Není nad pořádnej českej podzim:-)

Holandsko bylo minulý rok vyhlášeno nejbohatší zemí EU 2010 (pokud nepočítáme "tax heaven" Lucembursko) a přesto si tam lidé stěžují doslova jako psi.

V Čechách je to podobné. My jsme druhým nejbohatším státem z post komunistických zemí (hádejte, která země je první?) a rovněž neustále remcáme jak se mají všude jinde líp.

Zítra se nalodím na palubu a pojedu po 14 dnech opět do Itálie. Je tam teď pořád něco přes 20 stupňů a hodně sluníčka, není to paráda?

Jenže já mám ráda ten krásný český podzim. Celý minulý týden mrzlo, ale svítilo sluníčko. Ideální na procházky s tím naším malým čoklíkem. To se pak celí promrzlí vrátíte z procházky se zmrzlými prsty a ušními lalůčky a jdete se zahřát k horkému topení.

S čajem v ruce (ok, v mém případě s kakaem, ale jsem na to už dost stará, a tak se to bojím přiznat:-). Najednou nic nemusíte, jen si užívat té pohody. Sluníčka za oknem. Dobrého filmu v televizi.

Tahle domácí pohoda vůbec nesouvisí s tím, jak se nám tu žije. Ale právě tahle domácí česká pohoda mi - po nastěhování do Itálie - začala chybět. Novou zemi můžeme milovat, ale kořeny a tradice máme většinou takové, v jakých jsme vyrostli.

Já vyrostla na kakau u horkého topení s vlněnýma ponožkama od babičky. A teď musím do horké Itálie. Jsem nostalgická a nechce se mi.

Většina lidí, co žije v zahraničí to má prý podobně. Někdy jim prostě chybí české Vánoce, svátky nebo jen trávení večerů s rodinou. To jen tak na uklidněnou, že jsme na tom vlastně všichni stejně...:-)

Takže si užívejme. Žije se tu skvěle!
Luc.

Pokud se vám článek líbí, sdílejte ho prosím na Twitteru či FB. Díky:-)