Malá rada pro NEVĚRNÉ muže

Zdravím vás!

Nedávno mě pobavil průzkum v jednom fashion americkém magazínu, který uvádí, že nevěrní muži (kteří jsou z nevěry usvědčeni) ví, jak si získat svou ženu/přítelkyni zpátky.

A hádejte jak, jsme v Americe!

Každý záletník napříč USA má dobře spočítáno, že když investuje do luxusní kabelky od Louis Vuitton za desítky tisíc korun, rozzuřená manželka si rovněž spočítá, že i další nevěra v budoucnu pro ni může být výhodná.

Zatímco jindy žena nedá záletníkovi ani šanci něco vysvětlit, tento dar ji dojme. Kdyby si chtěla tento kousek pořídit sama, narušila by rodinný rozpočet. Takhle stojí před rozhodnutím: odpustit a dopřát si legendární LV nebo neodpustit a odejít s prázdnou?

Hádejte....

Nevím, zda by to fungovalo na Češky, neboť my jsme citlivější, jemnější a protože sehnat LV je dnes možné u vietnamců za dvě stovky...
Ale není to špatný nápad jako malé odčinění za pošpinění jména, co říkáte dámy?

Takže drazí muži, mějte se na pozoru. Lacině z nevěry nevyjdete. Pro jistotu jsem našla tuhle fotku, jak poznat fake od originálu:

Takže tak.

Princi Williamovi přeji krásný manželský život a Kate žádné LV kabelky.
Luc.

Líbí - li se vám tento článek, sdílejte ho prosím s ostatními na FB, Twitteru či emailu. Mockrát díky:-)!

Ytalové = nevzdělancy

Na tržišti s Italama...
...kupuju pomeranče, banány a jablka...

Podávám je prodavači ke zvážení a ptám se anglicky KOLIK mu mám dát. (Na vysvětlenou: Italové na mě mluví italsky, já jim odpovídám anglicky a běžně si rozumíme)

Prodavač ztuhl. Vytuhl. Zbedl. Vytřeštil oči. Na infarkt byl.

Obrací se na svou asistentku a říká ji: "Ježiš, já ji vůbec nerozumím. Co to říká? Co po mně chce?"
Asistentka mu vysvětluje, že mluvím anglicky.

Opět ztuhl. Zbledl a už se musel i posadit.

"Anglicky? Co to proboha je?" "Nu, to víš, Alessandroušku, na světě je množství jazyků a tohle se nazývá angličtina."

Nemohla jsem uvěřit, že pán (sice na kraji) Florencie nikdy neslyšel o angličtině.

"Tak kolik," ptám se podruhé, asistentka mu překládá.
"Jedenáct," odpovídá mi italsky. "Jedenáct," přeloží mi to asistentka z italštiny do italštiny.

Podávám jedenáct euro a on si bere jen deset.

To tuhnu já. Vytřeštím oči. Blednu. Jsem na infarkt. 
To jsou mi móresy...
Ach ti Taliáni...

Luc.

Líbí - li se vám tento článek, sdílejte ho na FB, Twitteru či emailu. Děkuji vám moc!

Velikonoce. Já. Koledníci a Italové!

 

Krásné sváteční pondělí,

tak co, slečny - uschnete?

Já ano. Ale já už schnu postupně pár let. Tedy od dob, kdy jsem naposledy viděla koledníky. Poslední tři roky už na mě nikdo nechodí a já se láduju vajíčky ještě do léta.

I letos mě čeká zvýšený cholesterol, snad jste na tom lépe.

Italové Velikonoce milují - polovina bohatší poloviny odjíždí na prázdniny do zahraničí (všimli jste si, jak je Praha přervaná bandičkami Italů?), popř. hodují jehněčí, zakončují karneval a za přítomnosti alkoholu dělají něco jako pálení čarodějnic.

Přeji tedy všem nádherné Velikonoce a další úžasné jarní letní dny,
Buona Pasqua,
Luc.

Jak se fotí pro COSMOPOLITAN

Krásný pátek přeji...

včera jsem konečně zažila focení, které mě opravdu bavilo. Možná i proto, že ze mně udělali zcela někoho jiného...Fotil se plavkový speciál do červnového Cosmopolitanu!

Sraz byl v redakci v deset ráno a vybráno bylo na 10 krásných modelek, tedy dvě skupinky ženských, jež prezentovaly na svých křivkách ty nejžhavější plavkové novinky.

Přijdu, musím se odlíčit (což ve mně vzbuzuje obavu, že mě pošlou domů) a rovnou nastoupit k paní vizážistce. Po celonočním nespaní je fajn zavřít oči a nechat se opečovávat. Navíc mě zahrnuje komplimenty, jak mám úžasný obličej, nádherné oči, plné rty, úžasné rysy a že bych měla jít do topmodelingu.

Lichotky jsou krásná věc, pravdou ovšem je, že jsem se nikdy nedostala do světového topmodelingu. Tedy pokud nepočítám Berlusconiho "Bunga Bunga" Parties (kam jsem ovšem nešla, podotýkám!)

Jsem nalíčená jako víla, sedím v županu, pozoruji další dívky nebo čtu Cosmo. Pak jdu ke kadeřnici. Miluju zubaře a nesnáším kadeřnice. Vždycky mi za něco vynadají. Vždycky mi chtějí rovnat vlasy a stříhat ofinu. Slečna mi vlasy sice opravdu vyrovná, ale nandá mi pár kilo příčesku, který krásně navlní...

V momentě mám hřívu jako Beyoncé s J.Lo dohromady, bože, hlavně ty příčesky nechtějte vrátit. NEDÁM!

Vypadaly jsme líp...:-)

S první skupinkou si ještě nalakujeme nehty, vybereme úžasné plavky a jdeme pózovat. Já dostala plavky vcelku a s výstřihem až k žaludku. Zatímco já si jen tak stojím s rukama v bok, holčiny se musí tísnit na krabicích a s odřeným zadečkem vyloudit výraz....ach, jaká je to tady na pláži pohoda...

Fotí se desítky fotek, pak padla. Všechny se jdeme okamžitě najíst a konečně vytáhneme bříška.

Já mám ještě počkat na další focení, už jen ve třech. Oblékám nové plavky a kadeřníci mi nasazují na hlavu obří plážový klobouk. Na nohy dostanu střevíčky o 20 centimentrových podpatcích a jsem ráda, že se držím...

Fotograf dělá vtípky, dokáže zahrát všechny pózy, které vyžaduje a až na ten studený větrák se děsně bavíme. A sluší nám to. Posledních pár záběrů s kloboukem a můžeme se převléci do civilu.

Ty příčesky vracet nechci, jakmile mi je sundaj, zase mi na hlavě zbyde jen ten zbytek vlasů, co mám! Ach jo...

Těším se na finální výsledek. Pověsím si fotky na zrcadlo, abych každý den věděla, že taky umím být krásná. Nejen pro Berlusconiho...

Mějte se božsky,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho prosím s ostatními na FB, Twitteru či emailu. Děkuji!

Nevidomí maséři

Slunečný začátek týdne!

Jak víte, na tenhle blog nedávám reklamy a ani nic nepropaguji. Právě proto musím dnes udělat výjimku.

Objevila jsem totiž v Praze Masáže po tmě, tedy nevidomé maséry a ač masáže nemám příliš v lásce, tohle bylo spíše jako pohlazení na duši a "opravení" těla.

90 minut opravdu intenzivního rozmasírování obnášelo příjemnou relaxaci, která nebolela. Zato bylo cítit, jak masérka hmatem zkoumá a rozmasírovává každý sval. Přesně věděla, které místo je ztuhlé, bolavé a která půlka těla je více namáhaná. Podle hmatu dokázala určit kolik mám asi kilo, jakou mám kostru i zaměstnání (nu sedavé...)

Po hodince a půl jsem byla jako nový člověk. Na recepci mi ale překvapivě paní říkala, že lidé nevidomé maséry nemají příliš v oblibě.
Říkají prý, že u nich nemají dost soukromí, ha ha.
Říkají prý, že jsou drazí na to, že jsou slepí. Postižení přeci tolik peněz nepotřebují.

Proto dnešní příspěvek, třeba někomu OTEVŘE OČI. Nevidomí maséři jsou úžasní, citliví k tělu a velice příjemní lidé. Povídají si s vámi o cestování, o tom, jak se učí jazyky a jak moc jim chybí, že nevidí oblohu a mraky z letadla...

Který jiný masér vám dá tolik?
Luc.

www.masazepotme.estranky.cz

Souhlasíte-li s tímto článkem, sdílejte ho s ostatními na FB, Twitteru či emailu. Děkuji...

Krásná, úspěšná, chytrá a slavná....KDO JE TO?

Ahoj! Ve středu jsem psala o Primáckém natáčení do TV a dnes je čas si představit dotyčnou osobu...

Považuju jí za svou nejlepší kamarádku. Je taky pro každou špatnost a také nemá smysl pro povrchní lidi. Žije si svůj život a jen pramálo ji trápí, co si o ní kdo říká.

Jmenuje se Eva Střihavková, pro mě je Evička Střihavka. Potkaly jsme se na VŠ a hned mi byla sympatická tím, že si o hodině místo zápisků ničila obal diáře a kreslila si vlastní motivy. Evička je živel. Jakmile ji něco vytočí, většinou řekne..."no nic, dám si mandarinku a budu v pohodě."

Mandarinky ji uklidňují, zato pohrdá banány. Miluje je, ale smrdí ji. Nemá ráda puch banánů, a tak se jimi láduje se zacpaným nosem...

Na hodinách tvůrčího psaní nevymýšlí žádné sci-fi. Zatímco my ostatní při zadání tématu vymyslet a popsat nějakou novou živočišnou skupinu vymýšlíme kočkopsy, rybolidy a další obludy, Eviččina práce zní jasně: Neexistující živočišná skupina? Chlap se smyslem pro romantiku, čistotu, nakupování, věrnost a se smyslem pro neburanský humor... 

Evička je dcerou Kamila Střihavky, ale mlží jak může. Své slavné jméno nepoužívá jako protekci a ani netouží se dostat do světa showbysnysu. Chtěla by být divadelní režisérkou, na DAMU ji přes veškeré úsilí berou jen jako tu, co chce režírovat pouze muzikály pro tatínka...

Z Top Star Magazínu o ní chtěli natočit reportáž, zřejmě šli po hvězdných manýrech. "Dělala jsem hasičku v divadle, teď chci začít šít, ale ty látky jsou drahý," ochromila je na úvod.

Dělala hasičku, sčítací komisařku, umí rozdělat oheň i rozebírat básně.

Miluju ji. A kdybych někdy změnila svou orientaci, požádám ji o ruku. Dá si mandarinku a bude v pohodě...
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho prosím dál na FB, Twitteru či emailu. Děkuji!

The worst casting ever? It was the one for a shower gel.

The worst casting ever? Ha! I could talk about it for hours. It was the one for a shower gel.

Let´s describe it briefly: there´s one bigger atelier and around 10 models in the swimwear waiting for their turn. In this casting they have to pretend to be taking a shower. Which means – they have to (in front of the cameraman and other models) pretend to soaping their bodies with a great shower gel. And soaping body on TV, it is kind of an art...

a) You must look delighted to take a shower!
b) It must be visible that the shower gel smells good.
c) It also must be clear that the gel is creamy and your skin is silky-soft afterwards.
d) You must be soaping your body sensualy but you should not look like masturbating in the shower. And that´s the problem!

You are doing your best, but all the people in the room are staring at you. They try to keep a poker face (and not to laught at you), but they fail. It is funny to watch the other ones, but now it is my turn. The show can begin:-)

• First, I dont know exactly how to touch my body and how to cover my breasts
• Second, I dont know how to look delighted
• Third, I just dont have an idea how to show people that the shower gel is creamy and that I love the smell of it. There is no shower gel after all.

And again – they all try to keep a poker face. And again – they dont manage.

It´s very different to take a shower in the privacy at home and on TV. The same „soaping technique“ like at home simply doesn´t work on TV.

So: I pay respect to all „shower gel actors“, because almost everybody can pretend crying, laughing or being angry, but to look good and not like from some cheap porn, that is a real art.

Have you experienced something like that? Or even worse?

Have a nice weekend,
Luc.

Jak se natáčí reportáž do TOP STAR Magazínu

Včerejšek byl divokej...

Moje nejlepší kamarádka je celebrita (v pátek vám ji představím!). Před ní to nikdo říkat nesmí, nemá to ráda. Jenže pravdou je, že ji novináři nahánějí. A že ona před nimi utíká...

Včera se však nechala přemluvit k natočení reportáže pro Top Star Magazín a já kývla na to, že o ní něco pěkného paní reportérce řeknu. Takže jsme brzo ráno vstaly a ještě vymýšlely, co jim do té televize napovídáme (neřekneme přeci pravdu, ne?)

Bály jsme se, neboť jsme znaly pravidla jako:

VŠE, CO ŘEKNETE MŮŽE BÝT POUŽITO PROTI VÁM
Vše, co řeknete může být vytrženo z kontextu
JAKÁKOLI VAŠE REAKCE SE MŮŽE OBJEVIT VE VYSÍLÁNÍ

Pokud budeme chtít, stejně vás v úvodu představíme tak, že už si neškrtnete...

Naposledy jsme se učesaly, napudrovaly a šly se reportérům představit. Byli milí. Posadili nás do kavárny, kde moji drahou a nebohou kamarádku pěkně vyslýchali. Ta mluvila krásně, moudře a jen občas popustila uzdu své fantazii.

 

Já zatím poslouchala, smála se a ani nedýchala, aby to na kameře nebylo slyšet.

Následující scéna: Obě vyfešákové jdeme do restaurace, povídáme se a předstíráme jak se úžasně bavíme. Vše beze zvuku. A tak dojdeme na bar a jakože si objednáme.

"Jo, dejte mi panáka," povídám ve srandě, protože se domnívám, že jde pouze o hranou scénku. Jenže čišník opravdu nalévá dva panáky a my - abstinentky - to do sebe musíme hodit. Jenže jak to  bude vypadat? Že má kamarádka pořád chlastá na baru? Bože, tohle jsme nedomyslely...

Pak je rozhovor se mnou, což považuji za tu nejhorší část. Zatímco já se snažím vymyslet něco duchaplného, ona se v rohu směje. Následují samostatné scény venku, ve škole, v knihovně...

Po dvou hodinkách natáčení končí, byla to sranda a lidé z TV nevypadali jako hyeny. Naposledy si potřeseme rukou a obě jen tajně doufáme, že ty největší naše hlody i scény, kdy se opíjíme na baru vystřihnou.
Jenže pochybuju, na těch celou reportáž postaví. A tak se do měsíce v Top Staru dozvíte něco o divočině, špíně, intelektuálech, DAMU i o tom, že je někdo tak chytrej, že ani do školy chodit nemusí....

 

Ale jsme na sebe hrdé. Make-up se sice rozmazal, vítr vlasy rozcuchal, ale my si to užily. A ať si každej myslí, co chce...:-)
Luc.

Pobavil - li vás tento článek, sdílejte ho prosím s ostatními na FB, Twitteru či emailu. Děkuji!

To nejlepší z Drážďan

Krásný začátek týdne,


aby tento blog nebyl jen o psaní, dneska je tu foto pár fotek toho nejlepšího, co Drážďany nabízejí a pár módních novinek navíc...:-)
Hezky se usaďte, je to opravdu dlouhé!

U zvířat. Sluší nám to společně...

Pražská ulice je obrovskou nákupní Meccou:-)

I tohle je poslední móda. Prý.

V hotelovém výtahu si můžete přečíst za jízdy třeba Kafku. V němčině!

Mějte se pěkně!
Luc. 

Oběti tornáda v Americe....

Krásnou sobotu a neděli přeji,

Je to už hodně let, co jsem mluvila s jednou Češkou dlouhodobě žijící na Floridě. Byla to dáma kolem čtyřicítky, krásně oblečená a mohutnější než její americký manžel.

Oba mluvili česky tak trochu stejně - on znal základní fráze, ona ovládala českou gramatiku na výbornou, přízvuk však byl těžce anglický. Foukala do každé počáteční hlásky a i v češtině používala "the".

Tahle prima rodinka žila přímo v jádru tornádového dění. Prý si na nové hurikány zvykají, běžně tam mají až 3 tornáda ročně a bože, je to přeci něco tak normálního. Skoro jako déšť nebo sníh!

"Fšichni žíkají, jaká je to pohloma," vyprávěla lámavou češtinou. "Ale pokud še žabedníte, nič se vám nemůže štát. Meteorologové výskyt hurikánů hláší několik dní pžedem, takže máte čas se pžipravit."

"Mušíte celý dům dobže utěsnit - hlavně okna a dveže. Když se vítr nedostane do domu ani jedinou skulinkou, vítr vám poláme jen kytky na žahradě," pokračovala.

"Když hurikán udeří, vypadne elektčina, ale my vždycky šedíme doma a pošloucháme, jak to hučí a tipujeme, kdy je náš dům v epicentru. Ale jak žíkám - jsme zabarikádovaný, nikdy se nám nič neštalo..."

Aha! Zajímavé zjištění! Tak co všechny ti oběti, jež si hurikán každoročně vyžádá, ptám se...

"To jšou lidi, kteří se rozhodli sami zemžít. Když si nezabarikádujete dům, několik dní předem probíhají rožšáhlé evakuace, ale jsou lidé, kteří lpí na majetku a nechtějí svůj domov opuštit."

"Když někdo odmítne evakuaci, dobrovolně se vydal na češtu smrti..."

"Takových lidí je hodně a jšou to především starší lidé - nechtějí opuštit dům, zahrádku a bojí se, že by se po udežení hurkánu neměli kam frátit. Tak raději..."

Paní mě šokovala. Není oběť jako oběť.

Někdo se natolik bojí života, že se ho raději vzdá, aby nemusel začínat znovu. A přitom má na výběr, má možnost žít...
Raději zůstane obětí v srdci pozůstalých, než zbabělcem, který se může radovat z toho, že žije...

Luc.

Pokud vám tento článek přijde užitečný, sdílejte ho prosím s přáteli. Děkuji...

MODELING: Co si myslí modelka, když říká...

Jak by byl ten svět hned veselejší, kdybychom se neschovávali za prázdné fráze a klišé!

Ahoj! Také vás tak nebaví číst rozhovory s modelkami a dívkami z Miss? Už po několika interviews totiž zjišťujeme, že snad KAŽDÁ používá stejné věty, fráze a klišé...co tím tedy slečny myslí, když říkají, že....?

Říká: V JÍDLE SE NEOMEZUJU. JÍM VŠECHNO A MILUJU VEPŘOVOU OD MAMINKY
Myslí tím: "Neomezuji se a miluju vepřovou od maminky. Jen si musím dávat pozor, abych nesnědla víc jak půl knedlíčku, nezobla si ani masa a naopak se nacpala zelím."

Říká: S PŘÍTELEM SE NEROZEJDU (po úspěchu v soutěži Miss)
Myslí tím: "Můj přítel není ješitný. ON si zvykne, že nebudu často doma. ON si zvykne, že jsem úspěšnější než on. JEMU nebude vadit, že budu víc vydělávat. ON nebude chodit za jinýma. ON mě podpoří a ON mě pochopí. Tak proč bych se měla rozcházet?"

Říká: PLASTICKÉ OPERACE NEODSUZUJU, POKUD LIDEM POMOHOU.
Myslí tím: "Odsuzuju ty, kteří plastiky nemají a chodí po světě ták oškliví!"

Říká: JSEM SE SEBOU SPOKOJENÁ
Myslí tím: "Snažím se své komplexy překonat, nikdo není dokonalý. Trápí mě, že mám odstáté uši a malá prsa, ale už jsem taková a musím to umět dobře schovat." ...za pár let snažení si jen přeci nechá prsa zvětšit a ouška přišít...:-)

Říká: BAVÍ MĚ CESTOVÁNÍ, POZNÁVÁNÍ NOVÝCH LIDÍ A POSEZENÍ S PŘÁTELI
Znamená to: Vlastně nemá moc koníčků, a tak se ráda jen tak poflakuje!

Opravdu se nacpávám knedlem zelem vepřem. Denně, proč se ptáte?

Říká: CHCI SVĚTOVÝ MÍR
Myslí tím: "Tak mě nechte prosím na pokoji."

Říká: TO NATÁČENÍ/FOCENÍ BYLA OPRAVDU ZKUŠENOST A JSEM ZA TO MOC VDĚČNÁ
Myslí tím: "Zkušenost to tedy byla...režisér pořád řval, pořád jsme scény opakovali, byla nám všem zima a měli jsme slzy na krajíčku. Už bych do toho nikdy nešla."

Říká: JE TO JEN MŮJ BLÍZKÝ KAMARÁD
Myslí tím: "A je hodně blízký!"

Tohle je jen "výcuc" frází, jimiž nás krásné dívky krmí. Skutečnou pravdu jsem poznala při rozhovorech s nimi, na společných akcích či při společném focení a natáčení, kdy kolem rautového stolu jen tiše procházely...

Jsem taková, jakou mě Matka Příroda stvořila. Přísahám!

Doufám, že jednou přijde slečna, se kterou se pobavíme a která se nebude schovávat za slušné fráze. Těším se na to...Prozatím nádherný sluneční den,
Luc.

Pokud vás tento článek pobavil, sdílejte ho prosím s ostatními na FB, Twitteru či přes email. Děkuji!

What did I do wrong?

Zdravím vás z Drážďan,

právě sedím u kávičky a dortíku a říkám si, jak je ten život nespravedlivý. Německo - pro mě vždy země snů plná skvělých lidí, lahodných kefírů a dalších dobrot - a já skončím nakonec v tej špinavej Itálii.

What did I do wrong?

V Drážďanech jsem vůbec poprvé a zůstávám až do soboty. Mé plány jsou jasné - ráno trocha práce, odpoledne sauna a k večeru nákupy. Se ani nedivím, že patří Německo mezi nejbohatší země EU, když lidé vydělávají pěkné sumy a ty nejlepší věci jsou tu téměř za hubičku.

Objevila jsem už úžasný holandský puding a skvělé restaurace. Ale proč to všechno píšu: budu se snažit, abych si odsud přivezla něco, co obohatí tento blog a co bude pro vás zajímavé...

Už jsem změnila grafiku (ach ty nákupy) a rovněž přidala malou anketku (vpravo nahoře) a budu vám všem moc vděčná, pokud zahlasujete...

Příště se těště na modeling, už se také těším!
Mějte se krásně ať už jste kdekoli,

Luc.