Jak nerozzuřit italské taxikáře!

Jste připraveni na další italskou veselou historku? Nebo veselou...beru to zpátky. Hořko-sladkou historku? Tak tedy...vítejte v italském taxíku!

Čtvrtek, 4:06 ráno, Santa Maria Novella, Florencie. 
Právě jsme s Holanďanem dorazili po úmorných 14 hodinách busem zpět z ČR a sháníme taxíka.

Holanďan: "Hele, operátorky to neberou. Je možný, že v noci taxíci v Itálii nejezdí?"
Já: "Ne, jezdí. Jsme přeci v Evropský Unii. Si nějakýho chytneme, no. Jsme v centru, to nebude problém,"

4:15 ráno - nikde žádnej taxík
4:25 ráno - nikde žádnej taxík
4:45 ráno - já: "Já tu snad usnu ve stoje. A ještě se počuram než to přijede!"

Můj kufr spolkl celkem 25 kilo, kabelka jen 12kg. Holanďan má kufr o 30 kilech, batoh rovněž o třiceti kilech a ještě tašku žrádýlka. Docela dřina.

4:50 - TAXÍK!!!!

Taxikář: "Tak kampak to bude?"
My: "Via Pietro Jahier 7, prosím."
Taxikář: "Eh? Nic takovýho tu není"
Holanďan: "Je, my tam žijeme. Je to část Le Cure, slepá ulička od Via dei Bruni. Jeďte, já vás kdyžtak budu navigovat,"

To taxikáře pěkně rozparádí a my si poslechneme něco o tom, že on se tu narodil, že on tu i zemře a tudíž on moc dobře ví, kde jaká ulice je, ale tahle že tu rozhodně není. Začíná zvyšovat tón, supí. Jak může mít někdo takový páry po ránu?

Já: "A máte GPS?"
Taxikář: "Na co bych to potřeboval?"
Já: "A mapu?"

Mapu? To jako já?

Teď jsem asi rozdráždila přímo bůvola, řítí se šílenou rychlostí červená nečervená.
Holanďan: "Jedete blbě. Víte co? Když nevíte a nechcete vědět, tak nám tu zastavte, si řekneme jinýmu!"

Taxikářovi už rupnou nervy, vezme mobil a křičí do něj: "Maminko moje, promiň, že budím, ale nevíš, kde je kurva nějaká Via Pietro Jahier? Vezu nějaký cvoky, asi Amíky."
Maminka: "Jo, to je ta slepá ulice u Via dei Bruni, drahý, miláčku, nestresuj se, nenech si těma volama kazit ráno!"

Taxikář na nás: "No, tak prej Via dei Bruni a pak že potřebuju mapu!"

Whatever, říkáme si s Holanďanem. Dokud nám zastaví u našeho baráku a my do pěti minut zapadneme do postele, whatever. Příště se nafasujeme z domova, nasmažím řízky a dvě hoďky budeme na nádraží čekat na první bus. Hlavně ať nebudíme italskou mamá, že?

Co by to bylo za svět bez italských maminek, že?

Máte taky nějaké zážitky s taxikáři:-)?
Luc.

PS: A kdybyste nás někdo chtěl vykrást na Via Pietro Jahier, tak klidně. Ale kdybyste mi tam chtěli poslat třeba balík poctivýho českýho másla, tak bohužel. Už tam nežijeme...:-D