Dojít vynést koš v deset večer, bože, nevím, co to do mně vjelo.
Venku tma, v ruce koš a na prstech dvoje klíče - od bytu a od kontejneru.
Odemknu kontejner, vyhodím pytel s odpadky, co se okamžitě rozblecnou, zavřu kontejner a...kurva, kde mám klíče?
Bože ne. Ale tohle, tohle už nedám.
Je tma, vidím prd. Snad jen ty místní drbny za okny, co načumujou skryté za záclonama.
Čumí všechny.
S otevřenou pusou dokořán. Aby jim zuby nevypadly!
To mi připomíná...jako malá jsem spadla do díry na májku. Prostě mi to uklouzlo. Když jsem se vyškrabala nahoru, byla jsem celá od bláta. Ale doma jsem to svedla na někoho jiného. Druhý den ovšem naši věděli všechno. Celá ves čuměla, jak jsem tam zápasila. Nikdo nepomohl, ale všichni to naprášili.
Teď místním drbnám taky už došlo, že jsem tam já blbá hodila klíče.
A koukaj, jak se v tom budu hrabat a budu smrdět a bude to nechutný.
A všechen ten odpad sousedů, fuj, bože.
Kdo ví, co vyhazujou.
Ale klíče potřebuju, že jo.
Pouliční lampa moc nesvítí, ale vím, kde je ta naše hromádka.
Chci říct. Na cizí odpadky nešáhnu. Mám nějakou hrdost, ne?
A už se nakláněj i z okna, divizny.
Začínám prohrabovat odpad. No já vím. Taky na to nejsem úplně nejpyšnější.
Ty klíče musí být buď někde v tom anebo pod tím pytlem. Jsem už hodně nakloněná, je to hluboký.
Nadzvedávám pytel.
Třesu s popelnicí a náhle cinkot klíčů.
Jo! Jsem blízko, tady jsou. Nakláním se, když najednou ucítím něco tvrdého na břiše.
Nejsou to...klíče?
Bože, vždyť jsou...v zámku. V zámku. Nechala jsem je v zámku, nespadly do popelnice!
A pak že nemám sebevražedný sklony.
Ha! Teď bych se na místě zastřelila!
Jak teď mám třeba s grácií popadnout klíče tak, aby ty baby neviděly, co jsem to za kus vola a ještě s grácií odejít?
Luc.
Venku tma, v ruce koš a na prstech dvoje klíče - od bytu a od kontejneru.
Odemknu kontejner, vyhodím pytel s odpadky, co se okamžitě rozblecnou, zavřu kontejner a...kurva, kde mám klíče?
Bože ne. Ale tohle, tohle už nedám.
Je tma, vidím prd. Snad jen ty místní drbny za okny, co načumujou skryté za záclonama.
Čumí všechny.
S otevřenou pusou dokořán. Aby jim zuby nevypadly!
To mi připomíná...jako malá jsem spadla do díry na májku. Prostě mi to uklouzlo. Když jsem se vyškrabala nahoru, byla jsem celá od bláta. Ale doma jsem to svedla na někoho jiného. Druhý den ovšem naši věděli všechno. Celá ves čuměla, jak jsem tam zápasila. Nikdo nepomohl, ale všichni to naprášili.
Teď místním drbnám taky už došlo, že jsem tam já blbá hodila klíče.
A koukaj, jak se v tom budu hrabat a budu smrdět a bude to nechutný.
A všechen ten odpad sousedů, fuj, bože.
Kdo ví, co vyhazujou.
Pouliční lampa moc nesvítí, ale vím, kde je ta naše hromádka.
Chci říct. Na cizí odpadky nešáhnu. Mám nějakou hrdost, ne?
A už se nakláněj i z okna, divizny.
Začínám prohrabovat odpad. No já vím. Taky na to nejsem úplně nejpyšnější.
Ty klíče musí být buď někde v tom anebo pod tím pytlem. Jsem už hodně nakloněná, je to hluboký.
Nadzvedávám pytel.
Třesu s popelnicí a náhle cinkot klíčů.
Jo! Jsem blízko, tady jsou. Nakláním se, když najednou ucítím něco tvrdého na břiše.
Nejsou to...klíče?
Bože, vždyť jsou...v zámku. V zámku. Nechala jsem je v zámku, nespadly do popelnice!
A pak že nemám sebevražedný sklony.
Ha! Teď bych se na místě zastřelila!
Jak teď mám třeba s grácií popadnout klíče tak, aby ty baby neviděly, co jsem to za kus vola a ještě s grácií odejít?
Luc.
cool post
OdpovědětSmazattrue
http://newlifewithfashion.blogspot.com/2013/05/470-glam-rock.html
To znám moc dobře, lidi jsou zvědaví jak opičky :D
OdpovědětSmazat:D :D jak typické.... k těm drbnám: u nás má takhle jeden stařík (ano, opravdu to není stařenka) na okkením parapetu polštář, aby se neotlačil, jak se pořád opírá, aby co nejlépe viděl do ulice.
OdpovědětSmazatA u našich, když jsme byly se ségrou malý, načuhovaly babky. Jakmile vylezlo sluníčko, výtáhly ze sklepa lavičku a už to jelo: Co tam děláš? Nech tu vodu na pokoji! Že to půjdu říct mámě?!
Ještě že neviděly, jak jsme házely kuličky bláta na zadní stěnu pracáku :)))
Jo,jo,vždycky,když odněkud přijedem,sousedi jsou úplně náhodou na balkóně...a celou dobu sledujou,jak vystupujem z auta,bereme nákup....Vy jste byli na nákupech?..Musím se vždycky hodně ovládat,abych po nich něco nehodila...Třeba granát:-D
OdpovědětSmazatLucí, hodně jsi mě pobavila! :D
OdpovědětSmazatÚplně si představuji, jak zápasíš s kontejnerem a baby zvědavý za oknem! :D
Být tvůj soused, rozhodně se nudit nebudu! :D
:D och boze az i to pripomenulo mojho dedka ako stale vycumuje z okna a len hlasi babke kdo s kym kam(kam?) ide:D
OdpovědětSmazatto je jak z nějakýho filmu Luci! :D
OdpovědětSmazatHihihi. Mě se to stalo jednou taky. Akorát jsem byla v domě nová a nějaká babča na mě ječela ať tahnu od toho kontejneru jinak zavolá policii. Asi si myslela, že jsem nějakej bezďák.
OdpovědětSmazat:-D
OdpovědětSmazatHihi Lucinko :))) tenhle článek je nejlepší rozveselení při učení ekonomiky :)))))
OdpovědětSmazatty máš na tyhle věci štěstí/smůlu :))) ale vždycky to dokážeš napsat tak perfektně, že se směju ještě minimálně dvě hodiny potom, co si to přečtu :)))
bože :-DD
OdpovědětSmazatVerím, že si to nakoniec dobre uhrala :D Takých čumilov inak nechápem.. vždy sa čudujem, že ich to baví :D
OdpovědětSmazatObčas mě sere, že nebydlím naproti... :-D Bebe
OdpovědětSmazatVšude stejný...já jsem klíče takto omylem vyhodila, ale zjistila jsem to už pozdě. Byly od auta...takže se stane.
OdpovědětSmazatJedna sousedka na mě bučí. :D Prostě nejsem zvyklá zdravit lidi přes 100 metrů vzdálený a ona s tím má problém, když si nevezmu brýle, tak na takovou vzdálenost ani nevidím. :D
OdpovědětSmazathaha to je super...:D mna by chytila panika a tiež by som sa začala v tych smetiach určite prehrabať a potom keby som ich zbadala v zamku by som si ponadavala zo hodinu...:D
OdpovědětSmazatChudáku! To si dovedu živě představit :D My máme tak zvědavé sousedy, že jim není blbé jít až k plotu (máme to klasické pletivo!) a koukat k nám, když někdo přijede nebo přijde.. to už je fakt na tečku mezi oči :D
OdpovědětSmazatNo to jsem se nasmála :-D Ale ne že bych byla škodolibá. To rozuzlení na konci mě fakt dostalo :-D Musel to být hrozný zážitek, mám hrůzu z toho, aby se mi něco takovýho někdy nestalo. Matně si vzpomínám, že jsem se jako malá hrabala v kontejneru s papírem. Taky mi tam něco spadlo. Naštěstí si podrobnosti už nepamatuju :-)
OdpovědětSmazatJako kdybys popsala mě :D.
OdpovědětSmazat:D Luci tys mě zase pobavila. To je moje noční můra když jdu vyhazovat smetí a tak raději vždycky držím koš v jedné ruce a klíče ve druhé a nad kontejner dávám jen ruku se smetím.
OdpovědětSmazatTo jsem se zase zasmála :D Musíš se každý ráno probouzet s myšlenkou, co ti tvuj den zase nachystá za drama :D :D Drbny sousedské jsou všude :D A vědí mnohem lépe co jsi včera dělala, než ty sama :D
OdpovědětSmazat:D Vtipné jako vždycky..
OdpovědětSmazatTo já jsem si jednou objednala mobil s paměťovkou a samozřejmě jsem balíček vyhodila dřív, než jsem malinkou paměťovku vyndala.. Asi po hodině jsem si uvědomila, že jsem si ten mobil přece neobjednávala samotnej a musela jít na záchrannou akci k popelnici. Byla tma jak v ranci a já naklusala k popelnici v pyžamu s baterkou v ruce :D Radši jsem se ani nekoukala, kolik čumilů mě pozoruje..
:DD miluju tvé články, vždycky se těším na další! měj krásný den
OdpovědětSmazatSkvělý článek, opět jsem se nasmála. Chápu, že tobe do msíchu v tu chvíli nebylo. Mně se jednou stalo, že mi spadly klíče do popelnice, ale naštěstí byla plná a klíče navrchu. A taky na mi sledovala jedna babka, přezdívaná FBI. :D
OdpovědětSmazatHolt život je někdy pes a pěkně si s náma hraje:). Moc dobře to znám.
OdpovědětSmazat