Přeskočit na hlavní obsah

Opravdový talent? Veronika Polívková!


Po Sandře Rosová vám přináším další slečnu zpěvačku, která má hlas jako zvon (dar od pána boha!) a není pěvecká soutěž, kterou by nevyhrála. Je jí šestnáct let a já se s ní potkala před 3 roky - okouzlila mě svým hlasem, chováním a tím, že si odmalička sama píše texty - i ty anglické. Zde vám posílám nahrávku na Youtube, níže je článek přímo o Veronice, který jsme tenkrát spolu sepsaly pro magazin Fifty-fifty!

Přeji vám krásný víkend, hodně dojemných momentů, sluníčko a úsměv na tváři:-)

Video Killing me softly od Veroniky Polívkové právě zde

Naše maminky ve dvanácti letech vozily kočárky s panenkami a každou neděli hltaly lehce komunistický seriál My všichni školou povinní, tatínkové si hráli na indiány, popřípadě jim ke štěstí stačilo pár "angličáků". My jsme napjatě sledovali každý díl sladkobolné Esmeraldy a jejích osudů.

Dnešní mládež ve dvanácti letech nežije život druhých. Naopak - žijí svůj život a už uskutečňují veškeré své sny!
"Není soutěž, kterou by nevyhrála," zdůrazňuje moderátor ještě před tím, než si dotyčnou zpěvačku pozve na podium. "Ve dvanácti letech vydala své první album," dodává, "hudbu i texty si většinou napsala sama. Samozřejmě i ty texty v angličtině..." To už publikum nevydrží a nenápadně se rozhlíží a zkoumá, kdo je to zázračné dítě.

Ta zpěvačka, co má vystoupit, se jmenuje Veronika Polívková a nedávno oslavila třináctiny (dnes již šestnáctiny). Trpělivě čeká pod podiem a klepe se zimou. Působí tiše až nejistě. Vše se ale rázem změní, vyjde-li konečně před publikum. Energicky zapojí keyboard a začne vtipkovat. Sebejistě vtipkovat.
Při první písni jedna polovina návštěvníků slzí dojetím, druhé běhá mráz po zádech. Tak silná osobnost Veronika je a tak mocný je její hlas. To ovšem není všechno, jak se brzy dozvídáme. Ke zpívání má miliony dalších koníčků a v hlavě přesný životní cíl.

Mluvíte-li s ní, zjistíte, jak smělé sny má a nepřipouští si jakýkoliv neúspěch. Vlastně ani nemusí - už teď má své webové stránky, vlastní fanclub a ochrannou ruku nad ní drží samotný Karel Vágner. Jak ji slyšel zpívat na Britské ambasádě, kam byla pozvána, nabídl ji natočení alba a další spolupráci. O velkých akcích však Veronika slyšet nechce.

Verunka, jak ji říká nejbližší okolí, není však dnes žádnou výjimkou. Před 20 lety něco nereálného, před 10 lety snili o závratné kariéře jen ti největší snílci, dnes už má člověk ve dvanácti téměř jasno o životě. Přesně vám vyjmenuje co bude dělat a rovněž už zná cestu k cíli. Nepotrpí si na idoly a budují si vlastní Osobnost. Rodí se nám talentovaná mládež, které bychom měli dát šanci. Určitě se od ní máme co učit.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …