Chudák Holanďan. Má to se mnou život!

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Vyjednávání," začíná svou přednášku můj Holanďan na business Toastmasters.
"Vyjednávání není jen o bysnyse a o tom, jak vydělat peníze. Vyjednáváme vlastně s každým.
Já třeba doma se svou ženou."

Lidé jsou napjatí o čem že tenhle chápek asi doma vyjednává.
"Vyjednávám o snídani. O obědě. O večeři. Prostě všude tam, kam ona by nacpala jenom to svoje avokádový sushi!"

Lidi se smějou, ale Holanďan to myslí vážně. Utrpení, kdy doma nemáte nic jiného než mořské řasy, rýži, avokádo, rýžový ocet a sójovou omáčku, zná až moc dobře.

Ale zvykl si. A ví nejlíp, jak na mě. Jak si mě udobřit. Jak mě potěšit. Nebo jen jak mi na chvíli zacpat pusu. V restauraci za mě může bez mrknutí oka objednávat:

"Prosím vás, já si vezmu Texas Burger s hranolkama. A pro mojí ženu Avocado Hosomaki, prosím. Kolik že je tam kusů? Jen šest? Tak to jí vezměte čtyřikrát. Ano, ona to sní. A ne, já ji na to nesmím ani sáhnout. Ale ona je jinak moc milá holka..."

Holanďan se přizpůsobil dokonce i mé další závislosti - kosmetice:

"Prosím vás, potřeboval bych mluvit s Luckou," někdo se po mě shání.
"Ta tu ale není."
"A nevíte kde bych ji mohl najít?"
"Jo jasně. Buď bude v prvním sushi baru nebo v první drogerce. Pokud je na sushi, tak se do hodinky vrátí. Pokud v drogerce, tak se modlete, aby neměli výprodeje. Páč to už ji dneska nechytnete!"
 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Možná si mé závislosti i zamiloval:

Minulý týden mi odkudsi z práce přinesl kosmetickou taštičku, prý jsem si ji tam u něj v kanclu nechala.
"To ale není moje," říkám, když mi padne do očí malý krémík na MASTNOU PLEŤ. Panikařím. Jak si může myslet, že mám mastnou pleť? Po všech těch letech natírání si ksichta olejem? Chci říct...můj nejbližší člověk a on neví, jakou mám pleť? To je jako by nevěděl můj nejoblíbenější kondicionér!!!

V tu chvíli mu zvoní telefon. Z práce. Prý se u něj v kanceláři ztratila kolegyni ze stolku kosmetická taštička, ve které byla fleška s důležitými informacemi. Jestli o tom náhodou něco neví, protože v jeho kanceláři nikdo jiný nebyl a že chtějí volat policii.

Já mu říkala, že krém na mastnou pleť nebude můj.
"Ježiš, to se moc omlouvám. Nechtěně jsem ji vzal domu. Víte, já mám takovou ...jak se to řekne česky...parádivou manželku a víte, ona a kosmetika, to je na dlouho. No a tak jsem myslel, že si to zapomněla. Tady vracím taštičku, opravdu se nezlobte. My v Holandsku jsme možná lakomí, ale nekrademe!"
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
No jo.
Je hodnej.
Vidí kosmetiku a šup s tím domů. 
Vidí sushi a už ho objednává čtyřikrát.
Ale jinak má se mnou moc prima život.
Aspoň si to myslím:-)

Jak vaši drazí snášejí vaše...ehm...neřesti, co?
Luc.

Hydratace pleti po celý den? Co třeba klasické sádlo?

Víte, jaký je tuk nejbližší lidské pokožce?
Vepřové sádlo.
No ne, nekecám. Je to můj další poznatek z biologie (nebo chemie?)
Prostě se vám jen snažím říct, že moje školní docházka nebyla tak marná...

A otestovat jsem to teď mohla díky Svízelové masti Dr. Popova. Masti Dr. Popova jsou všechny vyráběny ze sádla, pak se jen přidávají různé bylinky a co já vím dalšího:-). Svízelová mast má navíc vypínat pokožku pomáhat vypínání vrásek, udržovat pleť hydratovanou a rovněž by měla pomoci s podrážděnou pokožkou např. po holení. Takže moje poznatky...

Objevy holky van Kotenové:

Použití ráno:
Pokud nanesu jen slabou vrstvu, nejsem mastná, můžu se hned nalíčit a přitom i má suchá pleť už suchy nepne.

Použití večer:
Jo, večer. To je jiná. To já si klidně dopřeju pořádnou dávku. Když můj drahý Holanďan nevidí ten zadek samej kráter, tak nějaký ten lesk obličeje jistě taky přehlédne. Takže ano, jsem mastná a lesknu se. Ale ráno se probouzím s ještě příjemným pocitem na tváři, hlavně kolem očí. Ho! Hydratace zůstala:-)

Pod oči:
To já tak běžně chodím během dne a prsk se svízelem pod očka. Okamžitě to uleví suché kůži.

Po opalování:
Ať se jde pantenol vycpat. Lepšího pomocníka než svízelovou mast neznám. Sice je to určeno na ksichtík, ale dobře to hojí i ranky, napjatou kůži, snad i spáleniny. Ale to já nevím. Já se opaluju zodpovědně, že.

A další poznatky:

To, jak mám vysušenej obličej už tu snad ví každej. Kafrám tady pořád. Ale na jedno jsem přišla: když použiji jakýkoli (sebekvalitnější) krém a to i v BIO kvalitě, který je postaven na bázi vody (voda první složka ve složení), pak mi prostě nestačí.

Jako by se voda během dne vypařila a kůže jela naprázdno.

Kdežto když použiju lecitinové výrobky například od Karla Hádka, které v sobě mají vody minimum a stojí na lecitinu a bambuckém másle, pak mám pocit, že pokožka nepotřebuje nic víc.
Což jsem zjistila i teď u Dr. Popova a jeho bylinných mastí. Taky - žádná voda, jako hlavní hydratant sádýlko, co dokáže udržet vlhkost v pokožce (už naše babičky to věděly!)

Jako nejsem chemik, tak mě kdyžtak opravte, ale něco na tom možná bude. Konečně jsem na to přišla.
Jediné, co se vám moc nemusí líbit je vůně svízelové masti.
Mě osobně voní tak trochu jako něco smaženého, takže já si nestěžuju. Jen všechno smažený mi pak musí z dosahu:-). Někomu ale může nevonět právě sádlo nebo svízel. Nicméně není to nijak silná vůně a na obličeji ji skoro neucítíte.

Svítzelová mast je tedy super na suchou pokožku, je super na hydrataci a super jako maska na noc. Oceňuju i to, že všechny ingredience jsou naprosto přírodní. A mimochodem, v e-shopu Dr. Popova stojí jen 58 Kč, což se mi zdá až bídně málo:-)

Takže já děkuji Dr. Popovovi za příjemné testování.
Co vy? Znáte tyto výrobky? Co považujete za tu nejlepší hydratační složku?
Luc.

Setkání s Bebe a Luci Fridou. MUHEHE:-)

Bebe tu známe všichni, že.
Je to to číslo z Růžového Chrousta, co je závislé na tiramisu, na všech zvířecích tvorech a na BIO kosmetice.
A Luci Fridu určitě znáte taky, ač je v blogovém světě snad jen od konce května. To je zase ta, co vás s každým příspěvkem (teda aspoň mě) láká na nějaké super kosmetické slevy, výprodeje, akční nabídky...

Prostě tyhle dvě je lepší neznat, boť jinak vám odumře peněženka vyčerpáním.

Ale pokud je potkáte naživo, pak jste vlastně rádi, že je znáte.
A tak jsme se potkaly. Všechny tři hezky na kafíčku v Praze. Vlastně na sushi, holky to se mnou přetrpěly a úspěšně se ládovaly taky.

Jde o to: Když máte blog, tak máte spojence. Čtenáře. Soupotníky. Stejné zvědavce, co zajímá stejná věc. A s některými jste v kontaktu immer vere, s jinými jen občas. Ale vždycky o sobě víte.

Jenže jakmile se sejdete naživo, je to jako rande. Takové...nejdřív si online píšete a teď jste třeba vyprsklí z toho, že S TÍMHLE týpkem (týpařkou?) tu máte dopít minimálně kafe? Páč nejradši byste zdrhli už ve dveřích.

S Luci Fridou a Bebe jsem však dopila ice tea, dojedla sushi, zašla do cukrárny a na nákupy. Takže zdrhat se mi nechtělo. Chroust byl milej a snažil se mě přesvědčit, že L´Occitane závislost je těžce normální. Vtipná je stejně jako na blogu a vidíte, že ji taky napadají pěkné lumpárny.

Lucka byla velice milá a je to ten člověk, kterého milujete mít neustále po ruce. Smíšek. Taková veselá kopa. S Bebe sem přidávám fotku (titulka, kdyby si někdo myslel, že jsem sem dala ilustrační foto nějakých dvou top modelek). Luci Frid nechtěla žádné fotky veřejně. Ale kdybyste viděli, jak ji slušelo!

Ale proč tady o tom pořád tak melu. Holky známe a víme, že je s nima hezčí život.
Ale chystají se v září Dny Marianne, kde zase chceme spáchat blogerský sraz.
Ne že bychom nakupovaly, to vůbec.
To mi ani na mysl nepřišlo.

Jen se tak budeme culit do výloh obchodů. 
Ale říkaly jsme si, že by bylo fajn to pojmout ve velkém a potkat i některé z vás, co říkáte? Přidáte se? Pátek, sobota, možná i neděle.

Já vím, zní jak lacinej inzerát na seznámení.
Tak já končím.
Ale přemýšlejte o tom.
Člověk nikdy neví, co životně důležitého se od blogerek dozví....:-D

Bože, já jsem zase chytrá jak rádio.
Konec.
Luc.

Čí je ta krev na prostěradle?

Úterý, 22:30 přilétáme do Bulharska.
Po celodenních pochůzkách v Budapešti jedeme rovnou do našeho apartmánu.
Už při odemykání se mi zavírají víčka. 

Už jen tlamičku lehce přejedu tonikem, hodim trochu arganového krému a jdu spát.
Holanďan jakbysmet.
Asi si ještě vzpomínám, že jsem si pravděpodobně čistila zuby.

A padám do postele.
Krásná měkoučká a voňavá postýlka. Velký přehoz má zřejmě sloužit jako peřina pro nás oba. Ha ha ha!
Šok, téměř až smrtelný, přichází ráno...

Rozhrnu peřinu.
O bože, tady někdo krvácí.
Na Holanďanově straně. Zhruba v půlce postele.

Kref?
Prohlížíme se vzájemě a nikde nic. Ani peřiny nejsou od krve.
Prostě jen zkrevené prostěradlo.

Ta myšlenka přišla okamžiě (já nestyda!): Tady někdo před náma přišel o panenství. No přesně tomu by to odpovídalo. A uklízečka si ničeho nevšimla a převlíkla jen peřiny.

Jsem na infarkt. Kde je ten gruzínský rum?
Musím to sundat a vyprat, říkám si.
Bere mě ďas.

Ne že bych byla nějaká netykavka, to ne. Ale při pomyšlení, že bych měla šahat na cizí krev odkudsi, tak padám do mdlob. Musím někde najít rukavice. A pak se celá vydezinfikuju. Vykoupu se v kysličníku a celá zblonďatím.

"Ale zase to nemusí bejt to, co si myslíme," snaží se mě utišit Holanďan.
"Hele, to je poměrně vysoko. To by ta ženská musela bejt fakt prcek!"
"A vždyť my prd víme, jak si to rozdávali!"

Stejně si musím sednout. Fuj. Já na tom spala. A jak. Vlastně  kurva dobře!
Bléééé....

Tak já to prostěradlo svéknu. Holanďan nabízí pomoc. Natáhne ruku po prostěradlu a hle!
Do krve odřený loket.
Asi jak se včera majznul o dveře.

Ach bože, to se mi ulevilo. To je jenom krev mýho Holanďana. A z loktu. Ne odtamtud. 
"A jo. To bude ono, já říkal, že je to v úrovni rukou, že to sex nebude."

Ale taky se mu ulevilo. Slyším to v hlase.
Sedím a přemejšlím.
Že mě vždycky napadaj ty nejblbější scénáře, že jo. Každej jinej by se pořádně prohlídl a já málem dostala infarkt.

Měla bych se dát na dráhu nějaké sci-fi spisovatelky.
No nic. Jen doufám, že se jednou dopracuju k tomu, že mi za tu blbost začnou platit...

Jaké jsou vaše zážitky z dovči:-)?
Luc.

Po měsíci homelessaření...

Stejně bych se ale chtěla dopracovat k tomu, být bezdomovec v PRADĚ hadrech:-)

Po téměř měsíci bezdomovčení, kdy jsme nadobro opustili Itálii a tak nějak přespávali kde se dalo, máme apartmán!

Apartmán! Teda jen pronajatý na týden v Bulharsku. Ale stejně! Je to jako byste se vrátili z džungle do civilizace. Tak třeba:

• Po měsíci se zase vidím s vidličkou a nožem. Ach příbory, jak jsem vás postrádala. Poslední měsíc jsem všechno jedla hůlkama na sushi, plastovou lžičkou, co furt nosím v kabelce (no co?) nebo rukama! 

• Taky vidím pračku. O pračko! Konečně budu mít vypráno. A budu vonět. Vonět! A nebudu nic muset šmoulat v ruce v umyvadle kdesi v hotelu. A použiju co? Aviváž! Aviváž! A budu čistá. A budu vonět. Bože, já jsem fakt odvařená!

• Rychlovarná konvice! Hurá, můžu si udělat čaj nebo si zalejt ty blbý čínský nudle a machrovat, že mám polívku. Protože co? Já tu našla dokonce i hrneček! Slzy se mi derou do očí... 

• Televize. Tu jsem sice nikdy nevlastnila, ale není nad pořádnou hitparádu bulharských hitů, že.

• Poličku na kosmetiku. Už se chudinka nemusí mačkat v kufru a já ji hodiny hledat jen abych našla blbej sprcháč. Všechno si krásně vystavím na toaletku před zrcadlo a zjišťuju, že ač jsem prakticky bezdomovec, kosmetikou bych mohla naplnit byt 4+1 :-)

• Sporák. Hele, mě ale fakt stačí ta instantní polívka co se jen zalije vroucí vodou. Na co sporák?

• Lednička. Sice prázdná, ale chladí. Nemusím tedy konzumovat všechno jídlo, co nakoupím jen co za mnou zapadnou dveře od supermarketu (bezďáci většinou jí na lavičkách anyway). Můžu si koupit žrádýlko a sníst ho třeba druhý den. Jo!

A musím si tohle všechno řádně užít, páč mě ještě čeká pár měsíců homelessaření a života po hotelech. Dobrý na tom ale je, že člověk nemusí vařit a mejt nádobí, takže mu lak na nehtech vydrží třeba i tejden bez poškození.

Jo, já vždycky byla úžasně praktická pro život:-)
Luc.

BIO kyselina hyaluronová? Beru.

Jo Německo. Tam člověk (myšleno: já) dokáže za týden utratit celé své životní úspory.
No dobře, moc nespořím.
No dobře, vůbec.
Ale tím, že je tam dostupné téměř všechno a ještě levně, tím se z toho stává přímo nebezpečná země.

Takže potřebuju noční krém, že.
A znáte mě - já jsem na to BIO. Mě sice naláká všechno, ale když je to BIO, tak mám pocit, že si tím jakoby vydezinfikuju kůži a snad i tělo.
Já vím, mám občas lehce divné představy. Ale fakt mi to vyhovuje.

A tudíž tam takhle, v tom pulsujícím Berlíně, najdu pro mě novou BIO značku - Dr. Scheller. Noční krém s BIO kyselinou hyaluronovou. BIO kyselina hyaluronová? To taky existuje?

Ale koukám, že výrobek má veškeré potřebné certifikáty a Dr.Scheller prý má na tuhle kyselinu v BIO kvalitě patent. Celá zdivočelá extází to házím do košíku. Jenom třináct euro! A ještě to obsahuje jakýsi amla olej (amla je údajně ovoce, které v ajurvédě považují za důležité pro zdraví a vitalitu!)

Whatever. Amla neamla. Beru.

Takže testuju:

• Voní to lehce citronkově. Nic extra, taková ta klasická BIO vůně, Alverde občas taky tak voní.
• Konzistence je tak akorát, krém se hezky vstřebává a je skutečně krémový
• Jelikož si na noc ještě dopřávám na tvář kapku oleje, tak s tímhe krémem to dohromady nejde. Krém se totiž začíná pěkně drolit:-(
• Že je to na noc, tak by to mohlo být mastnější. 
• Jinak je krém příjemný, člověk se z něj neleskne a pomáhá redukovat první drobné vrásky

Navíc myslím, že se dá použít tak nějak pro všechny typy pleti - tedy pokud potřebujete hydrataci, výživu i jemné vyžehlení ksichtíku (třeba po flámu).

Jen jsem trochu zmatená, kde to v ČR koupit. Ano, na internetu. Ale jestli v kamenných obchodech, těžko říct. Mívali to v DMku, ale teď už jsem to neviděla ani nepamatuju. Poradíte?

Sice už tak zdivočelá nejsem, neboť mám pocit, že už jsem měla lepší, ale špatné to taky úplně nebylo. Jenže já prostě potřebuju řádně promaštěný ksichtík. A nesmí se to drolit, když na to chci dát ještě půl litru ricinového oleje. A ještě by to mohlo vonět.

Že jsem typická Češka a kafrám nad vším? No jo no. A to ještě nemluvim o tom, že by mi to mohli zabalit do úžasného cute obalu, dát na to 50% slevu a ještě to prodávat ve fakt cool flakonku, co by mi zdobil koupelnu. A ještě mi to zabalit do prima luxusní taštičky z recyklovaného papíru, co je šetrný k životnímu prostředí, že.

Ještě tu máme denní a oční krém:-)

Pak by to ale nestálo třináct euro, ale pěknej majlant. Za tu cenu naopak můžu vytknout jen tu drolivost. Ale občas si zakafrat přeci musím:-)

Znáte značku Dr.Scheller a její výrobky?
Luc.

A tenhle frajer s arganovým olejem by mě taky zlákal:-)

Testuju slevy. A pálím stovky kalorií!

Vždycky jsem si přála být testovačkou slev.

Jen tak si testovat restauračky, masáže, fitka, sauny, hotely, sushi...a psát o tom recenze.

Co může být jednoduššího?

A kdo jinej by snad mohl být lepší testovač než já – hamoun, co musí všechno vyzkoušet a nerad se dělíJ?

Takže když mě z Skrz.cz – vyhledávač slev oslovili s tím, že mi dají voucher dle mého přání zadarmo a já tu napíšu jak jsem byla spokojená, neváhala jsem.

Jo! Sny se plní! Budu si testovat.

A testovat tajně. Ten podnik to nebude vědět. V tom je celá ta psina!

Takže jsem si vybrala dvě lekce Power Plate s trenérem ve studiu Power Plate 4 U.

 

Po 5 minutách (dynamické cvičení):

Zaplaťpánbu, že nejsem kuřák. Jinak by mě už odváželi s infarktem.

Po 10 minutách (dynamické + statické cvičení)

No jo, to mi trenérka dává do těla. To protože neví, že o ní mám napsat. Kdyby to věděla, tak mě na tom Power Platu nechá sedět a meditovat!

Po 15 minutách

Že já kráva radši netestovala jídlo!

Po 20 minutách

Tímhle, že se má spálit až 700 kalorií za hodinu? BLBOST. Tipuju to na trojnásobek. Jsem vyřízená.

Po 25 minutách

A já po tomhle chtěla ještě do posilovny na pořádnej trénink. Jsem fakt vtipná občas!

Po 30 minutách

No konečně závěrečná masáž. Vydýchávám se, otírám hektolitry potu.

Power Plate jsem sice znala už z minula, ale bez trenéra. Vždycky jsem si jen dřepla a seděla tam půlhoďky v domnění, že mi to „vyklepe“ to sádýlko z mé dobře živené zadnice. Teď zjišťuju, že je to fuška a kam se hrabe fitko.

Protáhlé mám všechny svaly. Beztak i na hlavě. Víc než věřím, že koupit si permanentku s osobním trenérem, že je ze mně do měsíce 40 kilovej vyžlík s břišním svalstvem jak..já nevím. Prostě s vyrýsovaným pekáčem buchet na břiše.

A zadek? To už by i Pippa Middleton záviděla.

Jen se překonat a dojít tam. Pak půlhodinky možná funět jak bejk, ale zase mít ze sebe následně hodně dobrej pocit. Pocit, že dneska jsem si fakt dala do těla.

Takže suma sumárum: Skrz.cz – vyhledávač slev. Velký agregátor slevových serverů, jenž přináší všechny slevy pohromadě a vy si jen vybíráte a nemusíte to sálodlouze hledat po celém internetu. Jim patří mé velké dík. Přes měsíc byli ochotni čekat než se vypytlíkuju z Itálie a dostanu se do Prahy. Komunikace rovněž bez problémů, naopak velice vstřícné jednání.

A ke studiu Power Plate 4U. Já vím, že si fňukám. Si nefňukejte, když se cítíte jak zbitej pes. Ale! Měla jsem k dispozici osobní trenérku jen pro sebe, velice milou podotýkám. Teda mohla mě nechat v tom, že Power Plate mi tu celulitidu vyžehlí ikdyž na něm budu jen nečinně sedět. Ale všechno mi vysvětlila a pomohla mi spálit...no, pár set kalorií dobře. 

Takhle nějak to vypadá, když přijdu z Power Plate domů:-D

A teď mě napadlo...dostala jsem lekce dvě, takže jdu ještě jednou (modlete se za mě!) a beru s sebou i svého Holanďana.

Chudák chlap.

Má to se mnou ale život:-)

Chodíte na vibrační plošinku Power Plate?

A nakupujete slevové vouchery?

Luc.

Na ruské ambasádě...

Jdu na ruskou ambasádu si zařídit vísa na měsíční pobyt v Moskvě.
Nejdříve volám, abych se ujistila, že mám všechny doklady.

"Ambasáda hu-hu-hu-ruskij," ozve se z telefonu.
"Dobrý den, prosím Vás, mluvíte česky?"
"Niet," a prásk s telefonem. Ten frajer mi to fakt položil. Tomu ríkám vychování.

Zajedu do Dejvic a na ambasádě poctivě čekám frontu.
Jakmile dojde řada na mě, oddychnu si. Za přepážkou sympatická blondýnka středního věku. A žádnej neurvalec. Ale křehká blondýnka.

"Dobrý den. Já bych potřebovala zařídit víza. Pro mě a pro manžela. Měla bych mít všechny dokumenty...tady pasy...fotky...oficiální překlady...pozvání...formuláře..."

Paní jen kouká. Jak puk zaraženej.

"Paní?"
A pak to na mě rozjede rusky.
"Hu-pažraž- hu-pu-mu-ruskij-pa ruskij-bla-bla-hu-hu."
"Ehmm...mluvíte česky, prosím vás?"
"Niet"

Nemají náhodou lidi na velvyslanectví mluvit jazykem dané země?

"OK. So you probably speak english,"
"English? Tsss," obrátí paní oči v sloup.

No jo. Celej život dřete každý anglický slovíčko, děláte si certifikáty, abyste byli schopni se domluvit i v těch nejtěžších situacích kdekoli na světě a pak se Rusáci jen zašklebí a udělají arogantní TSSSSS. Ve vaší vlastní zemi.

Jenže paní pokračuje. Zřejmě mi nějaký dokument chybí.
"Huhu-mažkmarkamf-uff-hu-žžžž-prrr,"
"Hele, mluvte na mě česky. Nebo anglicky. Nebo aspoň pomalu. Co že mi chybí?"
"Huhuhu!"
"Jo tak. Huhuhu! No to jsem si přesně myslela!"

Paní se rovněž něco nelíbí na mém oficiálním pozvání. Nějaké slovíčko, pořád mi ho ukazuje. Marně hledám zbytky azbuky v hlavě.
"Podívejte, já vám nerozumím, ale chyba tam nebude. To je pozvání z Ruska a tady, to je oficiální překlad, ještě notářsky ověřenej, tam nemůže bejt chyba!"

"Mipihumipihu-žžžž,"
"Tak řeknete mi, co je tam blbě? A co mám ještě dodat? Protože podle vašich webových stránek je to všechno!"

Paní už vypadá docela nasraně.
Já vypadám už hodně nasraně.
Řada za mnou, ale co mám dělat?

"Prosím vás, mluví tady na tomhle konzulátě někdo česky? Nebo anglicky?"
"Niet."

To by mě zajímalo, co vás v tom SSSR učili, myslím si v duchu. Ale nahlas to neřeknu. Ještě mě zavřou. Odtáhnou mě do ruského vězení, kde nepřežiju týden!

No jo, Moskva. Úplně jiný svět. Dobrodružství.
Začínám chápat, že chlastat se tam prostě musí.
A že Rusové budou taky pěknej oříšek.

Jo a mimochodem. Kdybyste prosím vás dokázali to huhlání přeložit, nevíte, kterej ten dokument ještě potřebuju:-D? Díky!
Luc.

Výherce giveaway o BIO kosmetiku Ma Provence!

A další giveaway je u konce!
Až do včerejška jste soutěžily (ano, opravdu jen dámy:-) o výrobky francouzské BIO kosmetiky Ma Provence a bonbonky Hello Kitty:-)

Random.org dnes vybral jednu výherkyni.
A to...?

Čtenářku Kiki!
Já velice gratuluji a dáreček zašlu nejpozději v pondělí.

Ostatním chci rovněž moc poděkovat za hojnou účast a zkoušejte štěstí dál. Ještě tu máme giveaway z Holandska a velkou make-up sadu od Claire´s.

A člověk nikdy neví, kdy si na něj to štěstí sedne, že?
Luc.

MUMIO: A make-up mizí jako fík:-)

Taky občas máte dny, kdy vypadáte jak Jožin z bažin?
Já docela často.

V Německu mi nedávno padla do oka odličovací voda Balea - naprosto bez konzervačních látek, s BIO ingrediencemi, pro citlivou pokožku. Šup a byla v košíku.

No a v sobotu jsem na sobě měla silnější večerní líčení.
Přijdu domů a důkladně se odlíčím. Jako závěr použiju právě tonikum Balea.
Dobrý. Ksichtík vypadá čistě.

Ráno vstanu, opět vyčistím pleť tonikem Balea a nelíčím se.
Jedu autem zpět do Čech (jako spolujezdec) a občas si, že jo, pěkně klimbnu. Mě stačí málo a zaříznu to i v tramvaji. Jen vždycky držím čelisti pěkně u sebe, nemám ráda takový ty spáče s otevřenou pusou:-)

A v ČR se proberu a hle - já jsem zase celá od řasenky.
Jak je to možný? Dvakrát jsem se odličovala!
Doma na mě čeká Tonizační voda MUMIO od Dr.Popova. Mám otestovat a napsat recenzi. Rychle po tom sahám, fakt vypadám jak kdyby mě někdo po cestě pěkně proplesknul.

Přejedu tlamičku jednou a veškerej bordel je pryč. Teda to byla rychlost.
Žádná rádoby voda, kde výrobce podezříváte, že tam nalil vodu z kohoutku. Ale pořádné tonikum, pod kterým se šminky rozpouští jak pára nad hrncem.

Hohoho!

Takže MUMIO. S mumiema to nemá nic společného. Mumio je hnědočerná vysokohorská pryskyřice. Děsně výživná prej. Dr.Popov prodává MUMIO i jako doplněk stravy.
A jaké že je tonikum?

• Příjemně voní, přitom zanechá trochu svěží pocit. Žádný mentol, jen takový fresh opar. Zajímavá kombinace.

• Obsahuje alkohol, ale nevysušuje ani tu nejsušší pleť.

• Poradí si se zbytky make-upem jako fík.

• Zanechává pleť heboučkou.

• Mě stačí jediný tamponek na dolíčení. Frajerská práce! 

• Opravdu cítím, že je pleť ošetřená.  

Jediné, do čeho bych mohla kafrat je pár parabenů ve složení. Asi je to normální, to jen já jsem rozmazlená BIO šílenostma a občas se ofrňuju nad něčím nebio. Pokud byste chtěli přípravky MUMIO vyzkoušet, můžete se těšit na příjemné ceny. Čistící tonikum stojí 75 Kč (balení 150ml). A tak trochu musím uznat, že Baleu jsem vyhodila. Občas se mi zdá, že špatné odlíčení je horší než kdejaký paraben...:-(

Co myslíte? A znáte tyhle výrobky?
Luc.

Ve vlasech je zapsaná naše historie...

Tak. A mám brouka v hlavě.
Nedávno jsem se totiž dozvěděla, že veškerou svou minulost si neseme zapsanou ve své hřívě. Já to říkám pořád, že jsem se s mnohými věcmi neměla tak párat. To je to, co mi luftuje peněženku pokaždé, když jdu kolem oddělení kondicionérů a masek na zničené vlasy - minulost!

Údajně je to tak...vlas roste od kořínku a průběžně zaznamenává náš život - naše utrpení, starosti a depky se na něm projeví tak, že ho to oslabí. Silná místa jsou zase našim vítězstvím. No jo no. Já vím. Občas je potřeba si nahlas zanadávat:-)

Zkuste si tedy prstem projet vlas - ucítíte malé nerovnosti, tady je vlas tenký, tady zase sílí. A když nám roste 1cm za jeden měsíc, dokážeme si spočítat, kdy jsme jaká období prožívali.

A jak se minulosti alespoň trochu zbavit? USTŘIHNOUT! Čím více hřívu zastřihneme, tím lehčeji a volněji se budeme cítit, říkají. Prý nás toho nebude tolik tížit.


Mám to tedy z nějakého duchovního učení, ale beztak to řekla nějaká kadeřnice. Ty totiž mají přímo úchylnou zálibu v krácení pracně narostlých vlasů.
Ale zkuste to taky.
Aspoň pro příště budete vědět, komu poslat účty za vlasovou kosmetiku.

Luc.

Giveaway z Holandska: Velká make-up sada Claire´s

Další giveaway?
Inu prosím. Máte ji mít. Tentokrát z Holandska, ikdyž úplně ne holandskou.

Takhle si to šmejdím Utrechtem a najednou mi padne do mého lehce infantilního oka něco barevného. Roztomilého. Krásného.
Si říkám, že si ten bloček koupím. Ale prd bloček! Make-up set je to. 
A v tu chvíli mé hamižné srdce (infantilní oko a hamižné srdce, no já jsem se fakt povedla!) už nemohlo dál. Musela jsem to koupit.

Takže zde je giveaway.
V Claire´s make-up paletce najdete:

• Zrcátko a sadu pěti štětečků
• Tři pudrové tvářenky
• Tři lesky na rty
• Třpytky
• 36 různých stínů na oči
• Lesk v tubě
• Černou řasenku

A pravidla hry? Jako vždy:

1.) Být pravidelným čtenářem tohoto blogu (Google Friends Connection)
2.) Dát LIKE stránce Život Podle Lucie na FB (pravý sloupek)
3.) Pod komentář připsat svůj email

Psát můžete 1x denně a to až do 3.9.2012 včetně.
Jednoho výherce vybere Random a dárek bude odeslán do týdne od vyhlášení.
A přihodím malé překvapení: Něco tuze dobrého. Sladkého a čistě holandského:-)
Takže hodně štěstí!
Luc.

Testuji: Čištění čaker!

Naše babička s dědou si před rokem koupili takovou léčivou lampu Bioptron.
Na doporučení lékaře.
Uleví od bolesti, od prvních příznaků nemoci a předchází i větším věcem.
Tak třeba:

• Vyrašil vám beďárek? Stačí nasvítit a do rána je pryč!
• Bolí vás v krku? Opět - nasvítit dle návodu a žádná angína se nerozjede
• Opar? Na něj stačí jen pár minut a stopnete ho v začátcích
• Bolest kloubů? Pchá!
• Odřeniny? Lépe se budou hojit.
• Únava? Ta se toho taky zalekne.
• Nespavost? Tu lampou uspíte i vyléčíte!

Světelná terapie BIOPTRON a působí přirozeným způsobem: podporuje regenerativní kapacitu a rovnováhu lidského těla, a tak pomáhá využít tělu jeho vlastní léčebný potenciál. Světlo, jež pronikne do tkáně, podpoří pochody biostimulace (to znamená, že pozitivně ovlivňuje rozličné biologické pochody organismu, a tak zlepšuje všechny tělesné funkce.)  

Nebo jinak: pracuje to na bázi barevné terapie a lze jím vyčistit a zharmonizovat čakry.
Jo, čakry.
A to je to, co mě zajímá. Existuje vůbec něco takového? A jaké to asi bude? Budu pak osvícenější, například?

Každá čakra se čistí jinou barvou, vše podle návodu. Takže jdu na to:

Základní čakra (červená) - "nahřívá" se kostrč - celkem příjemných dvacet minut. Jen poslední minuty začínám cítit celou pánev a jemné brnění po páteři.
Sakrární (oranžová) - nahřívá se podbřišek - celkem nic necítím
Solar plexus (žlutá) - opět. Nic extra pocit.
Srdeční čakra (zelená) - tak jestli dosud nic moc, tak tady teda ano. Začíná mi být horko (ano, i mně může bejt hic!). Docela silnej proud nějaké podivné energie mi proudí do srdce.
Krční čakra (modrá) - jelikož mě momentálně bolí trochu v krku, cítím jen příjemné teplo a druhý den je po bolesti.
Čelní čakra (indigo) - čelní čakra, nebo-li třetí oko. Točí se mi hlava. Je mi mdlo. Není to nijak drastické že bych musela přestat. Ale trochu šoufl mi je. Něco se děje...
Korunní čakra (fialová) - temeno hlavy. Zde prý člověk dosahuje osvícení. Tak čekám...a čekám...a čekám...

Po celé terapii jsem zralá tak na postel, ale! Fakt se mi to líbí.
U babičky to teď vypadá tak, že přijde návštěva a nad štrúdlí s kávičkou si nahřívá momentální bolístky.

Večer u televize taky strávíte s lampou v ruce.
Babička s dědou si nemůžou vynachválit.
Lampa Bioptron (info ZDE) se prý běžně používá ve zdravotnictví a jde o švýcarský výrobek.
A jen tak mimochodem, stála přes 20 tisíc.

Každá barva na jinou čakru.

Já tomu fandím.
Jen to osvícení pořád nikde:-)
Co vy? Zkusili jste/byste něco podobného?
Luc.