Zeštíhlovací BIO pokušení...

Jo, zeštíhlováky. Člověk si furt říká, že stejně musí míň jíst a víc cvičit, ale pak to vždycky končí u používání nějakého zázračného přípravku na hubnutí, že van Kotenová?

Tentokrát jsem dostala BIO zeštíhlovací kúru od Melvity k testování, tak odolejte. Poprvé v životě testuju BIO krémky na celulitidu. To znamená, že se můžete spolehnout jen na bylinky, přírodní extrakty, případně nějakou mocnou kombinace obojího, ale žádné jiné serepetičky k tomu. Takže, začínáme:

Zeštíhlující sérum - má mít chronobiologický účinek (vysvětlete mi prosím, co to je) a přes den spaluje tuk a v noci zabraňuje jeho ukládání. To prý díky jedinečnému komplexu tří řas: růžového korálu, chaluhy a Palmari.

Jak to vypadá a jak to působí: Příjemná lehká konzistence s barvou medu, která ze začátku příjemně voní a pak se rozvine do lehce mentolové vůně. Není to mentol samozřejmě, ale voní to moc příjemně. Dokonce mi to připomíná nějaké sladkosti z děství, jen tak vědět které. Vůně je ovšem přírodní a nerušivá. Sérum se vsakuje přímo pod rukama. Stačí ho tak málo, že jedna lahvička o 150ml vystačí na celé léto.

Tentokrát jsem testovala oblast bříška a boků. Jsem zvědavá, zda to bříško zpevní nebo vypne nebo co to vůbec udělá, že? Po 2 měsících bříško mnohem pevnější (a to jako fakt), jen ty boky mají hroší kůži a s těmi asi nic nehne. Možná pevnější, ale na úbytek centimetrů teprve čekám...:-( Z bříška jsem ale překvapená!

Však co. Hodím přes dolní část plavek nějakej cool šátek a budu na pláži machrovat jenom s pevným bříškem. Prsa radši schovám taky, tam taky není s čím machrovat!

A teď pozor! Zeštíhlující olej (z nějakého důvodu ho nemohu najít na stránkách české Melvity, tak přikládám aspoň link do zahraničí.)
Jde o směs BIO detoxikačních olejů, které se postarají jak o dokonalou hydrataci tak i o pružnost pokožky. A to je při hubnutí plus.

Hned musím podotknout, že je sušší olej, který se hned vstřebává a voní krásně...snad jako jehličí, taková příroda po dešti bych řekla (jsem dneska nějaká poetická). Jenže: balení 100ml je na celé tělo poměrně malé, takže tím opět natírám jen postižená místa nebo...

Což to takhle použít na ksichtík? Já vím, je to zeštíhlovadlo, ale...jsou v tom jen BIO oleje, výtažky z mořských řas, nemůže to uškodit, ne? A 100ml na obličej už je dost.
Zkouším...možná trochu moc fresh vůně, ale nic iritujícího a hned se vstřebává. Stejně tak se vstřebává veškerá mastnota, takže stačí papírovým kapesníčkem otřít čumáček a může se razit ven!

Ha! Geniální věc. Teď už to na zadek nedám ani náhodou. Ani na tělo. Syslit to budu na obličej. Ten mám pak hezky vyžehlenej, žádné pnutí - pocit trochu jako po použití arganového oleje.

Moje Melviťácká garda hydratantů:-)

Teď si v Melvitě klepou na čelo, co to vyvádím. Ale jen pro informaci: na obale je uvedeno, že podle výzkumů je s olejem spokojeno plných 100% uživatelů. 100%. Ani jeden fňukal, to fakt čumím. Ale nedivím se.

A závěr? Můžu jen chválit. Zeštíhlující gel zpevňuje pokožku celkově, olej zase dodává ten prima svěží pocit. Ještě je v nabídce plno výrobků na zeštíhlení i čaje dokonce.

Zkusil tyto výrobky někdo z vás?
Luc.

Pokud se vám článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

Slavíme 2.narozeniny!

Dneska je to přesně dva roky! Dva roky, co je na tom blogovém světě Život Podle Lucie...

To jsem si tak jednou sedla a řekla si, že bych mohla začít něco psát. Tak jsem něco psala. 
Sice jsem dlouho nechápala základní funkce (čti - dodnes v tom mám bordel!), vůbec jsem netušila, o čem by to mělo být a moje čtenáře tvořila především skupinka těch nejodvážnějších - sestřička, kamarádky, Holanďan a pes!

A tak jsem sem občas zařadila něco ze svých trampot z modelingu, jelikož ty si vždycky získaly i nějaké čtenáře navíc. Jenže furt to byl pomalý a bolestný rozjezd. 

Wishlist no.1

Dobrá, člověk musí taky mnohokrát spadnout na hubu než se naučí chodit, že? Po roce vítr změnil směr a přinesl první dvě tři stovky čtenářů denně. A dodnes přinesl hodně vás - skvělých lidí, kamarádek a úžasných blogerů, a tak se každé ráno těšim na svou pravidelnou dávku blogování.

A co že vás tu bavilo za celou tu dobu nejvíce?

Malá rada pro nevěrné muže - to si v den, kdy článek vyšel, přečetlo 1216 lidí, což je docela smutná statistika.
Focení v Itálii. I mlsání je zakázáno - 748 čtenářů a plno krásných komentářů:-)
Pravý život na Sicílii - 738 čtenářů - interview s fashion blogerkou Janičkou a povídání o Siciliánech:-)

Takže blogu mohu jen popřát do dalších let hodně stále skvělých čtenářů a vám chci moc poděkovat za přízeň, komentáře, spolupráce, rozhovory, emaily i setkání.

Wishlist no.2

Blogovat je vlastně prima věc. V záplavě kosmetických recenzích vás to sice stojí dost peněz (protože to všechno musíte mít samozřejmě taky, že), ale přináší to skvělé lidi a myšlenky...

A výše přikládám své wishlisty k 2.narozeninám, ocením, když se na mě složíte:-)

Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho prosím na Twitteru či Facebooku. Děkuji vám:-)

Stěhování z Itálie. Ale kam?

Poslední měsíc.
Poslední týdny.
Poslední dny....v Itálii.

Po dvou letech (a že to teda bylo divadlo!) se stěhujeme, přičemž se půjde tam, kde můj drahý Holanďan najde práci. Takže...?

"Miláčku, dneska mi přišla taková zajímavá nabídka práce,"

Já v duchu: Ach bože, je to tady. BERLÍN nás čeká. Nebo LONDÝN! Nebo že by AMSTERDAM?

"To je úžasný miláčku a kde to je?"
"V Moskvě!"

Já v duchu: Moskva? To jako Rusko? Tak to je v pytli. To umrznu ještě než se dostanu z letiště do taxíku...

"V Moskvě? No...to je překvapení. A na jak dlouho?"
"Jenom na pár týdnů, od září do října..."

Já v duchu: Prej maj v Moskvě levný sushi a sauny hodně...

"A budeme ubytovaní v luxusním hotelu v centru Moskvy se saunou a nedaleko by měly být nějaký levný trhy,"

On ví, jak na mě. Saunu a trhy. A luxusní hotel.
Přemejšlím...

a) Možná tam opravdu mají levné trhy a blešáky a levný sushi
b) Už v říjnu tam mrzne jako v Rusku, říkala kamarádka.
c) Není Moskva náhodou předražená?
d) Na druhou stranu, to sushi je tam levný...
e) Můžu vůbec něco nehezkýho o Rusku napsat, aniž bych nebyla zamordována jako nepřítel státu?
f) Nedávno jsem četla, že v Moskvě sem tam najdou různé ostatky lidí
g) Stejně nevylezu z pokoje, když je tam taková zima
h) Mají v Rusku wi-fi?
ch) A mají tam L´Occitane?

Můj drahý vypadá nadšeně, vezme mapu a začně plánovat, kam všude se podíváme, kam pojedeme na výlety a jak seženeme ten nejošklivější ruskej vlak, kterej nás odveze za romantikou na Sibiř. Jo!

"Drahý a kam se vydáme po Moskvě, kde zůstaneme?"
"No...to se teprve uvidí!"

Já to říkám furt, že ta Itálie byla ještě lehkým odvarem toho, co nás teprve čeká...
Zítra koupím vodku a kulicha. Ať si zvykám!
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

Když testujete rakytníkový olej...

Jak už asi víte, není olej, který bych na sebe nenapatlala. Protože oleje přeci pěstí, vyživují, zkrášlují, postarají se o suché vlasy, o suchou pleť a pokud se užívají vnitřně, pak dokáží pročistit tělo.

Ale dobrý. Přednášku vám tu dneska dávat nebudu.
Dneska tu bude malá recenze na rakytníkový olej, neboť ten, ten je prý číslo jedna mezi všemi oleji. Je zdravější i než rybí olej.

Pohlcuje ultrafialové záření dokonce!
Doplňuje tělo o vitamíny, minerály i omega nenasycené kyseliny
Chrání organismus před volnými radikály a zabraňuje tak stárnutí
Působí na pružnost a průchodnost cév
Udržuje správnou funkci žaludku a močového ústrojí
A hlavně: Zásobuje tělo látkami, které se postarají o nádhernou kštici, vlasy i pleť.

Takže jdeme na to. Lžičku na zdraví...no, panečku, dobré to moc není. Klasický olej s příchutí snad oříšků? Nicméně doporučuji zapít vodou a denně 2x lžičku oleje před jídlem.

Účinky: Mám pocit, že mi za týden užívání zmizely i poslední drobné pupínky, ale ještě je brzy dělat nějaké závěry.

Zkusíme použití na pleť. Takže si napatláme obličej...no, panečku, jsem rudá jak indián. Nechávám to působit v domnění, že se to vstřebá, ale prdlajs. Oranžová jsem i po hodině, a tak to jdu raději smýt. Nemůžu se tu nakrucovat jak nějaký náčelník u ohně, že?

Pro srovnání: půlka naolejovaná, půlka ne:-)

Ale: Olej je suchý, takže žádná mastnota. A když ho smejete, pleť zůstává hladká, jemná a jakoby už ani nepotřebovala další výživu. Paráda! Takže rakytníkový olej začnu používat jako masku na tlamičku. Aspoň to!

Tak trochu divoch:-)

A jdeme na vlasy...no, panečku, první olej na světě, který mi vlasy nezmastil. Do suchých vlasů vmasíruju pár kapek, které vlasy uhladí a dodají lesk, ale po mastnotě ani stopa! Ani stopa.

Ale: První hodinky po použití vám vlasy budou tak trochu nelibě vonět. Půjdete ven a furt budete kolem sebe čuchat a dívat se na podrážku boty, jestli jste náhodou nevyšlápli nějakého to nadělení, že. Až později vám dojde, že je to rakytník. Ale druhý den už o zápachu nevíte a vlasy furt super!

Někde jsem četla, že rakytníkový olej je úžasný vmasírovat pejskům do kůže, aby měli krásnou lesklou srst. Hojí to prý i různá poranění. Dobře, věřím tomu. Jen se musí člověk smířit s tím, že doma místo světle hnědé čivavy bude mít čivavu křiklavě oranžovou.

Rakytníkový olej v BIO kvalitě prodává i český Saloos:-)

No nic. Tolik ode mně zpráv o rakytníku. Zkuste, pokud máte zájem. Je to opravdu poklad. Jen kdyby nebyl tak křiklavě oranžovej...
Máte s ním někdo zkušenosti? Sem s nimi:-)

Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

L´Occitane přichází s další novikou. Tentokrát se postará o vlasy...

No jo, sousedi koukali, co že to mám pěknýho:-)

Jo, výživa pro vlasy. To bych tady mohla mluvit hodiny. K testování mi teď ale přišly dvě novinky L´Occitane - šampon a kondicioner pro barvené vlasy. A jelikož jsem tu v Itálii měla na návštěvě sestřičku (občas někdo poklidit musí, chápejte...:-), tak jsme to vyzkoušely obě! A tady jsou poznatky:

Sestři - husté, ale melírem oslabené a suché vlasy, které si myje obden.
Při šamponování: "Hm, hezky to voní a pěkně to pění."
Po mytí s mokrou hlavou: "Hm, nic moc, takové...normální."
Po uschnutí hlavy: "Hele, já mám ty vlasy takový heboučký, sáhni si! A vůbec nejsou vysušený a ani ty konečky, no sáhni! Jakobych použila nějakej olej, ale nic tam nemám. Hej, já to chci taky, nechceš mi to koupit k svátku?"

(Pozn: Takhle to dopadá vždycky:-D)
Nakonec jsme tedy musely do italského L´Occitane omrknout, zda to tu nemají (v ČR ke koupi už tento čtvrtek!) a bohužel, nic takového sem dosud nepřišlo a z výrazu paní prodavačky soudím, že asi jen tak nepřijde:-)

No nic. Musím to taky vyzkoušet, že? Když jí to tak pomohlo, mě to musí pomoc taky. To nemluvím o tom, že jsem o 5let starší a že moje vlasy už mnohokrát prošly jak domácím koncentrovaným (!!!) peroxidem (puberta holt, no), křiklavě oranžovou (rovněž podomácku napatlanou) a mnohokrát černou, kterou jsem pak drhla snad i rejžákem.

Takže moje diagnóza: Slabé, suché vlasy se zničenými konečky, barvené a mytí tak párkrát do týdne.
Při šamponování: Hej, dobré. Voní to sladce (snad nějaké ovoce?) a pění to božsky. Jedna moje bývalá spolubydlící by to použila následně i jako pěnu do vany:-). A barva drží!
Po umytí s morkou hlavou: Opravdu nic nového.
Po uschnutí hlavy: No jo. Opravdu. Jako byste přidali kapku oleje - vlasy jsou bohatě zavlažené, nebudí dojem přeschlé slámy a ještě se snadno upravují.

Na svědomí to bude mít asi ta směs pěti esenciálních olejů z pelargónie, palmarosy, bergamotu, rozmarýnu a cedru. Úžasný pocit přetrvá až do dalšího mytí a ani pak se toho nemůžete nabažit.

Sestři používá takovou tu běžnou kosmetiku z drogerky za pár drobných, takže jsem se nedivila, že tohle jí přišlo jako extratřída, ale já si k vlasům jen tak něco nepustím a přesto mi to vytřelo zrak. Jediné drobné mínus je, že nikdy nevím, co je šampon a co kondicioner, neboť balení jsou na chlub stejná, ale jako design se mi přesně hodí do koupelny. Ha!

Jak jsem řekla, koncem týdne je to v Čechách. A já až přijedu, tam musím zkusit ještě masku!
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

S disciplínou na flegmouše!

Vlastně jsou to většinou vaše blogy, u kterých si říkám, že taky něco změním. Že už nebudu takovej lempl a flegmouš a že o sebe, o svoje tělo, o svou domácnost budu dbát.
Dala jsem si tedy tato předsevzetí:

Budu obědvat a dobře jíst
Kručí mi v břiše, pár hodin už jsem nejedla a hledám cokoli v lednici, jen abych si nemusela vařit. Vařit pro jednoho, to je stejnak nesmysl. Takže na řadu většinou přicházejí pudinky, rýžové chlebíčky, jablka a další plácání žaludku.
Takže: Nebudu líná a budu dbát o své zdraví! Jak jednoduché, že?

Budu se starat o to, jak vypadám
Až tak to se mnou špatné není. Jen kdybych nebyla líná a pohrála si s účesem. Ta moje image rozčepýřené a napůl zvlněné divoženky mi sice pomáhá odhánět Italy (ano, až tak špatné to se mnou je!), ale nic dobrého taky nepřinesla.
Takže: Vezmu to z gruntu. Budu se česat, používat stylingové přípravky a sem tam hodím nějakou tu sponku, to zvládnu.

Budu se učit angličtinu poctivě 2hodiny denně
Což to já se učím, ale vždycky jak zalezu s učením do postele, přepadne mě spavá. To se mi v ČR nestávalo. To bude Itálií, už jsem našla viníka:-). Proto taky všude ty siestičky, že?
Takže: Dvě poctivé hodinky, beze spánku. A sakra...

Po týdnu tvrdého zkoušení...

Obědvám
Nakoupila jsem si risota s krevetkami v pytlíku (jako zase bez éček a glutámátů, to zase ne!) a to už se denně přinutím rozkvrdlat to ve studené vodě a přivést to do varu. To zase jo. A teplej oběd je na stole! Jen každej den stejnej, ale to je detail:-)

Vlasy stále jak divoch
Ještě jsem nenašla pinetky, které by mi lehce srovnaly vlasy. S tužidlem i pěnou to sice zkouším, ale moc jim nerozumím a výsledek nula. Ach bože, proč jsi mě neobdařil nějakým smyslem pro estetiku, proč?

Držím oči
Asi nejtěžší bod. Sice dokážu neodložit učebnici, abych si hodila šlofíka, zato pěkně klimbu a dostávám se do komatu. Až když se mi něco (dost divného) zdá, dojde mi, že už jsem zase za hranicí poctivého studia...

Tři malá předsevzetí a jsem orosená až za ušima.
A to jsem prosím odrovnala tu péči o domácnost (jsem asi zešílela vůbec na to pomyslet!)
Znáte něco podobného? Také si neustále něco krásného slibujete, nalháváte, předsevzujete...:-)?
Nechť se daří,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

Apicosma: Pomoc hodně vysušené pleti

Abych vás seznámila se svým výhledem z okna, krémík jsem pro vás vyvenčila:-)

No prosím. V mém věku a už tak vysušená pleť. Jak asi budu vypadat za dalších dvacet, třicet a dalších cet let?

Jenom oční okolí abych přemazávala co druhou hodinu, jak se pnu. Jako starý flegmatik jsem se s tím nikdy moc nepárala - na noc i na den jsem používala úžasné promazávadlo - ricinový olej. Úžasná věc, věřte mi. Jakýpak olivový či mandlový olej. Pfff...

Problém je, že když se takhle namastíte ráno, tak
a) budete vypadat jak nemocní a zpocení (děsně sexy kombinace!)
b) pokud jste tak šikovní jako já, tak si od oleje dokážete oblemcat i kořínky vlasů u hlavy (taky fajn)
c) jakékoli líčení nemá šanci, neboť se okamžitě rozpije (ještě k té nemoci a mastným vlasům:-D)

A přes den se taky nemůžu olejovat pod očima, že?
Léta tak přemýšlím, co s tím a pak Melvita přijde s Apicosmou - řadou pro hodně vysušenou pleť, o kterou se stará především výběr vzácných olejů, medů a mateří kašičky.

Kupuji tedy Hydratační krém pro suchou pleť Apicosma (viz veškeré složení a účinky). Stojí 599 Kč, což sice není za hubičku, ale pokud to dokáže zavlažit pokožku tak, aby se nepnula a zároveň neleskla, pak si ho nakoupím po kilech. Ještě mají v Melvitě Výživný krém pro hodně suchou pleť, ale to je spíš vitamínová bomba a já radši super hydrataci.

Takže: voní to krásně, jakoby merunkově, stejně jako celá řada Apicosma. Textura je lehoučká a krém se jednoduše roztírá. Pocaď dobrý:-)

Krém je ideálně mastný - tak, aby promazal, ale aby se rychle vstřebal a nezanechal pak lesklej čumáček. Teda...namažte a nechte pár minutek vstřebat. Běžte si připravit snídani nebo čaj, nenanášejte make-up okamžitě. Dejte tomu tak 4 minutky:-)

První den mám pocit, že se maličko pnu, ale časem ten pocit mizí. Nalíčím se a nic. Žádnej lesk, žádná mastnota. Čumáček se přitom nepne a ještě hezky voní. Balení s pumpičkou je navíc fajn i do kabelky a celý obličej mi bohatě stačí dvě kapičky (a to mám jako buclatý tváře a obrovské čelo:-D)

A nemusím dodávat, že Melvita je celá BIO...:-)

Jaké krémy či oleje na suchou tlamičku používáte vy? Nebo máte nějaké babské tipy:-)? A znáte Apicosmu?
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

Interview: Pravý život na Sicílii:-)

Znáte blog Chic Sicily?
Jen si to představte...nádherné pláže, palmy, malé sicilské vesničky v pozadí a jedna nádherná Češka v outfitech, které berou dech.

Sicílie. Česká blogerka a lékařka tam před lety odjela za svým přítelem. Jak se tam žije, jak to vypadá v místních nemocnicích a zda-li je to skutečně takový ráj na zemi, o tom jsem si popovídala s krásnou blogerkou Janičkou z Chic Sicily:-)

Jani, Tebe jsem objevila až díky Tvému krásnému blogu Chic Sicily. Ale víc o Tobě nevím. Můžeš o sobě něco maličko prozradit?

Je mi 28 let a i když pracuju jako lékařka fascinuje mě svět módy a vše okolo. Tím, že jsem se odstěhovala na Sicílii, jsem bohužel ztratila možnost probírat svoje módní posedlosti s mými stejně trhlými kamarádkami každý týden na kafi, takže jsem se rozhodla založit si o tom blog...tedy o módě a o mém někdy úžasném a často šíleném životě na Sicílii.

Co přesně Tě přivedlo na Sicílii?

Je to vše vina mého italského přítele.

Jak dlouho tam žiješ a jak dlouho ještě plánuješ zůstat?

Už je to tři roky, co jsem s hlavou plnou ideálů a 10 kilovou nadváhou kufru letěla za svým snem na Sicílii. Jak dlouho plánuju zůstat?...Jestli mě život tady něčemu naučil, tak to je určitě radši nic neplánovat a těšit se z přítomnosti. V rámci zachování duševního zdraví doufám, že za pár let se přestěhuju do nějaké klidnější a civilizovanější části světa, hodím za hlavu svoje módní manýry a budu se věnovat zahradničení.

Můžeš popsat svůj běžný den?

Ráno si většinou trošku přivstanu, abych si zacvičila svou milovanou jógu. Jedna z výhod života na Sicílii je, že i doktoři v nemocnicích, kteří v jiných částech světa většinou začínají pracovní dobu už v sedm, se tady trousí pozvolna do práce až kolem deváté, desáté. Nevýhodou ovšem je, že se podle toho taky trousíme domů kolem sedmé večer. Po práci si občas zajdeme s kolegy na aperitivo, pak procházka se psem po pláži a nebudu vám nic nalhávat, většinou usínám tak v půlce svého oblíbeneho seriálu.

Co Tě na Sicílii nejvíce baví? Já slyšela, že jsou tam nejpřátelštější Italové a přímo roj mafiánů, ale víc nevím...:-)

Mafiány žádné osobně neznám, ale všeobecně je tady v hodně lidech zakořeněné takové to mafiózní myšlení....kdo to chce tady někam dotáhnout, musí mít hodně „známostí“, jak by se v češtině řeklo.

A co mě baví? Žít u moře je můj splněný sen a krásné počasí taky není k zahození. Jídlo je na Sicílii opravdu výborné a lidé velmi přátelští. Líbí se mi, že se na pozdrav se všemi líbají na obě tváře.

A co Tě naopak na Sicílii (potažmo Itálii) nejvíce vytáčí? 

Asi to, jak tu věci všeobecně fungují....tedy spíš nefungují...tedy přes protekci. Pak mě vytáčí Siciliáni za volantem a odpadky na ulicích.

 

Jsi vůbec větší milovnice české nebo italské kultury, mužů, jídla...?

Kultury určitě české, mužů italských a jídlo mám ráda oboje...kafe rozhodně italské a pivo jen české!

Kolik pizzy denně sníš:-)?

Průměrně sním tak 4 pizzy týdně, takže denní dávka nám vychází na něco víc než půl pizzy.

A ještě k Tvému blogu Chic Sicily. Jelikož ho krásně překládáš i do angličtiny, čtou ho více cizinci nebo zajímá především nás Čechy:-)?

Musím se přiznat, že ho vlastně překládám do češtiny. Vždy za pár minut sesmolím anglický text a pak si lámu hlavu, jak to samé napsat v češtině, aby to vyznělo alespoň trošku vtipně.

Co se týče čtenářů, tak většina je Čechů, hodně i Italů a Američanů.

Kde se vidíš tak za pět deset let? Máš nějakou zemi snů?

Mým snem je dokázat žít šťastně v jakékoliv zemi. Fascinuje mě životní styl severní Evropy.  

A poslední otázka. Kdybys měla dát jednu radu dívce, která se chystá žít na Sicílii, která by to byla? (omlouvám se za příliš filozofickou otázku, ale je fakt poslední:-)

Vyzbrojit se trpělivostí a naučit se co nejrychleji italsky, protože s angličtinou tady člověk daleko nedojde.

Díky, Jani:-)

Více fotek a zážitků najdete přímo na Chic Sicily:-)

Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

Foto: z výše zmiňovaného blogu:-)

Návod na přežití: Co sbalit do Itálie:-)

Co přibalit do kufru na dovču do Itálie?
Inu, dva roky v téhle zemi mi ukázaly, že...

1. REPELENT
Víte, jaký je rozdíl mezi českým a italským komárem? Český komár štípne, nasaje krev a letí dál (trávit, zřejmě). Zato italský komár štípe a nasává krev do té doby, než je přepitej tak, že už ani neodletí. Takže repelent jako číslo jedna!

2. SLOVNÍK
Mluvit na Itala anglicky, německy či snad v dobré vůli španělsky, to je jako vysvětlovat matematickou planimetrii na základce. Že nevíte, co je to planimetrie? Přesně! A takhle na vás Taliáni koukají, když nemluvíte italsky. Takže slovník je další nutnost:-)

3. NĚCO NA KOCOVINU
Víno se tu podává v době oběda běžně k polednímu menu. Leckde celá karafa vína. Takže pokud vám víno a sluníčko nejde do hromady, přibalte hodně česneku či čehokoli, co vás zbaví bolehlavu.

4. DOBREJ ČESKEJ CHLEBA
Jasně, italská kuchyně, dobrota, že? Ale jedno by se Taliáni naučit mohli - dělat chleba. Ty jejich bílý tuhý neslaný placky, to je fakt dobrý ledatak na vytření talíře po těstovinách. Takže jak by řekli v Slunce, Seno: Nafasujte se z domova!

5. ŽENY: CO MOŽNÁ NEJKRATŠÍ SUKÝNKU
Nechci být zlá, ale říct se to musí...z nějakého důvodu (to mi povězte proč?) s krátkou sukýnkou (či hodně hlubokým výstřihem) u Italů funguje mnohem víc věcí než v riflích a roláku. Nepolemizujme o tom proč. Prostě to tak je. A basta:-)

Doufám, že jsem vám aspoň trochu usnadnila balení na cestu.
Brzy ještě přihodím článek o tom, co raději nebalit vůbec.
To je další důležitá lekce:-)

Mějte se krásně a smějte se,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho s ostatními na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

Top Teen Camp: Pozvánka na školu modelingu s Ivetou Lutovskou!

Už víte, kam na prázdniny?
U mě je to jasné, mě čeká stěhing z Itálie. Takže balení kufrů, úklid bytu, vyhazování (a oplakávání) plno bot, kabelek, outfitů a následně zbylý jeden kufřík naložit do auta a dva dny navigovat řidiči a neustále na něj brebentit, aby náhodou v tom horku neupadl do mikrospánku. Problém je, že pan řidič (=můj drahý Holanďan) občas z toho mého brebentění o super kosmetických novinkách usíná na povel... No nic.

Pokud ještě nemáte přesný plán co dělat, kam vyrazit a co podniknout, můžete jeden týden prázdnin věnovat třeba modelingu.

V Plzni se totiž připravuje 1.ročník Top Teen Campu - kempu pro všechny podnikavé dívky, které by rády uspěly v modelingu či si jen rozšířily obzory v oblasti fitness, stolování, zdravé výživy a líčení i v prezentaci sebe samých.

Top Teen Camp je letos pod záštitou Ivety Lutovské, která se určitě ráda rozpovídá o tom, jak uspět v modelingu a zároveň půjde s dívkami závěrečnou přehlídku.

Ale abych to nezapovídala. Čeká vás nabitý program od lektorů z mnoha oborů:

1. Práce modelky v agenturách (castingy, smlouvy, booky atd.)
2. Jak se stát úspěšnou dívkou (umění sebeprezentace a komunikace, etiketa, stolování)
3. Péče o vizáž (líčení, kosmetika)
4. Péče o vlasy (kadeřnictví, tipy, triky)
5. Image a oblékání (typologie, současné módní trendy)
6. Péče o tělo a postavu (fitness, moderní formy cvičení, zdravá výživa, kosmetické přípravky)
7. Fotomodeling (příprava na focení, ukázky v ateliéru, zhotovení minibooku)
8. Modelingová chůze (předvádění modelů, závěrečná módní přehlídka)

Každá dívka si kromě nových zkušeností, dovedností, zážitků a setkání s významnými hosty odnese minibook od předního fotografa Ivana Štefka a certifikát o absolvování Top Teen Campu, slevy na kosmetické a vlasové přípravky a svou prezentaci na modelingovém webu.

Program bude zakončen prestižní módní přehlídkou v pátek 13. července 2012 od 17 hodin pod vedením Ivety Lutovské, Míši Gleisslerové a Lucie Van Koten. Dívky předvedou získané dovednosti z campu ve svatebních šatech salonu Ornela na červeném koberci na pěší zóně ul.Bedřicha Smetany v Plzni, za přítomnosti pozvaných hostů, partnerů akce a veřejnosti.

Pokud tedy chcete s modelingem začít hned po okurkové sezoně, může vám Top Teen Camp jedině pomoci. Je to berlička. Věc, která vás může motivovat a nakopnout. Týden, kdy poznáte nové lidi z nového prostředí. Týden, který vám pootevře dveře k vaším snům...

Jakékoli podrobnosti i přihlášku objevíte na webu TopTeenCamp.cz, ptát se můžete na emailu organizátorky Jitky Hanzlíčkové (hanzlickova@bti-plzen.cz) nebo se ptejte mě, vyzvím odpovědi:-)

No a já začnu s vyklízením skříně a pakováním kufrů:-)
Mějte se krásně,
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte jej na Twitteru či Facebooku. Děkuji vám:-)

Základ šťastného vztahu ANEB Jak nakupovat prádlo, pánové

Dneska mám pro vás takovou perličku ohledně milostných vztahů. Možná vás to pobaví, možná z toho zamrazí...

Vědci nedávno přišli na to, že pokud muž kupuje své partnerce spodní prádlo, ve většině případů ji domu přinese o číslo menší kalhoty a o číslo větší podprsenku.

A většina žen si s tím neví rady. Existují tak 3 varianty zdůvodnění:

Varianta 1 (optimistka): Optimistce to lichotí, přijde si pro partnera atraktivní - vysvětluje si to tak, že on ji vidí ideálněji, než je (o číslo menší zadek, o číslo větší prsa!)
Což je vlastně krásný znak zamilovanosti...

Varianta 2 (realistka): Je prudce naštvaná. Bere to od přítele jako znak, že by měla být štíhlejší a prsatější, což ji naštve do nepříčetnosti.

Varianta 3 (pesimistka, občas realistka): Zuří! Tahle velikost prádla určitě nebyla pro ni, její drahý má zřejmě milenku, pro kterou to bylo původně koupeno. Začne slídit, až se dopracuje do rozvodového stání...

Do které kategorie byste asi zapadaly vy?
A úplně na konec mě napadá - jaká by asi byla reakce mužů, kdybychom jim koupili trenky o číslo větší:-)? 

Možná mi na tu otázku někdo odpoví:-). Zatím se však mějte krásně.
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte ho na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)

Modeling v Maroku: tak trochu jiné kafe:-)

English version coming soon:-)

Moje drahá kamarádka Evička se dostala jako catwalk modelka do Maroka. Agentura ji tam ze dne na den poslala na 4 dny na maraton módních přehlídek a castingů.

Maroko. Kolik toho o Maroku víme, že? A co čekat od modelingu tam? No zkrátka...

"Převlékali nás v kuchyni mezi kuchařema. Všechno bylo narychlo, narychlo se vybíraly šaty, narychlo se dělal make-up," vypráví.

Přehlídka pro outletové centrum prý dopadla dobře, horší byly castingy.
"Marokánci jsou zvláštní lidi, je to úplně jiná mentalita. Casting neprobíhal jako u nás, kde se nafotíš, představíš, případně sehraješ nějakou scénku,"

"V Maroku jsme totiž museli předvádět šílenosti. Třeba předvést kobylku a jiná různá zvířata. Plazit se jako oni, chodit po čtyřech... To mi přišlo lehce přes čáru, tak jsem vždycky z castingu zmizela s tím, že podobnou zakázku nechci. Přitom šlo o seriózní zakázky..."

Jo jo, člověk se u podobných příběhů nasměje. Zvlášť, když vám ten druhý začne popisovat veškeré detaily castingu a ubytování v Maroku.

Ale stejně...Maroko musí být úžasný zážitek. Teda pokud víte, že se za 4 dny vrátíte hezky domů, do své postele a ke své mentalitě. Ke castingům na jogurt, na prací prášek, na sprchový gel či na Kofolu.

Tenhle příběh je tak krátký a tak výstižný. Proto ho sem píšu. Člověk někam jede s nějakým očekáváním a nakonec přijede vyplesklej z toho, co viděl, zažil nebo ochutnal...:-).

Co vy, šli byste do něčeho podobného? Předváděli byste zvířátka na castinzích?
A viděli jste japonskou reklamu na ledový čaj s Mirandou Kerr? Jo Japonsko, taky trochu zvláštní a úžasná země (hlavně to sushi, co vám budu povídat...)

Takže přeji příjemné cestování:-)
Luc.

Pokud se vám tento článek líbí, sdílejte jej na FB či Twitteru. Děkuji vám:-)