Kouzelný svět koláží mění realitu

Dáváte si předsevzetí do nového roku nebo si alespoň v duchu sestavujete plán, cíle a sny? Pokud ano, pak vás možná dnešní blog bude inspirovat a třeba posune realitu o krok blíže k vyplnění snů...

Já si dávám předsevzetí vždy, když uzraje čas. Sepíšu si veškeré plány (na další půl rok), pracovní, osobní, sepíšu si veškeré nové zvyky, které si chci osvojit (a těch, kterých se chci zbavit nechávám na příště, ach jo!), země, které chci za ten půl rok navštívit, projekty, se kterými chci začít i večeře, které chci vařit:-).

To mi zabere tak hodinku intenzivního namáhání hlavičky a naslouchání si. Pak většinou zapnu nějakou velice pro mě silnou hudbu plnou emocí, vezmu magazíny, nůžky a jen tak si stříhám to, co vyjadřuje mé pocity a mé plány.

Je to velký kus práce a naslouchání sama sobě. Je potřeba si být vědoma svých cílů a pocitů, které z toho máme. Jak se asi budu cítit na cestě do vysněné Ameriky? Jaké to asi bude, když si po vystudování sushi kurzu budu moc tuhle japonskou lahůdku dělat doma? Jak si užiju své první focení, novou práci, pravidelné kávičky s přáteli a jak moc se budu radovat ze shozených kil?

A tak si stříhám - obrázky, nadpisy, motta, přírodu i lidi. A cítím přitom všechny všechy tyto emoce. Pak to jen nalepím na pořádný kus papíru (intuitivně), zarámuju a pověsím naproti posteli. Každý den jak se vzbudím to vidím. Své sny a své pocity ze splněných snů...

Dělám to už léta a našla jsem se v tom. Většina plánů se splnila, některé ještě uzrávají. Každopádně ten nádherný obraz je mnohem hodnotnější než všechny renesanční sochy Florencie (pro mě osobně, samozřejmě. Jsem totiž kulturní barbar!).

Kouzelný svět koláží mění postupně realitu myšlení, životních podmínek i nás samotných. Cíle se mohou měnit a my můžeme jít trochu jinudy.  
Pokud však v sobě máme obraz toho, jak chceme žít, vždy si najde způsob, jak se do našeho života dostat...

Hodně štěstí!
Luc.