Přeskočit na hlavní obsah

Zase načumujou, divizny jedny!

Dojít vynést koš v deset večer, bože, nevím, co to do mně vjelo.
Venku tma, v ruce koš a na prstech dvoje klíče - od bytu a od kontejneru.
Odemknu kontejner, vyhodím pytel s odpadky, co se okamžitě rozblecnou, zavřu kontejner a...kurva, kde mám klíče?


Bože ne. Ale tohle, tohle už nedám.
Je tma, vidím prd. Snad jen ty místní drbny za okny, co načumujou skryté za záclonama.
Čumí všechny.
S otevřenou pusou dokořán. Aby jim zuby nevypadly!

To mi připomíná...jako malá jsem spadla do díry na májku. Prostě mi to uklouzlo. Když jsem se vyškrabala nahoru, byla jsem celá od bláta. Ale doma jsem to svedla na někoho jiného. Druhý den ovšem naši věděli všechno. Celá ves čuměla, jak jsem tam zápasila. Nikdo nepomohl, ale všichni to naprášili.

Teď místním drbnám taky už došlo, že jsem tam já blbá hodila klíče.
A koukaj, jak se v tom budu hrabat a budu smrdět a bude to nechutný.
A všechen ten odpad sousedů, fuj, bože.
Kdo ví, co vyhazujou.


Ale klíče potřebuju, že jo.
Pouliční lampa moc nesvítí, ale vím, kde je ta naše hromádka.
Chci říct. Na cizí odpadky nešáhnu. Mám nějakou hrdost, ne?
A už se nakláněj i z okna, divizny.

Začínám prohrabovat odpad. No já vím. Taky na to nejsem úplně nejpyšnější.
Ty klíče musí být buď někde v tom anebo pod tím pytlem. Jsem už hodně nakloněná, je to hluboký.
Nadzvedávám pytel.
Třesu s popelnicí a náhle cinkot klíčů.

Jo! Jsem blízko, tady jsou. Nakláním se, když najednou ucítím něco tvrdého na břiše.
Nejsou to...klíče?
Bože, vždyť jsou...v zámku. V zámku. Nechala jsem je v zámku, nespadly do popelnice!


A pak že nemám sebevražedný sklony.
Ha! Teď bych se na místě zastřelila!
Jak teď mám třeba s grácií popadnout klíče tak, aby ty baby neviděly, co jsem to za kus vola a ještě s grácií odejít?

Luc.

Komentáře

  1. cool post

    true

    http://newlifewithfashion.blogspot.com/2013/05/470-glam-rock.html

    OdpovědětSmazat
  2. To znám moc dobře, lidi jsou zvědaví jak opičky :D

    OdpovědětSmazat
  3. :D :D jak typické.... k těm drbnám: u nás má takhle jeden stařík (ano, opravdu to není stařenka) na okkením parapetu polštář, aby se neotlačil, jak se pořád opírá, aby co nejlépe viděl do ulice.
    A u našich, když jsme byly se ségrou malý, načuhovaly babky. Jakmile vylezlo sluníčko, výtáhly ze sklepa lavičku a už to jelo: Co tam děláš? Nech tu vodu na pokoji! Že to půjdu říct mámě?!
    Ještě že neviděly, jak jsme házely kuličky bláta na zadní stěnu pracáku :)))

    OdpovědětSmazat
  4. Jo,jo,vždycky,když odněkud přijedem,sousedi jsou úplně náhodou na balkóně...a celou dobu sledujou,jak vystupujem z auta,bereme nákup....Vy jste byli na nákupech?..Musím se vždycky hodně ovládat,abych po nich něco nehodila...Třeba granát:-D

    OdpovědětSmazat
  5. Lucí, hodně jsi mě pobavila! :D
    Úplně si představuji, jak zápasíš s kontejnerem a baby zvědavý za oknem! :D
    Být tvůj soused, rozhodně se nudit nebudu! :D

    OdpovědětSmazat
  6. :D och boze az i to pripomenulo mojho dedka ako stale vycumuje z okna a len hlasi babke kdo s kym kam(kam?) ide:D

    OdpovědětSmazat
  7. to je jak z nějakýho filmu Luci! :D

    OdpovědětSmazat
  8. Hihihi. Mě se to stalo jednou taky. Akorát jsem byla v domě nová a nějaká babča na mě ječela ať tahnu od toho kontejneru jinak zavolá policii. Asi si myslela, že jsem nějakej bezďák.

    OdpovědětSmazat
  9. Hihi Lucinko :))) tenhle článek je nejlepší rozveselení při učení ekonomiky :)))))
    ty máš na tyhle věci štěstí/smůlu :))) ale vždycky to dokážeš napsat tak perfektně, že se směju ještě minimálně dvě hodiny potom, co si to přečtu :)))

    OdpovědětSmazat
  10. Verím, že si to nakoniec dobre uhrala :D Takých čumilov inak nechápem.. vždy sa čudujem, že ich to baví :D

    OdpovědětSmazat
  11. Občas mě sere, že nebydlím naproti... :-D Bebe

    OdpovědětSmazat
  12. Všude stejný...já jsem klíče takto omylem vyhodila, ale zjistila jsem to už pozdě. Byly od auta...takže se stane.

    OdpovědětSmazat
  13. Jedna sousedka na mě bučí. :D Prostě nejsem zvyklá zdravit lidi přes 100 metrů vzdálený a ona s tím má problém, když si nevezmu brýle, tak na takovou vzdálenost ani nevidím. :D

    OdpovědětSmazat
  14. haha to je super...:D mna by chytila panika a tiež by som sa začala v tych smetiach určite prehrabať a potom keby som ich zbadala v zamku by som si ponadavala zo hodinu...:D

    OdpovědětSmazat
  15. Chudáku! To si dovedu živě představit :D My máme tak zvědavé sousedy, že jim není blbé jít až k plotu (máme to klasické pletivo!) a koukat k nám, když někdo přijede nebo přijde.. to už je fakt na tečku mezi oči :D

    OdpovědětSmazat
  16. No to jsem se nasmála :-D Ale ne že bych byla škodolibá. To rozuzlení na konci mě fakt dostalo :-D Musel to být hrozný zážitek, mám hrůzu z toho, aby se mi něco takovýho někdy nestalo. Matně si vzpomínám, že jsem se jako malá hrabala v kontejneru s papírem. Taky mi tam něco spadlo. Naštěstí si podrobnosti už nepamatuju :-)

    OdpovědětSmazat
  17. :D Luci tys mě zase pobavila. To je moje noční můra když jdu vyhazovat smetí a tak raději vždycky držím koš v jedné ruce a klíče ve druhé a nad kontejner dávám jen ruku se smetím.

    OdpovědětSmazat
  18. To jsem se zase zasmála :D Musíš se každý ráno probouzet s myšlenkou, co ti tvuj den zase nachystá za drama :D :D Drbny sousedské jsou všude :D A vědí mnohem lépe co jsi včera dělala, než ty sama :D

    OdpovědětSmazat
  19. :D Vtipné jako vždycky..
    To já jsem si jednou objednala mobil s paměťovkou a samozřejmě jsem balíček vyhodila dřív, než jsem malinkou paměťovku vyndala.. Asi po hodině jsem si uvědomila, že jsem si ten mobil přece neobjednávala samotnej a musela jít na záchrannou akci k popelnici. Byla tma jak v ranci a já naklusala k popelnici v pyžamu s baterkou v ruce :D Radši jsem se ani nekoukala, kolik čumilů mě pozoruje..

    OdpovědětSmazat
  20. :DD miluju tvé články, vždycky se těším na další! měj krásný den

    OdpovědětSmazat
  21. Skvělý článek, opět jsem se nasmála. Chápu, že tobe do msíchu v tu chvíli nebylo. Mně se jednou stalo, že mi spadly klíče do popelnice, ale naštěstí byla plná a klíče navrchu. A taky na mi sledovala jedna babka, přezdívaná FBI. :D

    OdpovědětSmazat
  22. Holt život je někdy pes a pěkně si s náma hraje:). Moc dobře to znám.

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tleskám: 4 nejlepší novinky přírodní kosmetiky roku 2019!

Rok 2019 byl mimořádně silný na poznání. Minimálně na poznání skvělých kosmetických bio značek.
Přesto jsem si řekla, že vyberu pouze 4 značky, které jsou na trhu nově a tento rok mě naprosto uchvátily. 

Už je určitě znáte. Mluví se o nich, píše se o nich a já je zmiňuji pravidelně: u 3 ze 4 jsem měla možnost poznat přímo výrobce a jejich filosofii, jako velké plus u všech čtyř značek vnímám i to, že k nám nepřiletěly přes půl planety, nýbrž maximálně od sousedních států a vždy jde o malé, poctivé výrobce, někdy i rodinnou firmu.

1.) dieNikolai

Země původu:Rakousko
Proč je miluju: 100% regionální a biodynamický produkt z Wachau
Pravdou je, že už jsem o dieNikolai psala loni touto dobou, jelikož jsou v Česku od podzimu 2018. Tento rok jsem však mohla poznat přímo výrobce a dvakrát zavítat tam, kde se to celé míchá - do biodynamických vinic ve Wachau, kde zrovna probíhala mimo jiné sklizeň šafránu. Zásady dieNikolai stojí na biodynamice, tedy pěstování bez chemických postřiků a s minimáln…

30 věcí, které jsem se naučila za 30 let

Jop. Je mi třicet. 
To je takový ten věk, kdy už by člověk měl mít aspoň rozum, když na moudrost si ještě musí počkat. Ale za 30 let jsem se naučila aspoň základních 30 věcí:


Že silonky mají být neviditelné.Že urputnost, lež a nenávist nikdy nevyhraje.Že mi rychlá chůze dělá sakra dobře, ale nesmí se tomu říkat sport. Že nechci žít/pracovat/přátelit se s těmi, které si před sebou musím neustále omlouvat. Že nedokážu žít bez kysaných mléčných výrobků, ať si kdokoli říká cokoli.Že co způsobím druhému, způsobí mi třetí. Že jsme všichni stejní, jen to máme každý nastavený jinak. Že je super udělat jednou za čas kompletní čistku - v lidech, v šatníku, v práci - a že je úleva chvilku nic nemít. Že prostě nejsem ranní ptáče a nemám s tím problém.Že je potřeba si to dělat hezký. Všude. Že hodní lidé se neopoustějí! Že ve všem můžeme klouzat po povrchu, nebo jít do hloubky. Ve všem. Že pavouci nejsou zlí, nejsou zlí, nejsou zlí!Že jsem pořád stejná, i když říkám, že ne. Že nemám chodit spát s …

Co bych letos doporučila Ježíškovi?

Na Vánoce vyvstávají dva problémy: člověk neví, co koupit těm druhým a zároveň neví, co si od nich má přát. Všechno máme, nebo si koupíme a spoustu věcí nechceme, aby za nás vybíral někdo jiný. (To podtrhávám, mami!)

Takže jestli máte podobné problémy, tak si pojďme přát něco z těch materiálních potěšení, které ovšem dávají smysl - jsou čistě přírodní nebo udržitelné a radost budou dělat někdy i po dlouhých desítkách let.
Niche parfém: Linda Landenberg: Lavender & wool  Jestli něčeho není dost, tak je to vůní. Parfémů. Ideálně niche parfémů, které používají kvalitní suroviny, z velké části přírodní, a které jsou tak neotřelé, že vás okolí identifikuje na míle daleko. Lavender & wool obsahuje francouzskou levanduli, lavandin, čokoládu, pačuli, mléčné tóny, kardamon, ale i pepř, šalvěj muškátovou, kmín či cedrové dřevo. Finální vůně je příjemně pudrová, lehce mýdlová, připomínající vůni vlněných svetrů a pytlíčků levandule v nich schovaných.  



Přírodní svíčka: L’ODAÏTÈS Přírodní …