Po měsíci homelessaření...

Stejně bych se ale chtěla dopracovat k tomu, být bezdomovec v PRADĚ hadrech:-)

Po téměř měsíci bezdomovčení, kdy jsme nadobro opustili Itálii a tak nějak přespávali kde se dalo, máme apartmán!

Apartmán! Teda jen pronajatý na týden v Bulharsku. Ale stejně! Je to jako byste se vrátili z džungle do civilizace. Tak třeba:

• Po měsíci se zase vidím s vidličkou a nožem. Ach příbory, jak jsem vás postrádala. Poslední měsíc jsem všechno jedla hůlkama na sushi, plastovou lžičkou, co furt nosím v kabelce (no co?) nebo rukama! 

• Taky vidím pračku. O pračko! Konečně budu mít vypráno. A budu vonět. Vonět! A nebudu nic muset šmoulat v ruce v umyvadle kdesi v hotelu. A použiju co? Aviváž! Aviváž! A budu čistá. A budu vonět. Bože, já jsem fakt odvařená!

• Rychlovarná konvice! Hurá, můžu si udělat čaj nebo si zalejt ty blbý čínský nudle a machrovat, že mám polívku. Protože co? Já tu našla dokonce i hrneček! Slzy se mi derou do očí... 

• Televize. Tu jsem sice nikdy nevlastnila, ale není nad pořádnou hitparádu bulharských hitů, že.

• Poličku na kosmetiku. Už se chudinka nemusí mačkat v kufru a já ji hodiny hledat jen abych našla blbej sprcháč. Všechno si krásně vystavím na toaletku před zrcadlo a zjišťuju, že ač jsem prakticky bezdomovec, kosmetikou bych mohla naplnit byt 4+1 :-)

• Sporák. Hele, mě ale fakt stačí ta instantní polívka co se jen zalije vroucí vodou. Na co sporák?

• Lednička. Sice prázdná, ale chladí. Nemusím tedy konzumovat všechno jídlo, co nakoupím jen co za mnou zapadnou dveře od supermarketu (bezďáci většinou jí na lavičkách anyway). Můžu si koupit žrádýlko a sníst ho třeba druhý den. Jo!

A musím si tohle všechno řádně užít, páč mě ještě čeká pár měsíců homelessaření a života po hotelech. Dobrý na tom ale je, že člověk nemusí vařit a mejt nádobí, takže mu lak na nehtech vydrží třeba i tejden bez poškození.

Jo, já vždycky byla úžasně praktická pro život:-)
Luc.