Přeskočit na hlavní obsah

Oběti tornáda v Americe....


Krásnou sobotu a neděli přeji,

Je to už hodně let, co jsem mluvila s jednou Češkou dlouhodobě žijící na Floridě. Byla to dáma kolem čtyřicítky, krásně oblečená a mohutnější než její americký manžel.

Oba mluvili česky tak trochu stejně - on znal základní fráze, ona ovládala českou gramatiku na výbornou, přízvuk však byl těžce anglický. Foukala do každé počáteční hlásky a i v češtině používala "the".

Tahle prima rodinka žila přímo v jádru tornádového dění. Prý si na nové hurikány zvykají, běžně tam mají až 3 tornáda ročně a bože, je to přeci něco tak normálního. Skoro jako déšť nebo sníh!

"Fšichni žíkají, jaká je to pohloma," vyprávěla lámavou češtinou. "Ale pokud še žabedníte, nič se vám nemůže štát. Meteorologové výskyt hurikánů hláší několik dní pžedem, takže máte čas se pžipravit."


"Mušíte celý dům dobže utěsnit - hlavně okna a dveže. Když se vítr nedostane do domu ani jedinou skulinkou, vítr vám poláme jen kytky na žahradě," pokračovala.

"Když hurikán udeří, vypadne elektčina, ale my vždycky šedíme doma a pošloucháme, jak to hučí a tipujeme, kdy je náš dům v epicentru. Ale jak žíkám - jsme zabarikádovaný, nikdy se nám nič neštalo..."

Aha! Zajímavé zjištění! Tak co všechny ti oběti, jež si hurikán každoročně vyžádá, ptám se...

"To jšou lidi, kteří se rozhodli sami zemžít. Když si nezabarikádujete dům, několik dní předem probíhají rožšáhlé evakuace, ale jsou lidé, kteří lpí na majetku a nechtějí svůj domov opuštit."

"Když někdo odmítne evakuaci, dobrovolně se vydal na češtu smrti..."

"Takových lidí je hodně a jšou to především starší lidé - nechtějí opuštit dům, zahrádku a bojí se, že by se po udežení hurkánu neměli kam frátit. Tak raději..."

Paní mě šokovala. Není oběť jako oběť.


Někdo se natolik bojí života, že se ho raději vzdá, aby nemusel začínat znovu. A přitom má na výběr, má možnost žít...
Raději zůstane obětí v srdci pozůstalých, než zbabělcem, který se může radovat z toho, že žije...

Luc.

Pokud vám tento článek přijde užitečný, sdílejte ho prosím s přáteli. Děkuji...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …