Jak jsem potkala Holanďana

Asi bych byla zklamaná, kdybych věděla předem, že jedna z těch velkých životních událostí se mi stane mezi regály supermarketu.

Jsem poprvé v životě v Tescu na Národní.
Mám v ruce dva fotorámečky a nemůžu si vybrat, kterej koupit. Fakt nevím. Koukám na ně jak na svatej obrázek už půlhodiny, když někdo zezadu přistoupí a anglicky mi řekne, že: "tenhle rámeček by byl nejhezčí s tvojí fotkou na mým nočním stolku!"

Okamžitě se otočím. Drzoun. 
Přede mnou chlápek v dlouhém kabátu a obří šálou. Úplně vystříhanej. Vypadá trochu jako kriminálník, ale má takový hezký šibalský oči.

Šibalsky se směje a asi říká něco o tom, že se jako omlouvá za takové přepadení.
Pak začíná něco povídat anglicky. Jo frajer. Se domnívá, že mu rozumím.
Vypadám zřejmě chytře.
Vždycky jsem klamala vzhledem.

Na všechno kývu. Na otázku jak se jmenuju odpovídám hbitě YES, odkud jsem taky říkám YES a YES říkám i na to, jestli bych mu nedala číslo.

Podává mi mobil. Mobil? Proč mi ho cpe jako?
Položím fotorámečky a chvilku civím zase na display mobilu.
Mozek je prý z 95% složen z vody.
Obávám se, že ten můj nic kromě vody neobsahuje.
Ježiš aha! On chce napsat číslo!

Já jsem debil. Kde jsou nějaké moje flirtovací schopnosti?
Už jenom líbezný úsměv by stačil.
Zato já čumim jak tele!
Kdo ví, co jsem mu taky ještě odkejvala, že jo.

Nicméně dávám mu číslo a on povídá něco o tom, že  je z Nedrlendu. Nedrlend, nedrlend...sakra, to mi něco říká. To jsme se učili na angličtině.
Ha! Nizozemsko to bude, pochopitelně.

Jediná otázka, co mě napadá je, jestli hulí trávu. Ale nevím, jak se řekne tráva. A jak se řekne hulit.

Pak mele něco o tom, že žije v Praze a zřejmě už dlouho a má to tu rád.
Divnej ten chlap, fakt že jo. On si přijede z bohatýho Holandska do Čech. To bude nějakej psychopat. Jsem mu to číslo neměla dávat.

"Nešla bys třeba zítra na kafe?"
YES.
"Výborně. Co třeba v jednu u Jindřišské věže?"

Zapomněla jsem detail - nejsem z Prahy, nežiju v Praze. O existenci Jindřišské věže v té době nemám ani páru.
YES.

Holanďan se usmívá, říká něco o tom, že ho těšilo a see you later.
Ty vole! Já si právě domluvila s nějakým Holanďanem rande. A nevím kdy a kde. Člověk nemůže rozumět všechno, že.

O tři roky později jsem mu řekla další YES. Na jeho žádost o ruku.
Taky odkejvu kdeco:-)

Takže kde potkat skvělýho chlapa? Ále. Stačí zajít do Tesca. Mají tam docela výběr. Tam, mezi regály, už si vyberete požadované míry, hmotnost, kolik má mít zubů, jak má vypadat a s trochou štěstí si ho hned můžete odvést domů.

Nikdy nevíte, koho potkáte třeba u regálu s ovocem:-)

Hodně štěstí!
Luc.

PS1: Tenhle příběh se stal 29.února:-)