Přeskočit na hlavní obsah

Sandra Rosová: Mladá Češka, o kterou se v Americe perou!



Slibovala jsem článek o Sandře Rosové - mladé zpěvačce, jenž prorazila v Americe, přivezla si spoustu ocenění a hlavně - která nezahálí, nevymlouvá se a jde si za svým snem.
Dávám to sem na blog pro inspiraci ostatním:-)

Článek v originálu vyšel na stránkách Dreamlife.cz, zde je odkaz.

V Americe byla vyhlášena TOP TALENTEM 2009, v Čechách si své místo pod sluncem musí teprve vydobýt. Jakkoli to bude trvat dlouho, jednou o ní ještě hodně uslyšíme. Neúnavně totiž bojuje o své sny a nikdo a nic ji v tom nezastaví!

Na naši schůzku dnes již 17letá Sandra Rosová přijela rovnou z Floridy, kde měsíc dřela v taneční škole a začala mi vyprávět svůj příběh, vlastně téměř americký sen...

Ve 12 letech se zcela vážně rozhodla stát se uznávanou zpěvačkou. Nadání a talent měla od přírody, teď se rozhodla na sobě začít tvrdě pracovat a plně využít svého daru zpívání. Našla si na internetu autory hudby, textaře, fotografy a vytvořila si tak kompletní repertoár i image mladé zpěvačky.

O čtyři roky později se náhodně dostala na casting soutěže Stars at Sea v USA a jako jediná Češka (a zároveň v první Češka v historii) postoupila do samotného finále této prestižní americké soutěže, jejíž porotu tvořilo čtyřiadvacet odborníků z modelingových a hudebních agentur i nahrávacích a televizních společností.

„Přípravami na Stars at Sea jsem strávila téměř celý rok. Zatímco u nás se doporučuje zaměřit se jen na jednu věc a neustále se v ní zdokonalovat, v Americe platí, že čím víc toho umíme, tím větší máme šanci na úspěch. A tak jsem dřela na trénincích, nacvičovala choreografii, chodila na hodiny zpěvu a hlavně zdokonalovala angličtinu a anglický monolog,“ vypráví Sandra.

Úsilí se vyplatilo, ocenění se jí dostalo hned v několika kategoriích – získala 3. místo v kategorii monolog, druhé místo v modelingu, druhé místo v kategorii talent (tanec a zpěv, kde zpívala anglicky píseň Call Me s textem Marshy Kocábové) a nakonec si odnesla i trofej nejcennější: TOP TALENT 2009!

A že se talent a píle v Americe velice cení, dokazuje i fakt, že se během soutěže seznámila s manažerem Reaynardem Pearsonem, který spolupracuje například s Miley Cyrus, a ten domluvil Sandře spolupráci s Davidem Morem z Miami.

Přesto ji česká společnost zatím nechce brát na vědomí. „Když jsem vyhrála Stars at Sea, napsali jsme o tom tiskovou zprávu a poslali do médií. A oni nám zaslali zase ceník placené inzerce, směje se Sandra, která si s médii zažívá své. „Jakmile máte peníze, zaplatíte si, aby se vaše songy hrály v rádiích a hitparádách. Pak jste zajímaví i pro televizi a konečně i pro tisk. Jakmile za vámi ale nestojí bohatý sponzor, máte smůlu,“ dodává.

Zklamaná však není, ani si nestěžuje. „V životě se snažím být velice pozitivní. Věřím, že když člověk něco umí a dělá to s láskou, že si to své publikum najde. Já se rozhodla jít jinou cestou a všechno si vybudovat sama a postupně. V tomhle mi velice pomohla kniha Já to dokážu od Louise L. Hay, tam vidím kus pravdy,“ dodává.

Sandra Rosová tak vzala osud do svých rukou a jak sama dodává, veškeré aktivity si vyhledává a zařizuje sama. Tento měsíc jí vychází debutové CD Je čas jít dál, na podzim spouští vlastní pořad Otevři oči, stala se tváří šatů DRESS USA, které uvádí na český trh, v Thajsku nafotila 3D fotky s předním fotografem Changem Wu Koangem a do toho všeho studuje střední školu.

Jednoduše řečeno, je to vskutku podnikavá dívka. Když se jí však zeptáte, jaké má cíle do budoucna, řekne vám, že se nejvíce soustředí na přítomnost. Ta totiž budoucnost tvoří. Momentálně tedy na vydání CD a svůj pořad Otevři oči. „Pokud mám nějaký sen do budoucna, pak otevřít lidem oči. Pořad bude o nástrahách showbyznysu, ale i o běžném životě ve vší jeho rozmanitosti.“

„Je těžké se prosadit u nás,“ zakončuje naše povídání. „Zdali se mi to podaří, je jen ve hvězdách. Jestli se to naplní, je to cesta, jak ukázat všem, že i jejich hvězda může jednou zazářit,“ říká Sandra, která se v životě řídí mottem: „Nevyšlapanou cestou zkratky nikam nevedou!“


Komentáře

  1. Já bych chtěla opravit poslední větu tohoto článku. Její motto zní "Jít nevyšlapanou cestou aneb zkratky nikam nevedou". Tvoje věta tady trochu nedává smysl ... :D
    Jinak máš nádherný blog, chodím na něj denně a působí na mě strašně uklidňujícím dojmem :) Jen tak dál!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …