Přeskočit na hlavní obsah

Přiznání: Ano, tak takhle žiju...


Ahoj všem!

Jsem v té kouzelné české metropoli, sluníčko svítí a lidé na sebe na ulicích neřvou, nýbrž se jen tak pomalu procházejí. Je to opravdu nádhera....Poslední půl rok jsem měla opravdu rozježdíno, a tak mnohé věci více oceňuji. Cestování je krásná věc, ale co si uvědomuji až nyní je, že...

Můj život je občas smutný. To tehdy, když se musím loučit s těmi, které mám ráda a nejradši bych si je sbalila s sebou. Tehdy, když musím opouštět svýho malýho pejska a doufat, že po mně nebude kňučet. Tehdy, když opouštím své přátele, rodinu i lidi, o kterých nikdy nevím, zda je ještě někdy uvidím.

Můj život je občas těžký. To v momentech, kdy za sebou táhnu kufry se všemi svými sny a když místo eskalátorů narazím na obyčejné schody.

Můj život je někdy velice osamělý. To ve chvílích, kdy jsem na všechny ty Italy úplně sama a když nemám člověka, jenž by mi byl zpovědní vrbou...


Můj život je velice barevný. To si uvědomuji zvláště na svých hodinách angličtiny. Jednou se dohaduji s Italem o významu slova "mafián", jindy Brazilce vysvětluji, že +15C v lednu není zima, když poslouchám svou učitelku ze Sydney jak se vehementně snaží být šťastná nebo když se nechám svést svou kamarádkou Alice a ona mi v záchvatu radosti předvádí jak nebrzdit a zároveň se nezabít.

Můj život je plný lásky. Toho, koho jsem si vybrala považuji za opravdového učitele. Učí mě té nejvyšší lásce, toleranci a především otevřenosti a upřímnosti (občas selžu!). Je to ale člověk, kterého ráda živím láskou a něhou.

Můj život je plný snů. Ty sny si s sebou vozím ze země do země a nikdy z nich neslevím. Vláčím s sebou svůj kufr nejen plný střevíčků, tělového mlíčka a teplých svetrů. Vláčím zároveň s tím i sny, naděje a svá přání...


Tak, řekla jsem to. Takhle žiju. Jaký je váš život? Co na něm máte nejradši a čeho byste se nejraději vzdali? Budu moc ráda za vaše zprávičky, vždy mě to moc těší...

Mějte se krásně, užívejte si letního počasí a já mažu zase někam ven,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho prosím s ostatními přes Facebook, Twitter či email. Děkuji vám!

Komentáře

  1. Unknown24. února 2014 21:02

    Skvela reportaz, pisana skvelou rukou, skoda, ze som ta neobjavila ovela skor...

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Lucie van Koten24. února 2014 23:27

      Marti, aspoň máš teď zásobu článků na dost dlouhou dobu:-)

      Smazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…
Okomentovat
Klik

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …
1 komentář
Klik

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …
Okomentovat
Klik