Přeskočit na hlavní obsah

Národnostní mix (Aneb co je na těch cizincích tak vzrušujícího?)


Všichni milujeme cestování. Ano. Všichni také uvádíme jako své hobby poznávání nových přátel a kultur. Ano. A většina by si přála studovat v zahraničí a žít v místní rodině. ANO! Ale co když si nakonec řekneme "svatí Češi"? Nechme se inspirovat mými kamarády...

Andrea - Ital, 17 let. Spolužák z angličtiny. Nazpaměť vám odrecituje, kdy použít předminulý čas, ale když se ho zeptáte na jméno, nerozumí. Anglicky vykoktává každou slabiku a jeho argumenty jsou často jednoduše "because". Čte noviny, protože tatínek to tak dělá denně. Poslouchá vážnou muziku, protože maminka ji miluje. Nemá kamarády, protože mu rodiče vštěpují lásku k rodině. A studuje angličtinu, protože se rodiče domnívají, že jí bude potřebovat....



Francesco a Mellisa - on Ital, ona Brazilka. Nejdříve nás pozvali na brazilský oběd. Tj. hodně rýže, masa, černé omáčky, fazolí a to vše posypané oříšky. Výborné. Žijou částečně ve Florencii a částečně v Praze. Jsou velice zcestovalí a je s nimi sranda...
Francesco má neuvěřitelný slovník češtiny: "Chci švíškovou, ufaš!"
Melissa umí skvěle povídat o českém počasí: "Ty fole, tam furt leje. Kde je šluníško?" Načež vám začnou vyprávět o tom, jak je hrozné žít v Itálii a proč jet do Brazílie.

Tobias - 20 let, napůl Ital napůl Belgičan. Blonďák (jedinej široko daleko!). Cestuje si tak napůl mezi zeměmi svých rodičů a občas přistane v Praze. Létá tam hlavně za levným pivečkem a českýma holkama. A to prý jeho slečna žije v Holandsku...ach ti Taliáni!

Kelsea - 23 let, Američanka. Rozrazí dveře, přiletí jak vítr a začne se nahlas smát. Pamatuji si, že když jsme bývaly spolubydlící, vzala si vždy tisíce kosmetických přípravků do sprchy (sprchový gel, krém, lufu, peeling, šampon, kondicioner, masku, holící strojek, balzám na holení, olej po holení a ještě zásyp na pořezání). Ze sprchy vylítla s divokým zpěvem, rozhodila veškerou kosmetiku na zem a šla tancovat na balkon! Miluju ji.

Chtěla jsem si vlastně na ty cizince postěžovat, ale nějak mě přepadl stesk a nostalgie. Mám tyhle lidi asi hodně ráda...:-)

Luc.

Mé dvě americké kamarádky předvádějí svůj AMERICAN SMILE:-) 


Komentáře

  1. Mám ráda cizince, vždycky se tak pěkně chovají k novým lidem (a hlavně, když jsou to cizinci pro ně), nevím, jestli jsme takoví i my, Češi, každopádně bych byla ráda, kdybychom takoví byli a já o tom někdy slyšela :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Dragonfly,

    já mám taky moc ráda cizince, ikdyž...jak které:-)
    Několik lidí tady v Itálii (Brazilci, Italové i Australané) mi říkají, že my Češi se o ně hodně zajímáme, což se jim hodně líbí:-)

    Zatím jsem tedy slyšela výtky jen na pravou českou tuhou zimu...:-D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …