21. dubna 2018

Reportáž: Slavnostní premiéra filmu Hastrman


"Ondřej Havelka má ještě zelenější boty než já," byla Milošova první věta, co mi řekl, když dorazil s celým týmem do Lucerny, aby zahájili slavnostní premiéru filmu Hastrman. Herci včetně Karla Dobrého a Simony Zmrzlé, režisér Ondřej Havelka, producent Čestmír Kopecký a autor románu Hastrman Miloš Urban se rychle vraceli z předchozí projekce filmu pro novináře a po zahájení filmu v Lucerně běželi ještě na premiéru do Světozoru. Nebylo moc času Milošovi ke zfilmování díla ani pogratulovat, natož se na cokoli ptát.

Jedno ovšem bylo jasné a bylo to děsivé: Jak autor, tak režisér měli stejný nápad - doplnit formální oblek dle dress codu hastrmansky zelenými botami. Miloš outfit doladil ještě zelenou kravatou, Ondřej Havelka zase zeleným kapesníčkem. Jestli chtěli originálně rozbít černo-šedou nudu obleků, pak tu stáli na pódiu dva a oba stejně zelení. 


Tak nějak se uvedl Hastrman do českých kin. Předcházela tomu bitka o lístky, jelikož jestli se stejnojmenného románu, za který dostal v roce 2001 Miloš Urban Magnesii Literu, ujal Ondřej Havelka, obsadil do hlavní role charismatického Karla Dobrého a krásnou Simonu Zmrzlou, bylo jasné, že půjde o filmovou událost roku. Dlouho tu nic podobného nebylo. 


Karel Dobrý celou roli hastrmana odehrál především svým obličejem a grimasami, což bylo v jeho podání natolik úchvatné, že nám trvalo několik dní, než jsme se z některých scén vzpamatovali. Simona Zmrzlá v roli Katynky byla taky naprosto boží, však ji hned druhý den v bulváru označili za jednu z našich nejkrásnějších hereček. Pěkná role byla napsaná i Jiřímu Lábusovi, který - jak jinak - ve filmu působil jako ten vtipný element. 

Proč si zajít na Hastrmana? 


Je to jeden z těch filmů, co ve vás zůstává. Je tam spousta touhy, spousta lásky a spousta emocí. Režisér Ondřej Havelka přidal filmu humor, a tak ač jde o romantický thriller, najde se rovnou několik scén, při nichž se od srdce zasmějete. Především je to pak příběh jedné lásky a jedné krajiny 19. století. 

Hastrman, napůl ryba a napůl člověk, přijíždí do Severních Čech, pod Vlhošť, aby tam našel tolik vytoužený klid. S Lábusem ho mít sice nikdy nebude, ale ještě víc než Lábus ho bude rozptylovat krásná a na tu dobu emancipovaná Katynka. Miluje ji. Ukrutně po ní touží. Ale snaží se v sobě zkrotit to zvíře, které možná čas od času někoho utopí. Musí utopit.

V neposlední řadě chcete vidět Karla Dobrého v hlavní roli. Karel totiž vůbec není dobrý. On je výborný. Můžete se ostatně podívat na trailer:


Proč si přečíst Hastrmana


Už proto, že se z filmu nedozvíte, jak to bylo dál.
Kniha má dvě části - první se odehrává v 19. století a druhá začátkem 21. století, kdy se hastrman vrací zpátky pod Vlhošť a zjišťuje, že hora, rybníky i příroda jsou člověkem zničeny. A začne se mstít. Nebo snad bojovat za přírodu...?

Hastrman s filmovou obálkou.

Druhá půlka knihy je tak velice ekologická a mně, bio blogerce, jsou tyhle myšlenky samozřejmě velice blízké. 

Jak se píše: Hastrman je korektiv lidské pýchy. To vám dojde až zpětně, kdy si uvědomíte, že hastrman ctí nevinné, ale poradí si s každým, kdo se nedokáže poklonit přírodě. 


Jestli mě pak nějaká z myšlenek knížky ovlivnila, pak ta, že přihlížet a zavírat oči před zlem nelze. Že mlčení je tichý souhlas a tichý souhlas z nás dělá spoluviníky. 

Hastrman je vlastně obrovský dobrák. Snaží se být věrný svým zásadám, ale jelikož je napůl člověk a napůl netvor, často neví, jestli se přidat na stranu přírody nebo na stranu člověka. 

Slavnostní premiéra 


Tři premiéry za den, do toho křest a autogramiáda nového vydání knihy Hastrman s filmovou obálkou. Byl to náročný den. Pro ně. Já byla pouze v roli partnerky autora, a tak jsem si mohla dopřát ten luxus a celý den se nechat hýčkat v OliOla studiu, kde premiéru pojali ve velkém a kromě barvení se mi postarali i o večerní líčení a wet look. 

Za wet look a make-up děkuju OliOla studiu.
Za sáčko pak La Femme MiMi

Jelikož měl Miloš boty zelené, bylo jasné, že moje boty musejí být červené, abych se nezpronevěřila hastrmanskému zadání. K hastrmanovi rovněž patří frak, který jsem žádný dobře padnoucí nenašla. Naštěstí mě zachránila La Femme MiMi, která má ve své kolekci i delší šedé sako s rafinovaným zapínaním tak, aby z něj opravdu nic nevykouklo a perfektně lemovalo postavu. Mnoho lidí mi říkalo, že je to model velice odvážný - jen přeci se nosí nejčastěji s kalhotami, ale zde absence kalhot byla myslím odůvodnitelná - přesto působil velice decentně a umírněně. Šedé sako, červené botky a mokrý look jsem pak už jen doplnila měděným psaníčkem a rudou rtěnkou. 

After party se pak nesla ve znamení rybího rautu, což měl být vtípek, jelikož se z rybích dobrot vyklubaly dobroty veganské. My, co jsme však horlivě diskutovali nad filmem, jsme se však spokojili se skleničkou (či dvěma) vína. 

Hastrman byl náležitě oslaven a zapit.
Zelené a červené boty odcházely až dlouho po půlnoci...
Hastrman je jeden z nejlepších filmů posledních let a věřím, že si získá srdce mnoha diváků.
Tak ať si získá i to vaše! :-)
LvK

9. dubna 2018

Matikářky


Těžko říct, jestli jsem se matikářek víc bála já nebo ony mě.
Přesto jsem se minulý týden osmělila a k jedné si v metru přisedla.
Zrovna opravovala písemky, čtvrtleky, řekla bych. Stoh mnoha prací jí ležel na klíně a ona pravou rukou zvládala seškrtávat rudou propiskou všechnu lidskou kreativitu, která se nevešla do vzorečku. 

Už na první pohled bylo jasné, že ti nebozí studenti tu zápasili nejen s čísly, ale i s různými závorkami, neznámými, s čísílky nad čísílky a se spoustou dalších hieroglyfů. Jednoduše matematika tak, jak si ji všichni dobře pamatujeme. Nebo spíš nepamatujeme.


A že zrovna tohle učivo si pamatuju živě dodnes. Kvůli tomuhle mi hrozilo, že mě matikářka nepustí k maturitě. Obě čtvrtletky za pět, jedna menší písemka taky za pět a to, co jsem onehdá předvedla u tabule při zkoušení, jen ukazovalo, že jsem reálně skončila někde mezi malou a velkou násobilkou.

Ráda bych tak snad jen podotkla, že jsem nakonec odmaturovala a to rovnou s vyznamenáním, nicméně  skutečnou zkouškou dospělosti bylo právě to, obhájit si puštění k maturitě.

Učitelka v metru koutkem svého soustředěného oka zaregistrovala můj pohled.
Můj vyděšený pohled plný bolestivých vzpomínek.
Zamračila se.

"Pardon," dodala jsem omluvně s úsměvem. "Já jen, že si tohle dost dobře pamatuju. Hrozný, kvůli všem těmhle závorkám mě málem nepustili k maturitě."
"Gratuluju k maturitě, slečno," dodala bez náznaku intonace a zájmu v hlase tak, jak to umějí jen matikářky. "Tohle je učivo osmé třídy."

A tohle taky uměj jedině matikářky - vychutnat si vás s opovržením v hlase klidně ještě desítky let po škole.
OK. Bojím se jich víc já.
LvK

5. dubna 2018

Podzimní typ i na jaře


Já jsem ten podzimní typ i na jaře. 
A ani na jaře to se svlékáním vršků nepřeháním. Spíše by se dalo říct, že jen pozvolna ubírám na vrstvách a svetrech. Ještě v zimě jsem si oblíbila rozšířené třičtvrteční kalhoty, na které jsem dlouho odvahu neměla. V zimě jsem je nosila k vysokým botám, teď ke kotníčkovým a nejvíc se těším, až je obléknu k jehlám. U podobných střihů mám ráda buď délku splývající se zemí, anebo délku minimálně centimetr nad kotníky, kterou zdůrazní buď vyšší bota nebo odhalené lýtko.

Kalhoty a boty byly v tomto případě stěžejní, v šatníku si rychle našly zbytek outfitu - vínový rolák rovněž s třičtvrtečními rukávy a hořčicovou koženou bundu, kterou jsem loni nestačila unosit. Tímto jsem tak dala do podzimu sbohem kabátům a kožíškům a najela na vlnu bundiček - kožených i džínových - které vybízejí zase k úplně jiným stylům a a mnohem odvážnějším barvám.

Zatím tak zazimovávám, čeká mě návštěva čistírny, vlněné svetry si však ještě ve skříni chvilku nechám...



Tričko: Oasis
Kalhoty: Zero
Bunda: PepeJeans
Kabelka + boty: vintage
Brýle: Lindex


Jak jste jarním teplotám přizpůsobili svůj šatník vy?
LvK

2. dubna 2018

Velikonoce jsou peklo na každý vesnici


Velikonoce jsou peklo na každý vesnici.
A čím menší vesnice, tím větší peklo.
Moje teorie.
Ale prověřená léty. A to mi věřte, že z menší vesnice než jsem já, můžete být jen stěží.

Tenhle článek je z roku 2014, na Velikonocích se toho však příliš nezměnilo. A velké množství komentářů poukazuje i na traumátka ostatních. Tak si na to pojďme ukázat!

Taťka:

Každoročně největší zábava svoje dvě nebohé dcery zmrskat, aby neuschnuly a nezůstaly mu náhodou na ocet. Každoročně k nám rovněž zve veškeré mužské pokolení v okolí a koledníky vítá s otevřenou náručí a tuzemákem v ruce. "Mám dvě dcery a ženu, těžko říct, která si ten výprask zaslouží víc," láká své kamarádíčky i zcela neznámé koledníky, pakliže do našich končin nechtěně zabloudí. Tajně ho podezříváme, že si celoročně šetří křivdy na Velikonoce.

Holanďan:

Jsou jen dvě věci, které Holanďana děsí na ČR - český prezident a Velikonoce. Obojí je prý jasným důkazem krutosti a bůh ho ochraňuj před národem, který si tak krásný ženský dobrovolně a beztrestně mlátí.

Máti:

Má pocit, že už je dost stará na to, aby se na téhle taškařici jakkoli podílela. Odjakživa nesnáší vetřelce v baráku, nečekané a nezvané návštěvy a už vůbec ne v nekřesťanskou hodinu, jak to na Velikonoční pondělí bývá. Vždy tak má připraveno pár krásně nabarvených syrových vajíček, které nabízí těm nejzákeřnějším koledníkům s velkým škodolibým úsměvem, který si pak šetří zase celý rok!

Sestra: 

Sestra bývá vyslána ke všem skupinkám koledníků v rámci svého pedagogického studia místo praxe.
Kdy jindy má příležitost uplatnit své vědomosti z psychologie, než na vzorku pětiletých lotrů, co stydlivě odříkávají koledu jenom proto, aby dostali malovaná vajíčka, po kterých už dávno nikdo z nich netouží. I to je něco, co má sestra - budoucí učitelka - musí umět vykomunikovat. Tedy že i přes veškerou snahu a dálku, kterou k nám na konec světa táhli (jejich blbost!), jim nebudeme dávat žádné peníze.
 
Velcí agresivní koledníci jsou pak zástupci za velké agresivní a nasrané rodiče, s nimiž si zase budoucí učitelka bude muset umět poradit na rodičovských schůzkách.

Já:

Už dlouhá léta odmítám na podobných "akcích" participovat. Mám svoje zásady. A to prosím nejsem ani feministka. Mám vždycky oči pro pláč, jak naše domácí vajíčka (u kterých se klidně zaručím, že jsou bio i bez ceritikátů, když vidím, jak si naše slepice žijou nad poměry. Dokud je teda nezakousne kuna), končí ve spárech všech těch týpků, co se u nás na mlácení zadků zastaví. 

Zadek je na Velikonoce vůbec to nejdůležitější, co ženská má.
Tady mi to dobré srdce nepomůže. Tady mi nepomůže nic!

Jak slavíte Velikonoce vy?
LvK


30. března 2018

Březen jedné Lucie



Stejně jako každý rok, i v březnu očekávám více jara, než kolik nám bývá dopřáno.
Naštěstí toho bylo tolik, že jsme se lehce zapotila. 


Anotace: Dávno před tím, než Joy Adamsonová napsala knihu o lvici Else, dříve než Hanzelka a Zikmund vyrazili na cestu kolem světa a než byl v Africe založen první národní park, se odehrál neuvěřitelný příběh „Rebelů z Kansasu“, který fascinoval mimo jiné Charlieho Chaplina, Jacka Londona či britskou královskou rodinu. Nejen oni, ale i diváci po celém světě byli uchváceni filmy a knihami Martina a Osy Johnsonových, kteří jako první světu ukázali, že v Africe, na Borneu, ani v Oceánii nečíhají krvežíznivá monstra ani bojechtiví lidožrouti, ale rychle mizející svět.

Na slavnostní premiéře dokumentu Archa světel a stínů se tleskalo vestoje. Poučné, místy velice humorné, místy dojemné a smutné. Úžasný je pak příběh samotných filmařů, kteří neváhali a vyrazili do Afriky po stopách manželů Johnsonových po sto letech...a výsledek? Zajděte si, stojí za to.

V království Alfonse Muchy




Byla jsem na pozvána na prohlídku k Muchům s Johnem Muchou, reportáž ze secesního bytu jsem tu sepsala. 

Top Star/Playboy party



S @Moda.cz


V SaSaZu se konala třpytivá Top Star a Playboy party, kterou moderovala Laďka Něrgešová a s novým repertoárem vystoupila Marta Jandová. Jelikož jsem následující ráno měla schůzky od brzkého rána, byla jsem vzorem cnosti a odcházela ještě před půlnocí. Neuvěřitelné!

Ceny Czech Grand Design: Výstava Best of






Výstava Best of v Smetanaq ukázala tvorbu českých designerů, které Akademie Designu poslala do finále o ceny Grand Czech Design . Díla mladých talentů na zahajovací vernisáž přilákala obrovské množství lidí a vzbudila mnoho nadšení. Krásný článek o jednotlivých finalistech najdete třeba na Czechdesign.cz :-) 

Life Is Fashion






Další zahajovací party. Březen byl společensky vyčerpávající, ale krásné akce nelze odmítnout. Jednou z nich byl 1. ročník festivalu Life is Fashion, jehož tvářemi bylo duo Ester Geislerová a Josefína Bakošová, které na svém Instagramu dávají dohromady ty "nejlepší" rozchodové hlášky. Na Life is Fashion tak prezentovaly svá rozchodová trička Manifesto a Josefina Bakošová ještě svou vlastní kolekci IMAGO. Talentovaných českých návrhářů tam bylo ovšem rovnou několik - jmenujme třeba Pavla Berkyho - a projekt, který podporuje českou originální tvorbu, tak nabízel tři dny plné skvělého programu, workshopů a diskuzí. 

Biostyl/Evolution


A kromě bio vína byly na BioStylu k vidění ještě bio děti. 

Jsem ráda, že si poslední tři roky můžu Biostylu užívat už jen jako návštěvník. Co se týče přírodní kosmetiky, nepřinesl Biostyl příliš nového, ač určitě bylo příjemné mít možnost si vše ovonět, vyzkoušet a nakoupit za festivalové ceny. Jako tradičně tam byly značky, co tam - soudě dle složení - neměly příliš co dělat. Spousta skvělých značek však prezentovala své bestsellery, za BiOrganicu nechyběla ani možnost se nalíčit a zkonzultovat svou denní péči. Spousta značek, na které bych se ráda podívala, naopak chyběla. I přesto byl  zájem rekordní a v sobotu nebylo k hnutí. 

A co byl můj největší objev? Demeter víno z vinných sklepů Kutné Hory. To, že jde o víno s nejvyšším možným certifikátem bio kvality - Demeter - jsem brala jsem to jako polehčující okolnost a degustovala jak v pátek, tak v sobotu. Společně se mnou degustovaly víno i mnohem znalejší jazýčci, a tak vám tuhle dobrotu ráda doporučím i za ně!

Žena a Život: Rozhovor






Když mi napsali z redakce ŽaŽ s nabídkou rozhovoru, měla jsem zato, že se budeme bavit o přírodní kosmetice a její funkčnosti, případně anti-age. Byla jsem ovšem mile vyvedena z omylu, protože jsme se s paní redaktorkou bavily o životě, o určitém vývoji, který poslední roky přinesly, o životě v Itálii, cestování, vztazích i Srí Lance. A podle ohlasů se článek povedl, za což jsem opravdu vděčná!

Ale teď už, doufejme, to jaro vážně přijde!
Krásné Velikonoce!
LvK



26. března 2018

Facebookový tyátr



Po ošklivých rozchodech pálím mosty. A není na tom nic teatrálního.
V době sociálních sítích totiž není jiného útěku. 
Zůstaneme přáteli? Proč? Abychom ve slabých chvilkách byli neustále - pro případ nejvyšší nouze - v kontaktu?

Jsme lidé, jimž sociální sítě vzaly zdravý rozum.
Dneska už se nerozcházíme ani v dobrém, ani ve zlém. Zato však bez sebeúcty. 
V reálném životě to sice můžeme odpískat, v online životě si ale ještě potřebujeme léčit bebí. Anebo ego.

Nepřestáváme tak komunikovat, dokud si vzájemně nevyčteme i nos mezi očima. 
Nepřestáváme komunikovat, dokud se nezačneme vášnivě udobřovat. 
Nepřestáváme komunikovat, dokud nerozpitváme všechny výčitky či usmiřovací sex.
Nepřestáváme komunikovat, dokud nedosáhneme svého. 


Proč už neumíme odcházet? Klidně s pláčem a zdrcení. S rozmazanou řasenkou a horní linkou stékající po slzách až k nosní dírce. To k tomu patří. Vzteklý facebookový tyátr s častými výkyvy nálad a změnami názorů už nikoli.

Co skončit mělo, to skončit muselo. Respektuji konec a odmítám dále pokračovat v konverzacích o plačících smajlících a trapně zoufalých selfíčkách.

Proto raději pálím mosty, utíkám a ještě pro jistotu zamykám dveře na dva západy.
Je to útěk. Ale k sobě samé. 
Facebook totiž snese hodně, ale požírá lidskou důstojnost. 
A tu mi už žádný smajlík nevrátí...
LvK

22. března 2018

Tipy, jak na jemné vlasy s přírodní péčí



Naučit se pracovat s jemnými vlasy a ještě bez pomoci silikonů, není vždycky úplně jednoduché. Zvlášť, když si doba žádá husté dlouhé navlněné hřívy, klidně prodloužené. Jak vždycky říkám, že přírodní kosmetika zvládne nahradit prakticky všechno a že není o nic horší alternativou, dobrý funkční vlasový styling je těžké najít.

Na trichologii jsem zjistila, že z jedné vlasové cibulky mi vyrůstají až dva vlasy.  Přesto je mám jemné, a tak se žádná lví hříva nekoná. Délku k lopatkám jsem nosila celý život. Po vysazení hormonální antikoncepce mi vlasy vypadaly a já začínala před pár lety znovu a s krátkým sestřihem. Časem jsem se sžila s mikádem, hlavně proto, že mi vlasy rostou pomalu a já už odmítala vlasy prodlužovat. Paradoxně až nyní, kdy vlasy dorůstají a sahají po ramena, mi spousta lidí říká, ať už to zase nechám zkrátit, že jsem s mikádem byla daleko víc chic! 

Poslední rok mi s vlasy hodně pomohl Jirka z OliOla studia - bio studia ve Strašnicích. Radíme se s výběrem odstínu, pomáhá mi i s výběrem vlasové péče i stylingu. V OliOla používají k barvení buď klasické Khadi henny nebo šetrné přelivy a barvy Oway. 

Co se stylingu týče, vlasovka natolik přírodní, jak bych si představovala, na trhu chybí. Naprosto špičková, 100% přírodní, veganská a bez kompromisů je značka Yarok, která nabízí kompletní řadu pro profesionální použití a mně vyhovuje maximálně - efektem i složením - přesto ji v salonech nepotkávám tak často. Nejrozšířenější profi přírodní vlasovkou je pak asi Oway, který je naprosto plnohodnotnou řadou klasické konvenční kosmetice, ne všechny produkty jsou však zcela čisté. Je potřeba studovat složení, ptát se svého kadeřníka a vědět, co snesu já a co snesou mé vlasy.



Jak tedy pracovat s jemnými vlasy? Ptala jsem se v OliOla!


  • Nepoužívat silně regenerační šampony a šampony s uhlazujícím efektem, ale naopak šampony pro jemné vlasy nebo denní péči.
  • Na finální styling miluju používat mořskou sůl - tento produkt má i tu výhodu, že vlas zůstane dlouhou dobu nezatížený a u pokožky hlavy se vlasy nebudou rychle mastit. 
  •  Pokud někdo touží po větším objemu, doporučujeme zvolit přípravek, který se aplikuje přímo ke kořínkům vlasů, toto tužidlo také neobsahuje zatěžující látky.

Veronika Lonská, distributorka Yaroku, ještě dodává, že u jemných vlasů je potřeba si dávat pozor na to, aby přípravků nebylo příliš. "Ideální je hydratovat, nikoli oleji, ale běžnou péčí, v tomto případě řadou pro objem. Když už používat oleje, tak snad jen před mytím, nikdy jako závěrečnou péči."

Co používám za styling? 


Jelikož používám běžně kulmu, neobejdu se bez termo ochrany. Ještě více než krémové konzistence mám ráda bezoplachový kondicionér Yarok, po kterém se vlasy dobře rozčesávají, lze jej bez zatížení použít kdykoli během dne - na suché i vlhké vlasy - a je obohacen o mnoho vitamínů. 

Vzniklé vlny buď užehlím bio texturovací pastou Yarok tak, aby tvar vln držel i v případě, že padne mlha nebo začne pršet, nebo je pročešu, vytvořím "messy hair" a přelakuju Yarok luxusním bio lakem, který neslepuje, nezatěžuje a udrží vlasy na svém místě. 

A nadcházející vlasové trendy? 


  • Velkým trendem jsou momentálně krátká mikáda do tupých střihů ostříhané s ofinou různých délek i tvarů. 
  • Na léto jsou ideální zapletené copy, je mnoho možností, jak copy vytvořit a jak je různě zaplést.
  • Nosí se pořád přirozeně rozčesané vlny. Se sea salt sprejem mají vlny plážový přirozený efekt. 
  • Naopak odzvonilo mahagonovým a červeným odstínům a jednotlivým celistvým barvám. Trendy je stínované barvení s lehkými nuancemi odstínů. 



S Jirkou z OliOla, který je také pro znovuobnovení mikáda, jsme teď dali tmavě hnědý přeliv pouze ke kořínkům, konečky jsme záměrně neztmavovali. Jestli se na léto nechám lehce zesvětlit melírovacím máslem, zatím nedokážu říct. Jsem ráda za ten kontrast tmavých vlasů a světlých očí. 

Jakou přírodní péči o vlasy volíte vy?
LvK

19. března 2018

Party líčení. Přírodní kosmetikou, na kterou se můžete spolehnout.


Party líčení. 
Zatímco na běžné nošení preferuju nude rty, jelikož nerada odvádím pozornost od očí, mám vždycky radost, pokud si příležitost žádá výraznějšího líčení. Sice si často slibuju kouřové líčení, na poslední chvíli ale propadnu výrazným rtěnkám a očím jen protáhnu horní linku o trochu víc.

Ne jinak tomu bylo minulý týden, kdy se v SaSaZu konala Top Star a Playboy party. Přílišná elegance tedy musela stranou a já tak na poslední chvíli zvolila pro mě dost netradičný outfit, stejně jako tmavě hnědou rtěnku.

Jaké jsou možnosti přírodní/BIO dekorativky, když jde o večerní make-up? Prakticky bez limitů, stačí jen pátrat po kvalitních značkách, které lze použít i na profesionální líčení. Konec konců, Aňa Geislerová se nechává na natáčení líčit Zuii, kdy spoléhá hlavně na primer, make-up a pudr, jelikož vydrží i dlouhé natáčecí dny pod palbou světel. Nalíčit se přírodní kosmetikou na party je tedy maličkost. Mrkněte!



Podklad: Podkladová báze Apricot od Zuii. Sama nepoužívám make-up, na večerní líčení pleť sjednotím pouze podkladovou bází Apricot od Zuii, u které lze těžko uvěřit, že neobsahuje silikony, neboť pleť lehce vyžehlí. Snad ještě oblíbenější je Zuii bílá báze, kterou mnoho žen používá i místo denního krému. Já však o něco raději sahám po bázi světle tónované, abych sjednotila barvu. 

Pudr: Kompaktní pudr Ivory od Zuii. Zuii je jedna z mála značek, jejíž pudr snese i má velice suchá pleť. Nejde o minerální výrobky, pudr je vyroben např. z květů růže, heřmánku, jasmínu a výsledek je okamžitě znát. Navíc nemám ráda, pokud je vrstva pudru vidět, a tak pudruji hlavně T-zonu a ještě velice jemně. Balení pudru tak mám často na dlouhá léta.

Obočí: Fixační gel Alverde (02 Braun) + Matný bronzer Cosm´etika. Když mě Natálie Hostačná nedávno líčila na focení, musela jsem jí slíbit, že na své obočí už nepoužiju pinzetu. "Vůbec to netrhej! Jen upravuj." Sama mi obočí nalíčila lehce tužkou a to primárně po středu tak, aby byla zachována linie a přesahující chloupky zčesala nahoru. Efekt byl úchvatný. Já bohužel tak zručná nejsem a ač jsem obočí trhat přestala, stejně jako si přestala vykreslovat ostré hrany, tužkou toho nejsem schopná docílit. Stále se učím a hledám ideální tvar. Obočí tak pročešu fixačním gelem Alverde, případně doplním chybějící chloupky matným bronzerem od Cosm´etiky, který lze multifunkčně použít i na konturování obličeje, obočí i místo očních stínů.

Tváře: Matný bronzer Cosm´etika. Jakmile mám základ a obočí, vrhnu se na tváře. Často volím opět bronzer Cosm´etika, který je ovšem velice pigmentovaný, a tak nanáším jen opravdu opatrně a maličko. Jeho velikou předností je výborná výdrž po celý den! Často používám i pudr Creme od Zuii, který jsem si koupila po létě opálená a později se ukázalo, že je na mě příliš tmavý. A tak našel své použití a využití jako tvářenka, holt.

Oči: Od vnitřních koutků po pohyblivé víčko až k obočí nanáším stín Pearly Beige, který rozzáří pohled a přitom nepůsobí tak tvrdě jako klasická bílá. Bílou sice miluju v zimních měsících, ale pak vypadám jak ledová královna. Než sáhnu po tekutých linkách, nanesu do ohybu pohyblivého víčka ještě stín Matt Chestnut, který nanáším i jako dolní linku k řasám. Občas ještě zjemňuji fialovou Matt Violet, která dodá oku na plastičnosti. Vše ale maličko tak, abych jen podpořila tvar oka, nikoli jej změnila.

Linka: Od té doby, co Cosm´etika už linku nemá (ale snad zase bude mít), používám obyčejnou tekutou linku od Alverde, jelikož s jejím štětečkem se mi pracuje nejlíp a vydrží kupodivu taky celý den.

Řasenka: Jak už jsem tu psala mockrát - řasenku od Cosm´etiky. 

Rty: Axiology Deep Brown (Bad). Dokonalé přírodní veganské rtěnky, se kterými se líčí přední světové módní přehlídky se dostaly konečně už i na český trh. Naprosto jsem jim propadla, protože skvěle drží a mají pestrou škálu barev. To, že jsou přírodní - bez karmínu, olova, dehtu, hliníku a dalších libůstek - neznamená, že si můžete vybrat ledatak z nudných růžových odstínů. Naopak! Fashion weeky, party a festivaly si žádají barvy divoké - klidně modré, černé, fialové, cihlové a to všechno Axiology má. I když...i rtěnky na denní nošení najdete, samozřejmě.

Nehty: GlossWorks, odstín Flamingo. Šetrné laky na nehty - tedy bez formaldehydu, toluenu, kafru, parabenů, DBP apod. nabízí zančka GlossWorks. Laky na nehty nemám příliš ráda, ale tahle korálová mě baví. Ve dvou vrstvách lak vydrží 3 dny, což je u těch šetrnějších "přírodnějších" laků standard. Teda bez všech podkladových laků, na ty - přiznám se - vůbec nehraju. Jak nesnáším lakování nehtů, tak tohle po mně nikdo chtít nemůže!



Ale příště snad už to kouřové líčení.
Jaký party look máte nejraději vy?
LvK




15. března 2018

#LucieVypráví: Mezi telaty v kravíně


Nic není víc než prožít dětství v JZD. O tom, jak jsem jezdila s babičkou krmit prasata do prasečáku, už jsem tu psala. Ale pozor! Ono těch zvířat bylo daleko víc. To máte ještě kravín, bejkárny, kanceláře...

Začalo to celé tím, že mě babička v létě brávala za telátkama. Ono mezi námi - když žijete na vesnici, tak je JZD ještě to lepší kulturní vyžití, které svým dětem chcete dopřát. Taky je totiž můžete brát pravidelně na hroby nebo do hospody. Ale protože ze mě babička chtěla mít veselé děvče a zdatnou hospodyni, vyhrál kravín. 

Byly mi tři roky a babička mi říkala, že nemám na telátka sahat, jakkoli jsou roztomilá. Což znamenalo, že to jediné, co jsem tam mohla dělat, bylo je mlsně sledovat, jak sajou z lahví mléko. Naprosto mě to fascinovalo. Byla to zábava, na kterou jsem dokázala v klidu koukat dlouhé hodiny. Konec konců dodnes platí, že kam mě postavíte, tam mě najdete. 

Ale jednou, když babička jen na chvíli odběhla s mým odkýváním, že budu na telátka zase jenom tupě civět, jsem sice dostála slibu, že je nebudu hladit, zato jsem se nepozorovaně vydala rovnou k nim do ohrady, abych mohla konečně cumlat s nima. 

Nebyla jsem potrestána, na to mě babička měla moc ráda. Ale musela jsem slíbit, že to neřeknu mamince. "Maminka by se zlobila," řekla. 

Popadla mě za ruku a šly jsme domů. Já celá zahnojená, takže mě čekala vana, a babička v šoku. 
Sotva jsme ale vyšly z areálu kravína, skočil na mě rozzuřený a dost agresivní kohout. I podobné týpky v JZD najdete, to jste nevěděli? Byl skoro větší než já, drápal a kloval. "Ty hajzle jeden," odhodila ze mě má rázná a nebojácná babička divokého a zákeřného kohouta, který se jen otřásl a uraženě se rozeběhl na druhou stranu. 

"Babi a co je to hajzl?"
"Jéžiš, to jsem zase něco řekla. Hlavně to neříkej mamince, jo?"
"A co je to?"
"To je ošklivý slovo, to hodný holčičky neříkaj. Zlý zlý kohout to byl. Hajzl jeden," zaklela znovu. 

To, že jsem něco nesměla někomu napráskat, se mi už z principu líbilo, protože zákonitě musela přijít nabídka nějakého milého úplatku. V případě mlčení o mém dobrodružství s telaty slibovala babička lívance. U kohouta jahodový pohár. A za toho hajzla jsem si mohla něco vybrat v Bavorově. 

Ovšem pozor - na koblihu jsem se nenechala utáhnout ani tenkrát!

Jaké bylo vaše dětství?
LvK


12. března 2018

Kosmetické novinky března: SuperCream, balzám s propolisem i vlasová péče


S jarem přichází spousta krásných kosmetických novinek.
A zatím to vypadá, že v duchu skvělých inovací a novinek z oblasti přírodní krásy, se ponese celý letošní rok, čímž se vás snažím trochu povzbudit, trochu navnadit a doufat, že si ke mně na blog budete i nadále chodit pro nové informace. Ale uvidíme, co bude povedené.

Jedna vlaštovka jaro nedělá.
Ale tady jich je hned několik a všechny stojí za pozornost!

Naturalis Better - Hydratační SuperCream



Není příliš značek, které by se ve světě vyráběly skoro/jen výhradně pro český trh, ale Naturalis Better k takovým značkám patří. Výrobce provozuje na jihu Itálie krásný wellness hotel s ekologickými zahradami, kde si všechno pěstuje a produkuje tak rovnou několik kosmetických řad, Naturalis Better je však jejich špičkou a to hlavně složením. 

(Naturalis Better = Natural Is Better). 

Výrobky z aloe vera jsou často zrádné - občas výrobci využívají pouze sušenou aloe vera, jindy do výrobku semelou celý list, případně ji zpracují ještě hůř. O malém procentu obsaženém ve výrobcích či o správném pěstování ani nemluvím. Kdo byl na Biofachu, tak tam možná Naturalis Better viděl a mohl se přesvědčit, jak se samotná rostlinka, která je velice léčivá, správně zpracovává a hlavně - které části z aloe vera se zpracovávají. 

A na tomto know-how je založena celá značka a všechny výrobky, které se tudíž pyšní skvělými výsledky. Hydratační SuperCream je novinkou, která si vás získá. A to uznávám i já, která miluje olejovou kosmetiku. SuperCream je naopak krém lehký, nemastný, s aloe vera základem, na který jsou navázané další výživné látky jako je olej ze semínek granátového jablka, hrozny vinné révy, mandlový olej, bambucké máslo nebo olej ze semínek opuncie, kterému se přezdívá "přírodní botox."


Loni na Biofachu nám celý proces zpracování aloe ukázali. 

Pokud sháníte opravdu špičkový lehký krém na nadcházející měsíce, můžu vřele doporučit. Je klasické krémové konzistence a pleť zůstává hebká, vypnutá, vláčná a nádherně provoněná. Myslím, že jen málo přírodních krémů se podobnou vůní může chlubit. 

Inlight Terapeutické balzámy - Rescue balzám s propolisem a tea tree




I Inlight letos přichází s novinkami, kterými jsou 4 terapeutické balzámy, které jsou o dost levnější než na co jsme u Inlightu zvyklí a jsou určeny na ošetření pleti lokálně.  

Zatím jsem slyšela nejvíce chvály na Balzám s kurkumou, který ulevuje pleti s lupénkou, dermatitidou či atopickým ekzémem. Já vyzkoušela Rescue balzám s propolisem, který stahuje a s tea tree, jenž pro změnu dezinfikuje a hojí. Používá se lokálně na vřídky, akné, zanícená místa...

Oproti klasickým Inlight balzámům jsou tyhle terapeutické o maličko jiné konzistence a překvapí vás určitě vůně - zatímco běžná pleťová péče si drží příjemnou vůni bylinek, tady vás do nosu trkne poměrně intenzivní vůně tea tree a propolisu. Mně osobně propolis příliš nevoní, a tak jsem ráda, že mi stačí maličko a jen ťupka na bolest. Do rána je z rány stroupek, krusta, která odpadává. 

Akamuti - Oční roll-on revitalizér Šípková růže



Tyhle malé roll-ony miluju zvláště při cestování, jsou maličké, skladné a pod tíhou vysušení z klimatizace či nadměrných veder, dokáží oční okolí vyživit, zvláčnit a udržet bez následků. Já z toho cestování dělám hroznou kovbojku, ale létání mé pleti vážně nedělá dobře. 

Oční revitalizér Akamuti ale oceníte kdykoli doma. Obsahuje oleje z šípkové růže, pupalky a zrníček malin, které jsou plné antioxidantů. Olejovou tyčinku oceníte i jako běžnou péči, jež předchází tvorbě vrásek a poradí si i s následky probdělé noci.

Debrisoft houbička



O Debrisoftu jsem vám tu už psala. Jde o houbičku s jemnými hustými a speciálně střiženými vlákny, která byla vyvinuta k ošetření hlavně otevřených ran - jakkoli chceme bolest (škrábnutí, mokvavé rány, těžké akné či odřené koleno) ošetřit, musíme ji nejdříve důkladně vyčistit a zbavit tak jak odumřelých tkání, tak u odřených kolen například kamínků, které pak zarůstají.

Vlastně jsou dvě varianty - Debrisoft houbička, kterou můžete použít na celé tělo i jako příjemný a velice jemný peeling, druhou verzí Debrisoftu je pak s rukojetí tyčinka Lolly, která lokálně dokáže čistit právě vřídky a akné. Jemnost vláken je u obou variant stejná a v obou případech je lze doporučit i na peeling obličeje. Já sama jej občas na někoho použiju na odstraňování masky při kosmetice. Místo vymačkávání pórů. 

Skin Blossom - Complete Care šampon + Complete Care kondicionér




Značku Skin Blossom jistě znáte, žádná novinka na trhu to není, pro mě osobně ovšem ano! A tahle dvojka šampon + kondicionér pro všechny typy vlasů a s velkým množstvím éterických olejů se mi moc líbí. Oba výrobky obsahují prokvující rozmarýn, který stimuluje růst vlasů, dále bergamot, palmarosu a směs citrusů, která přispívá k menšímu maštění pokožky hlavy.

Po šamponu, který díky rozmarýnu používám hlavně i k masáži hlavy, mají vlasy krásný objem, ale jsou dost tvrdé, takže se kondicionér přímo nabízí. Ten je málo mastný, tudíž ho sice nemůžu doporučit hodně suchým a zničeným vlasům jako regeneraci, nýbrž pro mé jemné vlasy, které po každém druhém kondicionéru plihnou, je to vítaná změna. Dlouho jsem vlastně používala jen bezoplachové kondicionéry ve spreji, teď si můžu dopřát i krémovou verzi. Je lehká, nezatíží a vlasy jsou přesně takové, jaké je mít potřebuju - příjemné na omak, lesklé, nezacuchané!

Jaké novinky jste v poslední době objevili vy?
LvK