. Pleť je po noci opravdu zanesená a zase - nestačí jen obyčejná voda. 

Výsledek?


Přeci dokonale ošetřená pleť, kdy při odličování nedochází k přesušení a tedy k ničení přirozeného kožního filmu, jenž je zodpovědný za to, jak naše pleť vypadá a reaguje a jak je odolná i vůči UV záření. To, jaké škody pleti napácháme při odličování (či slunění), to už krémy doháníme těžko.

Bojíte se odličovat oleji? 


Přiznávám, že Inlight Cleanser, neboli odličovací balzám, je pro mastnou pleť hutný. Inlight proto přišel s odlehčenou verzí Odličovacího oleje. Plus jsou na trhu všemožné hydrofilní oleje přímo pro mastnou pleť určené, například s manukou či tea tree. Pokud by vám vadilo i to, pak můžu doporučit Čisticí emulzi Dulcia, se kterou můžete postupovat naprosto stejně jako u olejů a u které věřím, že dobře kopíruje emulzi, kterou si vytváří pokožka sama. Ani tady ale nezapomínejte na dočištění tonikem!

S ještě vlhou pletí pak pracujeme na denním/nočním ošetření, ale o tom zase příště!
Byl vám tento článek aspoň trochu nápomocen?
LvK


18. ledna 2018

Dorota Máchalová!


Všichni chceme věřit ve spravedlnost. 
Ne nadarmo často používáme rčení jako:

Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
Karma je zdarma!
Na každou svini se vaří voda!

Občas přemýšlím, jak skvělé by bylo, kdybychom okamžitě dokázali poznat, proč a za co se nám věci dějí - ty dobré i ty špatné.
_________________________________________________________________________


"Jako malá jsem na vánoční besídce dobrovolně přenechala hlavní roli princezny Zuzance z dětského domova a takhle se mi za to osud odvděčil," říká světově uznávaná herečka Lucie, která při včerejší ceremonii obdržela Oscara. 

________________________________________________________


"Já? Já ho otravovala maximálně svejma kecama. A on mě otráví šalvějí?"

______________________________________________________________________

Opustila jsem skvělýho chlapa, který si díky tomu našel Angelinu Jolie a to kvůli debilovi, který mě opustil pro holku, co má ještě menší prsa než já. A jak se máte vy? 

 ________________________________________________________________________

Život je nerozluštitelný. Nikdy nevíme, proč se nám děje, co se nám děje (a proč se mají nejlíp ti největší prevíti!) A to je ten hlavní problém celého lidského bytí, no jestě to popřete!

Od určité doby se snažím všechno uvědomovat.
Přišla dobrá zpráva? Výborně. Očividně jsem si ji zasloužila. Možná jsem někomu pomohla. Konec konců, snažím se o to dnes a denně.
Přišla špatná zpráva? Oukej. Zlá Lucie. Komu jsem něco podobného provedla?

Zkoumám většinou danou emoci, ne situaci. Věřím, že pokud se máme učit, tak skrze to, co prožíváme ve svém vnitřním světě.

A tak se s každou dobrou zprávou pochválím.
A s každou špatnou zprávou přemýšlím. Možná všichni máme pocit, že jsme ztělesněním dobroty, obětavosti a lásky. A víte co? Možná nejsme!

Občas přemýšlím, jak skvělé by bylo, kdybychom okamžitě dokázali poznat, proč a za co se nám věci dějí - ty dobré i ty špatné. Možná by většina lidí měla ve finále černé svědomí.
Ale možná by se našli ti, co by k tomu přistoupili s tolik důležitou ZODPOVĚDNOSTÍ za to, jak žijí.

________________________________________________________________________

"Není to tak, jak to vypadá."

"Jasně. Jen se v příštím životě narodíš jako prašivej nemocnej pes v Indii."

__________________________________________________________________________

Do pekla půjde...Dorota Máchalová! 

Strhla nám váhu! 

_________________________________________________________


Přeju si uvědomovat si zodpovědnost za své činy. U sebe i u ostatních.
Protože jak se říká v pohádce S čerty nejsou žerty: Ať už peklo bylo nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře. Když se kolem sebe rozhlédneme, vidíme, že ještě dneska spoustě lidí peklo chybí. To víte, nikdy nedělá dobře, když si někdo může myslet, že zlo zůstane nepotrestáno."
A jak říká Lady Gaga: "Once you kill a cow, you are gotta make a burger!"

Tak na karmu!
LvK

15. ledna 2018

V ateliéru La Femme MiMi

S MiMi Lan tvořící pod značkou La Femme MiMi jsme se potkaly při fittingu šatů na přehlídku První republika, pamatujete? Tenkrát byla jednou z návrhářek celého projektu #PřišijKnoflík a upcyklovala šaty hereček.

Jakmile jsem dorazila do jejího ateliéru, uvařila čaj a nabídla tradiční vietnamskou pochoutku. "To se tu bohužel nedá koupit," řekla mi a nabídla zlatou kostku vypadající jak bujon do polévky.

"Co to je?"
"To se dělá z fazolí. No, píšou to tu. Fazole," zkoumá složení.
Když do téhle sladkosti, ze které mě skoro bolí zuby, kousnu, reaguje na můj překvapený výraz: "No možná ještě trochu cukru, no," dodá a pokrčí rameny.

Takhle jsem si vždycky představovala dobroty pro běžce běžící maratony, aby jim v půlce závodu nedošla energie, cukr, endorfiny a chuť pokračovat. Jestli tímhle krmí modelky, musí být MiMi nejoblíbenější návrhářkou široko daleko.

A po čaji jsme se tak vrhly jak do práce, já potom i do zkoumání modelů z její nejnovější kolekce. Už když mě špendlila a natahovala mi na tělo krajku, obdivovala jsem její smysl pro detail, estetické cítění a hlavně její obrovskou znalost materiálů.

Modely na nadcházející Prague Fashion Week vám ukázat nemůžu (ale já už je viděla, héč), nicméně jsem vybrala tři naprosto rozdílné modely z dílny La Femme MiMi a budu ráda, když mi řeknete, jaký z nich se vám líbí nejvíc.

Boty: Vivienne Westwood for Melissa

Otázka je jednoduchá: které?
LvK